Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Budějce měly na začátku dvacátého století celkem sedmnáct kašen

 
čtvrtek, 11. května 2017, 16:41

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. Jan Schinko se v dalším pokračování této oblíbené pravidelné rubriky zaměřil na českobudějovické kašny. Na to, že Budějce obklopuje tolik vody a vůbec jsou metropolí kraje jihočeských rybníků, mají už jen jednu pořádnou kašnu.

Na snímku z roku 1955 se dokončuje vnitřek kašny na začátku Lannovky. Vpravo je vidět stanici trolejbusů ve směru k nádraží před biografem Jas (tehdy stále převládal název bio Elekta). V pozadí vpravo je patrná proluka, kde je dnes parkoviště Prioru. Stávala tam do roku 1945 německé reálka s kaplí a věží. Sice trakt v Jeronýmově ulici byl značně poškozen bombardování, ale v přední části v Lannovce bylo do podzimu 1945 ubytováno vojsko. O zboření reálky rozhodla komise.

Stanice U Jasu byla později přeložena k JČE. Vlevo ve směru od nádraží stojí na stanici trolejbusů U Pomahačů dnes již zapomenutý (alespoň místní dopravní podnik je dal tenkrát klidně všechny do šrotu, je ovšem fakt, že koupil trolejbusy větší) elegantní trolejbus francouzského střihu Vetra s dobrým motorem ČKD. Stanice neměla název U Pomahačů, poněvadž to býval módní salón Františky (Fanuše) Pomahačové s pařížskými a vídeňskými novinkami, nýbrž U Jasu.

V roce 1955 se postavila kašna také na konci Lannovky u nádraží. Léta 50. nebyla z výtvarného hlediska pro obraz města přínosná, ale architekti prvorepublikových škol prosadili do ulic trochu kumštu navazující na tradici řek, vody a kašen. Politici zrovna v tomto v projektech neškrtali. Budějce měly na začátku 20. století celkem 17 kašen, nepočítaje v to kašny či bazény od roku 1882 na sadech a kašnu na Palačáku. Ještě v roce 1912 stála kašna na Ovocném trhu před děkanstvím u Černé věže. Klub Za staré Budějovice se o likvidaci této kašny dověděl pozdě a nestačil zasáhnout. Roku 1915 byla zase zbořena kašna na Pražské poblíž pivnice (Metropol), v tom čase i kašna na Lobkowickém náměstí (dnes tam stojí mariánské sousoší).

Klub za staré Budějovice neměl před 1. světovou válkou patřičnou sílu. Když se na radnici o něčem podobném hlasovalo, zastupitelé konzervátora Braniše přehlasovali. Po roce 1918 za Adolfa Trägera byl Klub silnější a leccos nedovolil. Některé kamenné kašny byly v půdorysu obdélníkové s profilovaným parapetem barokního typu, protože souviseli přímo s výstavbou Samsonovy kašny. Stály v Kněžské u Malého pivovaru, u kláštera, u biskupství apod. Původně vedla do kašen pitná voda.

Po roce 1890 se začaly stavět ve městě pumpičky na pitnou nebo užitkovou vodu. Voda z Vltavy už nebyla jako pitná kvalitní, tak se našel zdroj u Nedabyle a do pumpiček se přiváděla voda „nedabylka“, která se filtrovala skrz 1,5 metru  silnou vrstvu písku (traduje se, že písku z Dunaje). Ve městě se postavilo 45 veřejných pumpiček na pitnou vodu a  14 na vodu užitkovou. Pumpičky (stojánky, vasrlajtunky) se mimo to stavěly také v Novém Vrátě. ve Starém Vrátě, ve Čtyráku a podobně. Měly novorenesanční tvary, později secesní. V zimě pořád tekly malým praménkem. Kolik kdo natočil, přesněji natlačil na mosazné tlačítko, tolik měl pitné vody.

Kašny z roku 1955 v Lannovce byly poslední pravé kašny s vertikálou, pozdější bazény u paneláků sice představovaly cenný vodní prvek, ale často připomínaly nádrž. Poeticky řečeno voda a kašny jsou pokladem města. Také básník Jan Neruda z pražské Malé Strany, znalý vod Vltavy a Čertovky, napsal, že řeky objímají Budějovice České jako prsten skvostný. O kašnách nic nenapsal, ale jistě s nimi počítal do toho prstenu. Patří k němu i Mlýnská stoka, která byla ale v roce 1890 za Jana Nerudy trochu jiná, široká, vodnatá a čistá (kropilo se z ní prádlo při bílení). Také se nejmenovala stoka, byl to Mlýnský potok. Na to, že Budějce obklopuje tolik vody a vůbec jsou metropolí kraje jihočeských rybníků, máme už jen jednu pořádnou kašnu a nechyběly ani plány Mlýnskou stoku zasypat. Šlo by to, ale bylo by po prstenu.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Do Experimentu chodil herec Jan Přeučil, když byl v...

čtvrtek, 4. května 2017, 16:51

Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. A historik Jan Schinko se zaměřil na první budějcký panelák...

DRBNA HISTORIČKA: V Broukárně v Divadelní ulici zapíjel Roden starší...

čtvrtek, 27. dubna 2017, 16:31

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes, o posledním aprílovém čtvrtku. Historik...

DRBNA HISTORIČKA: Krajinská před rokem 1925

čtvrtek, 20. dubna 2017, 15:21

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. Jan Schinko se v dalším pokračování této oblíbené pravidelné rubriky...

DRBNA HISTORIČKA: Pachatel likvidace budějcké synagogy Friedrich...

čtvrtek, 13. dubna 2017, 15:59

Na Zelený čtvrtek sice zvony odlétají do Říma, ale k vám letí pravidelná rubrika Drbna historička. Ta už patří neodmyslitelně ke...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Lidé vidí přínos EU pro Česko, osobní prospěšnost ale vnímají méně

Češi si myslí, že členství v EU je pro naši zemi přínosné, osobní prospěch pro vlastní život ale vnímá jen menší část z nich. Plyne to z exkluzivního průzkumu agentury Median pro projekt Moje Evropa.

PRŮZKUM: Babiš zůstává nejoblíbenější, jeho popularita ale oslabuje

Nejlépe hodnoceným politikem ze členů vlády a předsedů parlamentních stran zůstává premiér a šéf ANO Andrej Babiš, jeho popularita ale dál oslabuje, uvedla agentura STEM na základě červnového průzkumu. Babiše kladně hodnotí 45 procent dotázaných, zatímco v lednu to bylo 48 procent a loni v říjnu polovina. Na druhém místě v žebříčku popularity skončila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), které vyjádřilo podporu 40 procent respondentů. Na třetím místě je s 39 procenty pozitivních hodnocení lídr Pirátů Ivan Bartoš.

STUDIE: Češi musí na nové bydlení šetřit stále nejdéle v Evropě

Dostupnost nového bydlení v Česku je ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi druhý rok po sobě nejhorší. Nový byt vyjde na 11,2 průměrného ročního platu. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte. Porovnává v ní údaje ze 12 evropských zemí z loňského roku. Nejsnadněji na bydlení dosáhnou Portugalci, kteří na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vynaloží 3,8 ročního platu.