Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

František Fiktus: Snad se ještě někdy do Budějc podívám

 
středa, 5. dubna 2017, 06:48

Václav Hovorka, Vladimír Hönig a František Fiktus. Co mají tito tři bývalí fotbaloví plejeři společného? Vyšli z českobudějovické líhně a na jejich mateřské kluby a rodiště historie úplně pozapomněla.

Za Františkem Fiktusem (87), bývalým hráčem Slavie Praha a Bohemians, jsme se vydali do Mirošova u Rokycan, aby s námi zavzpomínal na jeho bohatou a úspěšnou kariéru.

Vyšel z vyhlášené mládežnické líhně zelenobílého Meteoru České Budějovice společně s Antonínem Španingerem a Vlastimilem Hajšmanem. Nechyběl ani v dorosteneckém výběru Jihočeské fotbalové župy, který v roce 1947 senzačně zvrátil stav 0:3 se Středočeskou župou v Praze jako předzápas ČSR – Polsko.

Za lvíčata si zahrál s Pluskalem, stihl dva zápasy, v nichž vstřelil jeden gól. Zprávy o šikovném forvardovi se rozletěly po celých Čechách. Již v 19 letech podepsal první profesionální smlouvu. „Zamířil jsem do Teplic. Tam byly naprosto profesionální podmínky a skvělý trenér Rudolf Krčil. Jenže pak vážně onemocněl otec a já se vrátil domů,“ říká, proč stihl v lázeňském městě jen šest ligových gólů.

Pochází z Vráta, kde bydlely i jeho meteorské vzory Antonín Prokeš a Oldřich Smutný. Netrvalo dlouho a na budějovické předměstí cestovali zástupci dvou slavných klubů. „Přijeli z Bratislavy a ze Slavie Praha. Maminka rozhodla, Praha byla blíž,“ vypráví o dalším přestupu.

V roce 1949 se hlásil na Slavii, ale co čert nechtěl, přestup nebyl uznán za platný. „Přestupovat se mohlo jen jednou v roce, takže jsem se Slavií jen trénoval a zápasy jezdil hrát za Meteor,“ dodává.

Napodruhé už to k sešívaným vyšlo, ale dlouho si červenobílého dresu neužil. K 1. říjnu 1950 dostal povolávací rozkaz. Špatný kádrový posudek od komunistické předsedkyně Vráta zapříčinil, že se talentovaný fotbalista neocitl v žádném vojenském výběru, ale musel se hlásit v karvinských dolech u PTP. „Začátky byly krušné. Fárali jsme osm set metrů pod zemí. Dodnes z toho mám zdravotní potíže. Ale po těch letech už jsem komunistům odpustil,“ popisuje nelehké tři roky života. Vrátil se do Slavie a zažil slavné jihoafrické turné s hrajícím trenérem Pepim Bicanem. „Byl velkou personou. Na hřišti i mimo něj,“ mluví s úctou o legendárním ostrostřelci.

„Hned mi začal tykat, to považoval za samozřejmost, my mladí mu vykali i u piva. Na hřišti měl rád pořádek. Jak někdo špatně přihrál, okamžitě mu vynadal, že by to takhle nešlo. Byl na všechno neskutečný pedant, ale z toho vycházela jeho fotbalová výjimečnost. Zažil jsem ho později i jako trenéra, ale to už nebylo ono. Své velké umění si schovával pro sebe, nedokázal ho předat ostatním. Škoda,“ řekl Fiktus.

Sešívaný dres nosil do roku 1957. Za sedm let odehrál 119 zápasů a dal 61 gólů a dodnes dostává od klubu permanentku. Dobře to uměl i s hokejkou, se Slavií si málem zahrál nejvyšší soutěž. V pětapadesátém ale neprošli kvalifikací. Na pět sezon zamířil do Vršovic, kde pomáhal s rychlým návratem do ligy. „V Bohemce jsem prožil krásná léta, sešli se tu vysloužilí hráči z Prahy a s neznámou partou hráčů jsme atakovali čelo tabulky první ligy a nechávali za sebou Spartu se Slavií. Ipser, Hubálek, Trčka, Menclík či brankář Houška,“ jmenuje ty nejznámější.

Jako starší a kapitán požádal trenéra Rubáše o úlevy, ale ten nechtěl ani slyšet. „Tak jsem skončil. Naštěstí jsem na rozdíl od jiných fotbalistů chodil i do práce a myslel na zadní kolečka,“ váží si toho, že neměl potíže s přechodem do zaměstnání. Tři roky hrál za staré pány Slavie Praha.

„Nebudete tomu věřit, ale vydělali jsme si tam větší peníze, než za aktivní kariéry. Pak jsem ale vycítil, že to není ono, že už nejde hrát naplno, a skončil jsem,“ uvádí k předčasnému skončení ve staré gardě, kde si zahrál po boku Pláničky a opět s Bicanem. Dnes obdivuje Lionela Messiho. „Vždycky jsem říkal, že nejlepším hráčem byl Bican, ale Messi je ještě větší třída,“ pokyvuje uznale hlavou nad výkony malého Argentince.

Už přes šestnáct let žije spokojeně v malém domku v Mirošově u Rokycan. „Mám tady všechno, co potřebuji. Dřív jsem jezdil na fotbal do Prahy nebo na hokej v Plzni, ale teď už moc necestuju. Dívám se na sport v televizi. Mám hodnou paní bytnou, slušný důchod, takže si není na co stěžovat. Letí to neskutečně, když mi bylo šedesát, říkal jsem si, že tady už v tuhle dobu nebudu. Je mi 87 a držím se. Pozdravujte v Budějovicích, snad se tam ještě podívám,“ vzkazuje František Fiktus. 

Napsal(a) Michal Průcha | Foto Ladislav Lhota
 


 

Kam dál?

Protiletadlovci se připravují na bojové střelby

středa, 5. dubna 2017, 06:10

Na bojové střelby z protiletadlového raketového komplexu 2K12 KUB se ve spolupráci s dalšími příslušníky Armády České republiky...

Jihlavský komplex trvá. Motor prohrál v prodloužení a ztratil další...

úterý, 4. dubna 2017, 19:45

Hokejisté budějckého Motoru prohráli s Jihlavou v letošní sezoně i šestý zápas. Jihočeši v baráži začínají ztrácet a předvedeným...

NA ROZTRHÁNÍ: Poprvé bez

úterý, 4. dubna 2017, 18:10

Čtyři dny před odjezdem na wellness víkend začínám malému říkat, že bude maminka o víkendu pryč, a že bude jenom s tatínkem. Jako...

Budějce rozhýbe Juniorský maraton, středoškoláci ho poběží zítra

úterý, 4. dubna 2017, 17:19

Největší běžecký závod pro studenty středních škol z celé České republiky je tady. Semifinálové kolo jednadvacátého ročníku...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Lidé se pohoršují nad fotografií pořízenou u...

  • (NE)OBYČEJNÍ: Díky Beátce máme spokojenější...

  • U Vodňan se srazila dodávka s autem. Čtyři...

  • Muž posprejoval nadchod. Tvrdil, že má...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Jak to bylo? Sovětské politbyro schválilo invazi do ČSSR usnesením z 17. srpna

Tři dny před invazí Varšavské smlouvy udělalo nejvyšší sovětské vedení definitivní tečku za reformním procesem pražských komunistů, když na schůzi politického byra komunistické strany schválilo usnesení o "pomoci a podpoře komunistické straně a lidu Československa ozbrojenými silami". Podle textu usnesení členové politbyra schválili intervenci jednomyslně.

„Už pošel?“ ptali se ruští vojáci nad postřeleným Čechem v srpnu 1968 v okupované Praze

Okupace Československa, jejíž 50. výročí si v těchto dnech připomínáme, představuje klíčovou českou zkušenost. Se společenskými následky normalizačního marasmu se potýkáme dodnes. V rámci Příběhů 20. století přinášíme vzpomínky dalších dvou přímých svědků tehdejších událostí. Třeba slavný herec Pavel Landovský v osudný večer seděl v hospodě s Karlem Gottem. Následující léta se ale jejich životy odvíjely úplně jiným směrem.

Dobrá zpráva. Dálnice D1 u Prahy bude na konci prázdnin průjezdná bez omezení

Tahle zpráva řidiče určitě potěší. Rekonstrukce dálnice D1 u Prahy jde do finále. Za dva týdny bude hotová oprava asfaltového krytu vozovky v obou směrech mezi 12. – 16. kilometrem nejvytíženější české dálnice. V září a říjnu budou také postupně dokončeny tři úseky modernizované D1, celkem tak bude v provozu bezmála 90 kilometrů nové dálnice.