Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

VZPOMÍNKA NA GLUCINIUM: Protektorátní četník se zachoval jako vlastenec a parašutistovi pomohl

 
sobota, 30. července 2016, 19:28

Připomínková akce k červencovému výročí britského výsadku Glucinium u Purkarce, ke kterému došlo v roce 1944, se uskutečnila 9. července. Kromě zahájení výstavy a vycházky po místech spojených s výsadkem si návštěvníci mohli užít i přednášku Jana Ciglbauera, kterého již jistě ze stránek Budějcké Drbny znáte. Vraťme se společně s ním k událostem starým více než 70 let.

„Symbolem skupin parašutistů, které byly od roku 1941 vysílány z Anglie na naše území II. zpravodajským odborem MNO, je bezesporu skupina Anthropoid, jejíž členové Jan Kubiš a Josef Gabčík provedli tzv. atentát na Reinharda Heydricha. Až do roku 1944 naši zpravodajci přehlíželi prostor jižních Čech, kam zatím nebyla vyslána žádná skupina. To měla změnit až čtyřčlenná paraskupina Glucinium, vytvořená již na podzim 1943,“ líčí Jan Ciglbauer.

Pojďme si zmíněnou skupinu představit:

Nadporučík Vítězslav Lepařík (nar. 14.8.1914 v Holici u Olomouce, hrdina ústupových bojů u francouzské řeky Klee v roce 1940) - velitel

Rotný Ludvík Hanina (nar. 10.10.1912 v Užhorodě) - zástupce velitele

Pomocník rotný Josef Cikán (nar. 22.11. 1914 v Červených Pečkách u Kolína)

Radista rotný František Trpík (nar. 11.10.1914 v Moravské Ostravě)

„Úkolem skupiny bylo v prostoru jižních Čech vytvořit odbojovou organizaci, udržovat radiové spojení s Londýnem a provádět zpravodajskou a sabotážní činnost. Skupina vzlétla bombardérem Halifax teprve 3. července 1944 v 19:30 z italského letiště v Brindisi. Osudy všech paraskupin závisely především na momentě seskoku – na tom, jestli pilot nalezne správně místo seskoku, jestli se nikdo nezraní a jestli se na zemi dokážou v noční tmě všichni najít.“

Tento okamžik dle slov Jana Ciglbauera nakonec rozhodl i o osudu Glucinia. „Bombardér měl kanadskou posádku a pilot s navigátorem si spletli Vltavu s Lužnicí a tak místo na Táborsku, pro které měli parašutisté mapy a kde měli záchytné adresy na osoby, které by jim měly poskytnout pomoc, byli hodinu po půlnoci vysazeni severně od Hluboké nad Vltavou ve Staré oboře. Během seskoku se Lepaříkovi uvolnil vak s radiostanicí a ta se volným pádem roztříštila o zem. Kromě Lepaříka všichni ostatní uvízli na padácích v korunách stromů. Dokázali se ale odřezat, bez zranění dostat na zem a dokonce se všichni najít. Všechno vybavení včetně druhé radiostanice ale zůstalo viset na stromech, na které nebylo možné vyšplhat. Velitel Lepařík odešel po lesní cestě k hájovně U Červeného kříže, kde hajného Josefa Rybáka požádal o pomoc. Ten mu zapůjčil obloukovou pilu a sekyru. Parašutistům se pak podařilo několik stromů pokácet, ale padáky se dál zamotávaly do větví dalších stromů. Se svítáním začali kolem procházet lesní dělníci, které parašutisté zadrželi, ale nechtěli od nich pomoct. Když pak v dopoledních hodinách kolem projel neznámý muž na kole, který nezastavil ani po varovném výstřelu, rozhodli se parašutisté z místa raději odejít, pro případ, že by je neznámý udal.“

Členové Glucinia měli ale v té chvíli štěstí. Nikdo je neudal. Nález padáku dokonce hajný Rybák oznámil až o čtyři dny později. To už je dost velký náskok... „Skupina postupovala neznámým terénem jen v noci po levém břehu Vltavy. U Týna nad Vltavou se pokusili Lepařík s Trpíkem požádat o pomoc v jakési samotě, ale na cestě narazili na protektorátního četníka a skupinu civilistů. Lepařík se stačil ukrýt pod mostek, ale Trpík uniknout nestačil. Mezi čtyřma očima četníkovi prozradil, že je parašutista a ten se zachoval jako vlastenec a pomohl mu. Přesvědčil skupinku civilistů, že se Trpík vrací od vdané milenky a propustil ho.“

V tu chvíli se od parašutistů trhl Lepařík, který si myslel, že je Trpík zatčen. Cestou pokračoval sám.

„Zbylá trojice parašutistů překonala Vltavu a došla na Táborsko, pro které již měla mapy. Došli do Bernartic, kde měli z Anglie kontakty na osoby, které by jim měly poskytnout pomoc. Nyní ale zjistili, že všichni tito lidé již byli v roce 1942 popraveni za pomoc parašutistům ze skupiny Intrastive. Odešli proto do Vladyčína u Milevska, kde se mohli několik dní skrývat u Haninových známých. Bez velitele a vybavení se rozhodli rezignovat na své původní úkoly a chtěli se nyní pokusit dojít na Slovensko a překročit východní frontu.“

Jaký byl jejich další osud. Pokračování vyprávění Jana Ciglbauera přineseme v dalších dnech.

Napsal Václav Votruba | Foto pixabay.com
 


 

Kam dál?

Hostinec U Černého koníčka existoval již před rokem 1854. Měl...

čtvrtek, 28. července 2016, 18:47

Po týdnu se opět hlásí pravidelná rubrika Drbna historička. Jan Schinko se tentokrát podíval na Žižkovu třídu, konkrétně k...

Jan Mašek pomohl k útěku za hranice 27 osobám

úterý, 26. července 2016, 14:59

Před pěti lety, dne 26. července 2011, zemřel Jan Mašek, jeden z nejvýznamnějších jihočeských převaděčů a takzvaných...

České Budějovice očima Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Spadne...

neděle, 24. července 2016, 18:47

Každý dům má svoji historii, některé budovy ji mají zajímavou, některé fádní a jen velmi málo budov se může pochlubit historií...

Budějce mívaly splav na Vltavě mezi Dlouhou loukou a Sokolským...

čtvrtek, 21. července 2016, 12:35

K zapomenutým místním názvům v Budějcích patří lokalita „u splavu“. Měli jsme splav, i když ne tak slavný a romantický jako v...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Před 55 lety byla vynalezena populární remoska

Její obsluha i údržba je jednoduchá, spotřeba energie nízká a životnost dlouhá. Remoska je malá přenosná elektrická pečící mísa či pánev, která vaří, peče, smaží, dusí i opéká a připravit se v ní dá téměř cokoli. Remoska je českým vynálezem, její ochranná známka byla zapsána 21. července 1964. A i když s existencí měla už párkrát na kahánku, hospodyňky na ni dodnes nedají dopustit.

Kaspersky: Falešná aplikace FaceApp šíří nevyžádanou reklamu

Na internetu se objevila falešná aplikace, která se vydává za populární nástroj pro úpravu fotografií FaceApp. Mobilní zařízení uživatelů infikuje programem pro nevyžádanou reklamu MobiDash. Uvedla to antivirová firma Kaspersky Lab. Aplikace FaceApp od ruských vývojářů Wireless Lab se stala v posledních týdnech hitem. Pomocí nástrojů umělé inteligence dokáže vyfotografovanou osobu nechat zestárnout, omládnout, nebo dokonce změnit pohlaví. V souvislosti s ní se ale objevilo i varování před narušením soukromí, protože aplikace posílá fotografie k úpravě na servery mimo zařízení uživatele.

Polský zákazník skoupil jízdenky na celý vlak

Nespokojený zákazník polských drah vynaložil tisíce zlotých a hodiny svého času, aby skoupil jízdenky na celý vlak, a to jen proto, aby je hned následující den zkusil vrátit. To vše udělal kvůli tomu, aby na sociálních sítích předvedl, jak byrokraticky se státní dráhy chovají k cestujícím. A železnice se nechala vyprovokovat, napsal polský list Gazeta Wyborcza.