Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Ulice U Černé věže a její proměny

 
čtvrtek, 15. června 2017, 15:00

Čtvrteční dávka historie je tady. V dnešním díle DRBNY HISTORIČKY se podíváme na proměny ulice U Černé věže.

Podle historických názvů ulice U Černé věže by se mohl vyučovat dějepis. Žák, student nebo posluchač by vyjmenoval, jak šly názvy za sebou a dál by nemusel nic vysvětlovat. Židovská ve 14. století, Markétská po roce 1505, kdy byli Židé vyhnáni z města, opět Židovská po roce 1566, kdy se Židé vrátili. Mikulášská, Sterneckova od roku 1875, Sterneckgasse za německé okupace, Obchodní v roce 1945, ulice UNRRA od roku 1946, Stalingradská od roku 1950, Volgogradská v letech 1961 až 1963, Kopeckého od 1963, Jirsíkova od roku 1968 a od roku 1974 U Černé věže.

Mezitím se ještě diskutovalo o jiných názvech. Zvláštností je, že biskup Jan Valerián má v ulici U Černé věže sochu, ulici tady měl, ale dnes má „svou“ ulici jinde (vede kolem hereckých domů). Pojmenování U Černé věže se jeví jako stabilní, ale praktické není. Podobně, jako když politici na radnici přejmenovali Londýnskou na U zimního stadionu a Děkanskou na U Malše. 

Sterneckova ulice na pohlednici poslané v roce 1902 se proti současnosti změnila jen trochu. Třetí dům od leva se přestavěl na obchodní dům Müller, později obchodní dům Šulista, pátý dům zleva si přestavěla firma Sukna – Švejda a na rohu Hroznové vyrostla Pragobanka. Druhý dům zleva, za c. k. a v období 1. republiky rodiny Schwarzkopfů, je spojen s hercem Národního divadla Eduardem Kohoutem. Narodil se dne 6. března 1889 v Kněžské ulici č. 12. Na to, že je to rodák Budějc, hrál několik let v Národním divadle a byl prohlášen zasloužilým, ale i národním umělcem, se toho o něm moc neví.

Otec Eduarda Kohouta, Vojtěch Kohout, byl mistr truhlář z Třeboně, vzal si zdejší Kateřinu Křížovou a v Kněžské si otevřel obchod, dílnu a sklad. V roce 1891 se Vojtěch Kohout přestěhoval z Kněžské do Sterneckovy. Nějak se mu v konkurenci místních truhlářů nedařilo, proto se Kohoutů v roce 1895 vystěhovali do Plzně, kde výrazně uspěli: „Kohoutův nábytek – nejlepší nábytek českého západu.“ Eduard Kohout začal chodit do školy v Plzni, ale na rodné město nezapomněl.

Eduard Kohout, byl představitelem divadelního herectví 1. poloviny 20. století. Typem byl perfekcionista. Od roku 1939 bydlel v Praze na Kampě. Jmenoval se správně František Eduard Kohout, ale jeden čas, pod vlivem básníka Fráni Šrámka, se začal psát Fráňa Kohout. Později si to rozmyslel a používal jen jméno Eduard Kohout. Zemřel na Kampě osamocen. Vždy říkal, že jeho milenky jsou herecké role.

V domě, kde sídlil truhlář Vojtěch Kohout, než se přestěhoval do Plzně, bývala od roku 1902 známá, dnes už zapomenutá, pražská uzenářská jídelna U Nepomuckých. „Uctivé oznámení z Prahy. Bychom vyhověli přečetným přáním p.t. obecenstva v Č. Budějovicích s obvyklou největší ochotou, odhodlali jsme se zařídit od 12. února 1902 ve vlastní režii i správě pod naší firmou Anna Nepomucká, továrna na zboží uzenářské v Praze 1, Na Perštýně 342, prodej výhradně jen našich vlastních chvalně známých a oblíbených výrobků uzených ve Sterneckově ulici 10 v domě pana Schwarzkopfa. Dvakrát denně čerstvé. Zároveň tímto uctivě sdělujeme, že přerušili jsme dodávky našich výrobků dosavadnímu našemu odběrateli panu Čeňku Ašenbrylovi v Plachého ulici.“ Z dobových listů se nedá konkrétně zjistit, proč a v čem se nedohodli, faktem zůstává, že pražské uzeniny U Nepomuckých ve Sterneckově ulici zanikly, ale uzeniny u Ašenbrylů v Plachého uličce byly v provozu ještě po roce 1948.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Na Jihočeské univerzitě oživují zaniklá místa Šumavy

úterý, 13. června 2017, 06:35

Na Jihočeské univerzitě nově vznikl zajímavý projekt PhotoStruk, jehož výstupem by měla být interaktivní mapa míst, která vlivem...

DRBNA HISTORIČKA: Jak se v Českých Budějovicích chodilo do školy za...

čtvrtek, 8. června 2017, 17:22

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším...

DRBNA HISTORIČKA: Původní majitel Grandu načasoval stavbu šikovně....

čtvrtek, 1. června 2017, 14:42

Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. A historik Jan Schinko se tentokrát zaměřil na budějcký roh...

Gabčík a Kubiš na pamětní medaili. Jablonecká mincovna představuje...

sobota, 27. května 2017, 17:53

Operace Anthropoid představuje největší akci protinacistického odboje za druhé světové války na našem území. Dvojice vojáků...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Slovácký rok v Kyjově trhal návštěvnické rekordy. Příští ročník se bude konat už za dva roky

Více než 30 tisíc lidí dorazilo o víkendu na jubilejní dvacátý ročník folklorních slavností Slovácký rok do jihomoravského Kyjova. Neopakovatelná atmosféra, skvělý program i organizace, takové byly bezprostřední reakce návštěvníků na místě i na sociálních sítích. Organizátoři si však největší překvapení připravili až na závěr - na další ročník nemusí návštěvníci čekat čtyři roky, ale poprvé v historii pouhé dva.

Vládní protidrogová koordinátorka čelí podezření z plagiátorství

Vládní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová čelí podezření, že opsala část své bakalářské a diplomové práce. Podnět k prověření jejích prací z roku 2001 a 2005 podali Piráti. Třetina jich údajně obsahuje shodné pasáže s jinými zdroji. Vedralová to odmítla komentovat. Informoval o tom dnes server Seznam Zprávy. I kdyby se plagiátorství potvrdilo, o titul Vedralová přijít nemůže, protože řízení o vyslovení neplatnosti vysokoškolského diplomu lze podle zákona zahájit do tří let.

Po letech na útěku v českém vězení. Muž se skrýval ve Francii

Díky intenzivní mezinárodní policejní spolupráci byl muž vypátrán a na základě evropského zatýkacího rozkazu zatčen ve Francii. Po splnění všech formalit byl odsouzený koncem minulého týdne eskortován do České republiky.