Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Že Budějce bourají městské brány, věže a hradby, se vědělo v celých Čechách

 
čtvrtek, 18. května 2017, 16:26

Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. A historik Jan Schinko se tentokrát zaměřil Pražskou bránu.

Na snímku z roku 1867 stojí na konci Krajinské goticko renesanční Pražská brána. Na přání radnice ji vyfotografoval Jan Gustav Richter. Mohlo by se říci na poslední chvíli, poněvadž poté byla Pražská brána zlikvidována. Pořídil fotodokumentaci – památku na památku. Je už jedno, že radnice chvíli s demolicí váhala. Oficiální důvod byl, že je brána zchátralá a brání dopravě. Kdo ji nechal zchátrat, nebylo uvedeno.

Že Budějce bourají městské brány, hradební věže a hradby, se záhy vědělo v celých Čechách. Oblíbený časopis Květy uveřejnil v roce 1869 o naší Pražské bráně delší článek, první odstavec: „Ze starých bran, které Budějovice ještě před 30 lety měly, před dvěma roky padla předposlední za oběť vandalismu. Tyto věžité brány, ačkoliv  v 17. století modernizované, pocházejí se svými masivními gotickými věžemi ze 14. století. S pádem této brány pochováno kus historie.“ 

Gotická část Pražské brány měla obdélníkový půdorys o rozměru 9,5 krát 8,5 metrů. Směrem na Mariánské náměstí byla brána později prodloužena. Vjezdový gotický profilovaný portál byl široký 3,5 až 4 metry a stejně tak vysoký. To mohly klidně projíždět dva kočáry najednou, automobily ve městě ještě nebyly, končila koňka a začínaly parní lokomotivy. Náš viadukt na Rudolfovské má povolen výškový průjezd 3,4 metry (snížený o troleje). Skoro by mohly Pražskou bránou projíždět dnes i kamiony. V Praze si zachovali například Prašnou a Jindřiškou bránu a jezdí se okolo.

Časopis Květy 1869 připomněl přepadení města a smrt písaře Plachého v Pražské bráně: „Arcivévoda biskup Leopold, bratr císaře Rudolfa, byl lačný po českém trůnu. Naverboval si tudíž v Pasově vojsko, vtrhl do Čech a chtěl se zmocnit Budějovic. Protože by obléhání stálo mnoho času, vojevůdce Ramé pomýšlel na lest. Z večera dne 30. ledna 1611 přibyly tři vozy s pasovskými důstojníky, přestrojenými za císařské, k Pražské bráně a ti žádali, aby byli vpuštěni. Udávali, že jest jim vyjednávati s Pasovskými, kteří v Krumlově leželi, o odchodu. Měšťanstvo je s radostí uvítalo a pohostilo vzácně, a když hosté druhého dne ráno zase odjížděli, provázeli je mnozí otcové města. Na zvedacím mostu se však první kočí zastavil, skočil z vozu a pod záminkou, že v herberku zapomněl peníze, chtěl vrátiti se do města. Městský písař Plachý obořil se na kočího. Tu náhle jeden z důstojníků  písaře zastřelil, zároveň pak zaznělo více ran a ze všech stran vyhrnuli se Pasovští a ještě než měšťané vzpamatovati se mohli, vtrhli do města.“  Událost připomíná pamětní destička na domě, který přiléhal k Pražské bráně a stojí dodnes.

K Pražské bráně vedl ve směru od Mariánského náměstí 45 metrů dlouhý obranný barbakán, který měl půdorys do oblouku a ukončen byl barbakánovou bránou. V barbakánu stály obytné domky. Areál byl také potom zbořen. Městské brány Linecká a Vídeňská byly zbořeny v letech 1844 a 1845. To již nežil purkmistr Vincenc Strandl (1760 – 1842), který jako jediný z řady purkmistrů skutečně protestoval proti bourání gotiky a věží. Neudržel Prašnou věž na konci Kanovnické, když krajský úřad mu ji nařídil zlikvidovat na nátlak budějckých obchodníků. Stačil ještě nechat vysázet Krumlovské aleje a postavit na vlastní náklady altán na budoucích sadech.

Před rokem 1995 vypracovala skupina architektů projekt na obnovu některých městských bran a věží zbytečně stržených v 19. století. Součástí byla i obnova Pražské brány. Nestála by ale ve stejném místě, jen o kousek dál „rozkročená“ nad Mlýnskou stokou. Projekt byl kladně hodnocen i tehdejším vedením radnice. Nenašel se však investor.      

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

ČEZ zřizuje jadernou divizi, povede ji dosavadní šéf Temelína Bohdan...

čtvrtek, 18. května 2017, 14:52

Energetická společnost ČEZ zřizuje od 1. června novou divizi jaderná energetika. Povede ji dosavadní ředitel Jaderné elektrárny...

Konference v Českých Budějovicích připomíná společnost sedmdesátých...

čtvrtek, 18. května 2017, 13:34

Sedmdesátá léta minulého století připomíná vědecká konference věnovaná dějinám Československa, kterou ještě dnes...

Za titul novou halu? Atelier 8000 představil zastupitelům studii,...

čtvrtek, 18. května 2017, 09:46

České Budějovice jsou s výstavbou nové sportovní haly znovu na dobré cestě. Projekční a architektonická společnost Atelier 8000...

Alšova jihočeská galerie v Hluboké vystavuje „Válečné plakáty 1914 –...

čtvrtek, 18. května 2017, 08:19

V Alšově jihočeské galerii v zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou odstartovala vernisáž výstavu „Válečné plakáty 1914 – 1918“....

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Policie stíhá čtyři lidi a tři firmy kvůli dotačnímu podvodu za 300 milionů

Policie stíhá čtyři lidi a tři firmy kvůli podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu se způsobenou škodou 300 milionů korun. Jejich jednání podle kriminalistů směřovalo k neoprávněnému vylákání peněz z rozpočtů evropských fondů a českého státního rozpočtu v rámci šesti dotačních projektů strojírenského podniku. Novinářům to sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Obviněným hrozí trest odnětí svobody od pěti do deseti let.

Koncertovat akusticky je úplně jiný level, říká frontman kapely No Name Igor Timko

Slovenská kapela No Name je opět na cestách. V rámci svého Dermacol No Name Acoustic tour 2019 zavítá v úterý 26. března i do olomouckého NH Hotelu. Právě zde si se mnou samotný frontman kapely Igor Timko povídal třeba o tom, proč se No Name přezdívá kapela na kolesách, v čem je jiný akustický koncert, nebo kvůli čemu se rádi vrací do Olomouce.

Jan Ciglbauer: Čeští vojáci ve světové válce zažili mnoho hrůz a utrpení, ale vykonali také spoustu hrdinství

Český voják ve službách rakousko-uherské armády… Řada lidí si okamžitě představí slavného Švejka, což je ale dle slov spisovatele a badatele Jana Ciglbauera vůči našim předkům křivda. Kdo skutečně byli takzvaní jednadevadesátníci? Odpověď přináší nová Ciglbauerova kniha.