Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jak vypadala dnešní Žižkova třída před rokem 1914?

 
čtvrtek, 3. listopadu 2016, 19:54

Schmerlingova třída (dnes Žižkova) na pohlednici pořízené před rokem 1914 je zachycena z Neuhauserova domu, který stál na nároží dnešní Žižkovy a Čechovy ulice. Dům byl poškozen při bombardování města v březnu 1945 a torzo pak strženo. Na stejném místě byla v roce 1960 postavena administrativní budova Pozemních staveb. Rok snímku lze určit podle toho, že v pozadí před ulicí Karla IV. ještě stojí klasicistní městská nemocnice zvaná stará z roku 1827.

Z nadhledu je dobře patrné, jak se tramvaje míjely. Tratě měly jen jednu kolej a vyhýbaly se na výhybnách, které se nacházely ve stanici U tří lvů, na hlavním náměstí, na Wilsonově náměstí a na Mariánském náměstí. Na vyhýbání byl stanoven grafikon, který přepokládal ve stanici U tří lvů průjezd tramvaje původně jednou za 7,5 minuty, později za 6 minut. Celkem to vycházelo. V případě komplikací byl u výhyben telefon do centrály. Podle stanov elektrické společnosti provozující pouliční dráhu byl personál vybaven dobře jdoucími kapesními hodinkami.

Dle oficiálních plánů tramvajových linek měla stanice název „U třílvové ulice“. Vlevo na snímku se nachází na obou stranách ulice U tří lvů  proluky. Blíže k semináři stával renesanční dvorec, na jehož bráně byl reliéf biblického obrazu Daniela v jámě lvové se třemi lvy. Obrys původního renesančního špýcharu je na boční stěně semináře patrný. Secesně provedení lvi na jednom domě v ulici U tří lvů jsou pozdější připomínkou renesančního dvorce. Tramvaje zde měly povolenou rychlost 15 km/hod. V ulici Karla IV. 12 km/hod. a v zatáčkách 6 km/hod.

Léta zel na rohu Žižkova a ulice U tří lvů po renesančním dvorci nevyužitý prostor obehnaný dřevěnou ohradou, která byla využívána jako výlepová plocha. Na plakátech byly místní informace. Až v roce 1986 byla v proluce postavena školní jídelna pro Střední odborné učiliště dopravní a mechanizační a Střední odbornou školu automobilní na Senovážném náměstí.

Zcela vpravo je část secesního domu z roku 1910 stojícího v zalomení Žižkovy třídy. Dům byl původně postaven pro Antonína Hlavína. Časem patřil dům Anně Hlavínové a ve 30. letech bylo osazenstvo výpravného domu jiné – ředitel banky Hitschmann s manželkou Emilií, lékař MUDr. Karel Reiter, továrník Rudolf Seidel s manželkou Annou, soudní asistent Karel Hraše s manželkou Rosalií, služebné Marie Liedlová, Dobromila Šedivá, Alžběta Vovsová a posluhovačka Alžběta Píchová. Není doloženo, že by na štukové výzdobě průčelí Hlavínova domu spolupracoval Alfons Mucha, jen jsou štukatury a tváře na domě Muchovým dílům podobny.

Třetí dům zprava okázalého zevnějšku i interiéru si nechala postavit v roce 1886 zámožná Kateřina Lamplová. V období 1. republiky byl znám jako dům generála Brady ve výslužbě a manželky Antoniety Bradové. Dnes U berana.

Vlevo na snímku je zachycena malá část novorománského kostela P. Marie Růžencové, který stavěl v letech 1898 až 1900 stavitel Jakob Stabernack podle vlastního návrhu. Kostel se nachází za domy v Žižkově třídě, takže nebýt na docela nenápadném domu v Žižkově třídě výpravná mosaika, turista by kostel musel hledat. Našinec to samozřejmě ví. V Růžencovém kostele bývá  zejména o Vánocích plno. Stavebně nebyl problém situovat kostel do ulice, ale v předstihu po roce 1893 koupili petrini starší domy v ulici a Jakob Stabernack je upravoval na mateřinec a seminář tak, jak stojí dosud. Jen mosaika je z roku 1900.

Mosaika zobrazuje P. Marii Růžencovou. Ve spodní části je menší postava P. Klementa Petra, iniciátora stavby a biskupa Martina Josefa Říhy, která kostel vysvětil.

Napsal(a) Jan Schinko | Foto archiv Jana Schinka
 


 

Kam dál?

Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 7. část

pondělí, 31. října 2016, 17:17

Dne 22. září 1938 došlo v jihočeském pohraničí k velké vlně teroristických akcí. Kritické situace využili předáci SdP ve Vyšším...

Lannovka bývala do roku 1816 výpadovkou z města směrem Třeboň

čtvrtek, 27. října 2016, 19:50

Drbna historička je pravidelný čtvrteční seriál a ani dnes tomu nebude jinak. Historik Jan Schinko se nyní podíval na Lannovu...

Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 6. část

pondělí, 24. října 2016, 14:12

Dne 19. září 1938 zástupci Velké Británie a Franci poprvé vyzvali čs. vládu, aby odstoupila Německu pohraniční oblasti s více než...

Ve sklepě kasáren byl vězněn básník Fráňa Šrámek. Vzpomínal, jak...

pátek, 21. října 2016, 17:00

Netradičně v pátek je na pořadu dne další díl seriálu Drbna historička. Jan Schinko se zaměřil na původní Ferdinandové kasárny,...

 

Komentáře

Jan Řehoř Husinecký
Jan Řehoř Husinecký

Tak nevím, ale nějak se nám to začíná opakovat. Aspoň mám takový dojem. Nebo jsem o Budějcích už přečetl tolik a od různých autorů, že ztrácím přehled kdo co psal.

čtvrtek, 3. listopadu 2016, 23:57
 
 
 

Napište nám

Nejčtenější

  • Lidé se pohoršují nad fotografií pořízenou u...

  • (NE)OBYČEJNÍ: Díky Beátce máme spokojenější...

  • U Vodňan se srazila dodávka s autem. Čtyři...

  • VIDEO: V Hrdějcích hořel autobus městské...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Jak to bylo? Sovětské politbyro schválilo invazi do ČSSR usnesením z 17. srpna

Tři dny před invazí Varšavské smlouvy udělalo nejvyšší sovětské vedení definitivní tečku za reformním procesem pražských komunistů, když na schůzi politického byra komunistické strany schválilo usnesení o "pomoci a podpoře komunistické straně a lidu Československa ozbrojenými silami". Podle textu usnesení členové politbyra schválili intervenci jednomyslně.

„Už pošel?“ ptali se ruští vojáci nad postřeleným Čechem v srpnu 1968 v okupované Praze

Okupace Československa, jejíž 50. výročí si v těchto dnech připomínáme, představuje klíčovou českou zkušenost. Se společenskými následky normalizačního marasmu se potýkáme dodnes. V rámci Příběhů 20. století přinášíme vzpomínky dalších dvou přímých svědků tehdejších událostí. Třeba slavný herec Pavel Landovský v osudný večer seděl v hospodě s Karlem Gottem. Následující léta se ale jejich životy odvíjely úplně jiným směrem.

Dobrá zpráva. Dálnice D1 u Prahy bude na konci prázdnin průjezdná bez omezení

Tahle zpráva řidiče určitě potěší. Rekonstrukce dálnice D1 u Prahy jde do finále. Za dva týdny bude hotová oprava asfaltového krytu vozovky v obou směrech mezi 12. – 16. kilometrem nejvytíženější české dálnice. V září a říjnu budou také postupně dokončeny tři úseky modernizované D1, celkem tak bude v provozu bezmála 90 kilometrů nové dálnice.