Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Ve sklepě kasáren byl vězněn básník Fráňa Šrámek. Vzpomínal, jak vídal jen nohy přátel

 
pátek, 21. října 2016, 17:00

Netradičně v pátek je na pořadu dne další díl seriálu Drbna historička. Jan Schinko se zaměřil na původní Ferdinandové kasárny, jejích základní kápen byl položen v první polovině 19. století.

Základní kámen původně Ferdinandových kasáren byl slavnostně položen dne 30. května 1843. V následujícím roce bylo do kasáren soustředěno vojsko ve městě, které do té doby bylo ubytováno v různých upravených objektech a domech měšťanů. Právě budějovičtí právováreční měšťané nechali kasárny postavit, čímž se zbavili problematické povinnosti vojáky ubytovávat a živit ve svých domech. O vojsko však zase přijít nechtěli, poněvadž vojáci byli významní spotřebitelé piva, ze kterého měli právovárečníci podíl zisku.

Stálá vojenská posádka byla ve městě zavedena v roce 1663 a umístěna v soukromých domech v souvislosti s nebezpečím nájezdu Turků. Až v roce 1776 se měšťanům troch finančně ulevilo, když vojsko platilo alespoň roční nájemné. Polní dělostřelectvo získalo v roce 1786 zrušený areál kostela sv. Václava v Krajinské. Ferdinandovy kasárny byly v roce 1774 zestátněny a přejmenovány na Mariánské (to již poblíž stálo mariánské sousoší). Po roce 1919 tyly přejmenovány na Švecovy a po roce 1948 na Švermovy, ale stejně se používal termín Mariánské. Též pro náměstí.

Právovárečníci zadali stavbu kasáren městskému staviteli Josefu Sandnerovi. Současně požadovali, aby budova, když ji financovali, reprezentovala je i město. Vzniknul klasicistní objekt podobný normálním domům, jaké se v tom čase ve městě stavěly (ústav hluchoněmých, stará nemocnice, kamerál, Stechrův dům, okresní soud v Široké a jiné), přesněji domům jejímž autorem byl většinou Josef Sandner.

Ještě před stavbou kasáren vykoupili právovárečníci v těch místech starší domky. Vedle vpravo na Mariánském náměstí přiléhal ke kasárnám zájezdní hostinec U bílé růže, který byl zbořen v roce 1992 a poté tam postavena Strnadova akademie. Do Bílé růže chodili vojíni a nižší šarže na pivo, což bylo pro právovárečníky přínosné. Pro vojáky to bylo výhodné, že odtud vždy doběhli do kasáren do večerky. Zajímavé je, že spisovatel Jaroslav Hašek, sloužící zde v roce 1915 a jehož pohyb po budějckých hospodách je dost dobře zmapován, do Bílé růže chodil výjimečně.       

Za Jaroslava Haška sídlil v kasárnách známý 91. pěší pluk, který byl i s Jaroslavem Haškem přeložen 2. června 1915 do Brucku na Litavou. V kasárnách se pořád něco dělo. Navíc vrcholila 1. světová válka a nervozita aparátu c. k. V letech 1913 až 1930 bydlel v domě U bílé růže kapelník a hudební pedagog Antoním Hejda. Ve svých pamětech uvádí, že dvůr Bílé růže byl od kasárenského dvora oddělen vysokou zdí. V roce 1918 (neuvedl přesně kdy, asi hned po pádu c. k.) si lidi přistavěli ke zdi žebříky a dívali se na kasárenské nádvoří. Stály tam šibenice a snad tam ještě viseli nešťastníci. To však osobně Antonín Hejda zřejmě neviděl, jinak by zavzpomínal, že po žebříku také vylezl a viděl to. Režim c. k. krutě trestal vojáky Čechy za války a zejména ke konci války za každou maličkost.

V letech 1919 a 1920 se v rámci oslav nového Československa vysazovaly ve městech i na venkově lípy svobody. Naše lípa svobody byla vysazena před Mariánskými kasárnami a pod její kořeny bylo uloženo kovové pouzdro s tzv. časovou schránkou s pamětním zápisem a oslavnou ódou. Lípa před kasárnami roste dodnes a pouzdro v zemi mezi kořeny by mělo stále existovat. Jde o lípu první v řadě vlevo, pod kterou býval silniční kilometrovník (dnes stojí u přechodu z Krajinské).

Ve sklepě kasáren byl v srpnu až říjnu 1905 vězněn básník Fráňa Šrámek. Později vzpomínal, jak úzkým okénkem při stropě vídal jen nohy přátel na Husově třídě, kteří mu přišli zazpívat.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 5. část

pondělí, 17. října 2016, 19:19

Velení čs. armády bylo jasné, že v případě pohraničních nepokojů často na uklidnění situace nebude stačit ani Stráž obrany státu....

Kašna už jednou zakryta byla. Ve 20. století se Samson ztratil za...

čtvrtek, 13. října 2016, 19:52

I tento čtvrtek nemůže chybět Drbna historička. Jan Schinko s v pravidelném seriálu věnuje náměstí, respektive Samsonově kašně,...

Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 4. část

pondělí, 10. října 2016, 14:24

Ve večerních hodinách 12. září 1938 má Adolf Hitler závěrečný projev na sjezdu NSDAP v Norimberku. Projev je přenášen rozhlasem a...

České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka:...

sobota, 8. října 2016, 16:21

V sedmdesátých letech minulého století v Českých Budějovicích začala houstnout automobilová doprava. Bylo rozhodnuto o rozšíření...

 

Komentáře

Jan Řehoř Husinecký
Jan Řehoř Husinecký

Encyklopedie Českých Budějovic - http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/kasarny

sobota, 22. října 2016, 10:14
 
 
Frodo kocour

Ferdinandovy kasárny byly v roce 1774 zestátněny No pokud byly stavěny až v roce 1843-44, musel být C. a K. erár opravdu jasnovidný :-) , když dokázal zestátnit něco, co se postavilo až za 70 let. Jo a je sice hezké vyprávět o trestání českých vojáků, ale v Mariánských kasárnách byl 101 maďarský pluk složený převážně z maďarů a malého množství slováků, těžko tam tedy viseli češi, když ve městě byl krom maďarů ještě nemecký 6. pluk z Chebu a na konci války i 25. maďarský pluk z Lučence, opět tvořený maďary a slováky. Pluky měly tzv "doplňovací okres" a tím byly pro 91. pluk právě Budějce a okolí.

pátek, 21. října 2016, 22:03
 
 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Nejstarší MHD v Česku slaví 150 let. Česká pošta vydala k výročí městské dopravy v Brně speciální známku

Město Brno si letos připomíná 150. let koněspřežné tramvaje v Brně. K výročí vytvořila Česká pošta ve spolupráci s Klubem filatelistů Alfonse Muchy novou poštovní známku. Hlavním motivem se stala právě tramvaj zvaná koňka. Zájemci si mohou známku zakoupit na kterékoli přepážce, a to až do vyprodání zásob.

Babišova vláda po 17 hodinách jednání ustála hlasování o nedůvěře

Vláda ANO a ČSSD ustála i druhé hlasování o nedůvěře. Opozici, která schůzi iniciovala kvůli unijním auditům na téma střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), se podobně jako před půl rokem nepodařilo sehnat ve Sněmovně potřebných 101 hlasů proti kabinetu. Kromě poslanců ANO a ČSSD podpořili vládu také poslanci KSČM, kteří se zdrželi hlasování. Pro vládu i proti ní hlasovalo 85 zákonodárců. Zasedání začalo ve středu dopoledne a skončilo ve čtvrtek v ranních hodinách, trvalo zhruba 17 hodin.

FOTO: Greenpeace vtrhlo na valnou hromadu ČEZ. Jedna z aktivistek přišla v převleku za uhlí

Dnešní valnou hromadu energetické společnosti ČEZ přerušil na 45 minut protest aktivistů ekologické organizace Greenpeace. Do sálu kongresového centra Cubex, kde se akce koná, vniklo ve 12:45 šest aktivistů. Další dvacítka zůstala stát v přísálí nad schodištěm. Protestovali proti možnému prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady. Na výzvu policie budovu v poklidu opustili.