Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: Budějcká Černá věž zblízka

 
čtvrtek, 16. března 2017, 14:21

Se čtvrtkem je zde další díl oblíbeného seriálu Drbna historička. Historik Jan Schinko se tentokrát věnuje Černé věži. Z jejího ochozu je nádherný výhled na celé České Budějovice a nejbližší okolí.

Básník a spisovatel Jan Neruda z pražské Malé Strany poté, co navštívil koncem 19. století naše město, napsal fejeton, ve kterém přirovnal město k italské Florencii. Asi Budějce i obešel, poněvadž uvedl, že město sice neoplývá památkami, ale je výjimečné pro jistou nepopíratelnou líbezností svou, a že voda a zeleň objímají město jako prsten skvostný. Lze s Janem Nerudou souhlasit, jen by se mohlo upřesnit, co ho asi vedlo k tomu, že viděl Budějce málem jako Florencii.

Jako básník si to mohl dovolit, ale v roce 1890 vládly na náměstí barokní radnice, Samson a dům U Tří kohoutů. Domy kolem hotelu Slunce byly zase klasicistní a několik domů mělo průčelí rokokové. Okolí pravého břehu Malše a Vltavy (dnes slepé rameno) bylo plné gotiky. Výraznou a hodnotnou renesancí je horní polovina Černé věže. Od ochozu nahoru je všechno toskánské jako ve Florencii. Věže není možné si z náměstí nevšimnout. Jana Nerudu jistě právě renesance věže zaujala.

Věž stavěli tři Italové. Základní kámen byl položen dne 20. června 1550, přičemž byla již byla hotová základová jáma. První italský stavitel Giovanni Spatio (také Hons Spatz) stavěl věž ještě v setrvávajícím gotickém pojetí, což dokládají okna s gotickým lomeným obloukem. Roku 1555 dostal nabídku stavět novou radnici. Může se odhadovat, že lukrativnější, a stavbu věže, když dosahovala výšky jen několik metrů, opustil. Radnice angažovala na věž stavitele Itala Lorenze (Lorenc Vlach). Zvláštní je, že také stavbu opustil, nebo byl „opuštěn“, protože mu radnice na konci roku vyplatila mzdu a už se na stavbě neobjevil.

Černá věž je věží Vincenze Vogarelliho

Potom začal stavět věž, tehdy městskou zvonici, Vincenz Vogarelli, asi nejlepší stavitel z italských stavitelů, kteří v hojném počtu do města kolem roku 1550 přišli. Věž mohla být ve výši asi hodin. Vogarelli pravděpodobně postavil věž vyšší než měla být za Spatia a Lorenze a je autorem ochozu, balustrády, toskánských sloupků a neobyčejných bání. Černá věž je věží Vincenze Vogarelliho.

Pozoruhodné je, že potom, co dokončil Černou věž a ještě něco menšího v okolí a Vodňanech, zcela změnil profesi. Řeklo by se, že bude usilovat o postavení další a ještě lepší věže, ale neusiloval. Vzal si Mandalenu z Kaplice, vdovu po poštmistrovi a hostinském Jírovi a stal se poštmistrem. Pošta byla nejprve na Pražské, potom na náměstí. Určitě „svou“ věž viděl denně.

Původní český ciferník věžních hodin rozdělený na 24 hodin vyměnil v roce 1667 neznámý hodinář za takzvané německé hodiny s ciferníkem o 12 hodinách. Cifry vytesané do kamene byly nahrazeny kovovými, každá cifra o výšce 75 centimetrů a váze průměrně pět kilogramů. Vnější průměr ciferníku je 4,82 metru, rafiky měří 3,10 a 2,40 metru, váha velké je 15 kilogramů.

Na dobovém i současném snímku je vidět v horní část nejvyššího okna kulatý předmět. To je orloj. Tedy mini orloj, který ukazuje fáze měsíce. Když je válec zlatý, je úplněk.

Orloj je důmyslně napojen na hodinový stroj.

Orloj na starém snímku už nebyl v provozu. V roce 1984 ho obnovil a uvedl do chodu Karel Hebík. Černá věž se nevypíná do výše 72,29 metru absolutně vertikálně. Profesor Weyde změřil, že je nakloněná k severozápadu o 36 centimetrů. Z prostoru náměstí před Zvonem se může diskutovat, kdo kolik centimetrů naklonění vidí.

Přirovnání k renesanční Florencii od Jana Nerudy je dobré, jen na kompletní renesanci měl zajet do Českého Krumlova, Třeboně, Slavonic, Prachatic a Tábora.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

DRBNA HISTORIČKA: Kat jako nečistý člověk nesměl bydlet ve městě, tak...

čtvrtek, 9. března 2017, 15:04

Ke každému čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. Jan Schinko se v dalším pokračování této pravidelné rubriky zaměřil...

Přepaden, svlečen, svázán a položen do mraveniště. Hajný Pulec se...

sobota, 4. března 2017, 16:33

Ještě před sto lety panovala v českých lesích nevypsaná válka mezi pytláky zvěře a hajnými, která byla často vedena nemilosrdně...

DRBNA HISTORIČKA: O nakloněné lípě našinec ví, ale i tak přibylo boulí

čtvrtek, 2. března 2017, 14:28

Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. A historik Jan Schinko se podíval na lípy u slepého ramene....

DRBNA HISTORIČKA: Hotel Zvon na náměstí představoval malé centrum...

čtvrtek, 23. února 2017, 13:41

Ve své pravidelné rubrice Drbna historička se Jan Schinko tentokrát věnuje hotelu Zvon. Ten na začátku ruské okupace po 21. srpnu...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

SOUTĚŽ: Na původu záleží. České kuře, Vodňanské kuře

Valí se na vás ohromná množství reklam snažící se zaujmout vaši pozornost? Rádi byste vybrali to nejlepší, ale přestáváte se v nabídce orientovat? Jak poznat zaručeně český výrobek, aniž byste trávili dlouhé chvíle luštěním etiket? Kuře s rodokmenem, jak už z názvu vypovídá, se hrdě hlásí ke svému českému původu, otevřeně ho přiznává a nestydí se za něj. Každý ví, že jedině Kuře s rodokmenem má garantovaný původ, vyrůstá na českých farmách, zobe české krmivo, je pod neustálým veterinárním dohledem a zpracovává ho tým zaměstnanců české společnosti Vodňanská drůbež.

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).