Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Do Experimentu chodil herec Jan Přeučil, když byl v Budějcích na vojně

 
čtvrtek, 4. května 2017, 16:51

Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. A historik Jan Schinko se zaměřil na první budějcký panelák Experiment. Ten byl dokončen v roce 1961 a v jeho prvním poschodí byla kavárna.

V 80. letech 20. století začaly centrální politické orgány v Praze častěji používat termín „bytová krize“, krajské politické orgány to opakovaly, a oba orgány prohlásily, že bytovou krizi vyřeší. Bytová krize znamenalo, že bylo hodně lidí a málo bytů, z nichž byla řada hygienicky nevyhovujících. Pomoci k tomu měla takzvaná experimentální výstavba velkých bytových domů pomocí dílců (tehdy ještě slovo panel nebylo zažité). Pro experiment byly mimo jiná města vybrány i Budějce.

Domy ze skeletu a dílců nebyly neznámě. Ve Zlíně se podobné stavěly už v roce 1940 a v Litvínově kolektivní dům roce 1947. U nás se začalo stavět experimentálně v roce 1959 v prostoru mezi ulicemi Lidickou, Mánesovou, Děkanskou a řekou Malší. Název prvního domu či paneláku byl pracovně „experiment“, později „Experiment“. Byl dokončen v roce 1961, o něco dříve než koldům na Pražské. V roce 1962 byly dokončeny podobné, ale ne tak výpravné domy Expo a nejmenší Dalamánek.

V předstihu byl zbořen někdejší děkanský dvůr a autodílna Josefa Pártla z roku 1938, která stála na rohu Děkanské v místech bývalého Wuderlichova dvoru (Děkanskou ulici nechal později přejmenovat předseda MěNV Bedřich Drajer na ulici U Malše). Experiment chodbového typu měl kapacitu 152 bytů pro svobodné a 36 bytů pro rodiny s dětmi. Nenápadný pokrok byl v tom, že už se nepředpokládalo, že obyvatelé domu budou kolektiv, kolektivně chodit do restaurace, kolektivně nakupovat a kolektivně se bavit – to všechno v jednom domě jako v Litvínově v koldomu.

V 1. poschodí byla zařízena kavárna mladých Experiment. Původně měla být na střeše jako vyhlídková, ale byly s tím provozní problémy. Kavárna dole byla pestrá s moderními tvary zařízení ve stylu světové výstavy v Bruselu, vůbec celý Experiment vypadal čistě. Pozdější paneláky se „bruselskému“ stylu k vlastní škodě začaly vyhýbat. Vypadaly šedivě, i když uvnitř byly prostornější a pohodlnější. 

Kavárna Experiment bývala pořád plná. Pamětníci upozorňují, že tam chodil herec Jan Přeučil, když byl v Budějcích na vojně. Velmi zaujal místní slečny a dámy. Hrozně se tenkrát kouřilo, vypadalo to tam jako v legendární krčmě Santa Puelo. Naštěstí z plicního hlediska měla kavárna ještě krytou venkovní terasu. Oblíbené nápoje byly koktejly a zejména jeden s názvem Amerika. Nakonec po stížnostech obyvatel odpovědné orgány kavárnu Experiment uzavřely.  

Na pohlednici je vlevo vidět domek se znaky Benziny, který patřil k pumpě na druhé straně ulice (tehdy už to nebylo Wilsonovo náměstí, ale Lidická). Pumpu obsluhoval pan Röschl. Byl pořád sluncem opálený, jak postával u pumpy a přebíhal silnici. Skoro pořád nosil kožeňák a čepici, která často bezděčně přišla do kontaktu s olejem. Potom, co zemřel, obsluhovala pumpu paní Röschlová. Také nosila v zimě kožeňák a také přebíhala silnici pro oleje do domku.

V oblouku do Mánesovy k mostu je pestrý válcový objekt. To byla budka pro dopravního strážníka, že by jako řídil dopravu. Semafory šly samy, skoro nikdy v budce nikdo nebyl. Podobně jako budky na Mariánském nebo u Lannovky. Před Experimentem ještě nejsou sakury ani jiné stromy. Kašna není vidět. Experiment projektovali Jan Benda a Dalibor Bílek. Jan Benda, rodák z Trhových Svinů, dostal potom v roce 1965 za Experiment státní vyznamenání.

Experiment byl a je panelák, ale pravé nevýrazné paneláky rostly posléze na Lidické jako houby.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Semafory na budějcké křižovatce ulic Pražská a Pekárenská už zase...

čtvrtek, 4. května 2017, 15:17

O den dříve se povedlo zprovoznit semafory na křižovatce ulic Pražská a Pekárenská v Českých Budějovicích. Řidičům se tak...

Jak lidé ovlivňují kvalitu jezer? Jihočeští vědci zhodnotili...

čtvrtek, 4. května 2017, 13:31

Celkem 556 jezer v deseti evropských státech analyzovali při více než tříletém výzkumu hydrobiologové z českobudějovického...

VIDEO: Hráči Dynama, Motoru, Jihostroje i Štírů na turnaji TOP 4...

čtvrtek, 4. května 2017, 12:28

Florbalisté FBC Štíři České Budějovice připravili na úterní večer přátelský turnaj ve florbale pro čtyři nejsledovanější budějcké...

FOTO: VŠTE porazila ve fotbalovém souboji vysokých škol Jihočeskou...

čtvrtek, 4. května 2017, 10:22

Druhý ročník fotbalového souboje budějckých vysokých škol skončil výhrou Vysoké školy technické a ekonomické, která vrátila...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích?

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se ve spotřebitelské poradně dTestu nejčastěji setkávají?

Sněhový Krakonoš je letos v Jilemnici bez kalhot a kabátu

Jednoho z největších sněhových Krakonošů za poslední léta vytvořil výtvarník Josef Dufek se dvěma pomocníky na náměstí v krkonošské Jilemnici. Na výšku má mezi sedmi a osmi metry. Od svých předchůdců se liší i tím, že je "nahý", jen s botami. „Nemá pumpky ani kabát, řekl Dufek.

Knihy ruských autorů nabízejí Čechům „alternativní pravdu“. Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina?

V České republice vloni vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů. V záplavě nově vydané literatury se texty ruských autorů zaměřených na specifický výklad moderní historie ztrácejí. Přesto stojí za pozornost. Takto na sebe například v pražských ulicích polepenými tramvajemi upozorňuje kniha Nikolaje Viktoroviče Starikova „Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina“.