Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

DRBNA HISTORIČKA: Hotel Zvon na náměstí představoval malé centrum aktuálních zpráv

 
čtvrtek, 23. února 2017, 13:41

Ve své pravidelné rubrice Drbna historička se Jan Schinko tentokrát věnuje hotelu Zvon. Ten na začátku ruské okupace po 21. srpnu 1968 lákal k opravdu pestré lidové tvořivosti. Hotel Zvon například oslovil Brežněva, že se neučil, neučil a neučil.

Na začátku ruské okupace po 21. srpnu 1968 se město zaplnilo transparenty, plakáty, kresbami, nápisy vápnem nebo jen křídou a někde se vyskytly i nápisy v azbuce, protože ruština byla ve škole povinná, dokonce se z ní maturovalo, takže našinec přečetl i tyto výzvy. Slušně řečeno se Rusové vyzývali, aby se vrátili tam, odkud přišli. Přidaly se územní a politické orgány, krajský soud, podniky apod. a vyvěsily stejné výzvy. Stranou se může nechat fakt, že na podzim 1968 tyto výzvy odstranily a s ruskými vojsky se bratřily. Zajímavější byla lidová tvořivost.

Hotel Zvon oslovil Brežněva, že se neučil, neučil a neučil. To se poupravilo heslo pocházející z jakéhosi vyjádření Lenina, že je třeba učit se, učit se a učit se. Ve městě to bylo poměrně známé, poněvadž se to připomínalo ve školách. Navíc na dnešním biskupském gymnáziu tehdy zářil nápis Lenin, žil, žije a bude žít. Tenkrát bylo málo informací. Ve skutečnosti z doby Lenina převzal Brežněv, co se dalo, přičemž když měl bratrský evropský region námitky, „bratrsky“ pomohl. 

Zvon na náměstí představoval malé centrum aktuálních zpráv. Před Sluncem a jinde se lidi tak neshromažďovali. Tedy kromě okolí tanků, které „chytře“ obsadily rohy náměstí a mosty. Ve Zvonu byl celý den hojně navštěvovaný rychlý bufet nazývaný původně Automat, vinárna, lidová restaurace a v prvním patře restaurace I. cenové skupiny. Jeden čas také mléčný bar, kde se míchaly koktejly, ale úředně lihuprosté nealkoholické, proto asi zájem polevil.

Automat Zvon byl otevřen dne 1. dubna 1957. Měl kapacitu denně pět tisíc lidí. Na straně náměstí s Plachého uličkou nebo podél radnice takový komunikační uzel nebyl. Na rohu ulice Karla IV. byla v permanenci Mléčná jídelna s Jakešovým pudinkem za 2,50 Kčs (nebylo to podle Milouše Jakeše, ale dle receptu zdejšího cukrářského mistra Jakeše). Před obchodem Káva – čaj byl stavební dvůr pro rekonstrukci sousedního domu U bílého anděla, staveniště bylo obehnáno dřevěným plotem, který byl zcela zaplněn plakáty vyzývající k okamžitému odchodu okupantů, podpora Dubčekovi, jména kolaborantů atd.

Také karikatury Brežněva, ruských vojáků, objevil se i dobře provedený Geobbels. K tomu polední a odpolední aktuální vydání novin. Zvláštní byly nápisy Proletáři, tak jsme se zase spojili, nebo Goebbelsi vstávej, Brežněv ti fušuje do řemesla. Naivní byl text Klid a ignorace agresory odzbrojí. Nejasný byl Moskevský betlem. Naopak jasně se přelepily dopravní směrovky ukazující nově směr Ural, Sibiř, Alma Ata, Vladivostok, Kazaň apod.  Na Domě umění vystavili transparent Lenine probuď se, Brežněv se zbláznil. (To by ale bylo ještě horší, kdyby k tomu došlo.) 

Trochu se přerušilo na této straně náměstí korzování a kočárkování. Tvořily se skupiny a diskutovalo se. Politici potom podepsali v Moskvě kapitulaci, v lednu 1969 začal platit pendrekový zákon, ještě 21. srpna 1969 se náměstí zaplnilo, ale pak byly stanoveny všední dny. Zvon zůstal Zvonem, jen v roce 1970 podnik Restaurace a jídelny předložil na radnici projekt na rozšíření Zvonu do sousedního objektu, kde sídlily Kancelářské stroje. Do přízemí by se rozšířil bufet a v patře by vznikla kavárna a bar. Prostory se by se vrátily původnímu účelu, bývala tam totiž slavná kavárna Central s výhledem na náměstí. Projekt zpracoval útvar SPÚO Brno. Bylo to apolitické, s okupací to nesouviselo, čímž se zdálo, že to projde, ale neprošlo. Kancelářské stroje se neměly kam přestěhovat.

Napsal(a) Jan Schinko | Foto archiv Bohuslav Štěpánek

Kam dál?

VŠTE připravuje dostavbu kampusu. Vzniknou koleje i učebny

čtvrtek, 23. února 2017, 11:59

Areál Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích se loni zvětšil o zhruba 11 tisíc metrů čtverečních a během...

Předkapela AC/DC, čeští Doctor Victor míří do Budějc. V sobotu to...

čtvrtek, 23. února 2017, 11:01

Rocková kapela Doctor Victor loni uvedla na pražském koncertě hardrockové mohykány AC/DC a nyní vystoupí v Českých Budějovicích ....

Budějčtí karatisté získali potřetí v řadě evropskou medaili a mají...

čtvrtek, 23. února 2017, 10:02

Po úspěšných evropských šampionátech mládeže v letech 2015 a 2016 přidal klub TJ Karate České Budějovice další velký dílčí úspěch...

Budějcká nemocnice přichází s modernějším zpravodajem. Má dvanáct...

čtvrtek, 23. února 2017, 09:34

Českobudějovická nemocnice představila na začátku tohoto týdne modernější a svěžejší vydání Nemocničního zpravodaje. Bude...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Z Budějc do Rakouska se bude jezdit...

  • VIDEO: Propojka Máje a Vltavy je otevřena....

  • Neznámý vandal poškodil cizí auto. Majiteli...

  • Po nezletilém chlapci už měsíc pátrá...

 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBÁRNA: Vizuální stránka jídla nesmyslně nabývá na důležitosti, říká Zdeněk Pohlreich

V Česku před lety nastartoval malou gastronomickou revoluci. Díky televiznímu pořadu ukazoval, že jíst se dá kvalitně a není to ani nic složitého. Zdeněk Pohlreich je dnes stále jednou z nejvýraznějších tváří gastronomického byznysu u nás. V dalším díle Drbárny se rozpovídal třeba o životě v zahraničí nebo o tom, že jídlo by mělo především dobře chutnat.

Historička: O společnosti vypovídá i to, jaké slaví svátky a jak

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.

ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?

V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?