Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Solnice v České

 
čtvrtek, 6. dubna 2017, 11:42

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. Jan Schinko se v dalším pokračování této oblíbené pravidelné rubriky zaměřil na budějckou Českou ulici.

Na dobovém snímku pořízeném kolem roku 1900 je zachycena renesančně barokní solnice v České ulici, na jejímž místě stojí od roku 1903 gymnázium  Je to historicky zajímavý kout města už jen proto, že když se v červenci 1902 sešla stavební komise města protestoval proti zboření solnice a přilehlých gotických hradeb včetně jedné hradební baště jen profesor Braniš. Snadno byl přehlasován, jistě také Josefem Taschkem, tehdy již čestným občanem města, a právě purkmistr Josef Taschek mu po letech, když se změnil vztah města k památkám vyčetl, že měl o solnici a hradby více bojovat. Co mu na to profesor Braniš jadrného odpověděl není doloženo.

Solnice sloužila svému účelu do let po roce 1870, kdy byla zrušena koňka a začala se vozit levná sůl z Polska. Kolem roku 1885 byla solnice zřejmě již prázdná, protože město uvažovalo zřídit v areálu bývalé solnice luxusní městské lázně. Už byl připraven projekt na přestavbu. Radnice jako obvykle v té i jiné době váhala, až si otevřel velké lázně v roce 1888 Ferdinand Hrbek (později městské lázně) na konci ulice Karla IV. podél levého břehu Mlýnské stoky.

Ze solnice zůstala jen malá empírová část. Následná stavba německého gymnázia souvisela s regulačním plánem města z roku 1889, který vypracoval ředitel stavebního úřadu Ludwig Hack (aby se jen jemu adresně nekřivdilo, vypracoval to stavební úřad). Radnice tento „územák“ odsouhlasila v roce 1895. U dnešního slepého ramene mělo vzniknout široké nábřeží, proto také gymnázium má dnešní optikou hlavní průčelí  vzadu a do České směřuje jen postranní vchod k bytu ředitele a brána na dvůr. Vltava a Malše měly být svedeny rovnou k Dlouhému mostu. Zastupitelé alespoň zamítli spojit Sokolský ostrov s městem. Vlastenecké noviny naznačily, že tam asi chtějí mít zastupitelé vilovou čtvrť. (Zájemci už byli.)

Hackův plán měl i jiné kuriozní nápady týkající se řek a náměstí. Polehčující okolnost pro ředitele Hacka byl fakt, že v roce 1888 postihla město povodeň, jejíž hladina vystoupila výše než například v roce 2002 a musely se řeky s ohledem na obyvatelstvo řešit. Pro stavitele německého gymnázia Josefa Hauptvogela a Jakoba Stabernacka to byl poměrně složitý úkol postavit na neobvyklém půdorysu (na pozdějším školním dvoře stálo ještě jižní křídlo kláštera s někdejší mincovnou) solidní budovu školy. Školu postavili v novorenesančním pojetí s novou vlnou nastupující secese. Zejména interiér byl secesní. Zrovna v tom čase dokončovali oba stavitelé okresní dům a začali „dělat“ justiční palác.

Slavnostní projev při otevření německého gymnázia dne 24. října  1903 pronesl Josef Taschek. Projev vyzdvihoval velký význam německého školství ve městě a budoucí zásadní přínos na rozkvět města. Místní listy se rychle ozvaly, že ono tak docela není a nebude. Rodina Josefa Taschka bydlela v Krajinské ulici, přičemž listy napsaly, že Taschkova rodina je v jádru spíše česká, vyslechly otce Josefa Taschka, který řekl, že čte jen české noviny (že mu čtení německého textu dělá potíže).     

Základní kámen solnice byl položen ve středu po sv. Prokopovi v roce 1564. To bylo v době, kdy ve městě vládla renesance. Roku 1707 byla barokně upravena. Definice solnice podle starší češtiny: „Zovou se tak budovy k uschování soli sloužící.“

Ke konci 19. století se na krátký čas sůl skladovala na Piaristickém náměstí v bývalé městské sýpce a pozdější zbrojnici, pro kterou se objevil název Salzhaus, z čehož se  nečekaně rychle šířilo, že je to solnice. Chvíli ano, ale pak tam měl obchodník železem Svoboda zboží a klempířské plechy.    

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

SOUTĚŽ: V pátek přijedou Pardubice. Jediný tým, který Motor v baráži...

čtvrtek, 6. dubna 2017, 09:43

Hokejisté ČEZ Motor České Budějovice hrají podruhé za sebou doma a v boji o postup do extraligy potřebují nutně vyhrát. A šanci...

Vidovským chybí sál, tak udělali dětem karneval pod širým nebem

čtvrtek, 6. dubna 2017, 06:48

Historicky první a netradiční dětský karneval se uskutečnil ve Vidově u Českých Budějovic. Netradiční proto, že se konal pod...

Výstava fotografií podává svědectví o světě ochotníků z Divadelního...

čtvrtek, 6. dubna 2017, 06:21

Úctyhodných 121 let má za sebou Divadelní spolek J. K.Tyl České Budějovice. Jeho současné bohaté divadelní aktivity mapuje...

Armáda si procvičí ochranu Temelína proti teroristickému útoku

středa, 5. dubna 2017, 17:37

Dvě stovky vojáků, policistů a zástupců ČEZ budou od neděle 9. do středy 12. dubna cvičit ochranu Jaderné elektrárny Temelín při...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích?

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se ve spotřebitelské poradně dTestu nejčastěji setkávají?

Sněhový Krakonoš je letos v Jilemnici bez kalhot a kabátu

Jednoho z největších sněhových Krakonošů za poslední léta vytvořil výtvarník Josef Dufek se dvěma pomocníky na náměstí v krkonošské Jilemnici. Na výšku má mezi sedmi a osmi metry. Od svých předchůdců se liší i tím, že je "nahý", jen s botami. „Nemá pumpky ani kabát, řekl Dufek.

Knihy ruských autorů nabízejí Čechům „alternativní pravdu“. Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina?

V České republice vloni vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů. V záplavě nově vydané literatury se texty ruských autorů zaměřených na specifický výklad moderní historie ztrácejí. Přesto stojí za pozornost. Takto na sebe například v pražských ulicích polepenými tramvajemi upozorňuje kniha Nikolaje Viktoroviče Starikova „Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina“.