Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

V okolí Biskupské ulice bývalo dříve velké množství hospod

 
čtvrtek, 6. října 2016, 19:34

Tradičně ve čtvrtek přináší historik Jan Schinko pohled do budějcké minulosti. V dalším díle seriálu Drbna historička se podíval do okolí Biskupské ulice, kde se dříve nacházelo velké množství vyhlášených hospod.

Biskupská ulice nebývala a není významnou obchodní tepnou, ale měla proslulou hospodu Vlčí jámu, něco jako legendární krčmu Santa Puelo. Dokonce tři hospody za sebou. Vpravo na rohu Biskupské a nábřeží Malše stojí Löwyho dům, následuje hospoda Vlčí jáma, hospoda Mikado a restaurace a kavárna Corso. Za rohem vpravo v Široké byla hospoda U Zlatého soudku zvaná U Grobiána a opodál hospoda U Kapra. Dost velká koncentrace hospod na 1 hektaru. (Konkurovat může jen uzel Česká – Hroznová, kde sídlily podniky Baroko, Na růžku, Rokoko, U Tirola a U Tří sedláků).

Biskupská končila od založení města do roku 1827 na hradbě. Potom kvůli koňce se hradba prorazila, postavil se dřevěný most přes Malši a Biskupskou jezdily koněspřežní soupravy osobní i se zbožím, hlavně se solí z Gmundenu. Název Biskupská se ustálil až po roce 1785, kdy Josef II. ustanovil ve městě biskupství.

Místní listy bez ohledu na politické zaměření nazývaly normálně Vlčí jámu putykou. Detailně informovaly o krvavých rvačkách. O nekrvavých se nezmiňovaly, to by nedělaly nic jiného. Dne 9. listopadu 1926 se ve Vlčí jámě rvali František Keppl, jednačtyřicetiletý sklenář ze Suchého Vrbného a Bedřich Suchel, osmadvacetiletý z Mlýnské stoky 89. Bylo rozbito šest pivních sklenic, dvě okenní tabule a ulomena jedna noha od stolu. Pořezaný Bedřich Suchel byl odvezen do nemocnice.

Vlčí jáma, v němčině Wolfsgrube, se jámě podobala. Podle výše oken v přízemí a vstupních dveřích vedly do lokálu asi tři schůdky a návštěvník tam zapadl jako do vlčí jámy. Nejzajímavější na tom je, že ve Vlčí jámě bylo pořád plno. Hrála se tam vzadu hazardní karetní hra zvaná teta. Každou chvíli vlétla do Vlčí jámy šťára, ale moc toho nezajistila. Až jednou se uskutečnil tajný rychlý zátah a policie s překvapením zjistila, že bankéře u tety dělal sám hostinský.

Řešení problémů ve Vlčí jámě však přesahovalo nejen slušné chování, ale i občanský zákoník. Nehledě na to, že se tam dohromady nic nevyřešilo. Rudolf Strnad, jak uvedly Jihočeské listy, řešil spor s Rudolfem Erbanem tak, že ho uhodil sklenicí do hlavy až tento upadl do bezvědomí. O co šlo, ale listy neuvedly.

Ve třetím domě zprava byla hospoda Mikado. Také označována za putyku. Konzervativní Jihočeské listy používaly termíny „echt putyka“ a „pravá ostuda města“. Mikado bylo ale trochu jiné než Vlčí jáma. Ta byla česká. Mikado převážně německé s tím, že do Mikada chodila hlavně „morčata“. Morčetem byl označován Čech, který začal mluvit německy a dělat Němce, což skutečný Němec podle přízvuku poznal a bylo zle. Někdy ne. Jeden český hostinský U Kapra pracoval léta ve Vídni, a jak poznamenaly Jihočeské listy, nasál vídeňskou němčinu a byl z něho Němec. To však poznali Češi a nechodili k němu, musel jít jinam.

Za Jana Suchánka povýšilo Mikado ve 30. letech na restauraci. Restaurací a kavárnou bylo také Corso Jana Vaněčka na rohu Široké. Na snímku je ještě starší secesní Corso Rudolfa Špičky. Jan Vaněček nechal Corso přestavět v roce 1922 ve stylu pozdního kubismu. Filiálku Corsa měl v Háječku.

Všechny tři podniky zmizely postupně po roce 1948. Corso bylo obnoveno roku 1967 jako stylová rybářská restaurace U Železné panny. Po roce 1990 zanikla také. Na místě Vlčí jámy, Mikada a Löwyho domu byl postaven po roce 1960 dům s podloubím a cukrárnou Na zábradlí. V Biskupské se ovšem také způsobně bydlelo. Hospodyňky chodily dopoledne nakupovat k paní Kocarové a po obědě bílily u slepého ramene prádlo. Nebo šly s dětmi do Háječku, kde byla malá ZOO. 

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 3. část

pondělí, 3. října 2016, 15:39

Pro obranu velmi dlouhých státních hranic s Německem, Polskem, Rakouskem a Maďarskem nemohla mít ČSR nikdy dostatečný počet...

Podniky ve Sterneckově ulici musely často měnit razítka. Každou...

čtvrtek, 29. září 2016, 18:20

Ulice U Černé věže se vždycky takhle nejmenovala. Dost často měnila svůj název. O její historii se zmiňuje v dalším díle Drbny...

Horký podzim 1938 v jihočeském pohraničí – 2. část

pondělí, 26. září 2016, 17:00

V květnových obecních volbách roku 1938 získala Henleinova SdP 90 % německých hlasů. V jižních Čechách byly hlavními baštami...

Vltava přinášela do roku 1882 radnici slušné příjmy z monopolního...

čtvrtek, 22. září 2016, 18:00

Ve čtvrtek nemůže chybět další díl Drbny historičky od Jana Schinka. Jeho bystrému oku tentokrát neunikla nejdelší česká řeka –...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Kremlík: Nový mýtný systém vynese okolo 12 miliard korun ročně

Stát chce v rámci nového mýtného systému vybrat okolo 12 miliard korun ročně, z toho 1,5 miliardy na nově zpoplatněných silnicích první třídy. Náklady na provoz budou méně než desetina ročního výnosu. Na briefingu to řekl ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). V roce 2018 zaplatily kamiony v Česku na mýtu rekordních 10,8 miliardy korun, což bylo meziročně skoro o čtyři procenta více. V prvním pololetí letošního roku stát vybral na mýtu 5,5 miliardy korun, což je o 2,6 procenta víc než za stejné období loni.

Objem sázek v ČR byl loni proti roku 2000 více než čtyřnásobný

Objem sázek v Česku byl loni proti roku 2000 více než čtyřnásobný. Zatímco loni dosáhl 249,5 miliardy korun, v roce 2000 to bylo 60,5 miliardy. Vyplývá to z údajů Generálního finančního ředitelství. Nejvíce připadá dlouhodobě na automaty (loni 58 procent), v poslední době roste podíl kurzových sázek (loni 28 procent). Nejvyšší výhra v Česku padla v roce 2015 v Eurojackpotu, sázející vyhrál v přepočtu 2,466 miliardy korun. Před sto lety se uskutečnil první tah Československé třídní loterie.

ODS chce o spolupráci jednat s konzervativně liberálními stranami

Předseda ODS Petr Fiala chce před parlamentními volbami v roce 2021 jednat o spolupráci se stranami, které patří do konzervativně liberálního proudu. Chce sestavit tým, který porazí hnutí ANO, a udělat reformy v boji s byrokracií, ve školství nebo v digitalizaci. Fiala to uvedl na dotaz k možnému vytvoření předvolebního bloku demokratických stran, o kterém dříve hovořil předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan.