Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Na Jihočeské univerzitě oživují zaniklá místa Šumavy

 
úterý, 13. června 2017, 06:35

Na Jihočeské univerzitě nově vznikl zajímavý projekt PhotoStruk, jehož výstupem by měla být interaktivní mapa míst, která vlivem poválečných událostí prakticky zmizela. Na nelehkém úkolu bude spolupracovat Ústav aplikované informatiky Přírodovědecké fakulty a Ústav aplikované informatiky Technické univerzity v Deggendorfu.

„Na projektu pracují dva týmy. Jeden český a druhý německý. Němci dodávají hlavně IT část,“ říká vedoucí projektu Libor Dostálek. Česká strana bude mít za úkol sběr dat, jejich historickou analýzu a dlouhodobou archivaci.

„Náš tým je velmi různorodý. Skládá se z historiků, archeologů, historiků umění, archivářů ... Společně se snažíme zjišťovat a zpracovávat informace o zaniklých lokalitách Šumavy. Takových míst je více než 1300.  Jsou to jak obce, tak samoty, osady, výrobní areály a podobně,“ říká vedoucí historického týmu Klára Paclíková.

Najít zaniklou osadu nemusí být tak těžké, jak by se na první pohled zdálo, kromě údajů v archivu jsou tu i určité krajinné prvky, které k předchozímu osídlení odkazují. „V současnosti vypadají zaniklé osady často jen jako seskupení stromů, které jsou druhově odlišné, přerostlé, zkrátka takové, které do krajiny evidentně nepatří. Je to proto, že vesnice sice zanikla, ale nikdo neničil zahrady a sady. Stromy rostou dál, zplaní. Takový porost tam zůstává, protože pro zemědělce je nepříjemné obdělávat terén se zbytky zdí, tak se místu vyhýbá,“ vysvětluje Klára Paclíková.

Projekt PhotoStruk řeší velmi rozlehlé území, i proto není v silách odborníků obsáhnout vše. „Vybíráme taková místa, ke kterým máme dostatek materiálů. V první fázi se zaměříme na 40 vybraných lokalit. Ten počet se ale ještě může změnit v průběhu projektu,“ doplňuje Paclíková. Na řadu nejspíš přijde i jedna z osad, která skončila pod hladinou Lipna.

Samozřejmě proces vzniku interaktivní mapy není jednoduchý. „Při práci budeme propojovat historické mapy a písemné prameny s historickými fotografiemi zaniklých míst. Pracovat budeme také s daty pořízenými leteckým laserovým skenováním povrchu země, takzvanými LiDARy. Ty nám umožní odfiltrovat vegetační pokryv a pozorovat například reliéfní stopy zaniklých polních systémů a pozůstatky zničených staveb,“ nastiňuje Libor Dostálek.

Data by měla být spuštěna v testovacím provozu letos na podzim

Důležitým partnerem projektu je také krumlovský fotoateliér Seidel. „Vlastní bohatý archiv historických fotografií, a to díky původnímu majiteli Josefu Seidelovi, který byl vášnivým fotografem Šumavy. My dnes s pomocí moderních technologií budeme sledovat krajinu jeho očima,“ říká Dostálek. Do sběru informací ale bude mít příležitost zapojit se i veřejnost. „Lidé ve svých albech, která mají například po prarodičích, uchovávají často poklady nebo mají cenné vzpomínky na zaniklá místa,“ dodává.

„Předpokládáme, že veřejnost bude mít do mapy možnost nahlížet jak na počítači, tak prostřednictvím mobilní aplikace,“ říká vedoucí IT týmu za českou stranu Marta Vohnoutková. Odborníci budou data postupně třídit a vypouštět je na připravené webové stránce, která by měla být v testovacím režimu spuštěna letos na podzim. Široká veřejnost následně bude moci data prohlížet, případně je zpřesňovat či dále doplňovat.

Kromě fotek budou k dispozici u některých staveb i 3D modely. „My ale máme vlastně 4D model, protože my jsme zapracovali i čas. V rámci interaktivní mapy se tak budete moci posouvat v čase. Vyznačíte si časový úsek, který budete chtít prohlížet a uvidíte, jak vypadala mapa, a jaké historické objekty z té doby je možné si prohlédnout,“ doplňuje Vohnoutková.

Obě univerzity na realizaci projektu získaly 806 408 euro. Z toho přibližně 399 tisíc připadá jihočeským vědcům, zbytek využijí jejich bavorští kolegové. Osmdesát pět procent financí pochází z fondu Evropské unie, pět procent jde ze státního rozpočtu a zbylých deset procent zaplatí ze svého rozpočtu Jihočeská univerzita.

 


 

Kam dál?

Plaťte pouze za obsah. Prodejna elektrospotřebičů 2. jakost na obal...

pondělí, 12. června 2017, 16:21

Věděli jste, že když se vám rozbije jakýkoliv domácí spotřebič, najdete nový v prodejně 2. jakost? Ne, není to nějaký méněcenný...

Už jsou z nich čtenáři. Prvňáčci při pasování dostali knížku, která...

pondělí, 12. června 2017, 07:41

Odměna v podobě krásné knížky s názvem Lapálie v Lampálii čekala na prvňáčky, kteří byli v českobudějovické pobočce Jihočeské...

Na poli u Temelína žlutou vystřídala červená

pondělí, 12. června 2017, 07:02

Žlutá barva řepky olejky vládne českým polím a proto nádherné červené pole například u Temelína upoutalo pozornost nejednoho...

Léto v Kaplici bude nabité kulturou i sportem

pondělí, 12. června 2017, 06:38

V Kaplici to žije. A letošní léto, to bude v tomto městečku opravdu nabité. Akce bude střídat akci, na své si přijdou lidé chtiví...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích?

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se ve spotřebitelské poradně dTestu nejčastěji setkávají?

Sněhový Krakonoš je letos v Jilemnici bez kalhot a kabátu

Jednoho z největších sněhových Krakonošů za poslední léta vytvořil výtvarník Josef Dufek se dvěma pomocníky na náměstí v krkonošské Jilemnici. Na výšku má mezi sedmi a osmi metry. Od svých předchůdců se liší i tím, že je "nahý", jen s botami. „Nemá pumpky ani kabát, řekl Dufek.

Knihy ruských autorů nabízejí Čechům „alternativní pravdu“. Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina?

V České republice vloni vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů. V záplavě nově vydané literatury se texty ruských autorů zaměřených na specifický výklad moderní historie ztrácejí. Přesto stojí za pozornost. Takto na sebe například v pražských ulicích polepenými tramvajemi upozorňuje kniha Nikolaje Viktoroviče Starikova „Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina“.