Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 9. část

 
pondělí, 14. listopadu 2016, 19:03

Vláda a prezident ČSR přijali mnichovskou dohodu 30. září 1938. Protože se tak rozhodli bez souhlasu parlamentu, dopustili se protiústavního činu. Zábor českého pohraničí začal hned 1. října 1938 na Šumavě. Český Krumlov, Kaplicko a Novohradsko bylo obsazeno 8. října 1938. Demarkační čára se tak postupně posunovala a podle úmluvy se kilometr od ní nesměly nacházet žádné vojenské jednotky, aby nedošlo ke zbytečným střetům německých a českých vojáků. Přesto k několika dalším tragickým událostem došlo i v jižních Čechách.

Velitel kaplické posádky kapitán František Fanta dostal 2. října rozkaz, že demarkační čára je pro tento den stanovena na linii obcí Omlenička – Bujanov a do prostoru vyslal jako pohraniční hlídku družstvo vojáků. Již po třech hodinách ale přišla zpráva, že demarkace se posunuje více na východ, 100 metrů od železniční trati. Bylo tak třeba rychle evakuovat družstvo vojáků, aby nebylo Němci zajato. Fanta spolu s dalšími třemi vojáky sedl do osobního auta a vyrazil rychle na místo. Zastavil u omlenického nádraží a pokračoval dál pěšky. V dálce spatřil, jak z Velkých Omlenic vyrazila směrem do Omleniček kolona německých náklaďáků s obrněným vozem v čele. Na okraji Omleniček se objevili čeští vojáci a kolonu pravděpodobně považovali z dálky za českou a začali na ní mávat puškami. V tu chvíli se z německého obrněného vozu ozvala palba kulometu. Na místě zůstal mrtvý vojín František Staněk, další dva byli zraněni, ale jejich druzi je odvlekli do bezpečí. Fanta rychle běžel k německým vojákům, aby palbu zastavil, ale ti ho jen odzbrojili a hnali před obrněným vozem jako živý štít pro případ, že by se jim někde čeští vojáci postavili na odpor. Teprve mezi domy v Omličkách se mu podařilo uprchnout a pěšky se vydal zpět do Kaplice. Vojáci, kteří Fantu doprovázeli a viděli jeho zajetí, se vrátili do kaplických kasáren, kde udělali poplach. Ihned se zorganizoval oddíl dobrovolníků, který chtěl jít dobýt Omlenice zpět a osvobodit svého velitele. Cestou ale narazil na vracejícího se kapitána Fantu, který celou akci zastavil, aby zabránil dalšímu masakru. Kaplické kasárny byly opevněny a do ulic vojáci rozmístili těžké kulomety.

Naposledy se v jihočeském pohraničí střílelo ještě 5. října 1938. Henleinovci v těchto dnech prožívali euforii vítězství, přesto někteří z nich měli pocit, že toho pro Hitlera vykonali málo a chtěli si ještě vydobýt nějaké další zásluhy. Tak došlo 5. října 1938 k akci oddílu Freikorpsu, který se pokusil přepadnout jeden z objektů čs. opevnění u Skřidel nedaleko Velešína. V této oblasti zatím opevnění zůstalo v českých rukou na rozdíl od linie na Šumavě, které se ocitlo v zabraném území. Henleinovci v noční tmě narazili na předsunutou hlídku vojáků a strhla se přestřelka. Během ní nacisté uprchli, ale střepinami granátu byl těžce zraněn vojín Martin Macht, který za několik okamžiků vykrvácel. Martin Macht pocházel z Domažlicka, ale přiženil se do Borovan, kde vyrůstaly dvě jeho malé děti. Jedinou památkou na tohoto obránce vlasti je dnes jméno na borovanském pomníku padlých. Machtova smrt měla zvláštní dohru. V říjnových dnech henleinovci provokativně přejížděli na motocyklech demarkační čáru a nereagovali na výzvy českých hlídek. Tak byl krátce po přestřelce u Skřidel jeden takový henleinovec zastřelen.

I když zábor pohraničí měl být dokončen do 10. října 1938, dodatečný zábor dalších obcí probíhal až do konce roku. Někdy byly neoprávněně zabrány i ryze české obce. Jednotky SOS se stáhly na novou hranici a zaujaly zde improvizovanou obranu. Silnice směřující do pohraničí byly zabarikádovány hromadami kamení a ostnatým drátem. Jakákoliv obrana ale již byla vyloučena, protože zabráním pohraničního opevnění měla německá armáda otevřenou cestu do českého vnitrozemí. Nové hranici se začalo přezdívat dřevěná hranice, protože byla vytyčena dřevěnými kůly a nové hraniční celnice tvořily jen dřevěné boudy. Zatímco situace v českých zemích se stabilizovala, horko začalo nyní být na východních hranicích. Když vlády Polska a Maďarska viděly, že Hitler získal co chtěl, požadovaly nyní po ČSR odevzdání polského a maďarského pohraničí. Přestřelky na těchto hranicích trvaly až do března 1939, kdy na Podkarpatské Rusi vypukla čtyřdenní opravdová válka.

V zabraném německém pohraničí si zatím nacisté vyřizovali účty se svými odpůrci. Šikanováni byli nejen Češi, kteří v pohraničí zůstali, ale především demokraticky smýšlející Němci. Často byli rovnou odvlečeni do koncentračních táborů. Z připojení k Německé říši začali být někteří sudetští Němci poněkud zklamáni. Nějakou dobu nadále nesměl nikdo překračovat starou hranici mezi Německem a Sudety, dokud nedošlo k narovnání cen v pohraničí, které znamenalo značné zdražení a zmizení některých druhů zboží, které bylo v Německu nedostatkové. Navíc byl ihned zaveden přídělový systém. Ze slibů, které nacisté dali jihočeským Němcům, nebylo splněno téměř nic. Měla být vybudována železnice z Nových Hradů přes Kaplici do Krumlova, měly být postaveny moderní dělnické ubytovny a vzniknout nové továrny. Místo toho vypukla 1. září 1939 válka a sudetští Němci rukovali na frontu.

Zbytek českých zemí byl Hitlerem obsazen 15. března 1939 po hrubém nátlaku na prezidenta Háchu. V té době již nebyla obrana Čech po vojenské stránce možná. Obsazením Čech byla porušena i Mnichovská dohoda, ale západní mocnosti se vzmohly jen na oficiální protest. Nacisté nezapomněli na výkony jednotek Stráže obrany státu a opět došlo k vyřizování starých účtů. Vůbec prvním zatčeným občanem Českých Budějovic se stal již ráno 15. března 1939 policejní strážník František Koranda, který v roce 1938 sloužil u SOS a v květnu během částečné mobilizaci v Chebu zastřelil dva henleinovské ordnery, kteří se pokusili na motorce provézt do Německa zprávy o rozmístění českých jednotek. František Koranda zahynul v koncentračním táboře.

Napsal(a) Jan Ciglbauer
 


 

Kam dál?

Krumlovské aleje 1959

čtvrtek, 10. listopadu 2016, 11:44

Na snímku pořízeném v květnu 1959 je zachycena část poutě na Krumlovských alejích, které se nacházely a stále nacházejí, i když...

Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 8. část

pondělí, 7. listopadu 2016, 15:50

V době největších vln útoků Freikorpsu v pohraničí byl v Krumlově klid. Město bylo přeci jen moc vzdálené od hranice, za kterou...

Jak vypadala dnešní Žižkova třída před rokem 1914?

čtvrtek, 3. listopadu 2016, 19:54

Schmerlingova třída (dnes Žižkova) na pohlednici pořízené před rokem 1914 je zachycena z Neuhauserova domu, který stál na nároží...

Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 7. část

pondělí, 31. října 2016, 17:17

Dne 22. září 1938 došlo v jihočeském pohraničí k velké vlně teroristických akcí. Kritické situace využili předáci SdP ve Vyšším...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Kremlík: Nový mýtný systém vynese okolo 12 miliard korun ročně

Stát chce v rámci nového mýtného systému vybrat okolo 12 miliard korun ročně, z toho 1,5 miliardy na nově zpoplatněných silnicích první třídy. Náklady na provoz budou méně než desetina ročního výnosu. Na briefingu to řekl ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). V roce 2018 zaplatily kamiony v Česku na mýtu rekordních 10,8 miliardy korun, což bylo meziročně skoro o čtyři procenta více. V prvním pololetí letošního roku stát vybral na mýtu 5,5 miliardy korun, což je o 2,6 procenta víc než za stejné období loni.

Objem sázek v ČR byl loni proti roku 2000 více než čtyřnásobný

Objem sázek v Česku byl loni proti roku 2000 více než čtyřnásobný. Zatímco loni dosáhl 249,5 miliardy korun, v roce 2000 to bylo 60,5 miliardy. Vyplývá to z údajů Generálního finančního ředitelství. Nejvíce připadá dlouhodobě na automaty (loni 58 procent), v poslední době roste podíl kurzových sázek (loni 28 procent). Nejvyšší výhra v Česku padla v roce 2015 v Eurojackpotu, sázející vyhrál v přepočtu 2,466 miliardy korun. Před sto lety se uskutečnil první tah Československé třídní loterie.

ODS chce o spolupráci jednat s konzervativně liberálními stranami

Předseda ODS Petr Fiala chce před parlamentními volbami v roce 2021 jednat o spolupráci se stranami, které patří do konzervativně liberálního proudu. Chce sestavit tým, který porazí hnutí ANO, a udělat reformy v boji s byrokracií, ve školství nebo v digitalizaci. Fiala to uvedl na dotaz k možnému vytvoření předvolebního bloku demokratických stran, o kterém dříve hovořil předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan.