Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jezdit v Budějcích na kole na pivo? Tradice trvá dodnes

 
čtvrtek, 15. září 2016, 19:08

Čtvrtek večer a pohled do historie krajské metropole. Drbna historička a Jan Schinko se podívali na Divadelní ulici, která byla pěší zónou už před více než sto lety. Aby ne, v roce 1919 bylo podle údajů pouze 31 automobilů a 16 motocyklů.

Divadelní ulice byla pěší zónou už před rokem 1908. Normálně bez zakazujících dopravních značek a bez hlídkující stráže pořádku. Trochu se to pohnulo, když byla Divadelní ulicí zavedena v roce 1909 tramvaj, ale i tak to byla pohodlná pěší zóna. Tramvaj cinkala, při nejhorším snadno zabrzdila, protože měla v centru povolenou rychlost maximálně 10 až 12 km/hod. Teprve po 1. světové válce se v Divadelní ulici více vyskytl automobil. V roce 1919 bylo ve městě podle nejstaršího policejního seznamu jen 31 automobilů a 16 motocyklů.

Vlevo na pohlednici stojí za mostem na pravém břehu Malše Wendlerův zájezdní hostinec, v čase snímku restaurace Johanna Strohmayera. Restaurace měla podél nábřeží letní zahrádku, která přecházela v aleje vzdechů. Na místě restaurace o něco dál od Malše byla v roce 1928 postavena dnes již jen legenda – kavárna Savoy. Pohlednice zachycuje malebný prostor a život ve městě. Možná až taková romantika to nebyla, ale monarchisti říkají, že byla.

Ze starého Zlatého mostu jedou na Lineckou dva cyklisti mající na hlavě klobouk. Nezdá se, že pevně naražený, což by odpovídalo případnému povětří a rychlé jízdě. Podle nařízení purkmistrovského úřadu z března 1896 mělo být každé jízdní kolo opatřeno na viditelném místě číslem a každý cyklista měl mít legitimaci se svou podobiznou a kolkem 1 zl. To už se nejezdilo na kolech „kostitřasech“.

Obchodník Albert Čížek nabízel v roce 1895 pravé velocipedy Premier Helical z anglických továren Hillmann a Herberr & Cooper za 140 zl. Mechanik Hugo Hossner zase nabízel velocipedy nejznámější firmy Seidel a Neumann v Drážďanech. Při Rudolfovské ulici v ohradě pana stavitele Tiebla bylo zařízeno cvičiště, kde se vyučovalo jízdě na kole denně od 1. do 2. hodiny odpoledne. Přihlášky přijímal náčelník Českého klubu velocipedistů František Kollmann, úředník české smaltovny. Nebyl uveden věk, takže učit se mohl každý, kdo udrží balanc.

Poněvadž nebyly dopravní značky a už vůbec ne dnešní neoblíbené jednosměrky, mohli cyklisti jezdit všude. Podle dobových místních listů z přelomu 19. a 20. století, které s chutí jmenovitě informovaly, co kde někdo způsobil (i o políčku, facce a podobně), se mezi chodci a cyklisty nic nepřihodilo. Jen jednou jeden důstojník na kole nakopl psa. Jel po Krumlovských alejích, kde se dáma procházela se psem, který najednou na důstojníka zuřivě vyrazil. Jméno důstojníka se nepodařilo žurnalistům zjistit. 

Český klub velocipedistů byl založen na valné hromadě v únoru roku 1895 v domě U tří kohoutů na náměstí. Klubovou místnost si však přeložil v listopadu 1895 do hostince U Svobodů v Jírovcově ulici. Aktivní klub pořádal sportovní i společenské akce. Na kolech jezdily také sportovně naladěné ženy. Jiné ženy velociped nezajímal a některé se sdružovaly v ženské spolky a hřímaly proti jízdě na kole. Vadilo jim leccos. U dam, že je to neslušné a u pánů, že jezdí na pivo.

Od roku 1895 byl v provozu nový český pivovar na Pražské (později Budvar) a klub velocipedistů tam pořádal jízdy. Sraz býval u Slunce. Samozřejmě, že tam nepili limonádu a zdrželi se. Také je jasné, když už tam měli kolo, že na něm jeli domů. Ale klub myslel i na ženy. Pořádal věnečky u Hromádků s hudbou c. k. pěšího pluku číslo 11, vstupné pro člena klubu 50 kr., rodina člena 1 zl., nečlen 80 kr., rodina nečlena 1 zl. 50 kr., začátek v 8 hod. večer. Domácí toileta. 

Tradice jezdit v Budějcích na kole na pivo trvá dodnes. Probíhá dokonce legislativní diskuse, že do 0,8 promile alkoholu by to mohlo být v pořádku. 

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Historie Krajinské: Dělostřeleckou školu zde navštěvoval Josef Ressl

čtvrtek, 8. září 2016, 18:53

Jan Schinko se v dalším díle Drbny historičky věnuje Krajinské ulici, která prošla od 19. století velkými změnami. Například tu...

Malše plnila v historii větší díl obranného úkolu než Vltava

čtvrtek, 1. září 2016, 18:51

Ani tento čtvrtek nezapomněl historik Jan Schinko na další díl oblíbeného seriálu Drbna historička. Nyní se blíže podíval na...

Dnešní Samson byl založen v roce 1795 po sporech s radnicí o dva...

čtvrtek, 25. srpna 2016, 17:55

„Bílá pěna, láhev orosená...“ Slova známé písně vychvalující sice pivo z jiného pivovaru, ale zcela jistě platí pro jakýkoliv...

Wortnerovi oslaví výročí nejstaršího předka

úterý, 23. srpna 2016, 16:55

Do zdivočelé země, zpustošené třicetiletou válkou, přišla v první polovině 17. století rodina Wortnerových. Usadili se v Trhových...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Koupí bílé pastelky dnes mohou lidé přispět na pomoc nevidomým

Koupí bílé pastelky dnes mohou lidé v Česku přispět na pomoc nevidomým a slabozrakým. Celonárodní veřejná sbírka se koná po dvacáté a dobrovolníci v bílých tričkách při ní budou v ulicích měst nabízet za 30 korun bílou pastelku, která symbolizuje bílou hůl a život zrakově postižených. V 15:00 akce vyvrcholí koncertem na Václavském náměstí v Praze.

STATISTIKA: Řidiči ve špatném zdravotním stavu způsobí tisíc nehod ročně

Přes tisíc dopravních nehod ročně je zapříčiněno špatným zdravotním stavem řidičů. Motoristé podle zdravotníků často svůj fyzický i psychický stav podceňují, pětina z nich například řídí i přes únavu. Na dnešní tiskové konferenci na to upozornila Asociace Záchranný kruh. Ta ve spolupráci s bezpečnostními složkami a Besipem spustí osvětovou kampaň.

Drtivá většina zrakově postižených osob jsou senioři, dotykové telefony nenaplňují jejich potřeby

Jan Šimík je jedním ze společníků mladé české firmy BlindShell, která se zabývá vývojem mobilních telefonů pro zrakově postižené. Jak vidí problematiku kompenzačních pomůcek pro slabozraké? A v čem je právě BlindShell jiný?