Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Historie Krajinské: Dělostřeleckou školu zde navštěvoval Josef Ressl

 
čtvrtek, 8. září 2016, 18:53

Jan Schinko se v dalším díle Drbny historičky věnuje Krajinské ulici, která prošla od 19. století velkými změnami. Například tu stávala Pražská brána, kterou ovšem město nechalo zbourat v roce 1867. Málokdo také ví, že někdejší dělostřeleckou školu v Krajinské navštěvoval svého času vynálezce lodního šroubu Josef Ressl.

Na pohlednici z let kolem roku 1910 je v záběru Krajinská od Hradební směrem k náměstí. Možná byla právě siesta nebo neděle, protože normálně na hlavní obchodní tepně města, které mělo v roce 1910 přesně  44 538 obyvatel (bez Čtyř Dvorů  2 557 obyv., Suchého Vrbného  4 438 obyv., Mladého  1 232 obyv. atd.), asi takový poklid nebyl. Krajinská je nejdelší ulice vycházející z náměstí.

Do roku 1867 stála přibližně v místech jako fotograf tohoto snímku goticko renesanční Pražská brána. Radnice ji nechala zbořit s chatrným odůvodněním, že překáží. Na přelomu 19. a 20. století zase překáželo v Krajinské podloubí, ale v tomto případě nepřekáželo radnici, ale Řemeslnické živnostenské Besedě. Navrhovala podloubí odstranit, čímž by vznikla široká třída a lépe by se obchodovalo. Beseda si dokonce stěžovala (marně) u zemského úřadu, že radnice to nechce povolit.

Po levé straně Krajinské směrem k náměstí lze podloubím když prší dojít v suchu až k Broukárně. Není to však na délku ani jeden km (v Bernu mají podloubí 6 km a jsou proto v UNESCO). Vlevo na prvním domě je na portálu uveden Ferdinand Herrmann, papírnictví, výroba sáčků a sody. Ferdinand a Karolina Herrmannovi koupili dům s várečným právem dle trhové smlouvy ze dne 29. července 1913 od Budějovické spořitelny za 115 000 K. V domě měli věcné břemeno – berní referát.

V letech 1864 až 1913 sídlila totiž v domě německá městská spořitelna (český spořící ústav na rohu náměstí měl název Záložna). Ve dnech 6. až 8. prosince 1913 se spořitelna přestěhovala do své nové budovy na rohu Krajinské a Hroznové.  Do volných prostor se hned nastěhoval berňák. C. k. erár si v předstihu dle nájemní smlouvy ze dne 27. února 1913 najal pro berní referát 1. a 2. poschodí od Budějovické spořitelny na dobu 6 roků od 1. února 1914 do 31. ledna 1920 za roční nájemné  4 400 K. To se ještě nevědělo, že bude „Sarajevo“ a válka.

Berňák u Herrmannů zůstal i v období 1. republiky. Rodina Herrmannů v domě  také dále bydlela. Současně bydlela v domě rodina berního zřízence Jana Tibitanzla.  Papírnictví bylo v levé části domu i za socialismu. Znárodněný podnik se jmenoval Narpa. Později to bylo první papírnictví ve městě, kde byla zřízena samoobsluha. Bylo zrušeno až v nové době 11. května 1992.

Vpravo v přízemí měl za první republiky známou medicinální drogerii Karel Prokop. Prodával také fotopotřeby, gumové a hygienické zboží, desinfekční prostředky, minerálky, vína, barvy, laky, štětce, fermeže, benzin a oleje. Specialitou byly Prokopova jitrocelová šťáva, Prokopův zubní prášek Hydrol a Prokopova výtečná voda na vlasy. V Krajinské byly ještě další tři drogerie, což je dost velká koncentrace drogerií, na náměstí a v Kanovnické další.

V místech Herrmannova domu (to byl původně dům purkmistra Klavíka z roku 1835) stával do roku 1786 špitál a kostel sv. Václava. V objektech špitálu potom sídlila dělostřelecká posádka, kde dělostřeleckou školu navštěvoval v letech 1806 až 1808 Josef Ressl, později vynalezl lodní šroub. U dělostřelectva sloužil jako puškař Josef Wunderlich z Karlových Varů, který se po službě ve městě oženil. Bydlel v České ulici, kde provozoval jehlářskou živnost a hlavně sestrojil dobrý funkční secí stroj v roce 1774. Objekt špitálu a dělostřelecké posádky koupil roku 1792 Filip Wunderlich, pravděpodobně vnuk vynálezce Josefa Wunderlicha.

Je to trochu propletené, ale Budějce na vynálezce Ressla a Wunderlicha trochu zapomněli. (Moderní Wunderlichův secí stroj se zachoval jen v jednom exempláři.)

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Malše plnila v historii větší díl obranného úkolu než Vltava

čtvrtek, 1. září 2016, 18:51

Ani tento čtvrtek nezapomněl historik Jan Schinko na další díl oblíbeného seriálu Drbna historička. Nyní se blíže podíval na...

Dnešní Samson byl založen v roce 1795 po sporech s radnicí o dva...

čtvrtek, 25. srpna 2016, 17:55

„Bílá pěna, láhev orosená...“ Slova známé písně vychvalující sice pivo z jiného pivovaru, ale zcela jistě platí pro jakýkoliv...

Wortnerovi oslaví výročí nejstaršího předka

úterý, 23. srpna 2016, 16:55

Do zdivočelé země, zpustošené třicetiletou válkou, přišla v první polovině 17. století rodina Wortnerových. Usadili se v Trhových...

Před 48 lety přijela do Budějc sovětská vojska

pondělí, 22. srpna 2016, 11:02

Do Českých Budějovic vpadla sovětská vojska o den později, než je obyvatelé města očekávali. Vojáci však ihned obsadili...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • VIDEO: Na budějckém nádraží se předvečer...

  • To je strašná divočina. Kdo tohle vymyslel,...

  • GLOSA: Lukáš Dvořák aneb malý velký muž

  • Po šestnáctileté dívce pátrají...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Příběh legendárních Lužánek oblétne svět. Dokument získal nominaci na filmový festival v Mexiku

Od památné fotbalové rozlučky Petra Švancary, kdy Lužánky po letech ožily energií desítek tisíc fanoušků, sice uběhly už více než tři roky, příběh legendárního fotbalového svatostánku ale tentokrát doslova obletí svět. Dokumentární film Stadion Tomáše Hlaváčka byl totiž nominován na mezinárodní festival dokumentárních filmů v Mexiku. Na International Documentary Film Festival of Mexico City (DocsMX) ho budou 14. až 16. října promítat dokonce třikrát.

Úroveň informační a digitální gramotnosti na školách? Neuspokojivá, přiznává ministerstvo

Jaká je úroveň digitální gramotnosti a výuky IT na českých základních a středních školách? Podle poslední zprávy České školní inspekce neuspokojivá, což přiznává také ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Příliš nepřesvědčili ani průzkumy a testy, které ukázaly na řadu nedostatků. Podle ministerstva by ale mohlo svítat na lepší zítřky.

Tisíce dětí potřebují pomoc zemí jako Česko. Nápad s 50 sirotky ale poškodily chyby organizátorů

Mediální jiskření kolem přijetí či nepřijetí „50 syrských sirotků“ v posledních dnech pomíjelo podstatný fakt: V první fázi mělo jít především o politické gesto, ne o propracovaný plán. Europoslankyně Michaela Šojdrová chtěla, aby český parlament projednal usnesení k přijetí omezeného počtu dětí zasažených válečnými konflikty. Iniciativa ale utrpěla už na začátku komunikačními chybami těch, co ji vymysleli.