Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Na Jihočeské univerzitě oživují zaniklá místa Šumavy

 
úterý, 13. června 2017, 06:35

Na Jihočeské univerzitě nově vznikl zajímavý projekt PhotoStruk, jehož výstupem by měla být interaktivní mapa míst, která vlivem poválečných událostí prakticky zmizela. Na nelehkém úkolu bude spolupracovat Ústav aplikované informatiky Přírodovědecké fakulty a Ústav aplikované informatiky Technické univerzity v Deggendorfu.

„Na projektu pracují dva týmy. Jeden český a druhý německý. Němci dodávají hlavně IT část,“ říká vedoucí projektu Libor Dostálek. Česká strana bude mít za úkol sběr dat, jejich historickou analýzu a dlouhodobou archivaci.

„Náš tým je velmi různorodý. Skládá se z historiků, archeologů, historiků umění, archivářů ... Společně se snažíme zjišťovat a zpracovávat informace o zaniklých lokalitách Šumavy. Takových míst je více než 1300.  Jsou to jak obce, tak samoty, osady, výrobní areály a podobně,“ říká vedoucí historického týmu Klára Paclíková.

Najít zaniklou osadu nemusí být tak těžké, jak by se na první pohled zdálo, kromě údajů v archivu jsou tu i určité krajinné prvky, které k předchozímu osídlení odkazují. „V současnosti vypadají zaniklé osady často jen jako seskupení stromů, které jsou druhově odlišné, přerostlé, zkrátka takové, které do krajiny evidentně nepatří. Je to proto, že vesnice sice zanikla, ale nikdo neničil zahrady a sady. Stromy rostou dál, zplaní. Takový porost tam zůstává, protože pro zemědělce je nepříjemné obdělávat terén se zbytky zdí, tak se místu vyhýbá,“ vysvětluje Klára Paclíková.

Projekt PhotoStruk řeší velmi rozlehlé území, i proto není v silách odborníků obsáhnout vše. „Vybíráme taková místa, ke kterým máme dostatek materiálů. V první fázi se zaměříme na 40 vybraných lokalit. Ten počet se ale ještě může změnit v průběhu projektu,“ doplňuje Paclíková. Na řadu nejspíš přijde i jedna z osad, která skončila pod hladinou Lipna.

Samozřejmě proces vzniku interaktivní mapy není jednoduchý. „Při práci budeme propojovat historické mapy a písemné prameny s historickými fotografiemi zaniklých míst. Pracovat budeme také s daty pořízenými leteckým laserovým skenováním povrchu země, takzvanými LiDARy. Ty nám umožní odfiltrovat vegetační pokryv a pozorovat například reliéfní stopy zaniklých polních systémů a pozůstatky zničených staveb,“ nastiňuje Libor Dostálek.

Data by měla být spuštěna v testovacím provozu letos na podzim

Důležitým partnerem projektu je také krumlovský fotoateliér Seidel. „Vlastní bohatý archiv historických fotografií, a to díky původnímu majiteli Josefu Seidelovi, který byl vášnivým fotografem Šumavy. My dnes s pomocí moderních technologií budeme sledovat krajinu jeho očima,“ říká Dostálek. Do sběru informací ale bude mít příležitost zapojit se i veřejnost. „Lidé ve svých albech, která mají například po prarodičích, uchovávají často poklady nebo mají cenné vzpomínky na zaniklá místa,“ dodává.

„Předpokládáme, že veřejnost bude mít do mapy možnost nahlížet jak na počítači, tak prostřednictvím mobilní aplikace,“ říká vedoucí IT týmu za českou stranu Marta Vohnoutková. Odborníci budou data postupně třídit a vypouštět je na připravené webové stránce, která by měla být v testovacím režimu spuštěna letos na podzim. Široká veřejnost následně bude moci data prohlížet, případně je zpřesňovat či dále doplňovat.

Kromě fotek budou k dispozici u některých staveb i 3D modely. „My ale máme vlastně 4D model, protože my jsme zapracovali i čas. V rámci interaktivní mapy se tak budete moci posouvat v čase. Vyznačíte si časový úsek, který budete chtít prohlížet a uvidíte, jak vypadala mapa, a jaké historické objekty z té doby je možné si prohlédnout,“ doplňuje Vohnoutková.

Obě univerzity na realizaci projektu získaly 806 408 euro. Z toho přibližně 399 tisíc připadá jihočeským vědcům, zbytek využijí jejich bavorští kolegové. Osmdesát pět procent financí pochází z fondu Evropské unie, pět procent jde ze státního rozpočtu a zbylých deset procent zaplatí ze svého rozpočtu Jihočeská univerzita.

 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Jak se v Českých Budějovicích chodilo do školy za...

čtvrtek, 8. června 2017, 17:22

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším...

DRBNA HISTORIČKA: Původní majitel Grandu načasoval stavbu šikovně....

čtvrtek, 1. června 2017, 14:42

Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. A historik Jan Schinko se tentokrát zaměřil na budějcký roh...

Gabčík a Kubiš na pamětní medaili. Jablonecká mincovna představuje...

sobota, 27. května 2017, 17:53

Operace Anthropoid představuje největší akci protinacistického odboje za druhé světové války na našem území. Dvojice vojáků...

České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka:...

sobota, 27. května 2017, 11:26

Mám dluh, jsem si ho vědom, a tak se s ním musím vypořádat. Před měsícem jsem v tomto sloupku popsal výzdobu kostela Panny Marie...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Lidé vidí přínos EU pro Česko, osobní prospěšnost ale vnímají méně

Češi si myslí, že členství v EU je pro naši zemi přínosné, osobní prospěch pro vlastní život ale vnímá jen menší část z nich. Plyne to z exkluzivního průzkumu agentury Median pro projekt Moje Evropa.

PRŮZKUM: Babiš zůstává nejoblíbenější, jeho popularita ale oslabuje

Nejlépe hodnoceným politikem ze členů vlády a předsedů parlamentních stran zůstává premiér a šéf ANO Andrej Babiš, jeho popularita ale dál oslabuje, uvedla agentura STEM na základě červnového průzkumu. Babiše kladně hodnotí 45 procent dotázaných, zatímco v lednu to bylo 48 procent a loni v říjnu polovina. Na druhém místě v žebříčku popularity skončila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), které vyjádřilo podporu 40 procent respondentů. Na třetím místě je s 39 procenty pozitivních hodnocení lídr Pirátů Ivan Bartoš.

STUDIE: Češi musí na nové bydlení šetřit stále nejdéle v Evropě

Dostupnost nového bydlení v Česku je ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi druhý rok po sobě nejhorší. Nový byt vyjde na 11,2 průměrného ročního platu. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte. Porovnává v ní údaje ze 12 evropských zemí z loňského roku. Nejsnadněji na bydlení dosáhnou Portugalci, kteří na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vynaloží 3,8 ročního platu.