Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Solnice v České

 
čtvrtek, 6. dubna 2017, 11:42

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. Jan Schinko se v dalším pokračování této oblíbené pravidelné rubriky zaměřil na budějckou Českou ulici.

Na dobovém snímku pořízeném kolem roku 1900 je zachycena renesančně barokní solnice v České ulici, na jejímž místě stojí od roku 1903 gymnázium  Je to historicky zajímavý kout města už jen proto, že když se v červenci 1902 sešla stavební komise města protestoval proti zboření solnice a přilehlých gotických hradeb včetně jedné hradební baště jen profesor Braniš. Snadno byl přehlasován, jistě také Josefem Taschkem, tehdy již čestným občanem města, a právě purkmistr Josef Taschek mu po letech, když se změnil vztah města k památkám vyčetl, že měl o solnici a hradby více bojovat. Co mu na to profesor Braniš jadrného odpověděl není doloženo.

Solnice sloužila svému účelu do let po roce 1870, kdy byla zrušena koňka a začala se vozit levná sůl z Polska. Kolem roku 1885 byla solnice zřejmě již prázdná, protože město uvažovalo zřídit v areálu bývalé solnice luxusní městské lázně. Už byl připraven projekt na přestavbu. Radnice jako obvykle v té i jiné době váhala, až si otevřel velké lázně v roce 1888 Ferdinand Hrbek (později městské lázně) na konci ulice Karla IV. podél levého břehu Mlýnské stoky.

Ze solnice zůstala jen malá empírová část. Následná stavba německého gymnázia souvisela s regulačním plánem města z roku 1889, který vypracoval ředitel stavebního úřadu Ludwig Hack (aby se jen jemu adresně nekřivdilo, vypracoval to stavební úřad). Radnice tento „územák“ odsouhlasila v roce 1895. U dnešního slepého ramene mělo vzniknout široké nábřeží, proto také gymnázium má dnešní optikou hlavní průčelí  vzadu a do České směřuje jen postranní vchod k bytu ředitele a brána na dvůr. Vltava a Malše měly být svedeny rovnou k Dlouhému mostu. Zastupitelé alespoň zamítli spojit Sokolský ostrov s městem. Vlastenecké noviny naznačily, že tam asi chtějí mít zastupitelé vilovou čtvrť. (Zájemci už byli.)

Hackův plán měl i jiné kuriozní nápady týkající se řek a náměstí. Polehčující okolnost pro ředitele Hacka byl fakt, že v roce 1888 postihla město povodeň, jejíž hladina vystoupila výše než například v roce 2002 a musely se řeky s ohledem na obyvatelstvo řešit. Pro stavitele německého gymnázia Josefa Hauptvogela a Jakoba Stabernacka to byl poměrně složitý úkol postavit na neobvyklém půdorysu (na pozdějším školním dvoře stálo ještě jižní křídlo kláštera s někdejší mincovnou) solidní budovu školy. Školu postavili v novorenesančním pojetí s novou vlnou nastupující secese. Zejména interiér byl secesní. Zrovna v tom čase dokončovali oba stavitelé okresní dům a začali „dělat“ justiční palác.

Slavnostní projev při otevření německého gymnázia dne 24. října  1903 pronesl Josef Taschek. Projev vyzdvihoval velký význam německého školství ve městě a budoucí zásadní přínos na rozkvět města. Místní listy se rychle ozvaly, že ono tak docela není a nebude. Rodina Josefa Taschka bydlela v Krajinské ulici, přičemž listy napsaly, že Taschkova rodina je v jádru spíše česká, vyslechly otce Josefa Taschka, který řekl, že čte jen české noviny (že mu čtení německého textu dělá potíže).     

Základní kámen solnice byl položen ve středu po sv. Prokopovi v roce 1564. To bylo v době, kdy ve městě vládla renesance. Roku 1707 byla barokně upravena. Definice solnice podle starší češtiny: „Zovou se tak budovy k uschování soli sloužící.“

Ke konci 19. století se na krátký čas sůl skladovala na Piaristickém náměstí v bývalé městské sýpce a pozdější zbrojnici, pro kterou se objevil název Salzhaus, z čehož se  nečekaně rychle šířilo, že je to solnice. Chvíli ano, ale pak tam měl obchodník železem Svoboda zboží a klempířské plechy.    

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

František Fiktus: Snad se ještě někdy do Budějc podívám

středa, 5. dubna 2017, 06:48

Václav Hovorka, Vladimír Hönig a František Fiktus. Co mají tito tři bývalí fotbaloví plejeři společného? Vyšli z českobudějovické...

DRBNA HISTORIČKA: V roce 1962 byla bezohledně zbořena severní strana...

čtvrtek, 30. března 2017, 13:59

Staví a bourá se v každém městě, to není nic mimořádného. Kdyby se v Budějcích nebouralo například od roku 1550, bylo by celé...

České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka:...

sobota, 25. března 2017, 21:14

Že v Českých Budějovicích byla synagoga, která byla za druhé světové války zničena, to ví téměř každý „Budějčák“. Kam se ale...

DRBNA HISTORIČKA: Divadelní, Zlatý most a Savoy. Nebo nepatřičně...

čtvrtek, 23. března 2017, 16:02

Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. A historik Jan Schinko se prošel budějckou Divadelní ulicí ze...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Největší negativa jablonecké přehrady? Záchody i vzhled stánků

Přehradní nádrž Mšeno je srdcem Jablonce. V létě je u ní hlava na hlavě. Denně k ní míří desítky místních na procházku maminky s kočárkem, celé rodiny i kamarádi. Milují ji běžci, inlajnisté i pejskaři. Ve zdejší lokalitě je ale stále co vylepšovat a město šlo s nápady přímo za místními.

VIDEO: Chcete vidět mrtvé lidi? Vyfotit si je? Německý policista vyškolil českého řidiče

Statisíce shlédnutí získalo během krátké doby video, na kterém němečtí policisté „školí“ českého a maďarského řidiče. Důvodem je jejich chování, které by v našich končinách bylo považováno za neetické a u našich západních sousedů za nezákonné. Oba řidiči si totiž natáčeli místo tragické nehody, ke které došlo v úterý u Norimberku.

PRŮZKUM: Dezinformací na českých webech před eurovolbami nepřibylo

Dezinformací na českých webech v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu kvůli volbám přes původní obavy výrazně nepřibylo. Oznámil to dnes Pražský institut bezpečnostních studií na základě svého průzkumu. Podle něj se weby, které jsou známé šířením dezinformací, eurovolební kampaní významněji nezabývaly, pozitivně referovaly hlavně o hnutí SPD Tomia Okamury.