Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Do Experimentu chodil herec Jan Přeučil, když byl v Budějcích na vojně

 
čtvrtek, 4. května 2017, 16:51

Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. A historik Jan Schinko se zaměřil na první budějcký panelák Experiment. Ten byl dokončen v roce 1961 a v jeho prvním poschodí byla kavárna.

V 80. letech 20. století začaly centrální politické orgány v Praze častěji používat termín „bytová krize“, krajské politické orgány to opakovaly, a oba orgány prohlásily, že bytovou krizi vyřeší. Bytová krize znamenalo, že bylo hodně lidí a málo bytů, z nichž byla řada hygienicky nevyhovujících. Pomoci k tomu měla takzvaná experimentální výstavba velkých bytových domů pomocí dílců (tehdy ještě slovo panel nebylo zažité). Pro experiment byly mimo jiná města vybrány i Budějce.

Domy ze skeletu a dílců nebyly neznámě. Ve Zlíně se podobné stavěly už v roce 1940 a v Litvínově kolektivní dům roce 1947. U nás se začalo stavět experimentálně v roce 1959 v prostoru mezi ulicemi Lidickou, Mánesovou, Děkanskou a řekou Malší. Název prvního domu či paneláku byl pracovně „experiment“, později „Experiment“. Byl dokončen v roce 1961, o něco dříve než koldům na Pražské. V roce 1962 byly dokončeny podobné, ale ne tak výpravné domy Expo a nejmenší Dalamánek.

V předstihu byl zbořen někdejší děkanský dvůr a autodílna Josefa Pártla z roku 1938, která stála na rohu Děkanské v místech bývalého Wuderlichova dvoru (Děkanskou ulici nechal později přejmenovat předseda MěNV Bedřich Drajer na ulici U Malše). Experiment chodbového typu měl kapacitu 152 bytů pro svobodné a 36 bytů pro rodiny s dětmi. Nenápadný pokrok byl v tom, že už se nepředpokládalo, že obyvatelé domu budou kolektiv, kolektivně chodit do restaurace, kolektivně nakupovat a kolektivně se bavit – to všechno v jednom domě jako v Litvínově v koldomu.

V 1. poschodí byla zařízena kavárna mladých Experiment. Původně měla být na střeše jako vyhlídková, ale byly s tím provozní problémy. Kavárna dole byla pestrá s moderními tvary zařízení ve stylu světové výstavy v Bruselu, vůbec celý Experiment vypadal čistě. Pozdější paneláky se „bruselskému“ stylu k vlastní škodě začaly vyhýbat. Vypadaly šedivě, i když uvnitř byly prostornější a pohodlnější. 

Kavárna Experiment bývala pořád plná. Pamětníci upozorňují, že tam chodil herec Jan Přeučil, když byl v Budějcích na vojně. Velmi zaujal místní slečny a dámy. Hrozně se tenkrát kouřilo, vypadalo to tam jako v legendární krčmě Santa Puelo. Naštěstí z plicního hlediska měla kavárna ještě krytou venkovní terasu. Oblíbené nápoje byly koktejly a zejména jeden s názvem Amerika. Nakonec po stížnostech obyvatel odpovědné orgány kavárnu Experiment uzavřely.  

Na pohlednici je vlevo vidět domek se znaky Benziny, který patřil k pumpě na druhé straně ulice (tehdy už to nebylo Wilsonovo náměstí, ale Lidická). Pumpu obsluhoval pan Röschl. Byl pořád sluncem opálený, jak postával u pumpy a přebíhal silnici. Skoro pořád nosil kožeňák a čepici, která často bezděčně přišla do kontaktu s olejem. Potom, co zemřel, obsluhovala pumpu paní Röschlová. Také nosila v zimě kožeňák a také přebíhala silnici pro oleje do domku.

V oblouku do Mánesovy k mostu je pestrý válcový objekt. To byla budka pro dopravního strážníka, že by jako řídil dopravu. Semafory šly samy, skoro nikdy v budce nikdo nebyl. Podobně jako budky na Mariánském nebo u Lannovky. Před Experimentem ještě nejsou sakury ani jiné stromy. Kašna není vidět. Experiment projektovali Jan Benda a Dalibor Bílek. Jan Benda, rodák z Trhových Svinů, dostal potom v roce 1965 za Experiment státní vyznamenání.

Experiment byl a je panelák, ale pravé nevýrazné paneláky rostly posléze na Lidické jako houby.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: V Broukárně v Divadelní ulici zapíjel Roden starší...

čtvrtek, 27. dubna 2017, 16:31

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. A jinak tomu není ani dnes, o posledním aprílovém čtvrtku. Historik...

DRBNA HISTORIČKA: Krajinská před rokem 1925

čtvrtek, 20. dubna 2017, 15:21

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. Jan Schinko se v dalším pokračování této oblíbené pravidelné rubriky...

DRBNA HISTORIČKA: Pachatel likvidace budějcké synagogy Friedrich...

čtvrtek, 13. dubna 2017, 15:59

Na Zelený čtvrtek sice zvony odlétají do Říma, ale k vám letí pravidelná rubrika Drbna historička. Ta už patří neodmyslitelně ke...

DRBNA HISTORIČKA: Solnice v České

čtvrtek, 6. dubna 2017, 11:42

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. Jan Schinko se v dalším pokračování této oblíbené pravidelné rubriky...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Milion chvilek považuji za parodii na Občanské fórum, říká mluvčí Jiří Ovčáček. Kandidaturu na prezidenta nevylučuje

„Praha je díky prázdninám prázdná. Přijel jsem dřív, než jsem čekal,“ začal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček po podání ruky před rozhovorem. Na hausbót na Císařské louce v Praze totiž dorazil se slušným předstihem. Z původně plánovaných čtyřiceti minut povídání se setkání protáhlo na téměř dvojnásobek. Kromě uvolněných témat se bývalý novinář a dnes asi nejkontroverznější mluvčí v tuzemsku rozpovídal také o tom, za jakých okolností by byl ochoten kandidovat na prezidenta a proč nemůže přijít na jméno spolku Milion chvilek.

Pamětní bankovky s Karlem Gottem lidé vykoupili během čtyř hodin. Při čekání ve frontách musela zasahovat i policie

V Praze se včera prodávaly pamětní eurobankovky s portrétem zpěváka Karla Gotta. K výročí jeho 80. narozenin vydala společnost Nunofia celkem 5 tisíc bankovek s nominální hodnotou nula euro. Ve frontách na ně čekaly tisíce lidí. Vyprodány byly během zhruba čtyř hodin. Den po vyprodání se cena bankovek v aukcích pohybuje v řádech tisíců korun.

Lidé si zvykají na vratné kelímky. Podnikům ale přibyla práce

Letní večery lákají na budějcký Sokolák spoustu lidí. Například v kavárně Coffe on the go nebo v klubu K2 už ale nedostanete drink do klasického jednorázového kelímku, ale do vratného. I když je na něj záloha padesát korun, lidé si pomalu zvykají. Podle ankety na Budějcké Drbně o zavedení vratných kelímků je patrné, že lidé nápad kvitují, a mají z něho radost i samotní majitelé podniků. Jejich realizace a následná cesta k zákazníkovi, ale není jednoduchá a jsou s ní spojené i trable.