Povodně 2002: Do Panské ulice se voda dostala z Mlýnské stoky. Na náměstí musela auta ke kašně

Do Panské ulice se dostala voda z Malše prvně dne 8. srpna 2002 dopoledne a podruhé dne 13. srpna 2002 před polednem, když v 11:50 Malše obklopila na náměstí Samsonovu kašnu, přičemž se ke kašně uchýlily automobily, které předtím parkovaly po obvodu náměstí. Jinam nemohly, poněvadž, jak je patrné ze snímku Arnošta Matschina, bylo v okolních ulicích vody někdy až po střechu osobního auta. V historickém jádru města bylo trochu lépe jen v části Kanovnické a u Savoye. 

Do Panské se dostala 8. srpna voda sice z Malše, ale prostřednictvím Mlýnské stoky. Relativně to vzhledem k tomu, co následovalo za pět dnů, dopadlo dobře, zatopila jeden sklep, kanalizace většinu pobrala, takže v holinkách se dala Panská od Rabenštejnské věže ke klášteru projít a na kole projet. U Hroznové voda nebyla. Na Pohorské Vsi v Novohradských horách bylo naměřeno za 7. a 8. srpna 2002 celkem 278 milimetrů srážek, ve Starých Hutích 254 milimetrů. Čtvrt metru vody za dva dny.

Pod vodou byla Havlinda. Z kolonie zahrádek u Maláku vyčnívaly jen vyšší stromy. Traduje se, že Malše má paměť. Asi nemá, ale našla si svá historická koryta. Hnala se Mlýnskou stokou (to bývalo normální rameno Malše) a zatočila na dolní nádvoří pivovaru Samson. Přesně tak, jak kdysi tekla. Na dolním nádvoří stávala bednárna, požah sudů a umývárna. V čase této povodně byly v těch místech narovnány kovové sudy. Malše je vzala s sebou. Byly prý spatřeny u Pukarce a snad až za Týnem.

Malše po 8. srpnu klesala pomalu, nebo se spíše zastavila na úrovni druhého až třetího schodu shora u vstupu k vodě u cukrárny Na zábradlí. Vltava stoupala, ale zvednuté bubny stačily. Dne 8. srpna měla Vltava průtok 888 m3/s (snadno zapamatovatelné 8. 8. 888), zatímco 13. srpna v poledne 1310 m3/s. To už bylo zle, podle vodohospodářů to byla voda tisíciletá. Mezitím od 9. do 11. srpna se ze sklepů vynesl zničený nábytek, materiál, různé zásoby i archivy, technické služby to odvezly a začalo to znovu. Hejtman Jan Zahradník vyhlásil 12. srpna stav nebezpečí. 

Malše měla v poledne 13. srpna v Roudném průtok až 695 m3/s, Vltava jednou tak velký a pravděpodobně obrazně řečeno Malši brzdila, takže do Panské se dostala více Vltava přes Sokolský ostrov než Malše. Jsou na to různé názory. Malše také proudila na náměstí od Armáďáku kolem hereckých domů, Širokou, Divadelní, pak Piaristickou a Hroznovou též do Panské. Posouzeno z nadhledu je už jedno, jestli obsadila Panskou Vltava, nebo Malše. Pro Panskou to znamenalo (pro jiné ulice podobně), že kdo nestačil vynést nábytek a věci do patra, mohl je, jak se s černým humorem říkalo, po poklesu vody vynést před dům.

K výši škod druhé povodně přispělo i to, že krajina byla ještě plná první povodně a další vodu už nebrala. Za 750 let, co Budějce existují, byly řeky na náměstí několikrát v každém století. Dne 24. června 1336 se voda dostala až k masným krámům na náměstí. Dne 27. srpna 1592 se jezdilo na loďkách ke kostelu. V únoru 1592 se jezdilo od Pražské brány ke kostelu na člunech (zřejmě obleva a ledová dřenice). V červenci 1730 se také jezdilo v ulicích a na náměstí ve člunech.  Dne 3. září 1888 bylo celé město pod vodou kromě malého ostrůvku kolem kašny (jako 2002).

V 16. století postavila radnice proti povodním Krumlovský rybník, před stavbou koňky ho vysušila, neměl skoro žádný přínos. Ani nechat rychle Malši a Vltavu prokmitnout městem se nedaří. Platí staré budějcké pravidlo – když Malše může město zatopit, zatopí ho. Aby nemohla, musí se s ní „jednat“ už od Cetvin a Pohoří.