Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Solnice v České

 
čtvrtek, 6. dubna 2017, 11:42

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. Jan Schinko se v dalším pokračování této oblíbené pravidelné rubriky zaměřil na budějckou Českou ulici.

Na dobovém snímku pořízeném kolem roku 1900 je zachycena renesančně barokní solnice v České ulici, na jejímž místě stojí od roku 1903 gymnázium  Je to historicky zajímavý kout města už jen proto, že když se v červenci 1902 sešla stavební komise města protestoval proti zboření solnice a přilehlých gotických hradeb včetně jedné hradební baště jen profesor Braniš. Snadno byl přehlasován, jistě také Josefem Taschkem, tehdy již čestným občanem města, a právě purkmistr Josef Taschek mu po letech, když se změnil vztah města k památkám vyčetl, že měl o solnici a hradby více bojovat. Co mu na to profesor Braniš jadrného odpověděl není doloženo.

Solnice sloužila svému účelu do let po roce 1870, kdy byla zrušena koňka a začala se vozit levná sůl z Polska. Kolem roku 1885 byla solnice zřejmě již prázdná, protože město uvažovalo zřídit v areálu bývalé solnice luxusní městské lázně. Už byl připraven projekt na přestavbu. Radnice jako obvykle v té i jiné době váhala, až si otevřel velké lázně v roce 1888 Ferdinand Hrbek (později městské lázně) na konci ulice Karla IV. podél levého břehu Mlýnské stoky.

Ze solnice zůstala jen malá empírová část. Následná stavba německého gymnázia souvisela s regulačním plánem města z roku 1889, který vypracoval ředitel stavebního úřadu Ludwig Hack (aby se jen jemu adresně nekřivdilo, vypracoval to stavební úřad). Radnice tento „územák“ odsouhlasila v roce 1895. U dnešního slepého ramene mělo vzniknout široké nábřeží, proto také gymnázium má dnešní optikou hlavní průčelí  vzadu a do České směřuje jen postranní vchod k bytu ředitele a brána na dvůr. Vltava a Malše měly být svedeny rovnou k Dlouhému mostu. Zastupitelé alespoň zamítli spojit Sokolský ostrov s městem. Vlastenecké noviny naznačily, že tam asi chtějí mít zastupitelé vilovou čtvrť. (Zájemci už byli.)

Hackův plán měl i jiné kuriozní nápady týkající se řek a náměstí. Polehčující okolnost pro ředitele Hacka byl fakt, že v roce 1888 postihla město povodeň, jejíž hladina vystoupila výše než například v roce 2002 a musely se řeky s ohledem na obyvatelstvo řešit. Pro stavitele německého gymnázia Josefa Hauptvogela a Jakoba Stabernacka to byl poměrně složitý úkol postavit na neobvyklém půdorysu (na pozdějším školním dvoře stálo ještě jižní křídlo kláštera s někdejší mincovnou) solidní budovu školy. Školu postavili v novorenesančním pojetí s novou vlnou nastupující secese. Zejména interiér byl secesní. Zrovna v tom čase dokončovali oba stavitelé okresní dům a začali „dělat“ justiční palác.

Slavnostní projev při otevření německého gymnázia dne 24. října  1903 pronesl Josef Taschek. Projev vyzdvihoval velký význam německého školství ve městě a budoucí zásadní přínos na rozkvět města. Místní listy se rychle ozvaly, že ono tak docela není a nebude. Rodina Josefa Taschka bydlela v Krajinské ulici, přičemž listy napsaly, že Taschkova rodina je v jádru spíše česká, vyslechly otce Josefa Taschka, který řekl, že čte jen české noviny (že mu čtení německého textu dělá potíže).     

Základní kámen solnice byl položen ve středu po sv. Prokopovi v roce 1564. To bylo v době, kdy ve městě vládla renesance. Roku 1707 byla barokně upravena. Definice solnice podle starší češtiny: „Zovou se tak budovy k uschování soli sloužící.“

Ke konci 19. století se na krátký čas sůl skladovala na Piaristickém náměstí v bývalé městské sýpce a pozdější zbrojnici, pro kterou se objevil název Salzhaus, z čehož se  nečekaně rychle šířilo, že je to solnice. Chvíli ano, ale pak tam měl obchodník železem Svoboda zboží a klempířské plechy.    

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

František Fiktus: Snad se ještě někdy do Budějc podívám

středa, 5. dubna 2017, 06:48

Václav Hovorka, Vladimír Hönig a František Fiktus. Co mají tito tři bývalí fotbaloví plejeři společného? Vyšli z českobudějovické...

DRBNA HISTORIČKA: V roce 1962 byla bezohledně zbořena severní strana...

čtvrtek, 30. března 2017, 13:59

Staví a bourá se v každém městě, to není nic mimořádného. Kdyby se v Budějcích nebouralo například od roku 1550, bylo by celé...

České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka:...

sobota, 25. března 2017, 21:14

Že v Českých Budějovicích byla synagoga, která byla za druhé světové války zničena, to ví téměř každý „Budějčák“. Kam se ale...

DRBNA HISTORIČKA: Divadelní, Zlatý most a Savoy. Nebo nepatřičně...

čtvrtek, 23. března 2017, 16:02

Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. A historik Jan Schinko se prošel budějckou Divadelní ulicí ze...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Pravidla pro chov psů se pravděpodobně znovu zpřísní

Pravidla pro chov psů se pravděpodobně znovu zpřísní. Lidé zřejmě budou muset veterinární správě hlásit chovy tří a více fen. Nyní tato povinnost platí pro chov pěti a více fen. Štěňata bude třeba očipovat. Zpřísnění dnes Sněmovna schválila v novele veterinárního zákona, kterou nyní projedná Senát. Opatření směřují proti takzvaným množírnám, v nichž jsou za nevhodných podmínek chováni psi jen kvůli zisku z prodeje štěňat.

Veterináři mají Tomana o kontrolách jatek informovat do týdne

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) čeká do týdne sdělení ředitele Státní veterinární správy (SVS) Zbyňka Semeráda o výsledcích kontrol a přijatých opatřeních kvůli videu, kde je vidět kopání do zvířat na jatkách ve Všeticích. Novinářům to řekl dnes ve Sněmovně. Chování zachycené na záběrech odsoudil a zopakoval, že stát chystá kontrolu všech jatek v Česku. Na případ jako první upozornila Drbna.

Elektronický náramek zatím hlídal 304 lidí, především muže

Elektronické náramky hlídaly do konce letošního září 304 odsouzených či stíhaných lidí, z toho 261 mužů. Ve většině případů je museli nosit domácí vězni, sloužily rovněž jako nahrazení vazby a několikrát také při podmíněném propuštění z vězení. Stanovené podmínky dohledu závažně porušilo zhruba deset procent monitorovaných. Novinářům to dnes řekly ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) a šéfka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.