Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Dlouhá cesta mozaiky Růženeckého kostela

 
sobota, 27. května 2017, 11:26

Mám dluh, jsem si ho vědom, a tak se s ním musím vypořádat. Před měsícem jsem v tomto sloupku popsal výzdobu kostela Panny Marie Růžencové v Žižkově ulici. V článku jsem zmínil Petra Lenze, zakladatele beuronské umělecké školy a Václava Klementa Petra, který stavbu kostela neúnavně prosazoval. A teď k tomu dluhu. Mám obavu, že až jednou na věčnosti potkám Viktora Foestera (1867 až 1915), tak mu budu těžko odpovídat na otázku: „Proč jste mne také nezmínil? Také jsem se zasloužil o Růženecký kostel.“ V dnešním dílu, musím tedy tuto chybu napravit a dluh smazat.

Když vcházíte ze Žižkovy ulice do kláštera petrínů a zvednete oči do výše, uvidíte krásnou, velkou, dominantní mozaiku, na které je sedící Panna Maria a v nohou jí klečí dvě postavy. První je tehdejší českobudějovický biskup Martin Hora a druhým mužem je Václav Klement Petr, který je spíše znám pod svým řeholním jménem P. Desiderius.

Autorem mozaiky je právě výše zmíněný Viktor Foester. Zajímavostí je, že ji nesestavoval v Českých Budějovicích, ale v italském klášteře Monte Cassino. Zde byla mozaika vytvořena z kousků benátského skla o velikosti 1x1,5 cm a negativně nalepena na podklad, aby mohla být převezena k nám do portálu kostela Panny Marie Růžencové.

Dovolte nyní malou odbočku ke klášteru Monte Cassino. Prostory tohoto kláštera ještě v jednom směru obohatily naši kulturu, tentokrát jazykově. V jeho zdech sepsal svatý Benedikt pravidla klášterního života „Regula Benedicti“ neboli „Řehole Benediktova“. Podle názvu tohoto spisu nazýváme mnichy, kteří podléhají klášternímu životu, řeholníky. Klášter v Monte Cassinu znají příznivci historie jako místo krutých bojů za druhé světové války. 

Zpět ale k mozaice. Ta byla tedy v klášteře vytvořena a opatrně převezena do Českých Budějovic. I tak ale došlo při transportu k poměrně velkému poškození, které bylo nutné při instalaci mozaiky v roce 1904 opravit.

A ještě malý dodatek ke vstupnímu portálu - pod velkou mozaikou s Pannou Marií je menší půlkruhová mozaika s Ježíšem Kristem. V ruce drží knihu s latinským nápisem, který je možno přeložit jako „Já jsem vzkříšení a život“.

Podívejte se na několik krásných fotografií Milana Bindera, které byly pořízeny před rekonstrukcí vstupního portálu, která započala po letošních Velikonocích.

Napsal(a) Martin Maršík | Foto Milan Binder
 


 

Kam dál?

Praha si připomene operaci Anthropoid. Vyšla i poštovní známka

sobota, 27. května 2017, 09:46

Výročí 75 let od operace Anthropoid, která skončila smrtí říšského protektora Reinharda Heydricha, připomíná o tomto víkendu...

Jihočeský kraj podporuje mladé sportovce

sobota, 27. května 2017, 07:21

Zdravý pohyb po celý rok, péče o mladé talenty a jejich příprava na sportovní reprezentaci. Takový je cíl dotačního programu...

POČASÍ S ALEŠEM: Poslední májový víkend bude na jihu Čech teplý a...

sobota, 27. května 2017, 06:41

Střed rozsáhlé tlakové výše se přesune ze Severního moře nad Polsko, poté ze střední Evropy nad Rumunsko a po její zadní straně k...

Děti mohou svůj svátek oslavit s kovboji, vojáky, zvířátky, pohádkami...

pátek, 26. května 2017, 19:21

Mezinárodní den dětí je jeden z mála svátků v České republice, který se všude a s velkou radostí slaví. A že se svátek našich...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích?

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se ve spotřebitelské poradně dTestu nejčastěji setkávají?

Sněhový Krakonoš je letos v Jilemnici bez kalhot a kabátu

Jednoho z největších sněhových Krakonošů za poslední léta vytvořil výtvarník Josef Dufek se dvěma pomocníky na náměstí v krkonošské Jilemnici. Na výšku má mezi sedmi a osmi metry. Od svých předchůdců se liší i tím, že je "nahý", jen s botami. „Nemá pumpky ani kabát, řekl Dufek.

Knihy ruských autorů nabízejí Čechům „alternativní pravdu“. Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina?

V České republice vloni vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů. V záplavě nově vydané literatury se texty ruských autorů zaměřených na specifický výklad moderní historie ztrácejí. Přesto stojí za pozornost. Takto na sebe například v pražských ulicích polepenými tramvajemi upozorňuje kniha Nikolaje Viktoroviče Starikova „Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina“.