Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Původní majitel Grandu načasoval stavbu šikovně. S výstavbou nádraží

 
čtvrtek, 1. června 2017, 14:42

Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. A historik Jan Schinko se tentokrát zaměřil na budějcký roh tehdejších tříd Nákladní a Radeckého, což jsou dnes Nádražní a Žižkova. Na hotel Grand. Později hotel Vltava. A pak znovu Grand.

V letech 1908 a 1909 byl na rohu tehdejších tříd Nákladní a Radeckého (dnes Nádražní a Žižkova) postaven v tom čase největší a nejvybavenější hotel na jihu Čech Grand Hotel V. Beneš. Podle projektu bratrů Kavalírů z Prahy stavěla místní stavitelská firma bratrů Kovaříků. Kavalírové přinesli do města prostřednictvím Grandu pražskou pohlednou secesi a přepychové vybavení hotelu. Hotel byl postaven tak, že navazoval na starší hotel International v Radeckého třídě a postupně byly oba hotely vnitřně propojeny. Grandhotel měl původně 65 pokojů. Později až 142.

V roce 1946 přál hoteliér František Klár hostům štěstí, zdraví a úspěšný rok. Roku 1949 byl Grand znárodněn, národním správcem byl jmenován restauratér Josef Kempf a radnice přejmenovala Grand na hotel Vltava. To nebylo nic zvláštního, protože se přejmenovávalo leccos, kupř. všechny biografy, nebo Broukárna na Vltavan. Podle pamětníků nikdo neřekl, že jde do Vltavy, ale vždy do Grandu. Podobně opodál hotel Imperiál, když se přejmenoval na hotel Malše, chodilo se do Impíku. V Grandu hrál kvalitní taneční orchestr. Byl slyšet k poslechu až ven na staré autobusové nádraží. Znalci „zlatých šedesátých“ připomínají, že v Grandu převládaly saxofony (Stříbrný měsíc, Ramóna, La Paloma), v Savoyi trubka Pepíčka Špatného (Třešňové květy). 

V roce 1989 se Grand zase jmenoval Grand. Mezitím Vltava

Grand byl slavnostně otevřen dne 14. dubna 1909. Originální nárožní věž byla pokryta drobnými barevnými šablonami. Při rekonstrukci hotelu v letech 1982 až 1989 byla věž zbavena původní secesní krytiny a pobita výtvarně nehodnotným, byť drahým, měděným plechem. Jediným kladným momentem, když se po sedmi letech rekonstrukce dne 1. března hotel 1989 znovu otevíral, byl počin politických orgánů (viděly, co se děje v Evropě) jmenovat hotel zase původním názvem Grand. Hotel tehdy nabízel kapacitu 136 lůžek, z čehož 90 lůžky disponoval Čedok a Cestovní kancelář mládeže. Původní slávy Grand však nedosáhl.

Od Václava Beneše koupil hotel Grand Ladislav Boháč. Získal také hotel Imperiál do Karla Dobnera, takže spravoval oba hotely a přikoupil pozemky mezi Grandem a Imperiálem. Dohromady oba hotely nabízely 150 čistých pokojů, ústřední topení, teplou vodu a „garage“. S Ladislavem Boháčem to ale dopadlo špatně. V únoru 1929 byla ustanovena opatrovnicí Ladislava Boháče, majitele Grandhotelu, ležícího v léčebném ústavu Kramerově v Praze – Bubenči, kde byl úplně zbaven svéprávnosti pro duševní chorobu, jeho matka Anna Boháčová.  Zemřel v neděli dne 7. dubna 1929 v jednu hodinu v noci ve věku 42 let po dlouhé trapné nemoci.

Starší hotel International měl namále

Původní majitel Grandu Václav Beneš načasoval stavbu šikovně s výstavbou nového nádraží, o kterém se vědělo jistě už v roce 1905. Před postavením Grandu bylo v těch místech vedle Internationalu skladiště Antonína Feruse. Václav Beneš byl současně hoteliérem ve Slunci. Navíc byl úspěšným komerčním radou a předsedou společenstva hostinských. Starší hotel International měl namále, radnice ho chtěla v letech 1975 až 1980 částečně demolovat a vést vnitřní dopravní okruh Chelčického ulicí. Útvar hlavního architekta oznámil dopisem ze dne 1. června 1970 podniku ONV „Restaurace a jídelny“, který chtěl komplex Grandu rekonstruovat, že celé území bude zahrnuto do demoličního záměru. Radnice si to později rozmyslela tak, že vnitřní dopravní okruh se vedl kolem nádraží, přesněji mezi Grandem a nádražní budovou, což také nebyl příliš dobrý nápad. Mezi Grandem a Imperiálem se vybudoval vstup do podchodu se sekcí pro kočárky, ale hned druhý den se prudký kočárkový sjezd do podchodu musel z bezpečnostních důvodů uzavřít. 

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Gabčík a Kubiš na pamětní medaili. Jablonecká mincovna představuje...

sobota, 27. května 2017, 17:53

Operace Anthropoid představuje největší akci protinacistického odboje za druhé světové války na našem území. Dvojice vojáků...

České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka:...

sobota, 27. května 2017, 11:26

Mám dluh, jsem si ho vědom, a tak se s ním musím vypořádat. Před měsícem jsem v tomto sloupku popsal výzdobu kostela Panny Marie...

Praha si připomene operaci Anthropoid. Vyšla i poštovní známka

sobota, 27. května 2017, 09:46

Výročí 75 let od operace Anthropoid, která skončila smrtí říšského protektora Reinharda Heydricha, připomíná o tomto víkendu...

DRBNA HISTORIČKA: Místo Modré hvězdy roste Piano

čtvrtek, 25. května 2017, 16:40

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes, o posledním májovém čtvrtku. Historik...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Lidé vidí přínos EU pro Česko, osobní prospěšnost ale vnímají méně

Češi si myslí, že členství v EU je pro naši zemi přínosné, osobní prospěch pro vlastní život ale vnímá jen menší část z nich. Plyne to z exkluzivního průzkumu agentury Median pro projekt Moje Evropa.

PRŮZKUM: Babiš zůstává nejoblíbenější, jeho popularita ale oslabuje

Nejlépe hodnoceným politikem ze členů vlády a předsedů parlamentních stran zůstává premiér a šéf ANO Andrej Babiš, jeho popularita ale dál oslabuje, uvedla agentura STEM na základě červnového průzkumu. Babiše kladně hodnotí 45 procent dotázaných, zatímco v lednu to bylo 48 procent a loni v říjnu polovina. Na druhém místě v žebříčku popularity skončila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), které vyjádřilo podporu 40 procent respondentů. Na třetím místě je s 39 procenty pozitivních hodnocení lídr Pirátů Ivan Bartoš.

STUDIE: Češi musí na nové bydlení šetřit stále nejdéle v Evropě

Dostupnost nového bydlení v Česku je ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi druhý rok po sobě nejhorší. Nový byt vyjde na 11,2 průměrného ročního platu. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte. Porovnává v ní údaje ze 12 evropských zemí z loňského roku. Nejsnadněji na bydlení dosáhnou Portugalci, kteří na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vynaloží 3,8 ročního platu.