Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Smrt za lásku k německé dívce

 
sobota, 18. března 2017, 13:27

Naši čtenáři si jistě vzpomenou na příběh francouzských zajatců v Levínském mlýně. Jeden z nich zde nalezl svou budoucí manželku. Dnešní příběh je na první pohled podobný, ale přesto daleko tragičtější.

Během druhé světové války se na našem území ocitly tisíce válečných zajatců, kteří byli nacisty nasazováni na nejrůznější práce. Soustředěni byli především v německy mluvícím pohraničí, odtrženém v roce 1938 od Československa. Tak počet 69 500 zajatců uváděných pro léta 1943 - 1944 ve zprávě SD připadá prakticky jen na sudetské území. Nacisté předpokládali, že německé obyvatelstvo nebude nepřátelské zajatce nijak podporovat, nebo jim dokonce pomáhat při útěku, k čemuž by jistě docházelo v českém prostředí. Přesto i v německém pohraničí docházelo k určitým stykům s některými místními Němci, jak dokládá případ z okolí Horní Pěny na Jindřichohradecku.

Kronika Horní Pěny zaznamenala zajímavý a tragický příběh milostného vztahu polského zajatce a německé dívky. Kronikář a místní učitel Jaroslav Vacek začal psát svou kroniku až v roce 1958 a válečné období tak zapsal zpětně a sám přitom nebyl v době války v obci přítomen. Využil dochovaných německých dokumentů na místním úřadě a několika pamětníků ze smíšených rodin, nebo německých antifašistů, kteří v obci a okolí zůstali po odsunu. Bohužel tak už nemohl zaznamenat více podrobností, dokonce ani jména hlavních aktérů.

Nechme mluvit jeho zápis: „V Dolní Pěně byl tábor válečných zajatců, kde žilo asi 20 Francouzů. Asi 15 Italů bylo ubytováno na Hejlíčku (Řasy) a 12 Poláků (11 mužů a 1 žena) žilo roztroušeně u jednotlivých německých rodin. Nejlépe se Němci chovali k Francouzům, hůře k Italům a nejtěžší život měli Poláci, kterými Němci opovrhovali. Důkazem zrůdné rasové nenávisti je událost, ilustrující zvěrstva, jichž se nacisté na ovládaných národech dopouštěli. V roce 1942 nebo 1943 měl jeden z Poláků, pracující v zemědělství, poměr s jednou Němkou z Kačleh a měl s ní dítě. Když vše vyšlo na veřejnost, fašisté, zaslepení rasovou nenávistí, sehnali dohromady všechny Poláky z obce i z okolí a na hrázi zdejšího rybníka museli sami Poláci svého druha pověsit. Němku vodili s ostříhanou hlavou a s potupným nápisem po Nové Bystřici.“

I když to z Vackova zápisu, ani dalších materiálů, úplně jasně nevyplývá, místem popravy polského zajatce se pravděpodobně stala hráz Pěnenského rybníka. Podle badatele Jana Muka, který v roce 1960 zpracovával období druhé světové války na Jindřichohradecku, došlo k velmi podobnému případu i v Otíně u Jindřichova Hradce, kde polský zajatec měl dítě s německým děvčetem z Blažejova. Polák byl opět za účasti všech polských zajatců z okolí popraven. Německá dívka byla pro „poskvrnění rasy“ uvržena do žaláře a dítě zemřelo.

Polští zajatci nasazení na zemědělské práce v německých obcích na Jindřichohradecku a Novobystřicku nenavazovali s místním obyvatelstvem jen styky milostné. Zmiňme případ polského zajatce Jana Rokosze, který 24. srpna 1944 v Kunějově u Nové Bystřice spolu s německým antifašistou Franzem Pannym zachránili sestřeleného amerického letce před zlynčováním. Franzi Pannymu za to bylo po válce navráceno československé občanství a nemusel s rodinou do odsunu.

Napsal(a) Jan Ciglbauer | Foto archiv Jana Ciglbauera
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Budějcká Černá věž zblízka

čtvrtek, 16. března 2017, 14:21

Se čtvrtkem je zde další díl oblíbeného seriálu Drbna historička. Historik Jan Schinko se tentokrát věnuje Černé věži. Z jejího...

DRBNA HISTORIČKA: Kat jako nečistý člověk nesměl bydlet ve městě, tak...

čtvrtek, 9. března 2017, 15:04

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. Jan Schinko se v dalším pokračování této pravidelné rubriky zaměřil...

Přepaden, svlečen, svázán a položen do mraveniště. Hajný Pulec se...

sobota, 4. března 2017, 16:33

Ještě před sto lety panovala v českých lesích nevypsaná válka mezi pytláky zvěře a hajnými, která byla často vedena nemilosrdně...

DRBNA HISTORIČKA: O nakloněné lípě našinec ví, ale i tak přibylo boulí

čtvrtek, 2. března 2017, 14:28

Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. A historik Jan Schinko se podíval na lípy u slepého ramene....

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Kremlík: Nový mýtný systém vynese okolo 12 miliard korun ročně

Stát chce v rámci nového mýtného systému vybrat okolo 12 miliard korun ročně, z toho 1,5 miliardy na nově zpoplatněných silnicích první třídy. Náklady na provoz budou méně než desetina ročního výnosu. Na briefingu to řekl ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). V roce 2018 zaplatily kamiony v Česku na mýtu rekordních 10,8 miliardy korun, což bylo meziročně skoro o čtyři procenta více. V prvním pololetí letošního roku stát vybral na mýtu 5,5 miliardy korun, což je o 2,6 procenta víc než za stejné období loni.

Objem sázek v ČR byl loni proti roku 2000 více než čtyřnásobný

Objem sázek v Česku byl loni proti roku 2000 více než čtyřnásobný. Zatímco loni dosáhl 249,5 miliardy korun, v roce 2000 to bylo 60,5 miliardy. Vyplývá to z údajů Generálního finančního ředitelství. Nejvíce připadá dlouhodobě na automaty (loni 58 procent), v poslední době roste podíl kurzových sázek (loni 28 procent). Nejvyšší výhra v Česku padla v roce 2015 v Eurojackpotu, sázející vyhrál v přepočtu 2,466 miliardy korun. Před sto lety se uskutečnil první tah Československé třídní loterie.

ODS chce o spolupráci jednat s konzervativně liberálními stranami

Předseda ODS Petr Fiala chce před parlamentními volbami v roce 2021 jednat o spolupráci se stranami, které patří do konzervativně liberálního proudu. Chce sestavit tým, který porazí hnutí ANO, a udělat reformy v boji s byrokracií, ve školství nebo v digitalizaci. Fiala to uvedl na dotaz k možnému vytvoření předvolebního bloku demokratických stran, o kterém dříve hovořil předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan.