Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Krumlovské aleje 1959

 
čtvrtek, 10. listopadu 2016, 11:44

Na snímku pořízeném v květnu 1959 je zachycena část poutě na Krumlovských alejích, které se nacházely a stále nacházejí, i když jejich zvuk jako promenády, koncertů, poutí a ohňostrojů poněkud poklesl, na levém břehu Malše a pokračují na pravém břehu Vltavy proti proudu k mostu u vodárny. Tradice koncertů a lidových slavností na alejích souvisí s rozhodnutí radnice v roce 1910 přeložit sem koncerty a veselice, které se do toho času konaly na sadech v okolí Besedy.

V místech v pokračování sadů západním směrem, kde stojí dnes obchodní akademie a zdravotní škola účinkovaly cirkusy a také se tam prvně promítaly pohyblivé obrázky na plátno. Městské sady pro tyto produkce podle radnice nevyhovovaly. Na Krumlovských alejích jsou doloženy kulturní akce a atrakce už koncem 19. století včetně školy jízdy na bicyklu. Za mírný poplatek se zde naučil adept jezdit na jízdním kole a obdržel průkaz způsobilosti. To bylo kolem roku 1896, kdy už se nejezdilo na vysokých kostitřasech, ale skoro na normálních kolech.

Promenády a koncerty na alejích byly přerušeny válkami, ale poté se s nadšením vrátily. Po 1. světové válce k tomu přispěla iniciativa vojenského kapelníka kapitána Bartoše, který se zasloužil o postavení hudebního pavilonu. Projekt pavilonu vypracoval architekt Otakar Weinzettel, stavěla firma Agustina Teverného v roce 1925. V pavilonu či v glorietu účinkovala různá hudební tělesa produkující hudbu zjednodušeně řečeno od vážně po ne zrovna vážnou. Oblíbené byly vojenské pochody jednak vojenských posádek a za druhé Spolku bývalých vojínů a úředníků.

V místních listech byl vždy předem uveden program, kdo bude na alejích hrát a co bude hrát. Pozoruhodné je, že listy neuváděly, že by se tam hrál charleston, šimi, šraml apod., z čehož by šlo odvodit, že toto se tam asi nehrálo. K hudební produkci patřily poutě, pokud to dovolil prostor alejí. Do večera se čekalo na ohňostroje. K alejím patřil malý park blíže k restauraci Tivoli nazvaný Schillerův, hovorově Šilerák, kde nad Vltavou stál také gloriet, ale asi se tam nekoncertovalo, chodili tam zamilovaní.

Májová veselice na snímku z roku 1959 je možná jedna z posledních. Dole Háječek ovládlo letní kino a filmové festivaly. Aktivity z alejí byly přeloženy za muzeum (dnes by to bylo před muzeum). Hudební pavilon na alejích chátral, pak byl opraven, pak opět chátral a zase byl opraven, jeden čas byl do něj zakázán vstup a to se několikrát opakovalo. Pavilon sám o sobě je stavebně zajímavý. Má prvky doznívajícího kubismu stejně jako schodiště dolů do Háječku.

Krumlovské aleje nechal vysázet purkmistr Vincenc Strandl po roce 1815. Byl váženým purkmistrem v letech 1815 až 1840.  Napřed topoly, s nimiž však byly špatné zkušenosti, potom lípy, módní jilmy později, už ne za Strandla. Vincenc Strandl, žil v letech 1760 až 1842, byl pokrokový purkmistr. Kultivoval město, zasloužil se velkou měrou o zřízení divadla, marně protestoval proti bourání hradeb a hradebních věží (o tom rozhodly krajský a zemský úřad, jimž byl purkmistr podřízen).

Justiční palác z roku 1903 stojí v rovině alejí, ale původně byla v těch místech proláklina po Krumlovském rybníku. Aleje málem přišly před stavbou soudu o kouzlo promenády. Původní projekt počítal s tím, že směrem k Malši, tedy na aleje, bude stát trakt, ve kterém bude věznice. Hlavní průčelí mělo být do dnešní Lidické. Zvedla se nebývalá vlna protestů, shodně Češi i Němci, že tohle ne. Nenechají si zničit aleje zamřížovanými okny věznice a povykováním trestanců. Autor projektu z Vídně musel projekt přepracovat.

Napsal(a) Jan Schinko

Kam dál?

Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 8. část

pondělí, 7. listopadu 2016, 15:50

V době největších vln útoků Freikorpsu v pohraničí byl v Krumlově klid. Město bylo přeci jen moc vzdálené od hranice, za kterou...

Jak vypadala dnešní Žižkova třída před rokem 1914?

čtvrtek, 3. listopadu 2016, 19:54

Schmerlingova třída (dnes Žižkova) na pohlednici pořízené před rokem 1914 je zachycena z Neuhauserova domu, který stál na nároží...

Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 7. část

pondělí, 31. října 2016, 17:17

Dne 22. září 1938 došlo v jihočeském pohraničí k velké vlně teroristických akcí. Kritické situace využili předáci SdP ve Vyšším...

Lannovka bývala do roku 1816 výpadovkou z města směrem Třeboň

čtvrtek, 27. října 2016, 19:50

Drbna historička je pravidelný čtvrteční seriál a ani dnes tomu nebude jinak. Historik Jan Schinko se nyní podíval na Lannovu...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • VIDEO: Propojka Máje a Vltavy je otevřena....

  • Policisté vypátrali dvanáctiletého chlapce z...

  • Své ano si řekli na jednotce intenzivní péče...

  • V Novohradských horách a v okolí Třeboně...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Policie podle České televize zadržela muže podezřelého z napadení Kvitové

Podle informací České televize policisté zadrželi muže, který je podezřelý z předloňského napadení tenistky Petry Kvitové. S informací přišla veřejnoprávní televize, policisté se k podrobnostem zatím nevyjadřují.

Studie o vlivu fanoušků potvrdila existenci „12. muže na hřišti“

Studie vypracovaná sportovními psychology pro společnost Mastercard, sponzora Ligy mistrů UEFA, zjistila, že fanoušci skutečně dokážou být „12 mužem na hřišti“. Hlasitá podpora z tribun a mávání klubovými vlajkami a šálami dokáže ovlivnit duševní rozpoložení fotbalistů a zvýšit jejich úsilí až o osm procent. Když se vezme v potaz dopad na všech 11 hráčů týmu, odpovídá takové navýšení prakticky hráči navíc. Finalisté letošní Ligy mistrů, Liverpool a Real Madrid, tak budou mít i tajnou zbraň: své fanoušky.

Život s hlavou nad rybníčkem. O těch, co jsou pod vodou, nevíte nic

V Česku je v exekuci zhruba 900 tisíc lidí. O jejich životech, osudech, pocitech a frustracích i důvodech, proč volí extrémisty, populisty a Zemana, však centrální média, politici ani lidé, kteří neřeší existenční problémy, mnoho neví.