Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Žluté tužky a černá tuha značky Koh-i-noor zřejmě odrážely vztah k Vídni

 
čtvrtek, 16. června 2016, 18:50

Pokračování dvoudílného seriálu Drbny historičky o areálu továrny L. & C. Hardmuth připravil historik Jan Schinko na tento čtvrtek. Nyní třeba popisuje, proč byly tužky žluté.

Na pohlednici pořízené po roce 1903 je zachyceno panorama města z Vodárenské věže, přičemž tehdejší autor se asi zaměřil na areál továrny L. & C. Hardtmuth, který se nachází dole v popředí jako na dlani. Vlevo je vidět, že Vltava má dvě ramena, která vytvářela Střelecký ostrov. V části Střeleckého ostrova na pohlednici byl zařízen Schillerův park s altánem. K dispozici byla vlevo Restaurace Tivoli. V pozadí za Hardtmuthkou lze rozeznat synagogu z roku 1888, továrnu firmy Stegmann 1898, vilu Lischoli (Lamezánka) 1900, okresní dům 1902 a soud 1903.

Od roku 1848 zaučoval Carl Hardtmuth ve vedení rodinné továrny svého syna Franze Hardtmutha. V roce 1851 odjel Franz, tehdy mu bylo 19 let na příkaz otce do Londýna, kde strávil dva roky a seznámil se s tamní výrobou kameniny a tužek. To se praktikovalo běžně, že syn (předpokládaje, že jednou převezme podnik) šel na stáž, pracovat nebo studovat do tenkrát průmyslově vyspělejší Anglie. Od pobytu v Anglii se odvíjí pozdější název světové žluté tužky Koh-i-noor.

V roce 1850 se totiž dostal do anglického korunního pokladu indický diamant, který měl v tom čase název Koch-i-nur, což se překládalo jako „Hora světla“. O dva roky později se diamant vybrousil do briliantového tvaru a stal se neoficiálním symbolem krásy a ceny. Právě tehdy Franz Hardtmuth v Londýně meškal a s velkou pravděpodobností se může odhadovat, že diamant viděl. A diamant ho zaujal.


Současný pohled.

Po návratu z Londýna měl obchodní a výrobní starosti s továrnou a až v roce 1889 se vzpomínka na diamant jako nápad propojila s tužkami. Do deníku si dne 2. února 1889 zapsal: „Chci dáti do prodeje nový druh nejlepších tužek. Budou žlutě leštěné se zlatou značkou KOH-I-NOOR.“ Původní tvar Koch-i-nur byl časem psán podle angličtiny a tak se to tehdy ustálilo v Anglii a Britském společenství.

Žlutá barva nebyla vybrána náhodně. Žlutá a k tomu černá tuha odrážely zřejmě vztah k Vídni. Franz Hardtmuth se narodil v roce 1832 ve Vídni, kde bydlel a chodil do školy, až kolem roku 1848 se přestěhoval s rodiči do Budějovic. Může se odhadovat, cítil-li se více Vídeňákem, nebo Budějčákem. Asi napřed Vídeňákem. Jako patriot rakousko-uherského císařství a úspěšný podnikatel byl v roce 1873 povýšen do šlechtického stavu. A právě císařství mělo černožlutý prapor.

Žlutá tužka Koh-i-noor byla vyráběna v 17 tvrdostech tuhy. K označení tvrdosti se zavedl nový systém s využitím písmen B, H a F. Písmena měla také pozadí. F symbolizovalo jméno Franz, H bylo Hardtmuth a B Budweis. Tato žlutá tužka z roku 1889 se stala vzorem úředních norem pro jednotlivé stupně tvrdosti tuhy. Nejměkčí byla a vlastně pořád je tužka 6B (tuha se na papíře dá rozmáznout), přibližně uprostřed je tužka HB a nejtvrdší je 8H (s tou se už kreslit ani nedá).

Konkurence žlutou barvu a členitý název Koh-i-noor kritizovala, že je to nevhodné, nepraktické, bláznovství apod., ale marně. Rozhodla kvalita a dodržování stupňů tvrdosti, to konkurence nedosahovala. Poeticky řečeno – žlutá tužka obletěla svět. Carl Hardtmuth, otec Franze, se slávy žluté tužky se nedožil. Roku 1874 byl jmenován čestným občanem města, byl třetím presidentem Obchodní a živnostenské komory, ale v září 1881 zahynul tragicky v Alpách u Gmundenu, když ho zasáhl uvolněný kámen. Majitelem firmy po smrti Carla se stal syn Franz, který zemřel v roce 1896. Potom přešlo vlastnictví firmy na nově zřízenou rodinnou společnost.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Nabídka Adalberta Lanny přesvědčila Carla Hardtmutha přestěhovat...

čtvrtek, 9. června 2016, 18:23

Každý čtvrtek patří Drbně historičce a ani tentokrát tomu nebude výjimkou. Historik Jan Schinko se podíval na firmu L. & C....

Věž Manda byla zcela zbytečně stržena v roce 1904. Učinila místo nově...

čtvrtek, 2. června 2016, 19:52

Také další čtvrtek patří pohledu do budějcké historie. Jan Schinko nakoukl na místo, kde dříve stávala věž Manda pojmenovaná po...

Pražská brána se na konci 19. století stala obětí komerce

čtvrtek, 26. května 2016, 17:45

Na pohlednici starší než rok 1908 je průhled z Mariánského náměstí do Krajinské. Vpravo (to již za Mlýnskou stokou) stojí vysoký...

Po otevření Prioru začala Broukárna trpět. Na šest let ji zavřel...

čtvrtek, 12. května 2016, 19:20

Obchodní dům Brouk a Babka má za sebou zajímavou historii. Název získal podle studentů obchodní akademie v Praze. Více už však v...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

SOUTĚŽ: Na původu záleží. České kuře, Vodňanské kuře

Valí se na vás ohromná množství reklam snažící se zaujmout vaši pozornost? Rádi byste vybrali to nejlepší, ale přestáváte se v nabídce orientovat? Jak poznat zaručeně český výrobek, aniž byste trávili dlouhé chvíle luštěním etiket? Kuře s rodokmenem, jak už z názvu vypovídá, se hrdě hlásí ke svému českému původu, otevřeně ho přiznává a nestydí se za něj. Každý ví, že jedině Kuře s rodokmenem má garantovaný původ, vyrůstá na českých farmách, zobe české krmivo, je pod neustálým veterinárním dohledem a zpracovává ho tým zaměstnanců české společnosti Vodňanská drůbež.

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).