Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Kdo neměl patřičné vystupování, byl Šmídovňák. Termín se používal v celém městě

 
čtvrtek, 7. července 2016, 18:09

Po týdnu nesmí znovu chybět Drbna historička. V ní se Jan Schinko tentokrát zaměřil na Šmídovnu, která byla dlouhou dobu bydlištěm pro chudé obyvatele Budějc. Termín „Šmídovňák“ se navíc přeneseně používal v celém městě. Proč?

Na snímku z přelomu 60. a 70. let 20. století se na Pražské třídě bourá vpravo chvalně i nechvalně známá Šmídovna. V domovním bloku vlevo prosperuje gastronom a pozadí po pravém bloku zaplňuje koldům. Za koldomem se Pražská trochu lomí směrem na Mariánské náměstí. Gastronom, hovorově gastráč nebo gastrák, byl na Pražské otevřen v říjnu 1954. Vzniknul rekonstrukcí patrového domu bývalé zasilatelské firmy Reiter. Potravinářský velkoobchod pojatý jako samoobsluha se sice jmenoval VZOR, ale neujalo se to, nakupovalo se podle pamětníků v gastráči.

V době neonů se na gastronomu instaloval velkoplošný neon VZOR. Byl to na tu dobu ve městě nejmodernější obchod, navíc dobře zásobovaný. Druhá samoobsluha potravin byla otevřena na rohu Divadelní a Široké, kde se říkalo u Kauckých. Původně se o gastronomu před rokem 1954 uvažovalo v paláci Fénix, něco jako dům potravin, ale špatně by se tam zásobovalo. VZOR byl dobrý, ale ve světě už podobné „vzory“ byly běžné, takže zase tak velké vítězství socialismu, jak se hlásalo, to nebylo.

Celý blok domů vlevo mezi ulicemi Skuherského a Šrámkovo byl zlikvidován před stavbou Hotelu Mír (původně Crystal), později, když se slavila „glajcha“, bylo najednou oznámeno, že se bude hotel jmenovat Gomel. Ještě předtím, v srpnu 1971, byla v gastronomu potichu uvedena do prodeje coca-cola.

Polozbořená Šmídovna vpravo stála naproti ústí Šrámkovy ulice. Václav Ambrož uvádí, že na stejné parcele co Šmídovna existoval dvorec už ve 13. století jako jeden z prvních objektů na nově vyměřené Pražské silnici, která se po roce 1265 oddělila od starší Staroměstské. Dvorec změnil vzhled na přelomu 16. a 17. století a v 19. století.

Jádro a klenuté sklepy zůstaly renesanční. Pravděpodobně po poslední klasicistní přestavbě se v domě objevila hospoda.

Název Šmídovna je odvozen od někdejší kovárny ve dvoře (die Schmiede). Ne podle jistého Šmída, který bydlel v domečku postaveném ve Šmídovně až v roce 1925, i když asi k věhlasu Šmídovny přispěl. Policejní ředitelství oznámilo, že dnem 13. srpna 1928 přestěhovalo policejní strážnici z Mariánského náměstí do Šmídovny. Každou chvíli totiž někdo ze Šmídovny volal policii, takže se vyplatilo mít stanici přímo v centru dění a rvačky a facky hned na místě řešit.

Ve Šmídovně byl velký sál, kde se konaly velmi bujaré tancovačky. Obyvatelé Šmídovny patřili ve městě k chudším až nejchudším. Byly tam nouzové byty o jedné místnosti a vypráví se, že poté, co se zrušil velký sál pro plesy a zanikla hospoda, vznikly v tom sále byty, které byly na podlaze vymezeny křídou a odděleny dekou nebo zavěšeným prostěradlem. Sociální instituce hřímaly, že se musí zamezit, aby se v takovém prostředí konalo před mládeží všechno od početí až po porod.

Termín „Šmídovňák“ se přeneseně používal v celém městě. Kdo neměl patřičné vystupování a spisovný slovník, byl Šmídovňák. Když se někde někdo pral, byl původcem Šmídovňák. Nejneukázněnější žáci byli ze Šmídovny. Stačilo jen „je ze Šmídovny“. Podle pamětníků (ještě žijí) nebydleli ve Šmídovně horší lidi než jinde. Žili tam dobří i nedobří, pracovití i nepracovití, netrestaní i trestaní, rodiny šťastné i nešťastné. V roce 1932 dle seznamu oprávněných voličů bydlelo ve Šmídovně 111 dospělých osob. Politici několika režimů chtěli Šmídovnu zbourat, ale obávali se obyvatel a ještě více dětí, kam s nimi. Až když se „asanovala“ Pražská, tak historická budějcká neopakovatelná Šmídovna zanikla. 

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Vory se plavily za klášterem nejméně od roku 1316

pátek, 1. července 2016, 09:45

Další díl Drbny historičky se věnuje vorům. Jan Schinko mlvuí třeba o prostoru mezi Žitným mlýnem a Předním mlýnem, kde byla...

Metropol byl na příkaz srovnán se zemí. Dodnes v místech vyhlášené...

pátek, 24. června 2016, 08:44

O týden později znovu přichází na řadu Drbna historička. Jan Schinko se podíval na Metropol, který byl stržen v roce 1962. Na...

Žluté tužky a černá tuha značky Koh-i-noor zřejmě odrážely vztah k...

čtvrtek, 16. června 2016, 18:50

Pokračování dvoudílného seriálu Drbny historičky o areálu továrny L. & C. Hardmuth připravil historik Jan Schinko na tento...

Nabídka Adalberta Lanny přesvědčila Carla Hardtmutha přestěhovat...

čtvrtek, 9. června 2016, 18:23

Každý čtvrtek patří Drbně historičce a ani tentokrát tomu nebude výjimkou. Historik Jan Schinko se podíval na firmu L. & C....

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

SOUTĚŽ: Na původu záleží. České kuře, Vodňanské kuře

Valí se na vás ohromná množství reklam snažící se zaujmout vaši pozornost? Rádi byste vybrali to nejlepší, ale přestáváte se v nabídce orientovat? Jak poznat zaručeně český výrobek, aniž byste trávili dlouhé chvíle luštěním etiket? Kuře s rodokmenem, jak už z názvu vypovídá, se hrdě hlásí ke svému českému původu, otevřeně ho přiznává a nestydí se za něj. Každý ví, že jedině Kuře s rodokmenem má garantovaný původ, vyrůstá na českých farmách, zobe české krmivo, je pod neustálým veterinárním dohledem a zpracovává ho tým zaměstnanců české společnosti Vodňanská drůbež.

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).