Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 4. část

 
pondělí, 10. října 2016, 14:24

Ve večerních hodinách 12. září 1938 má Adolf Hitler závěrečný projev na sjezdu NSDAP v Norimberku. Projev je přenášen rozhlasem a je velmi štvavý proti ČSR a prezidentu Benešovi. Hitlerova řeč je signálem k henleinovskému povstání v českém pohraničí. K ozbrojeným střetům, během kterých padne řada českých četníků a policistů, dojde prakticky jen v západočeském pohraničí, ale v ostatních oblastech dochází alespoň k silným demonstracím.

V Českém Krumlově došlo k první demonstraci již 4. září 1938, o čtyři dny později se zde čtyři tisíce demonstrantů střetly s českými policisty a několik jich zranily. Po Hitlerově řeči došlo k dalším potyčkám, během kterých byli tři policisté těžce a čtyři lehce zraněni. Zatčeno je 25 osob, u kterých jsou nalezeny dýky, pistole a obušky. Večer 13. září 1938 je tak nad celým krumlovským okresem vyhlášeno stanné právo.

Po nevydařeném puči prchají 14. září 1938 z ČSR Konrad Henlein, K. H. Frank a další funkcionáří SdP včetně Hanse Westena z Českých Budějovic. Henlein v Německu prohlásí, že jediným řešením sudetoněmecké otázky je připojení českého pohraničí k Německu. Ve stejný den je vyhlášena pohotovost SOS a sosáci opět, stejně jako v květnu, nastupují na bojová stanoviště na hranicích. Prapor SOS České Budějovice má v září 1938 ve stavu 1105 mužů: 140 četníků, 55 státních policistů, 220 financů, 519 vojenských posil a 171 aktivních vojáků (stav k 24. září 1938). Prapor má hájit státní hranici od Stožce na západě po Vyšné u Nových Hradů na východě. Velitelem praporu je bývalý legionář podplukovník Quido Matoušek. V Německu vzniká 17. září 1938 Sudetoněmecký Freikorps. Jednoznačně teroristická organizace, která má za úkol přepadat české pohraničí, vyvolávat nepokoje a šířit strach. Do konce září je v řadách Freikorpsu již 40 tisíc uprchlých henleinovců. Cvičeni a vyzbrojováni jsou německými vojáky.

K prvním přepadům Freikorpsu začíná docházet 19. září 1938. Henleinovci museli prodělat alespoň základní dvoudenní výcvik, kdy je němečtí vojáci naučili zacházet se zbraněmi a granáty. Toho dne je přepadeno například 16. družstvo SOS Český Heršlák. Sosáci zaujali bojové stanoviště v okopech u drážního domku, 700 metrů od státní hranice. Jakmile první henleinovec padne mrtev k zemi, všichni ostatní prchají zpět za hranici. K přestřelkám zde ale dochází i nadále a Freikorps ostřeluje SOS z německého území. Spoléhá na to, že české jednotky mají zákaz střílet na německé území, aby Hitler nemohl říct, že čeští vojáci napadli území Říše. Během další přestřelky je těžce zraněn dozorce finanční stráže Ladislav Krch. Velitel družstva dává rozkaz k palbě na pozice Freikorpsu na německém území, aby mohl být Krch dopraven do nemocnice.

Na tajné poradě Freikorpsu je za nebezpečného Čecha označen vrchní strážmistr četnictva Jan Trněný. Henleinovci se rozhodnou ho zavraždit, mají zjištěno, že večer 19. září 1938 bude na motocyklu rozvážet rozkazy a další materiál mezi jednotlivá družstva SOS. Netuší ale, že si ten den Trněný vyměnil službu s velitelem četnické stanice v Rychnůvku vrchním strážmistrem Antonínem Měsíčkem, který je paradoxně v kraji oblíben i mezi německým obyvatelstvem. Měsíček je sice v Kaplických Chalupách varován, že prý má být přepaden, ale nebezpečí nedbá a pokračuje ve své zpáteční cestě do Rychnůvku. V lesní zatáčce u Multerbských Chalup už na něj čeká 8 příslušníků Freikorpsu. Jakmile se v noční tmě objeví světlo reflektoru Měsíčkova motocyklu, henleinovci spouštějí palbu. Měsíček je ale zasažen především střepinami granátu, který po něm vrhl henleinovec Franz Bayer. Střelba vyvolá poplach u družstev SOS v okolí a ta vystřelují signální rakety. Toho se nacisté zaleknou a urychleně prchají zpět za hranici. Těžce zraněný Měsíček se ještě dokáže doplazit do nedalekého domku, odkud je převezen do nemocnice v Českém Krumlově, kde druhý den umírá. Franzi Bayerovi je od NSDAP za Měsíčkovu smrt vyplacena odměna 200 říšských marek.

O situaci v Rychnůvku po Měsíčkově smrti po letech vzpomínal dozorce finanční stráže Karel Křiženecký: „Smrt Antonína Měsíčka nás zdrtila, ale neochromila. Když přišla v noci 27. září řada na nás, šli jsme do toho ostře. Ti syčáci však na nás byli dobře připraveni. Museli vědět, že o půlnoci střídáme stráže a v tu chvíli nás měli více venku. Nastupoval jsem právě službu. Jdu ke kolegovi Kándlovi na cestu ke hranici, najednou záblesk a výbuch! Ruční granát... Praštil jsem sebou o zem. Ještě vidím, jak klesá kolega. Byl však díky bohu jen zasažen střepinou do lýtka. On zalehl, já stačil rychle vběhnout do budovy oddělení. Byla na náměstíčku s balkonem, poblíž byla četnická stanice. Náš velitel mi nařídil, abych z balkonu raketami osvětloval prostor boje. To už naši kluci házeli ruční granáty. Na obou stranách zarachotily kulomety a nastala zuřivá přestřelka. Henleinovci se valili okolo fary a kostela přes zahradu. Bylo jich hodně, ale naši hoši stříleli o sto šest a útok jsme nakonec odrazili. Henleinovci museli mít ztráty, protože na několika místech, odkud útočili, jsme našli krev. Potom byl až do ústupu z hranice klid.“

I mezi příslušníky SOS, kteří byli německé národnosti (byli do SOS zařazeni kvůli nedostatku Čechů v pohraničí) se našlo několik zrádců. Dozorce finanční stráže Friedrich Walter měl 20. září 1938 dovést několik vojáků jako posilu k družstvu SOS v Pohoří na Šumavě. Cestou se je pokusil zavléct na německé území, kde měli být zajati, ale vojáci lest prohlédli a Walter musel uprchnout. Později vedl útok Freikorpsu proti celnici v Šejbech u Nových Hradů. Během útoku byl zastřelen a následně se zbytek Freikorpsu dal na útěk.

Napsal(a) Jan Ciglbauer
 


 

Kam dál?

České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka:...

sobota, 8. října 2016, 16:21

V sedmdesátých letech minulého století v Českých Budějovicích začala houstnout automobilová doprava. Bylo rozhodnuto o rozšíření...

V okolí Biskupské ulice bývalo dříve velké množství hospod

čtvrtek, 6. října 2016, 19:34

Tradičně ve čtvrtek přináší historik Jan Schinko pohled do budějcké minulosti. V dalším díle seriálu Drbna historička se podíval...

Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 3. část

pondělí, 3. října 2016, 15:39

Pro obranu velmi dlouhých státních hranic s Německem, Polskem, Rakouskem a Maďarskem nemohla mít ČSR nikdy dostatečný počet...

Podniky ve Sterneckově ulici musely často měnit razítka. Každou...

čtvrtek, 29. září 2016, 18:20

Ulice U Černé věže se vždycky takhle nejmenovala. Dost často měnila svůj název. O její historii se zmiňuje v dalším díle Drbny...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Na Jindřichohradecku pobíhá puma. Lidé by měli být opatrní při pohybu v lese

Kriminalisté z Jindřichova Hradce prověřují aktuální oznámení očitých svědků o výskytu kočkovité šelmy v oblasti mezi obcemi Velký Ratmírov a Deštná. Policisté zatím pracují s informací, že by se mohlo jednat o dospělý kus pumy americké, která má hnědou barvu, krátkou srst a dlouhý ocas zakončený tmavou srstí.

Ministerstvo navrhuje zálohované výživné do 15 až 25 procent průměrné mzdy

Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal do 15 až 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát. Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. Vymahatelnost má posílit chystaná novela občanského zákoníku, která počítá se zabavováním zbrojních či pilotních průkazů i s postoupením pohledávek.

V sobotu se přiženou bouřky a kroupy. V platnosti je výstraha s vysokým stupněm nebezpečí

Meteorologové vydali výstrahu před silnými bouřkami. Doprovázet by je měly kroupy a vítr, který může dosahovat rychlosti 90 kilometrů v hodině. Hrozí lámání stromů a výpadky v dodávkách elektřiny. Bouřkám bude předcházet vedro, odpolední teploty v sobotu překročí na většině území 31 stupňů Celsia.