Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Lannovka bývala do roku 1816 výpadovkou z města směrem Třeboň

 
čtvrtek, 27. října 2016, 19:50

Drbna historička je pravidelný čtvrteční seriál a ani dnes tomu nebude jinak. Historik Jan Schinko se nyní podíval na Lannovu třídu u budějckého nádraží.

Na pohlednici pořízené v přesně nezjištěném čase, podle klidu na ulici a nikam nechvátajících občanů to mohlo být před 1. svět. válkou, je zachycena Lannova třída od nádraží směrem k městu. Je v těchto místech široká, protože do konce 19. století protékal Lannovkou Hlinský potok. Nezakryté koryto vedlo nejprve středem Lannovky, pak při její jižní straně (na snímku po levé straně), přičemž po obou březích byly aleje. Potok se zaklenul kolem roku 1898, kdy se současně odklonil od města Dobrovodský potok, který u budoucí ulice U jeslí přibral Hlinský potok. Pod Lannovkou poté proudila a proudí jen dešťová a stočná voda.

Aleje kaštanů (spisovně jírovců) promrzly za mrazů v únoru 1929. Tehdy naměřil profesor Jaroslav Maňák u Stecherova mlýna mráz -42,2 °C, na nádraží naměřili  neoficiálně -43,0 °C. Kaštany byly odstraněny v září 1929.

Lannovka bývala do roku 1816 výpadovkou z města směrem Třeboň. Toho roku byla dokončena nová císařská silnice ze sadů zvaná zprvu Vídeňská nebo podle Třeboně Rybářská, ale ustálilo se Rudolfovská. Z Lannovky se stala klidná ulice Stará cesta (Alte Strasse), zejména od roku 1868, kdy byla navíc omezena železničními kolejemi. Staré nádraží bylo relativně daleko, od něhož do centra se chodilo pěšky nebo jezdily kočáry Průmyslovou (tehdy Nádražní) a Žižkovou. Cestou bylo šest hospod včetně Šlajferny u Senovážného. Na Senovážném pak U labutě a U Glattů.

Stavební rozmach v Lannovce nastal po roce 1900, kdy se rozhodlo o stavbě nového nádraží. Současně o elektrické pouliční dráze, kterou radnice vlekle připravovala už od roku 1888 v podobě koňské, později parní a nakonec elektrické. Jedna z variant byla tramvaj Lannovkou. Na přelomu 19. a 20. století se postavil secesní a novorenesanční blok domů na snímku vpravo od Gernova domu na rohu Chelčického ke Gellertovo domu na rohu Štítného.

Třetí dům zprava je starší jednopatrový. V roce 1928 si v těch místech postavil dům Vojtěch Procházka, majitel instalatérského závodu (přestěhoval se sem z Jeronýmovy). Druhý dům zprava byl nábytkový dům Kordinů. Domy Kordinů, Procházků a Gellertů byly zasaženy a značně poškozeny při náletu v březnu 1945. Shodou okolností (cílem náletu bylo nádraží) u Gellertů sídlilo po dobu německé okupace gestapo. Komise místního národního výboru po válce rozhodovala o tom, který dům se opraví, obnoví či dostaví a kde budou torza domu stržena.

Zbytky zdiva domů Gellertů a Kordinů byly zbořeny. O odklízení trosek bylo rozhodnuto v březnu 1946. Procházkův dům se dostavěl v původním stylu. Firma Kordina a spol. (Štěpán Kordina, Josef Kodat a Ludvík Gregora) měla nábytek na skladě v Chelčického ulici. Do roku 1957 byly proluky po Kordinů a Gellertů ( před německou okupací majitel papírny) zastavěny cihlovými domy. Na rohu Štítného je tak lékárna, u Kordinů, původně truhlářský mistr z Lišova, obchod s oděvy.  

Ve městě se občas vynoří diskuse, kde je v Lannovce nahoře  a kde dole. Leckterý Budějčák meškající někde u Vatikánu (dříve u Jasu) se klidně vyjádří – dole na Lannovce u nádraží. Ale u nádraží je to na Lannovce nahoře. Odtud tekl Hlinský potok dolů a poblíž hlavní pošty se vléval do Mlýnské stoky. Při polemice se to vysvětlí, ale stejně se to zase po čase objeví. To je jako pověst, že lešení na Černou věž vedlo až z Rudolfova. Nová diskuse je, jestli se v místech na snímku sáňkovalo. Býval tam násep, pod kterým byly kryty a jsou pamětníci, kteří násep v zimě sjížděli na sáňkách. 

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 6. část

pondělí, 24. října 2016, 14:12

Dne 19. září 1938 zástupci Velké Británie a Franci poprvé vyzvali čs. vládu, aby odstoupila Německu pohraniční oblasti s více než...

Ve sklepě kasáren byl vězněn básník Fráňa Šrámek. Vzpomínal, jak...

pátek, 21. října 2016, 17:00

Netradičně v pátek je na pořadu dne další díl seriálu Drbna historička. Jan Schinko se zaměřil na původní Ferdinandové kasárny,...

Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 5. část

pondělí, 17. října 2016, 19:19

Velení čs. armády bylo jasné, že v případě pohraničních nepokojů často na uklidnění situace nebude stačit ani Stráž obrany státu....

Kašna už jednou zakryta byla. Ve 20. století se Samson ztratil za...

čtvrtek, 13. října 2016, 19:52

I tento čtvrtek nemůže chybět Drbna historička. Jan Schinko s v pravidelném seriálu věnuje náměstí, respektive Samsonově kašně,...

 

Komentáře

Kachnolos Užovčí

Frodo kocour: Pojmy nahoru a dolů bych v Budějcích radši vynechal a to práve proto, že není jasné, zda dolů znamenáopravdu dolů nebo do centra.

sobota, 29. října 2016, 04:14
 
 
Frodo kocour

Nahoře nebo dole :-) kudy kdy tekl potok je celkem jedno. Město leží v dolíkua tak dole je náměstí Přemysla Otakara II a od něj je to "nahoru" jak byste asi tou "potoční logikou" řešili Lineckou? Nebo Pražskou? a přece běžně slyšíte jdu nahoru k Pohádce a je jasné že dotyčný jde ve směru od náměstí. Proč hledat složitosti s tokem dávno zapomenutého potoka, když je to v reálu jednoduché. Nebo byste snad řekli jdu od náměstí "dolů k Otylce" - tedy ke hřbitovu?

čtvrtek, 27. října 2016, 21:29
 
 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Největší negativa jablonecké přehrady? Záchody i vzhled stánků

Přehradní nádrž Mšeno je srdcem Jablonce. V létě je u ní hlava na hlavě. Denně k ní míří desítky místních na procházku maminky s kočárkem, celé rodiny i kamarádi. Milují ji běžci, inlajnisté i pejskaři. Ve zdejší lokalitě je ale stále co vylepšovat a město šlo s nápady přímo za místními.

VIDEO: Chcete vidět mrtvé lidi? Vyfotit si je? Německý policista vyškolil českého řidiče

Statisíce shlédnutí získalo během krátké doby video, na kterém němečtí policisté „školí“ českého a maďarského řidiče. Důvodem je jejich chování, které by v našich končinách bylo považováno za neetické a u našich západních sousedů za nezákonné. Oba řidiči si totiž natáčeli místo tragické nehody, ke které došlo v úterý u Norimberku.

PRŮZKUM: Dezinformací na českých webech před eurovolbami nepřibylo

Dezinformací na českých webech v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu kvůli volbám přes původní obavy výrazně nepřibylo. Oznámil to dnes Pražský institut bezpečnostních studií na základě svého průzkumu. Podle něj se weby, které jsou známé šířením dezinformací, eurovolební kampaní významněji nezabývaly, pozitivně referovaly hlavně o hnutí SPD Tomia Okamury.