Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Ve sklepě kasáren byl vězněn básník Fráňa Šrámek. Vzpomínal, jak vídal jen nohy přátel

 
pátek, 21. října 2016, 17:00

Netradičně v pátek je na pořadu dne další díl seriálu Drbna historička. Jan Schinko se zaměřil na původní Ferdinandové kasárny, jejích základní kápen byl položen v první polovině 19. století.

Základní kámen původně Ferdinandových kasáren byl slavnostně položen dne 30. května 1843. V následujícím roce bylo do kasáren soustředěno vojsko ve městě, které do té doby bylo ubytováno v různých upravených objektech a domech měšťanů. Právě budějovičtí právováreční měšťané nechali kasárny postavit, čímž se zbavili problematické povinnosti vojáky ubytovávat a živit ve svých domech. O vojsko však zase přijít nechtěli, poněvadž vojáci byli významní spotřebitelé piva, ze kterého měli právovárečníci podíl zisku.

Stálá vojenská posádka byla ve městě zavedena v roce 1663 a umístěna v soukromých domech v souvislosti s nebezpečím nájezdu Turků. Až v roce 1776 se měšťanům troch finančně ulevilo, když vojsko platilo alespoň roční nájemné. Polní dělostřelectvo získalo v roce 1786 zrušený areál kostela sv. Václava v Krajinské. Ferdinandovy kasárny byly v roce 1774 zestátněny a přejmenovány na Mariánské (to již poblíž stálo mariánské sousoší). Po roce 1919 tyly přejmenovány na Švecovy a po roce 1948 na Švermovy, ale stejně se používal termín Mariánské. Též pro náměstí.

Právovárečníci zadali stavbu kasáren městskému staviteli Josefu Sandnerovi. Současně požadovali, aby budova, když ji financovali, reprezentovala je i město. Vzniknul klasicistní objekt podobný normálním domům, jaké se v tom čase ve městě stavěly (ústav hluchoněmých, stará nemocnice, kamerál, Stechrův dům, okresní soud v Široké a jiné), přesněji domům jejímž autorem byl většinou Josef Sandner.

Ještě před stavbou kasáren vykoupili právovárečníci v těch místech starší domky. Vedle vpravo na Mariánském náměstí přiléhal ke kasárnám zájezdní hostinec U bílé růže, který byl zbořen v roce 1992 a poté tam postavena Strnadova akademie. Do Bílé růže chodili vojíni a nižší šarže na pivo, což bylo pro právovárečníky přínosné. Pro vojáky to bylo výhodné, že odtud vždy doběhli do kasáren do večerky. Zajímavé je, že spisovatel Jaroslav Hašek, sloužící zde v roce 1915 a jehož pohyb po budějckých hospodách je dost dobře zmapován, do Bílé růže chodil výjimečně.       

Za Jaroslava Haška sídlil v kasárnách známý 91. pěší pluk, který byl i s Jaroslavem Haškem přeložen 2. června 1915 do Brucku na Litavou. V kasárnách se pořád něco dělo. Navíc vrcholila 1. světová válka a nervozita aparátu c. k. V letech 1913 až 1930 bydlel v domě U bílé růže kapelník a hudební pedagog Antoním Hejda. Ve svých pamětech uvádí, že dvůr Bílé růže byl od kasárenského dvora oddělen vysokou zdí. V roce 1918 (neuvedl přesně kdy, asi hned po pádu c. k.) si lidi přistavěli ke zdi žebříky a dívali se na kasárenské nádvoří. Stály tam šibenice a snad tam ještě viseli nešťastníci. To však osobně Antonín Hejda zřejmě neviděl, jinak by zavzpomínal, že po žebříku také vylezl a viděl to. Režim c. k. krutě trestal vojáky Čechy za války a zejména ke konci války za každou maličkost.

V letech 1919 a 1920 se v rámci oslav nového Československa vysazovaly ve městech i na venkově lípy svobody. Naše lípa svobody byla vysazena před Mariánskými kasárnami a pod její kořeny bylo uloženo kovové pouzdro s tzv. časovou schránkou s pamětním zápisem a oslavnou ódou. Lípa před kasárnami roste dodnes a pouzdro v zemi mezi kořeny by mělo stále existovat. Jde o lípu první v řadě vlevo, pod kterou býval silniční kilometrovník (dnes stojí u přechodu z Krajinské).

Ve sklepě kasáren byl v srpnu až říjnu 1905 vězněn básník Fráňa Šrámek. Později vzpomínal, jak úzkým okénkem při stropě vídal jen nohy přátel na Husově třídě, kteří mu přišli zazpívat.

Napsal(a) Jan Schinko

Kam dál?

Nemocnice vybaví maminky dárkovým kufříkem

pátek, 21. října 2016, 16:23

Kufřík plný dárků a zajímavých informací věnuje všem rodičkám českobudějovická nemocnice. Maminky v něm najdou například...

Budějcké volejbalistky ztratily v nové sezoně zatím jen dva sety

pátek, 21. října 2016, 14:50

Letošní los 1. ligy žen připravil hned na začátek soutěže pro budějcké hráčky dva velmi těžké víkendy na palubovkách soupeřek a...

Motorkář zavadil u Krasejovky o návěs protijedoucího nákladního...

pátek, 21. října 2016, 14:16

Smrtí čtyřiatřicetiletého motorkáře skončila v pátek dopoledne nehoda u Krasejovky na Českobudějovicku. Řidič zde pravděpodobně...

Připravujete svatomartinské menu? Dejte o sobě vědět!

pátek, 21. října 2016, 11:20

Rok se s rokem sešel a svatý Martin už se (možná) blíží na bílém koni. Na jeho sváteční den neodmyslitelně patří i svatomartinská...

 

Komentáře

Jan Řehoř Husinecký
Jan Řehoř Husinecký

Encyklopedie Českých Budějovic - http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/kasarny

sobota, 22. října 2016, 10:14
 
 
Frodo kocour

Ferdinandovy kasárny byly v roce 1774 zestátněny No pokud byly stavěny až v roce 1843-44, musel být C. a K. erár opravdu jasnovidný :-) , když dokázal zestátnit něco, co se postavilo až za 70 let. Jo a je sice hezké vyprávět o trestání českých vojáků, ale v Mariánských kasárnách byl 101 maďarský pluk složený převážně z maďarů a malého množství slováků, těžko tam tedy viseli češi, když ve městě byl krom maďarů ještě nemecký 6. pluk z Chebu a na konci války i 25. maďarský pluk z Lučence, opět tvořený maďary a slováky. Pluky měly tzv "doplňovací okres" a tím byly pro 91. pluk právě Budějce a okolí.

pátek, 21. října 2016, 22:03
 
 
 

Napište nám

Nejčtenější

  • Z Budějc do Rakouska se bude jezdit...

  • VIDEO: Propojka Máje a Vltavy je otevřena....

  • Neznámý vandal poškodil cizí auto. Majiteli...

  • Po nezletilém chlapci už měsíc pátrá...

 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBÁRNA: Vizuální stránka jídla nesmyslně nabývá na důležitosti, říká Zdeněk Pohlreich

V Česku před lety nastartoval malou gastronomickou revoluci. Díky televiznímu pořadu ukazoval, že jíst se dá kvalitně a není to ani nic složitého. Zdeněk Pohlreich je dnes stále jednou z nejvýraznějších tváří gastronomického byznysu u nás. V dalším díle Drbárny se rozpovídal třeba o životě v zahraničí nebo o tom, že jídlo by mělo především dobře chutnat.

Historička: O společnosti vypovídá i to, jaké slaví svátky a jak

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.

ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?

V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?