Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Budějcká Černá věž zblízka

 
čtvrtek, 16. března 2017, 14:21

Se čtvrtkem je zde další díl oblíbeného seriálu Drbna historička. Historik Jan Schinko se tentokrát věnuje Černé věži. Z jejího ochozu je nádherný výhled na celé České Budějovice a nejbližší okolí.

Básník a spisovatel Jan Neruda z pražské Malé Strany poté, co navštívil koncem 19. století naše město, napsal fejeton, ve kterém přirovnal město k italské Florencii. Asi Budějce i obešel, poněvadž uvedl, že město sice neoplývá památkami, ale je výjimečné pro jistou nepopíratelnou líbezností svou, a že voda a zeleň objímají město jako prsten skvostný. Lze s Janem Nerudou souhlasit, jen by se mohlo upřesnit, co ho asi vedlo k tomu, že viděl Budějce málem jako Florencii.

Jako básník si to mohl dovolit, ale v roce 1890 vládly na náměstí barokní radnice, Samson a dům U Tří kohoutů. Domy kolem hotelu Slunce byly zase klasicistní a několik domů mělo průčelí rokokové. Okolí pravého břehu Malše a Vltavy (dnes slepé rameno) bylo plné gotiky. Výraznou a hodnotnou renesancí je horní polovina Černé věže. Od ochozu nahoru je všechno toskánské jako ve Florencii. Věže není možné si z náměstí nevšimnout. Jana Nerudu jistě právě renesance věže zaujala.

Věž stavěli tři Italové. Základní kámen byl položen dne 20. června 1550, přičemž byla již byla hotová základová jáma. První italský stavitel Giovanni Spatio (také Hons Spatz) stavěl věž ještě v setrvávajícím gotickém pojetí, což dokládají okna s gotickým lomeným obloukem. Roku 1555 dostal nabídku stavět novou radnici. Může se odhadovat, že lukrativnější, a stavbu věže, když dosahovala výšky jen několik metrů, opustil. Radnice angažovala na věž stavitele Itala Lorenze (Lorenc Vlach). Zvláštní je, že také stavbu opustil, nebo byl „opuštěn“, protože mu radnice na konci roku vyplatila mzdu a už se na stavbě neobjevil.

Černá věž je věží Vincenze Vogarelliho

Potom začal stavět věž, tehdy městskou zvonici, Vincenz Vogarelli, asi nejlepší stavitel z italských stavitelů, kteří v hojném počtu do města kolem roku 1550 přišli. Věž mohla být ve výši asi hodin. Vogarelli pravděpodobně postavil věž vyšší než měla být za Spatia a Lorenze a je autorem ochozu, balustrády, toskánských sloupků a neobyčejných bání. Černá věž je věží Vincenze Vogarelliho.

Pozoruhodné je, že potom, co dokončil Černou věž a ještě něco menšího v okolí a Vodňanech, zcela změnil profesi. Řeklo by se, že bude usilovat o postavení další a ještě lepší věže, ale neusiloval. Vzal si Mandalenu z Kaplice, vdovu po poštmistrovi a hostinském Jírovi a stal se poštmistrem. Pošta byla nejprve na Pražské, potom na náměstí. Určitě „svou“ věž viděl denně.

Původní český ciferník věžních hodin rozdělený na 24 hodin vyměnil v roce 1667 neznámý hodinář za takzvané německé hodiny s ciferníkem o 12 hodinách. Cifry vytesané do kamene byly nahrazeny kovovými, každá cifra o výšce 75 centimetrů a váze průměrně pět kilogramů. Vnější průměr ciferníku je 4,82 metru, rafiky měří 3,10 a 2,40 metru, váha velké je 15 kilogramů.

Na dobovém i současném snímku je vidět v horní část nejvyššího okna kulatý předmět. To je orloj. Tedy mini orloj, který ukazuje fáze měsíce. Když je válec zlatý, je úplněk.

Orloj je důmyslně napojen na hodinový stroj.

Orloj na starém snímku už nebyl v provozu. V roce 1984 ho obnovil a uvedl do chodu Karel Hebík. Černá věž se nevypíná do výše 72,29 metru absolutně vertikálně. Profesor Weyde změřil, že je nakloněná k severozápadu o 36 centimetrů. Z prostoru náměstí před Zvonem se může diskutovat, kdo kolik centimetrů naklonění vidí.

Přirovnání k renesanční Florencii od Jana Nerudy je dobré, jen na kompletní renesanci měl zajet do Českého Krumlova, Třeboně, Slavonic, Prachatic a Tábora.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

V budějckém sídlišti Máj budou nové autobusové zastávky i přechody...

čtvrtek, 16. března 2017, 12:59

Nový kabát dostávají v českobudějovickém sídlišti Máj zastávky městské hromadné dopravy, přechody pro chodce i přilehlé chodníky....

V dubnu se začne stavět silnice, která propojí budějcká sídliště Máj...

čtvrtek, 16. března 2017, 11:50

Práce na propojení českobudějovických ulic Milady Horákové a Strakonické začnou v dubnu. Hotovo by mělo být na jaře příštího roku...

Šest měsíců spal u Temelína

čtvrtek, 16. března 2017, 10:41

Jejich přítomnost je signálem přicházejícího jara. A třebaže ježkům vyhubení přímo nehrozí, dochází v poslední době k úbytku...

SOUTĚŽ: Dynamo hostí třináctý Sokolov a potřebuje tři body

čtvrtek, 16. března 2017, 09:26

Hráči SK Dynamo České Budějovice se zítra od 18 hodin utkají doma se Sokolovem, který na jaře ještě nebodoval. Jihočeši po domácí...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • To je strašná divočina. Kdo tohle vymyslel,...

  • GLOSA: Lukáš Dvořák aneb malý velký muž

  • Po šestnáctileté dívce pátrají...

  • Cyklista srazil na chodníku v budějcké...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Smrtící syntetickou drogu šířil i žák základní školy

Smrtící syntetickou drogu v Moravskoslezském kraji šířil i žák základní školy. Obviněn s ohledem na věk nebude. Policie už v případu obvinila 11 lidí. Látkou se přiotrávilo 23 lidí, dva muži po jejím užití zemřeli.

Kdo tohle vymyslel, nechápavě lidé kroutí hlavami nad novými zelenobílými sloupky v Budějcích

Výsledek modernizace frekventované Lidické třídy v Českých Budějovicích mnozí lidé hodně jadrně komentují. Nejsou s úpravami spokojeni. Nedávno to byly ostrůvky, které místní připravily o parkovací místa. A teď to je šrafování se zelenobílými sloupky. To jsou takzvané balisety, kterých na Lidické vyrostlo celkem 38. Přišly na zhruba 57 tisíc korun. A i ty lidem bydlícím na Lidické zabraly místa k parkování a podle nich nesmyslně zúžily vozovku. Krajský správce komunikace je ale jiného názoru.

Kvůli alkoholu zemřely v roce 2016 přes tři miliony lidí

V důsledku konzumace alkoholu zemřely v roce 2016 po celém světě více než tři miliony lidí. Alkohol tak stál za každým dvacátým úmrtím, vyplývá ze zprávy, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Více než tři čtvrtiny úmrtí způsobených alkoholem podle WHO připadaly na muže.