Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

DRBNA HISTORIČKA: O nakloněné lípě našinec ví, ale i tak přibylo boulí

 
čtvrtek, 2. března 2017, 14:28

Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. A historik Jan Schinko se podíval na lípy u slepého ramene. Ovšem zastavil se i u vorařů. Ti prý své vory za klášterem také parkovali, když zašli do hospod Na růžku a ke Třem sedlákům na občerstvení. O tom, co na svých vorech přepravovali, se vedla přesná evidence. Například v roce 1908 do Prahy na vorech dovezli 100 477 kop vajec, 345 hus, 508 kachen, 212 slepic, 465 zajíců a kůzlat, 6180 kuřat, 73 metrických centů másla, 72 metrických centů brambor.

Podle letopočtu na soklu byla kaplička na pravém břehu slepého ramene Malše za klášterem postavena v roce 1708. Ve výklenku je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, který byl svatořečen papežem Benediktem XIII. dne 19. března 1729. Kaplička byla v půdorysu postavena před parkánovou hradbou u polygonální bašty. Situace je dodnes stejná, jen v baště sídlí jiní nájemníci. K baště byl později na parkánu postaven obytný dům (dnes součást hotelu) a další část parkánu byla zastřešena (dnes areál hotelu). Bašta je uvnitř s obytným domem propojena. Rodina Drazdíků mívala v baště ložnici. Na snímku z května roku 1955 pokračuje od kapličky proti proudu opravená parkánová hradba. (Slepé rameno má technický proplach u Předního mlýna, takže malý proud v něm je.)

U kaplí, kapliček i u většiny božích muk bylo obvyklé zasadit po stranách lípy. Zejména v době barokní a v 19. století. Lípy jistě byly napřed proutky. Nakláněly se za světlem a prostorem postupně. Jak je patrné ze srovnání snímků, pokročilo naklonění levé lípy takto za 62 let, přičemž v posledních letech případné další naklánění drží špalky. Našinec o lípě ví, ale i tak přibylo boulí. Je to však romantické zákoutí. Kamenice nad Lipou si na nakloněné lípě s mnoha kmeny založila kariéru.

Naše lípa má obvod kmene 130 centimetrů a je vysoká zatím 15 metrů. Kdyby se narovnala, byla by vyšší, ale to by si ji málokdo všiml. Jeden její mladší kmen roste a dále poroste do výšky. Stáří nakloněné lípy se odhaduje na 200 let. V případě, že byly lípy zasazeny v roce 1708, měly by 309 let. Trochu je to nejasné, ale zdá se podle druhé lípy, že to nejsou ty z roku 1708.

Do roku 1929 tekla za klášterem a pod kapličkou Vltava s Malší. Stavěli se tady voraři a zdravili svého patrona sv. Jana Nepomuckého a modlili se za šťastnou cestu. Pro voraře a loďaře se zde kaplička vlastně asi postavila. Vory za klášterem také parkovaly, když voraři zašli do hospod Na růžku a ke Třem sedlákům na občerstvení. Potom musely vory proplout propustí u Předního mlýna. Od roku 1930 pluly vory jinudy; z Malše na soutok a z Vltavy rovně na propusť s retardérem v novém Jiráskově bubnovém jezu.

Po Vltavě za klášterem pluly vory z obou řek a lodě z loděnice založené Jakubem Zátkou v roce 1830. Na těchto lodích vozil jeho bratr velkoobchodník Hynek Zátka do Prahy sůl a sádru, když sůl naložil u solnice. Lannovy lodě se nakládaly za Zelenou ratolestí, kde do roku 1870 končila koňka. Vor dlouhý až 140 metrů a široký do 6 metrů dorazil do Prahy za průměrně 45 hodin. Na voru na vyvýšeném ohništi na hlíně se udržoval oheň. Když se jelo za jasné noci, musel být vor vpředu a vzadu osvětlen,

V roce 1890 vyšlo zemské nařízení, že na vorech se smí vozit jen řezivo, stavební dřevo, pražce apod. Ale nebralo se to vážně, vozilo se všechno včetně potravin. O tom, co se vezlo byla důkladná evidence. V roce 1908 se do Prahy dovezlo 100 477 kop vajec, 345 hus, 508 kachen, 212 slepic, 465 zajíců a kůzlat, 6180 kuřat, 73 metrických centů másla, 72 metrických centů brambor atd. Za jednu roční sezónu jelo do Prahy až 5362 vorů. Postupně potraviny ustupovaly, protože vor by na ně pomalý. Převažoval materiál, například i tisíce chmelových tyček a obručí na sudy.

Ještě když voraři pluli za klášterem a vzdávali hold svatému Janu Nepomuckému měli své tradiční heslo a pevné přesvědčení: „Všechno pomine, ale plavba nikdy ne.“ Netušili, že po přehradách Lipno a Orlík pomine.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

České Budějovice tradičně zahajují běžecký seriál RunTour

čtvrtek, 2. března 2017, 13:34

Oblíbený běh v historickém centru Českých Budějovic odstartuje 8. dubna další ročník běžeckého seriálu RunTour. Do startu závodu...

Sportovní Retroples v Nové Vsi se nesl v duchu devadesátých let

čtvrtek, 2. března 2017, 12:52

Oddíl kopané TJ Nová Ves zorganizoval a uspořádal sportovní Retroples. Celý ples se nesl v duchu devadesátých let. A v Nové Vsi...

Budějcké Panenky získaly na mistrovství Česka sedm medailí

čtvrtek, 2. března 2017, 11:21

Zástupkyně Twirlingového klubu Panenky České Budějovice se v únoru úspěšně zúčastnily mistrovství Česka. Medaile si rozdělily tři...

Fila musí na operaci menisku, Gevert má podvrtnutý kotník. Ani jeden...

čtvrtek, 2. března 2017, 10:38

Volejbalisty Českých Budějovic čeká obtížný závěr základní části a ještě těžší play-off. Dva úterní tréninky vyřadily na delší...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Lidé se pohoršují nad fotografií pořízenou u...

  • (NE)OBYČEJNÍ: Díky Beátce máme spokojenější...

  • U Vodňan se srazila dodávka s autem. Čtyři...

  • VIDEO: V Hrdějcích hořel autobus městské...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Jak to bylo? Sovětské politbyro schválilo invazi do ČSSR usnesením z 17. srpna

Tři dny před invazí Varšavské smlouvy udělalo nejvyšší sovětské vedení definitivní tečku za reformním procesem pražských komunistů, když na schůzi politického byra komunistické strany schválilo usnesení o "pomoci a podpoře komunistické straně a lidu Československa ozbrojenými silami". Podle textu usnesení členové politbyra schválili intervenci jednomyslně.

„Už pošel?“ ptali se ruští vojáci nad postřeleným Čechem v srpnu 1968 v okupované Praze

Okupace Československa, jejíž 50. výročí si v těchto dnech připomínáme, představuje klíčovou českou zkušenost. Se společenskými následky normalizačního marasmu se potýkáme dodnes. V rámci Příběhů 20. století přinášíme vzpomínky dalších dvou přímých svědků tehdejších událostí. Třeba slavný herec Pavel Landovský v osudný večer seděl v hospodě s Karlem Gottem. Následující léta se ale jejich životy odvíjely úplně jiným směrem.

Dobrá zpráva. Dálnice D1 u Prahy bude na konci prázdnin průjezdná bez omezení

Tahle zpráva řidiče určitě potěší. Rekonstrukce dálnice D1 u Prahy jde do finále. Za dva týdny bude hotová oprava asfaltového krytu vozovky v obou směrech mezi 12. – 16. kilometrem nejvytíženější české dálnice. V září a říjnu budou také postupně dokončeny tři úseky modernizované D1, celkem tak bude v provozu bezmála 90 kilometrů nové dálnice.