Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Jan Mašek pomohl k útěku za hranice 27 osobám

 
úterý, 26. července 2016, 14:59

Před pěti lety, dne 26. července 2011, zemřel Jan Mašek, jeden z nejvýznamnějších jihočeských převaděčů a takzvaných agentů-chodců, který po únoru 1948 pomohl k útěku za hranice do Německa sedmadvaceti spoluobčanům. Pojďme si krátce připomenout jeho život a činnost.

Jan Mašek se narodil v Českých Budějovicích dne 30. listopadu 1923. Bydlel v Plachého ulici čp. 12, kde jeho otec provozoval pohřebnickou živnost. Po absolvování čtyřleté obchodní akademie v Českých Budějovicích s výtečným prospěchem složil úspěšně přijímací zkoušky ke studiu na právnické fakultě. Vyhověl však prosbě svého otce a místo nástupu na vysokoškolská studia pomáhal otci v jeho živnosti.

Jan Mašek měl velké nadání ke studiu cizích jazyků – velice dobře ovládal němčinu, ruštinu, angličtinu, latinu, částečně pak italštinu a maďarštinu. Byl též vášnivým hudebníkem a sportovcem. Stal se členem oddílu boxu, kde se odehrálo osudové setkání s o dva roky mladším Jaroslavem Kaskou. Ten ho po únoru 1948 nejprve zapojil do činnosti ilegální skupiny Lípa, která tiskla a rozšiřovala protistátní letáky a posléze do skupiny Jana Rachače, Jana Petroviče a Josefa Důry, která organizovala a prováděla ilegální přechody do zahraničí osob, jimž hrozilo ze strany tehdejšího komunistického režimu zatčení či jiné represe.


Bývalá škola v Milešicích.

Přechod bývalých západních letců Štefana Dúbravy a Vlastimila Zahradníčka s jeho snoubenkou v květnu 1948 ještě pouze zorganizovali (vlastní přechod uskutečnil Jan Petrovič s Janem Rachačem), dalších přechodů se však Mašek s Kaskou společně či jednotlivě již aktivně účastnili. V polovině září převedli společně s Petrovičem, Rachačem a Důrou šest osob (kromě jiného Gustava Zapadla, předsedu Svazu přátel USA, s manželkou a dvěma malými dětmi), na Vánoce 1948 pak převedli do Bavorska pět osob, dne 21. ledna 1949 převedli Mašek s Důrou a Petrovičem za hranice sedm lidí (mezi nimi například Miroslava Vrbeče, operního pěvce).

Organizace všech těchto útěků je stejná: převáděné osoby jsou dopraveny do objektu bývalé školy v Milešicích, kde bydlí se svojí rodinou Jan Petrovič, a posléze jsou v nočních hodinách převáděny převaděči Petrovičem, Důrou, Rachačem (do svého zatčení na podzim 1948), Maškem a Kaskou po trase lesem mezi Bobíkem a Boubínem na Lenoru. Po překročení Teplé Vltavy pokračují Radvanovickým polesím kolem Dolního Cazova a po překročení hraničního Mechového potoku jsou po cca 150 metrech předávány majiteli budovy Bayerische Häusl v bavorské obci Schnellenzipf (stavba v současnosti již neexistuje). Po předání uprchlíků převaděči ihned nastupují cestu zpět, aby do rána byli zpět v Milešicích. Převaděči tak za noc urazili celkem takřka 50 kilometrů!  


Bayerische Häusl.

Ráno 19. února 1949 našel otec Jaroslava Kasky pod roletou svého obchodu (pekařství v Pětidomí, Dobrovodská ulice 2, nyní Dobrovodská 83/44) písemný vzkaz: „Pane Kaska, varujte Vašeho syna, dnes v noci došel fonogram na jeho zatčení.“ Tento vzkaz napsal Josef Rokycký, v té době pracovník kriminální úřadovny v Českých Budějovicích (poznámka autora na konci textu). Pro Jaroslava Kasku a Jana Maška nezbyla jiná varianta, než před zatčením utéci do zahraničí.

Ihned druhý den odjeli do Milešic k Petrovičům. I Janu Petrovičovi je zřejmé, že jeho činnost převaděče bude v nejbližší době odhalena, a proto se rozhodl se svojí manželkou utéci přes hranice také. Po nezbytných přípravách se dali na cestu a dne 24. února 1949 v ranních hodinách překročili Mašek, Kaska a manželé Petrovičovi u obce Schnellenzipf československé hranice. Mašek s Kaskou následně nabídli své služby západním výzvědným složkám a již od dubna 1949 jsou jako takzvaní agenti-chodci vysláni do Československa se špionážními úkoly.

Jan Mašek jako agent-chodec vykonal celkem 11 špionážních cest, přičemž 10 z nich vykonal společně s Jaroslavem Kaskou. Mašek s Kaskou vybudovali především na Českobudějovicku a v Praze širokou špionážní síť, do které zapojili více než 60 osob. Při návratu do Německa po splnění špionážních úkolů často převáděli na základě pokynů svých řídících orgánů do zahraničí další osoby. Jan Mašek jako agent-chodec převedl postupně šest lidí, mimo jiné například bývalého poslance Jiřího Corna. Celkem tak Jan Mašek pomohl k útěku do zahraničí 27 osobám.

Svůj poslední přechod uskutečnil Jan Mašek v srpnu 1951, jeho partnerem byl opět Jaroslav Kaska. Protože po smrtelném postřelení Bohumila Hasila, bratra Krále Šumavy Josefa Hasila, dne 13. září 1950 u Dolního Cazova, byla tradiční cesta používaná Janem Maškem a Jaroslavem Kaskou nebezpečná, rozhodli se přejít československé hranice z rakouské strany u obce Weitra. Po příchodu do Českých Budějovic však zjistili, že řada jejich spolupracovníků včetně rodinných příslušníků byla zatčena, a proto se rozhodli k rychlému návratu stejnou cestou zpět.


Mapa přechodů z výslechu Kasky. Křížky je vyznačena ilegální cesta.

Dne 17. srpna 1951 však byli Mašek s Kaskou zatčeni na rakouském území krátce po překročení hranic a předáni sovětským vyšetřovacím orgánům. Byli letecky převezeni do Moskvy, kde devět měsíců strávili při výsleších ve známé věznici Ljubljanka. Skutečnost, že nebyli hned po zatčení vydáni do Československa, jim s největší pravděpodobností zachránila život. V té době byla činnost agentů-chodců považována za vlastizradu a za tu existoval jen jeden trest – trest smrti. Dle dosud prozkoumaných historických dokumentů takto skončilo na popravištích na přelomu 40. a 50. let minulého století 43 československých agentů-chodců.

Po předání Kasky a Maška ze Sovětského svazu do Československa byli tito převaděči uvězněni a připravovalo se s nimi soudní řízení. Jan Mašek byl souzen Krajským soudem v Českých Budějovicích ve dnech 26. a 27. dubna 1954, tedy již v době po smrti Stalina a Gottwalda, a byl odsouzen „jen“ na doživotí. V rámci jiného soudního řízení byl k doživotí odsouzen i Jaroslav Kaska (v době útěku do zahraničí vykonával vojenskou službu a byl proto souzen vojenským soudem). 

Jan Mašek pobýval v nejrůznějších věznicích, jako vězeň tábora Bytíz u Příbrami pracoval v uranových dolech. Byl propuštěn v rámci amnestie dne 6. května 1964. Poté měl pochopitelné problémy s nalezením vhodného zaměstnání, nakonec byl díky svým jazykovým schopnostem zaměstnán u podniku Restaurace a jídelny Praha jako recepční, a to nejdříve v hotelu AXA a posléze v hotelu Belveder. Dne 7. ledna 1967 si Jan Mašek vzal za ženu Marii Růžičkovou, tehdy studentku Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Po srpnové okupaci Československa Jan Mašek dne 19. září 1968 legálně odjel na návštěvu do Rakouska a Švýcarska, z tohoto výletu se však již do Československa nevrátil. Jeho manželka Marie vycestovala krátce po své promoci dne 16. srpna 1970 s turistickým zájezdem Čedoku do Itálie a do Československa se již též nevrátila. Sešla se se svým manželem ve Švýcarsku, kde pak dlouhá léta společně žili. Po listopadu 1989 se manželé Maškovi vrátili do Československa a nalezli si nový domov v rodišti Marie Maškové v Lišově u Českých Budějovic. Jan Mašek umřel 26. července 2011 a byl pohřben na hřbitově v Lišově.


Pozn.: Josef Rokycký byl v rámci soudního řízení s Janem Maškem odsouzen za pomoc při ilegálních přechodech k jedenácti letům vězení.

Napsal(a) Pavel Moc

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Policie žádá o pomoc při pátrání po Pavlíně...

  • Budějcký advent nabídne tradici i novinky....

  • Na Písecku byla potvrzena smrtelná...

  • Rozloučení je velmi silným okamžikem. A...

Reklama
 
 

Kam dál?

České Budějovice očima Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Spadne Alžír?

neděle, 24. července 2016, 18:47

Každý dům má svoji historii, některé budovy ji mají zajímavou, některé fádní a jen velmi málo budov se může pochlubit...

Budějce mívaly splav na Vltavě mezi Dlouhou loukou a Sokolským ostrovem

čtvrtek, 21. července 2016, 12:35

K zapomenutým místním názvům v Budějcích patří lokalita „u splavu“. Měli jsme splav, i když ne tak slavný a romantický...

Julius Meinl pražil denně v Budějcích kávu. Málokdo vůni odolal

čtvrtek, 14. července 2016, 18:58

I další čtvrtek patří novému dílu Drbny historičky. Jan Schinko se tentokrát věnuje rohu náměstí a Krajinské ulice....