Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Vory se plavily za klášterem nejméně od roku 1316

 
pátek, 1. července 2016, 09:45

Další díl Drbny historičky se věnuje vorům. Jan Schinko mlvuí třeba o prostoru mezi Žitným mlýnem a Předním mlýnem, kde byla vorová propusť. Vory se plavily za klášterem od roku 1316.

Na romantické pohlednici z let před rokem 1930 je zachycena Vltava (s vodou Malše) po proudu za klášterem směrem k Přednímu mlýnu. Přední Mlýn jako Hotel Budweis se zachoval dodnes. Vlevo starší objekt na ostrůvku v řečišti Vltavy je Žitný mlýn, který byl sice zbořen, ale až poté, co dne  31. března 1929 vyhořel. Tehdy v něm měla jednota Sokol plovárnu a podle zprávy hasičského sboru města byl požár založen úmyslně. Možná, že kdyby neznámý žhář Žitný mlýn nezničil (ať již to byl příznivec nebo nepříznivec Sokola), měli bychom výtvarně hodnotné zákoutí města.

Mezi Žitným mlýnem a Předním mlýnem byla vorová propusť (na pohlednici to není tak dobře vidět). Nad ní byla lávka, jediný přístup „suchou nohou“ na ostrůvek se Žitným mlýnem. Stávali tam diváci přihlížející, jak to plavci zvládnou. Vor dlouhý až 140 metrů byl nebezpečný hlavně pod propustí. Vor bratrů Němečkových smetl u zahrady hostince U Zelené ratolesti posluhovačku Semrádovou, která tam máchala prádlo a nedbala signálů, že jede vor. Vytáhli ji, ale v nemocnici zemřela. 

Například vor, přesněji pramen, Josefa Husy dlouhý 140 metrů se skládal ze 142 klád a měl tudíž značnou hybnost a sílu. Mimo propusti dosahoval pramen rychlosti 3 až 6 km za hodinu podle stavu vody. V některých místech kupříkladu ve Svatojánských proudech byla rychlost mnohem vyšší. Na pohlednici není vidět na vorech žádný plavec. Vor tam asi parkoval a voraři-plavci šli na svačinu do hospody U Tří sedláků na rohu České a Hroznové. Hlavní proud Vltavy protékal jezem mezi ostrůvkem se Žitným mlýnem a pozdějším Sokolským ostrovem.

Vory se plavily za klášterem nejméně od roku 1316, kdy voroplavba byla předmětem privilegia Jana Lucemburského. Karel IV. vydal potom v roce 1366 nařízení o jezech a vorových propustí. Vory v 19. století do roku 1894 byly dlouhé až 150 metrů a široké 5 až 6 metrů. V roce 1894 byla nařízena max délka 130 metrů. Vory na Malši byly užší 2,5 až 3 metry a u Červeného dvora se převazovaly na širší. Z Vyššího Brodu do města trvala jízda vorů průměrně 25 hodin, z města do Prahy 45 hodin.

Vozila se sůl, tuha, stavební materiál i potraviny. Hokynářky se zbožím byly za 45 hodin v Praze-Vyšehrad, odtud od hospody Na Výtoni k hospodě U Kopů a pak už to měli Pražáci na trhu. Je přesně doloženo, že v roce 1908 se dovezlo do Prahy 100 477 kop vajec, 354 hus, 805 kachen, 212 slepic, 465 zajíců a kůzlat, 3 090 párů kuřat, 73 q másla, 72 q brambor, 17 q jablek, švestek a jahod (tím se myslely černé jahody, jak se říkalo na jihu, teprve v Praze to byly borůvky).

Mimo jiné se do Prahy na vorech dovezlo za rok také 54 015 pražců, 29 552 chmelových tyček a 1 080 kop sudových obručí. Kromě vorů jezdily do Prahy cíly a šífy a také plně naložené. Některé vory měly vzadu přivázané haltýře plné ryb. Pražáci   kupovali všechno. Vory jako dřevo se také prodaly. Hokynářky a plavci museli ale zpátky. Kdo víc vydělal jel vlakem, nebo si sjednal povoz. Šífy se také prodávaly, nebo je zpět táhly koně, kteří šli po břehu.

Voraři měli svoji poezii. Na voru bylo ohniště, jelo se i v noci, pramen byl podle předpisu vpředu a vzadu osvětlen a zpívalo se. Často o panence modrooké, která ztratila věnec zelený a prosila voraře: „Voraři, vy voraři, na vory sedejte, můj věnec překrásně zelený se vydat hledejte.“ Voraři: „Kdybysme zapřahali tři sta párů koní, tvůj věnec překrásně zelený nikdo nedohoní.“ Jen se vorařům-plavcům nevyplnila základní víra předávající se po staletí: „Všechno pomine, jen plavba nikdy ne.“ 

Napsal(a) Jan Schinko

Kam dál?

Za vysvědčení dostaly děti na Srubci hřiště

pátek, 1. července 2016, 08:20

Vypuštěním 400 balónků odstartovaly prázdniny děti ze Srubce na Českobudějovicku. Číslo přitom nebylo náhodné. Symbolizovalo...

První zahraniční turnaj karatisté zvládli. Teď míří do Chorvatska

čtvrtek, 30. června 2016, 19:10

Poslední dva turnaje v první polovině roku si českobudějovický oddíl TJ Karate naplánoval v zahraničí. Minulý týden v Rakousku...

První absolventi VŠTE převzali titul Ing. za technický obor

čtvrtek, 30. června 2016, 17:50

Prvních 31 absolventů Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích (VŠTE) ve čtvrtek při slavnostních promocích...

Navštivte Živé soboty v Muzeu Novohradských hor

čtvrtek, 30. června 2016, 14:57

V sobotu 2. července zahajuje Sýpka Horní Stropnice - Muzeum Novohradských hor Živé soboty. Každou prázdninovou sobotu se bude...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • VIDEO: Propojka Máje a Vltavy je otevřena....

  • Policisté vypátrali dvanáctiletého chlapce z...

  • Své ano si řekli na jednotce intenzivní péče...

  • VIDEO: Jižní Čechy zasáhla bouře. Na...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Policie podle České televize zadržela muže podezřelého z napadení Kvitové

Podle informací České televize policisté zadrželi muže, který je podezřelý z předloňského napadení tenistky Petry Kvitové. S informací přišla veřejnoprávní televize, policisté se k podrobnostem zatím nevyjadřují.

Studie o vlivu fanoušků potvrdila existenci „12. muže na hřišti“

Studie vypracovaná sportovními psychology pro společnost Mastercard, sponzora Ligy mistrů UEFA, zjistila, že fanoušci skutečně dokážou být „12 mužem na hřišti“. Hlasitá podpora z tribun a mávání klubovými vlajkami a šálami dokáže ovlivnit duševní rozpoložení fotbalistů a zvýšit jejich úsilí až o osm procent. Když se vezme v potaz dopad na všech 11 hráčů týmu, odpovídá takové navýšení prakticky hráči navíc. Finalisté letošní Ligy mistrů, Liverpool a Real Madrid, tak budou mít i tajnou zbraň: své fanoušky.

Život s hlavou nad rybníčkem. O těch, co jsou pod vodou, nevíte nic

V Česku je v exekuci zhruba 900 tisíc lidí. O jejich životech, osudech, pocitech a frustracích i důvodech, proč volí extrémisty, populisty a Zemana, však centrální média, politici ani lidé, kteří neřeší existenční problémy, mnoho neví.