Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Do Experimentu chodil herec Jan Přeučil, když byl v Budějcích na vojně

 
čtvrtek, 4. května 2017, 16:51

Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. A historik Jan Schinko se zaměřil na první budějcký panelák Experiment. Ten byl dokončen v roce 1961 a v jeho prvním poschodí byla kavárna.

V 80. letech 20. století začaly centrální politické orgány v Praze častěji používat termín „bytová krize“, krajské politické orgány to opakovaly, a oba orgány prohlásily, že bytovou krizi vyřeší. Bytová krize znamenalo, že bylo hodně lidí a málo bytů, z nichž byla řada hygienicky nevyhovujících. Pomoci k tomu měla takzvaná experimentální výstavba velkých bytových domů pomocí dílců (tehdy ještě slovo panel nebylo zažité). Pro experiment byly mimo jiná města vybrány i Budějce.

Domy ze skeletu a dílců nebyly neznámě. Ve Zlíně se podobné stavěly už v roce 1940 a v Litvínově kolektivní dům roce 1947. U nás se začalo stavět experimentálně v roce 1959 v prostoru mezi ulicemi Lidickou, Mánesovou, Děkanskou a řekou Malší. Název prvního domu či paneláku byl pracovně „experiment“, později „Experiment“. Byl dokončen v roce 1961, o něco dříve než koldům na Pražské. V roce 1962 byly dokončeny podobné, ale ne tak výpravné domy Expo a nejmenší Dalamánek.

V předstihu byl zbořen někdejší děkanský dvůr a autodílna Josefa Pártla z roku 1938, která stála na rohu Děkanské v místech bývalého Wuderlichova dvoru (Děkanskou ulici nechal později přejmenovat předseda MěNV Bedřich Drajer na ulici U Malše). Experiment chodbového typu měl kapacitu 152 bytů pro svobodné a 36 bytů pro rodiny s dětmi. Nenápadný pokrok byl v tom, že už se nepředpokládalo, že obyvatelé domu budou kolektiv, kolektivně chodit do restaurace, kolektivně nakupovat a kolektivně se bavit – to všechno v jednom domě jako v Litvínově v koldomu.

V 1. poschodí byla zařízena kavárna mladých Experiment. Původně měla být na střeše jako vyhlídková, ale byly s tím provozní problémy. Kavárna dole byla pestrá s moderními tvary zařízení ve stylu světové výstavy v Bruselu, vůbec celý Experiment vypadal čistě. Pozdější paneláky se „bruselskému“ stylu k vlastní škodě začaly vyhýbat. Vypadaly šedivě, i když uvnitř byly prostornější a pohodlnější. 

Kavárna Experiment bývala pořád plná. Pamětníci upozorňují, že tam chodil herec Jan Přeučil, když byl v Budějcích na vojně. Velmi zaujal místní slečny a dámy. Hrozně se tenkrát kouřilo, vypadalo to tam jako v legendární krčmě Santa Puelo. Naštěstí z plicního hlediska měla kavárna ještě krytou venkovní terasu. Oblíbené nápoje byly koktejly a zejména jeden s názvem Amerika. Nakonec po stížnostech obyvatel odpovědné orgány kavárnu Experiment uzavřely.  

Na pohlednici je vlevo vidět domek se znaky Benziny, který patřil k pumpě na druhé straně ulice (tehdy už to nebylo Wilsonovo náměstí, ale Lidická). Pumpu obsluhoval pan Röschl. Byl pořád sluncem opálený, jak postával u pumpy a přebíhal silnici. Skoro pořád nosil kožeňák a čepici, která často bezděčně přišla do kontaktu s olejem. Potom, co zemřel, obsluhovala pumpu paní Röschlová. Také nosila v zimě kožeňák a také přebíhala silnici pro oleje do domku.

V oblouku do Mánesovy k mostu je pestrý válcový objekt. To byla budka pro dopravního strážníka, že by jako řídil dopravu. Semafory šly samy, skoro nikdy v budce nikdo nebyl. Podobně jako budky na Mariánském nebo u Lannovky. Před Experimentem ještě nejsou sakury ani jiné stromy. Kašna není vidět. Experiment projektovali Jan Benda a Dalibor Bílek. Jan Benda, rodák z Trhových Svinů, dostal potom v roce 1965 za Experiment státní vyznamenání.

Experiment byl a je panelák, ale pravé nevýrazné paneláky rostly posléze na Lidické jako houby.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Semafory na budějcké křižovatce ulic Pražská a Pekárenská už zase...

čtvrtek, 4. května 2017, 15:17

O den dříve se povedlo zprovoznit semafory na křižovatce ulic Pražská a Pekárenská v Českých Budějovicích. Řidičům se tak...

Jak lidé ovlivňují kvalitu jezer? Jihočeští vědci zhodnotili...

čtvrtek, 4. května 2017, 13:31

Celkem 556 jezer v deseti evropských státech analyzovali při více než tříletém výzkumu hydrobiologové z českobudějovického...

VIDEO: Hráči Dynama, Motoru, Jihostroje i Štírů na turnaji TOP 4...

čtvrtek, 4. května 2017, 12:28

Florbalisté FBC Štíři České Budějovice připravili na úterní večer přátelský turnaj ve florbale pro čtyři nejsledovanější budějcké...

FOTO: VŠTE porazila ve fotbalovém souboji vysokých škol Jihočeskou...

čtvrtek, 4. května 2017, 10:22

Druhý ročník fotbalového souboje budějckých vysokých škol skončil výhrou Vysoké školy technické a ekonomické, která vrátila...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Policie stíhá čtyři lidi a tři firmy kvůli dotačnímu podvodu za 300 milionů

Policie stíhá čtyři lidi a tři firmy kvůli podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu se způsobenou škodou 300 milionů korun. Jejich jednání podle kriminalistů směřovalo k neoprávněnému vylákání peněz z rozpočtů evropských fondů a českého státního rozpočtu v rámci šesti dotačních projektů strojírenského podniku. Novinářům to sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Obviněným hrozí trest odnětí svobody od pěti do deseti let.

Koncertovat akusticky je úplně jiný level, říká frontman kapely No Name Igor Timko

Slovenská kapela No Name je opět na cestách. V rámci svého Dermacol No Name Acoustic tour 2019 zavítá v úterý 26. března i do olomouckého NH Hotelu. Právě zde si se mnou samotný frontman kapely Igor Timko povídal třeba o tom, proč se No Name přezdívá kapela na kolesách, v čem je jiný akustický koncert, nebo kvůli čemu se rádi vrací do Olomouce.

Jan Ciglbauer: Čeští vojáci ve světové válce zažili mnoho hrůz a utrpení, ale vykonali také spoustu hrdinství

Český voják ve službách rakousko-uherské armády… Řada lidí si okamžitě představí slavného Švejka, což je ale dle slov spisovatele a badatele Jana Ciglbauera vůči našim předkům křivda. Kdo skutečně byli takzvaní jednadevadesátníci? Odpověď přináší nová Ciglbauerova kniha.