Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Na náměstí proti hotelu U stříbrného zvonu městská rada 12. ledna 1928 povolila zřízení benzinové stanice

 
čtvrtek, 9. února 2017, 18:35

Tradiční čtvrteční seriál Drbna historička nechybí ani tentokrát. Historik Jan Schinko se věnuje budějckému náměstí.

Podle malby představující trh na náměstí v roce 1849 byl povrch náměstí prašný. Plocha vypadá jako lepší pole, přičemž už Karel IV. měl k náměstí výhrady, nechal z něho odstranit nepořádné masné a chlebové krámy a vydláždit. Nebo se kreslíř  nechtěl zdržovat kočičími hlavami. Podle dvou postav v popředí se zdá, že město navštívili Chodové. Zpravidla se povozy nechávaly na předměstí, v případě trhů bylo asi povoleno zajet na náměstí. Svého času se na náměstí na trh přiháněl i dobytek, ale ne normálními ulicemi, to se neslušelo, ale pouze Plachého uličkou.

Černou věž kreslíř trochu zvýšil, aby vylepšil pověst města. Soběslav a Tábor podle ústního podání vždy připomínaly, že mají věž vyšší. Na rohu ulice U Černé věže stojí nenápadný domek. Dnes také, ale mezi tím v tom prostoru stála dvoupatrová česká záložna v historizujícím pojetí a po ní okázalá novorenesanční záložna se sochami Čechie a Merkura. Pod hlavní římsou Černé věže po obou stranách hodin jsou patrné kamenné znaky. Vlevo byl habsburský, vpravo městský.

V sobotu 1. října 1898 kolem půl osmé ráno kus městského znaku spadl dolů. Těsně vedle jedné paní, která šla zrovna kolem. Pro jistotu byl potom odstraněn i druhý znak. Ve zdivu zůstaly jen vyčnívající bytelné skoby. Pokud byl kreslíř přesný, měly arkády loubí nestejnou šířku, výšku i tvar klenby. Druhý zprava stojí hotel U tří kohoutů v barokním provedení z roku 1733. Býval ozdobou města stejně jako z toho času postavená radnice a Samson včetně soch na atice.

Atika hotelu U tří kohoutů byla osazena po stranách vázami a mezi nimi čtyřmi dětskými postavami symbolizující čtyři roční období. Na malbě vypadají děti i vázy skoro stejně. V roce 1902 hotel vyhořel, roku 1903 postaven, ale ne barokně, nýbrž v pojetí nastupující secese podle projektu Josefa Pfeffermanna, autora dalších zdařilých secesních domů. Pod hlavní římsou umístil plastiky tří kohoutů, z nichž prostřední vítá hosty. Barokní sochy dětských postav na zdivu požár ustály, byly opatrně sneseny a uloženy v muzeu.

Po roce 1990 se na domě U tří kohoutů instaloval nápis Hotel Zvon provedený  zlatým písmem. Tři domy na náměstí jsou tak hotelem Zvon (U tří kohoutů, Zvon a U Ausobských). Vlastní hotel Zvon, toho času U stříbrného zvonu, zcela vpravo je část dvou oken, byl v roce 1849 nižší, potom zvýšen o jedno patro a dům U tří kohoutů převyšoval. Pfeffermannův dům U tří kohoutů byl však zase vyšší.

Ještě v roce 1928 se hotel zvon uváděl jako hotel U stříbrného zvonu. Městská rada dne 12. ledna 1928 povolila zřízení benzinové stanice proti hotelu U stříbrného zvonu.

Potom se název krátil na hotel „Stříbrný zvon“ a až na pouhý „Zvon“. Dál připadalo v úvahu už jen hotel „Z“. Krátký název se ustálil, ale ani původní název „U tří stříbrných zvonků“ nebyl marný. Měl v sobě trochu poezie.

Vedle vlevo hotelu U tří kohoutů je menší dům, zvaný Kollmannův, kde bývala lékárna U bílého orla. Dům byl tehdy v líci plochý. V roce 1928 byl přestavěn, přidělán arkýř a mansardová střecha. Časopis Za starou Prahu 1934 dům pana Kollmanna uváděl jako nevhodný příklad přestavby, ale neuvedl, co by byl vhodný příklad. Na malbě je patrné, že nakreslený povrch náměstí sahal až k loubí. Chodníky byly zařízeny v roce 1895 před příjezdem Františka Josefa I.  Možná to ani nebyl trh, mohla to být nějaká událost, procesí apod. Na veselici to nevypadá, na to je tam příliš  chmurno. Anebo to trh v roce 1849 je, protože tak tenkrát vypadal.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Dukelská ulice? Dříve radniční taškařice

čtvrtek, 2. února 2017, 19:09

Ve své pravidelné rubrice Drbna historička se Jan Schinko tento týden věnuje Dukelské ulici, muzeu a Rybní čtvrti. Jak sám píše,...

VIDEO: Drbárna (TV Jéčko) – Jan Schinko

pátek, 27. ledna 2017, 18:57

Před pár týdny se na TV Jéčko​ v mém pořadu Drbárna objevil známý historik Jan Schinko. A jeho Drbnu historičku máte rádi, ne?...

Němci měli v Budějcích svou vlastní ulici. Jmenovala se Elitegasse

čtvrtek, 26. ledna 2017, 18:25

V pravidelné čtvrteční rubrice Drbna historička přináší Jan Schinko na konci ledna pohled do minulosti ve Střelnická ulici. Ta je...

Povodně 2002: Do Panské ulice se voda dostala z Mlýnské stoky. Na...

čtvrtek, 19. ledna 2017, 20:15

Drbna historička se v dalším čtvrtečním díle ještě jednou podívá na povodně, od kterých letos uplyne patnáct let. Jan Schinko...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • VIDEO: Na budějckém nádraží se předvečer...

  • To je strašná divočina. Kdo tohle vymyslel,...

  • GLOSA: Lukáš Dvořák aneb malý velký muž

  • Po šestnáctileté dívce pátrají...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Příběh legendárních Lužánek oblétne svět. Dokument získal nominaci na filmový festival v Mexiku

Od památné fotbalové rozlučky Petra Švancary, kdy Lužánky po letech ožily energií desítek tisíc fanoušků, sice uběhly už více než tři roky, příběh legendárního fotbalového svatostánku ale tentokrát doslova obletí svět. Dokumentární film Stadion Tomáše Hlaváčka byl totiž nominován na mezinárodní festival dokumentárních filmů v Mexiku. Na International Documentary Film Festival of Mexico City (DocsMX) ho budou 14. až 16. října promítat dokonce třikrát.

Úroveň informační a digitální gramotnosti na školách? Neuspokojivá, přiznává ministerstvo

Jaká je úroveň digitální gramotnosti a výuky IT na českých základních a středních školách? Podle poslední zprávy České školní inspekce neuspokojivá, což přiznává také ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Příliš nepřesvědčili ani průzkumy a testy, které ukázaly na řadu nedostatků. Podle ministerstva by ale mohlo svítat na lepší zítřky.

Tisíce dětí potřebují pomoc zemí jako Česko. Nápad s 50 sirotky ale poškodily chyby organizátorů

Mediální jiskření kolem přijetí či nepřijetí „50 syrských sirotků“ v posledních dnech pomíjelo podstatný fakt: V první fázi mělo jít především o politické gesto, ne o propracovaný plán. Europoslankyně Michaela Šojdrová chtěla, aby český parlament projednal usnesení k přijetí omezeného počtu dětí zasažených válečnými konflikty. Iniciativa ale utrpěla už na začátku komunikačními chybami těch, co ji vymysleli.