Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Ulice U Černé věže a její proměny

 
čtvrtek, 15. června 2017, 15:00

Čtvrteční dávka historie je tady. V dnešním díle DRBNY HISTORIČKY se podíváme na proměny ulice U Černé věže.

Podle historických názvů ulice U Černé věže by se mohl vyučovat dějepis. Žák, student nebo posluchač by vyjmenoval, jak šly názvy za sebou a dál by nemusel nic vysvětlovat. Židovská ve 14. století, Markétská po roce 1505, kdy byli Židé vyhnáni z města, opět Židovská po roce 1566, kdy se Židé vrátili. Mikulášská, Sterneckova od roku 1875, Sterneckgasse za německé okupace, Obchodní v roce 1945, ulice UNRRA od roku 1946, Stalingradská od roku 1950, Volgogradská v letech 1961 až 1963, Kopeckého od 1963, Jirsíkova od roku 1968 a od roku 1974 U Černé věže.

Mezitím se ještě diskutovalo o jiných názvech. Zvláštností je, že biskup Jan Valerián má v ulici U Černé věže sochu, ulici tady měl, ale dnes má „svou“ ulici jinde (vede kolem hereckých domů). Pojmenování U Černé věže se jeví jako stabilní, ale praktické není. Podobně, jako když politici na radnici přejmenovali Londýnskou na U zimního stadionu a Děkanskou na U Malše. 

Sterneckova ulice na pohlednici poslané v roce 1902 se proti současnosti změnila jen trochu. Třetí dům od leva se přestavěl na obchodní dům Müller, později obchodní dům Šulista, pátý dům zleva si přestavěla firma Sukna – Švejda a na rohu Hroznové vyrostla Pragobanka. Druhý dům zleva, za c. k. a v období 1. republiky rodiny Schwarzkopfů, je spojen s hercem Národního divadla Eduardem Kohoutem. Narodil se dne 6. března 1889 v Kněžské ulici č. 12. Na to, že je to rodák Budějc, hrál několik let v Národním divadle a byl prohlášen zasloužilým, ale i národním umělcem, se toho o něm moc neví.

Otec Eduarda Kohouta, Vojtěch Kohout, byl mistr truhlář z Třeboně, vzal si zdejší Kateřinu Křížovou a v Kněžské si otevřel obchod, dílnu a sklad. V roce 1891 se Vojtěch Kohout přestěhoval z Kněžské do Sterneckovy. Nějak se mu v konkurenci místních truhlářů nedařilo, proto se Kohoutů v roce 1895 vystěhovali do Plzně, kde výrazně uspěli: „Kohoutův nábytek – nejlepší nábytek českého západu.“ Eduard Kohout začal chodit do školy v Plzni, ale na rodné město nezapomněl.

Eduard Kohout, byl představitelem divadelního herectví 1. poloviny 20. století. Typem byl perfekcionista. Od roku 1939 bydlel v Praze na Kampě. Jmenoval se správně František Eduard Kohout, ale jeden čas, pod vlivem básníka Fráni Šrámka, se začal psát Fráňa Kohout. Později si to rozmyslel a používal jen jméno Eduard Kohout. Zemřel na Kampě osamocen. Vždy říkal, že jeho milenky jsou herecké role.

V domě, kde sídlil truhlář Vojtěch Kohout, než se přestěhoval do Plzně, bývala od roku 1902 známá, dnes už zapomenutá, pražská uzenářská jídelna U Nepomuckých. „Uctivé oznámení z Prahy. Bychom vyhověli přečetným přáním p.t. obecenstva v Č. Budějovicích s obvyklou největší ochotou, odhodlali jsme se zařídit od 12. února 1902 ve vlastní režii i správě pod naší firmou Anna Nepomucká, továrna na zboží uzenářské v Praze 1, Na Perštýně 342, prodej výhradně jen našich vlastních chvalně známých a oblíbených výrobků uzených ve Sterneckově ulici 10 v domě pana Schwarzkopfa. Dvakrát denně čerstvé. Zároveň tímto uctivě sdělujeme, že přerušili jsme dodávky našich výrobků dosavadnímu našemu odběrateli panu Čeňku Ašenbrylovi v Plachého ulici.“ Z dobových listů se nedá konkrétně zjistit, proč a v čem se nedohodli, faktem zůstává, že pražské uzeniny U Nepomuckých ve Sterneckově ulici zanikly, ale uzeniny u Ašenbrylů v Plachého uličce byly v provozu ještě po roce 1948.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

KULTURNÍ TIPY: Vladislav Procházka, Hugo Toxxx, Hugo Kafumbi a...

čtvrtek, 15. června 2017, 14:00

V pátek si můžete v River music clubu užít super rapperskou noc. V sobotu představí Vladislav Procházka své debutové album Road....

Samson se vrací. Jeho světlá „desítka“ je stříbrná

čtvrtek, 15. června 2017, 12:49

Světlá výčepní „desítka“ značky Samson bodovala na soutěži Pivo České republiky 2017, která proběhla v Českých Budějovicích....

V budějcké školní jídelně se bude mluvit o chystaných parkovacích...

čtvrtek, 15. června 2017, 11:26

Parkovací zóny v některých částech Českých Budějovic budou tématem setkání zástupců města a projektanta s obyvateli města. Akce...

Budějčtí tenisté mají za sebou náročný víkend. Starší žáci útočí na...

čtvrtek, 15. června 2017, 11:00

Areál LTC Tonstav-Service České Budějovice hostil o uplynulém víkendu mistrovské zápasy od žáků až po dospělé. V důležitém utkání...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích?

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se ve spotřebitelské poradně dTestu nejčastěji setkávají?

Sněhový Krakonoš je letos v Jilemnici bez kalhot a kabátu

Jednoho z největších sněhových Krakonošů za poslední léta vytvořil výtvarník Josef Dufek se dvěma pomocníky na náměstí v krkonošské Jilemnici. Na výšku má mezi sedmi a osmi metry. Od svých předchůdců se liší i tím, že je "nahý", jen s botami. „Nemá pumpky ani kabát, řekl Dufek.

Knihy ruských autorů nabízejí Čechům „alternativní pravdu“. Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina?

V České republice vloni vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů. V záplavě nově vydané literatury se texty ruských autorů zaměřených na specifický výklad moderní historie ztrácejí. Přesto stojí za pozornost. Takto na sebe například v pražských ulicích polepenými tramvajemi upozorňuje kniha Nikolaje Viktoroviče Starikova „Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina“.