Počasí dnes19 °C, zítra20 °C
Pátek 29. března 2024  |  Svátek má Taťána
Bez reklam

Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 7. část

Dne 22. září 1938 došlo v jihočeském pohraničí k velké vlně teroristických akcí. Kritické situace využili předáci SdP ve Vyšším Brodě a odpoledne se dostavili na vyšebrodskou policejní expozituru k tajemníku Vanešovi a žádali společné hlídky ordnerů SdP a četníků, navrácení zabavených stranických materiálů, povolení vyvěšovat prapory s hákovým křížem a především odchod státní uniformované policie.

Na večer se předáci henleinovců vytratili do rakouského Leonfeldenu a zanedlouho se vrátili s čerstvými zprávami. Bývalý starosta Schumberger a nový starosta Schicha shodně Vanešovi tvrdili, že na rakouské straně čeká 3000 německých vojáků, kteří mají druhý den obsadit Vyšší Brod a všechna ryze německá území v okolí. Vaneš zprávě uvěřil, a začal rozesílat poplašné telegramy na nejrůznější úřady a vojenská velitelství. Když se navečer dověděl, že teroristé obsadili hraniční přechod Studánky a že jeho samotného chtějí údajně zajmout, psychicky nevydržel a se všemi státními policisty ustoupil z města. Kvůli Vanešovým poplašným zprávám, vyslal do Vyššího Brodu brzy ráno 23. září 1938 velitel 5. pěší divize vojenskou důstojnickou hlídku (se 40 vojáky), která zjistila, že ve městě je klid a ani v okolí se žádní němečtí vojáci nenachází. 23. září čekali vyšebrodští henleinovci až do dopoledních hodin na příchod německé armády, ale marně. Navečer byla vyhlášena mobilizace a po zákroku velitele praporu SOS, se 24. září 1938 do města opět vrátila státní policie. Toho dne opět fungovaly všechny úřady, ale město bylo jako po vymření. Jen málokdo vycházel ven, obchody byly zavřené, domy zabarikádované a všude vlály prapory s hákovým křížem, že Vyšší Brod připomínal spíše Norimberk během nacistického sjezdu. Toho dne byl do města vyslán kvůli demonstraci síly tzv. létací oddíl št. kapitána Uhlíka. Uhlík se dostavil na místní četnickou stanici, kam si nechal zavolat starostu města. Na ulici zatím zaparkovaly tři tančíky vz.33 a vojáci oddílu zaujali palebná postavení. Starostovi Uhlík nařídil odstranění všech praporů do 15 minut, jinak že budou odstraněny střelbou jeho vojáků. Starosta raději poslechl. Poté Uhlík s oddílem odejel k Rožmberku.

Další silná vlna útoků Freikorpsu na hranici přišla 28. září 1938. Boje se přenesly i do Vyššího Brodu, kde záškodníci začali střílet ze střech a oken. Obránci ve městě rychle ztratili přehled o situaci a nekoordinovaně začali ustupovat z města. Při ústupu byl těžce zraněn štábní strážmistr Ludvík Vindra zásahem do krku a padl vojín Petr Sládek. Teprve v říjnu bylo zjištěno, že Sládka henleinovci okradli o uniformu a místní farář jej pohřbil na vyšebrodském hřbitově. 29. září 1938 tlak henleinovců nepolevoval. Naopak byly hlášeny další přepady v celém pohraničí. Všechna družstva na jih od Vyššího Brodu ustupovala do města na levý břeh Vltavy, protože Vyšší Brod byl stále pod palbou a útočilo na něj asi 600 teroristů. Když před 6. hodinou ranní poslední družstva přešla dřevěný most a proti městu postupovali další skupiny Freikorpsu dokonce s muži SA a SS-VT, dal velitel úseku poručík Slavíček rozkaz hlídce četníků ke zničení mostu. Rozkaz byl proveden střelbou do tří sudů benzínu připravených u mostu. Druhý přechod přes řeku – provizorní lávka, byl přehrazen a propleten ostnatým drátem. Asi 50 sosáků zaujalo nové obranné postavení na levém břehu Vltavy v březovém hájku u statku Kravín. Zde byli sice pod palbou teroristů ukrytých v zalesněném svahu, ale sosáci je svou přesnou střelbou udržovali v uctivé vzdálenosti a kontrolovali zatarasenou lávku přes řeku a železnici. Ráno 30. září 1938 postřelovali henleinovci sosáky u Kravína již i kulomety z věže kláštera.

Velitel 31. hraniční oblasti se nehodlal smířit s tím, že by snad teroristé na Vyšebrodsku obsadili celý pravý břeh Vltavy. Neměl dost volných sil k zásahu na všech potřebných místech, ale rozhodl se tvrdě udeřit do místa nejkritičtějšího – Vyššího Brodu. K akci byla určena 31. cyklistická rota, toho času dislokovaná v Plané u Českých Budějovic, která se spojí s jednotkami SOS a bude podporována Improvizovaným obrněným vlakem 31. Velitel 31. cyklistické roty poručík Feigl měl k dispozici 215 mužů se 150 puškami, 45 pistolemi, 9 lehkými kulomety, 4 těžkými kulomety a větším množstvím ručních granátů. Poplach byl v Plané vyhlášen krátce po půlnoci 30. září 1938. V 1:00 rota vyrazila na 70 km dlouhý přesun. Brzy ráno z budějovické výtopny vyrazil improvizovaný obrněný vlak 31 (IOV31) pod velením štábního kapitána Salače.


Cyklistický prapor čs. armády v roce 1938​

Ráno vyrazili sosáci od statku Kravín na bodákový útok proti zalesněnému svahu nad řekou. Henleinovce zde opravdu zahnali, ale dostali se pod prudkou palbu vedenou kulomety od městského hřiště. V té chvíli se na místě objevil IOV31. Pozice teroristů byly u městského hřiště ostřelovány těžkými kulomety a 8mi centimetrovým dělem. IOV31 pokračoval v ostřelování dalších míst, odkud vedli palbu teroristé. Poté vyrazili ze svahů nad městem do útoku i muži 31. cyklistické roty spolu se sosáky. Při postupu do středu města se v prostoru křižovatky u kláštera dostali do palby kulometu z klášterní věže a dalších teroristů na střechách. Podle hustoty palby velitel roty odhadoval, že je v okolí rozmístěno asi 200 povstalců. Jednotlivé čety dál postupovaly do města, před nimi postupovali pátrači, kteří měli včas odhalit ohniska odporu. Jako pátrač se dobrovolně přihlásil také vojín Antonín Mejzlík (narozen 1. ledna 1916 ve Vlašimi, ženatý pekař a otec jednoho dítěte). Poté co se mu podařilo proplížit se přes křižovatku u kláštera a následně chtěl přeběhnout silnici, byl zasažen kulometem z věže přímo do srdce a byl na místě mrtev. Pro Mejzlíka rychle přiběhl vojín Karel Kácovský a byl zasažen do nohy. Krátce nato vojáci a sosáci vyrazili do prudkého útoku, při kterém v ulicích používali především ruční granáty. Teroristé se dali na útěk z města. Kulomet v klášterní věži umlčel až svými dělostřeleckými granáty IOV31. Když boj skončil, bylo ve městě nalezeno 17 zastřelených teroristů. Jaké byly jejich skutečné ztráty a kolik teroristů utrpělo zranění, není známo. Již za pár hodin ale dorazila neuvěřitelná zpráva – čs. vláda přijala mnichovský diktát a již druhý den má dojít k záboru hraničního pásma, do kterého spadá i Vyšší Brod. Město tak bylo znovu a již definitivně vyklizeno. Poslední družstvo SOS, které ve městě krylo ústup, ustoupilo 1. října 1938 ve 4 hodiny ráno pěšky až do Velešína. V německých vesnicích, kterými procházeli, již Němci jásali radostí, že patří k Říši, ale proti sosákům si už nikdo nic nedovolil.


Hrob Petra Sládka v rodném Čakově

Autoři

Štítky Vyšší Brod, Sudetoněmecká strana, klášter, družstvo, střelba, Vltava, Petr Sládek, Planá, Německá armáda, Norimberk

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 7. část  |  Historička  |  Drbna  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.