Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Hostinec U Černého koníčka existoval již před rokem 1854. Měl k dispozici stáje pro 40 koní

 
čtvrtek, 28. července 2016, 18:47

Po týdnu se opět hlásí pravidelná rubrika Drbna historička. Jan Schinko se tentokrát podíval na Žižkovu třídu, konkrétně k zastávce U Černého koníčka. Ta ale podle sochy stojící opodál pojmenována nebyla.

Na snímku z období 1. republiky stojí v Žižkově třídě na zastávce tramvaj jedoucí k nádraží. Zastávka měla název U Černého koníčka podle tradiční restaurace vedle. Dnes nesprávně U Koníčků, jako kdyby tam bývalo několik koní. Nebo U koně, přičemž při jednom výzkumu veřejného mínění ve městě na dotaz - podle čeho je to U Koníčka, odpovědělo několik dotázaných, že podle sochy koně, kterého opodál sedlá Jan Žižka z Trocnova. Ale socha byla osazena v parčíku až v roce 1959.

Zdá se podle snímku, že z tramvaje někdo vystupuje a jiný již vystoupil a možná za jízdy. Podle pamětníků šlo za jízdy před stanicí vystoupit. Řidič řídil a průvodčí byl ve voze. Muselo se však vystoupit ve směru jízdy a trochu s tramvají popoběhnout. V případě vystoupení za jízdy nezkušeně proti směru jízdy to prý s člověkem seklo na zem. Také opačně se muselo naskakovat ve směru jízdy. Překvapivě nebyly zaznamenány při tomto „sportu“ žádné významné úrazy.

Tramvaj bude pokračovat dále přes někdejší Radeckého náměstí a Sokolskou ulicí k nádraží. Kolej vlevo vede do Novohradské a do vozovny. Uvažovalo se o linkách do Mladého a Rožnova. Obyvatelé samostatného Rožnova a obcí v okolí podali o zřízení tramvaje k nim společnou žádost, ale překážkou byly železniční koleje.     

Vedle tramvaje je vidět malý krámek v suterénu. Byl jako mlékárna v provozu ještě kolem roku 1960. Skoro jako do hospůdky vedly do mlékárny tři schůdky. Našinec to věděl a problémy se schůdky neměl. Knížecí schwarzenberský palác byl postaven v roce 1912 a s ním současně mlékárna. Do velkého pozdně secesního objektu se přestěhovalo vedení panství a účtárna z Třeboně. Do mlékárny Schwarzenberkové dodávali svoje výrobky a do restaurace U Černého koníčka ve vedlejším podobném domě z roku 1914 (s kubistickými prvky) třeboňské nebo protivínské pivo.

Zájezdní a ubytovací hostinec U Černého koníčka zde existoval již před rokem 1854. Tehdy měl k dispozici stáje pro 40 koní. Měl výhodnou polohu na cestě z Trhových Svinů a Nových Hradů. Po roce 1868 zase kolem vedla trasa pro pěší ze starého nádraží (Lannovkou se tehdy na nádraží skoro nechodilo nebo s kočáry nejezdilo). V roce 1869 koupili hostinec Schwarzenbergové a „napojili“ na třeboňský pivovar. U Černého koníčka se hrálo divadlo, začínal tady Royal Biograf.

Hostinský Václav Drazdík uváděl v zimním období: „V dobře vytopeném a proti průvanu úplně chráněném saloně knížecí Švarcenberské restaurace se pořádají uzavřené taneční večírky. K většímu pohodlí obecenstva bude jezdit od 7. hodiny večer omnibus od Stříbrného zvonu až k salonu každou sobotu a neděli.“  Neuváděl však, kdy bude omnibus jezdit zpátky. To mohlo být důležitější, poněvadž ke „Koníčkovi“ mohl každý dojít po svých. Zpět po půlnoci každý asi ne.

V roce 1913 historický hostinec zanikl, ale hned následujícího roku byl zase zařízen v nové budově. V okolí byla konkurence, naproti byl hostinec U Hamrů, tabáčky U Kulatý báby a blíže k Senovážnému náměstí hospoda Na šlajferně. Zedníci, kteří stavěly budovu Pozemních staveb kolem roku 1960 připomínali, že raději chodili Na šlajfernu. Asi rozhodovala cenová skupina.  

Schwarzenbeský palác stavěl v roce 1912 budějcký stavitel Josef Pfeffermann pro knížete Adolfa Josefa ze Schwarzenberku podle návrhu Bohumila Dědka a Bohumila Vondráčka z Hluboké. Knížecí účtárna byla v provozu ještě pár let po znárodnění. Poslední útvar penzijního pojištění knížecích zaměstnanců skončil měnovou reformou v roce 1953.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Jan Mašek pomohl k útěku za hranice 27 osobám

úterý, 26. července 2016, 14:59

Před pěti lety, dne 26. července 2011, zemřel Jan Mašek, jeden z nejvýznamnějších jihočeských převaděčů a takzvaných...

České Budějovice očima Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Spadne...

neděle, 24. července 2016, 18:47

Každý dům má svoji historii, některé budovy ji mají zajímavou, některé fádní a jen velmi málo budov se může pochlubit historií...

Budějce mívaly splav na Vltavě mezi Dlouhou loukou a Sokolským...

čtvrtek, 21. července 2016, 12:35

K zapomenutým místním názvům v Budějcích patří lokalita „u splavu“. Měli jsme splav, i když ne tak slavný a romantický jako v...

Julius Meinl pražil denně v Budějcích kávu. Málokdo vůni odolal

čtvrtek, 14. července 2016, 18:58

I další čtvrtek patří novému dílu Drbny historičky. Jan Schinko se tentokrát věnuje rohu náměstí a Krajinské ulice. Zapátral ve...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Největší negativa jablonecké přehrady? Záchody i vzhled stánků

Přehradní nádrž Mšeno je srdcem Jablonce. V létě je u ní hlava na hlavě. Denně k ní míří desítky místních na procházku maminky s kočárkem, celé rodiny i kamarádi. Milují ji běžci, inlajnisté i pejskaři. Ve zdejší lokalitě je ale stále co vylepšovat a město šlo s nápady přímo za místními.

VIDEO: Chcete vidět mrtvé lidi? Vyfotit si je? Německý policista vyškolil českého řidiče

Statisíce shlédnutí získalo během krátké doby video, na kterém němečtí policisté „školí“ českého a maďarského řidiče. Důvodem je jejich chování, které by v našich končinách bylo považováno za neetické a u našich západních sousedů za nezákonné. Oba řidiči si totiž natáčeli místo tragické nehody, ke které došlo v úterý u Norimberku.

PRŮZKUM: Dezinformací na českých webech před eurovolbami nepřibylo

Dezinformací na českých webech v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu kvůli volbám přes původní obavy výrazně nepřibylo. Oznámil to dnes Pražský institut bezpečnostních studií na základě svého průzkumu. Podle něj se weby, které jsou známé šířením dezinformací, eurovolební kampaní významněji nezabývaly, pozitivně referovaly hlavně o hnutí SPD Tomia Okamury.