Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Solnice v České

 
čtvrtek, 6. dubna 2017, 11:42

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. Jan Schinko se v dalším pokračování této oblíbené pravidelné rubriky zaměřil na budějckou Českou ulici.

Na dobovém snímku pořízeném kolem roku 1900 je zachycena renesančně barokní solnice v České ulici, na jejímž místě stojí od roku 1903 gymnázium  Je to historicky zajímavý kout města už jen proto, že když se v červenci 1902 sešla stavební komise města protestoval proti zboření solnice a přilehlých gotických hradeb včetně jedné hradební baště jen profesor Braniš. Snadno byl přehlasován, jistě také Josefem Taschkem, tehdy již čestným občanem města, a právě purkmistr Josef Taschek mu po letech, když se změnil vztah města k památkám vyčetl, že měl o solnici a hradby více bojovat. Co mu na to profesor Braniš jadrného odpověděl není doloženo.

Solnice sloužila svému účelu do let po roce 1870, kdy byla zrušena koňka a začala se vozit levná sůl z Polska. Kolem roku 1885 byla solnice zřejmě již prázdná, protože město uvažovalo zřídit v areálu bývalé solnice luxusní městské lázně. Už byl připraven projekt na přestavbu. Radnice jako obvykle v té i jiné době váhala, až si otevřel velké lázně v roce 1888 Ferdinand Hrbek (později městské lázně) na konci ulice Karla IV. podél levého břehu Mlýnské stoky.

Ze solnice zůstala jen malá empírová část. Následná stavba německého gymnázia souvisela s regulačním plánem města z roku 1889, který vypracoval ředitel stavebního úřadu Ludwig Hack (aby se jen jemu adresně nekřivdilo, vypracoval to stavební úřad). Radnice tento „územák“ odsouhlasila v roce 1895. U dnešního slepého ramene mělo vzniknout široké nábřeží, proto také gymnázium má dnešní optikou hlavní průčelí  vzadu a do České směřuje jen postranní vchod k bytu ředitele a brána na dvůr. Vltava a Malše měly být svedeny rovnou k Dlouhému mostu. Zastupitelé alespoň zamítli spojit Sokolský ostrov s městem. Vlastenecké noviny naznačily, že tam asi chtějí mít zastupitelé vilovou čtvrť. (Zájemci už byli.)

Hackův plán měl i jiné kuriozní nápady týkající se řek a náměstí. Polehčující okolnost pro ředitele Hacka byl fakt, že v roce 1888 postihla město povodeň, jejíž hladina vystoupila výše než například v roce 2002 a musely se řeky s ohledem na obyvatelstvo řešit. Pro stavitele německého gymnázia Josefa Hauptvogela a Jakoba Stabernacka to byl poměrně složitý úkol postavit na neobvyklém půdorysu (na pozdějším školním dvoře stálo ještě jižní křídlo kláštera s někdejší mincovnou) solidní budovu školy. Školu postavili v novorenesančním pojetí s novou vlnou nastupující secese. Zejména interiér byl secesní. Zrovna v tom čase dokončovali oba stavitelé okresní dům a začali „dělat“ justiční palác.

Slavnostní projev při otevření německého gymnázia dne 24. října  1903 pronesl Josef Taschek. Projev vyzdvihoval velký význam německého školství ve městě a budoucí zásadní přínos na rozkvět města. Místní listy se rychle ozvaly, že ono tak docela není a nebude. Rodina Josefa Taschka bydlela v Krajinské ulici, přičemž listy napsaly, že Taschkova rodina je v jádru spíše česká, vyslechly otce Josefa Taschka, který řekl, že čte jen české noviny (že mu čtení německého textu dělá potíže).     

Základní kámen solnice byl položen ve středu po sv. Prokopovi v roce 1564. To bylo v době, kdy ve městě vládla renesance. Roku 1707 byla barokně upravena. Definice solnice podle starší češtiny: „Zovou se tak budovy k uschování soli sloužící.“

Ke konci 19. století se na krátký čas sůl skladovala na Piaristickém náměstí v bývalé městské sýpce a pozdější zbrojnici, pro kterou se objevil název Salzhaus, z čehož se  nečekaně rychle šířilo, že je to solnice. Chvíli ano, ale pak tam měl obchodník železem Svoboda zboží a klempířské plechy.    

Napsal(a) Jan Schinko

Kam dál?

SOUTĚŽ: V pátek přijedou Pardubice. Jediný tým, který Motor v baráži...

čtvrtek, 6. dubna 2017, 09:43

Hokejisté ČEZ Motor České Budějovice hrají podruhé za sebou doma a v boji o postup do extraligy potřebují nutně vyhrát. A šanci...

Vidovským chybí sál, tak udělali dětem karneval pod širým nebem

čtvrtek, 6. dubna 2017, 06:48

Historicky první a netradiční dětský karneval se uskutečnil ve Vidově u Českých Budějovic. Netradiční proto, že se konal pod...

Výstava fotografií podává svědectví o světě ochotníků z Divadelního...

čtvrtek, 6. dubna 2017, 06:21

Úctyhodných 121 let má za sebou Divadelní spolek J. K.Tyl České Budějovice. Jeho současné bohaté divadelní aktivity mapuje...

Armáda si procvičí ochranu Temelína proti teroristickému útoku

středa, 5. dubna 2017, 17:37

Dvě stovky vojáků, policistů a zástupců ČEZ budou od neděle 9. do středy 12. dubna cvičit ochranu Jaderné elektrárny Temelín při...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • VIDEO: Propojka Máje a Vltavy je otevřena....

  • Policisté vypátrali dvanáctiletého chlapce z...

  • Své ano si řekli na jednotce intenzivní péče...

  • V Novohradských horách a v okolí Třeboně...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Policie podle České televize zadržela muže podezřelého z napadení Kvitové

Podle informací České televize policisté zadrželi muže, který je podezřelý z předloňského napadení tenistky Petry Kvitové. S informací přišla veřejnoprávní televize, policisté se k podrobnostem zatím nevyjadřují.

Studie o vlivu fanoušků potvrdila existenci „12. muže na hřišti“

Studie vypracovaná sportovními psychology pro společnost Mastercard, sponzora Ligy mistrů UEFA, zjistila, že fanoušci skutečně dokážou být „12 mužem na hřišti“. Hlasitá podpora z tribun a mávání klubovými vlajkami a šálami dokáže ovlivnit duševní rozpoložení fotbalistů a zvýšit jejich úsilí až o osm procent. Když se vezme v potaz dopad na všech 11 hráčů týmu, odpovídá takové navýšení prakticky hráči navíc. Finalisté letošní Ligy mistrů, Liverpool a Real Madrid, tak budou mít i tajnou zbraň: své fanoušky.

Život s hlavou nad rybníčkem. O těch, co jsou pod vodou, nevíte nic

V Česku je v exekuci zhruba 900 tisíc lidí. O jejich životech, osudech, pocitech a frustracích i důvodech, proč volí extrémisty, populisty a Zemana, však centrální média, politici ani lidé, kteří neřeší existenční problémy, mnoho neví.