Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Žluté tužky a černá tuha značky Koh-i-noor zřejmě odrážely vztah k Vídni

 
čtvrtek, 16. června 2016, 18:50

Pokračování dvoudílného seriálu Drbny historičky o areálu továrny L. & C. Hardmuth připravil historik Jan Schinko na tento čtvrtek. Nyní třeba popisuje, proč byly tužky žluté.

Na pohlednici pořízené po roce 1903 je zachyceno panorama města z Vodárenské věže, přičemž tehdejší autor se asi zaměřil na areál továrny L. & C. Hardtmuth, který se nachází dole v popředí jako na dlani. Vlevo je vidět, že Vltava má dvě ramena, která vytvářela Střelecký ostrov. V části Střeleckého ostrova na pohlednici byl zařízen Schillerův park s altánem. K dispozici byla vlevo Restaurace Tivoli. V pozadí za Hardtmuthkou lze rozeznat synagogu z roku 1888, továrnu firmy Stegmann 1898, vilu Lischoli (Lamezánka) 1900, okresní dům 1902 a soud 1903.

Od roku 1848 zaučoval Carl Hardtmuth ve vedení rodinné továrny svého syna Franze Hardtmutha. V roce 1851 odjel Franz, tehdy mu bylo 19 let na příkaz otce do Londýna, kde strávil dva roky a seznámil se s tamní výrobou kameniny a tužek. To se praktikovalo běžně, že syn (předpokládaje, že jednou převezme podnik) šel na stáž, pracovat nebo studovat do tenkrát průmyslově vyspělejší Anglie. Od pobytu v Anglii se odvíjí pozdější název světové žluté tužky Koh-i-noor.

V roce 1850 se totiž dostal do anglického korunního pokladu indický diamant, který měl v tom čase název Koch-i-nur, což se překládalo jako „Hora světla“. O dva roky později se diamant vybrousil do briliantového tvaru a stal se neoficiálním symbolem krásy a ceny. Právě tehdy Franz Hardtmuth v Londýně meškal a s velkou pravděpodobností se může odhadovat, že diamant viděl. A diamant ho zaujal.


Současný pohled.

Po návratu z Londýna měl obchodní a výrobní starosti s továrnou a až v roce 1889 se vzpomínka na diamant jako nápad propojila s tužkami. Do deníku si dne 2. února 1889 zapsal: „Chci dáti do prodeje nový druh nejlepších tužek. Budou žlutě leštěné se zlatou značkou KOH-I-NOOR.“ Původní tvar Koch-i-nur byl časem psán podle angličtiny a tak se to tehdy ustálilo v Anglii a Britském společenství.

Žlutá barva nebyla vybrána náhodně. Žlutá a k tomu černá tuha odrážely zřejmě vztah k Vídni. Franz Hardtmuth se narodil v roce 1832 ve Vídni, kde bydlel a chodil do školy, až kolem roku 1848 se přestěhoval s rodiči do Budějovic. Může se odhadovat, cítil-li se více Vídeňákem, nebo Budějčákem. Asi napřed Vídeňákem. Jako patriot rakousko-uherského císařství a úspěšný podnikatel byl v roce 1873 povýšen do šlechtického stavu. A právě císařství mělo černožlutý prapor.

Žlutá tužka Koh-i-noor byla vyráběna v 17 tvrdostech tuhy. K označení tvrdosti se zavedl nový systém s využitím písmen B, H a F. Písmena měla také pozadí. F symbolizovalo jméno Franz, H bylo Hardtmuth a B Budweis. Tato žlutá tužka z roku 1889 se stala vzorem úředních norem pro jednotlivé stupně tvrdosti tuhy. Nejměkčí byla a vlastně pořád je tužka 6B (tuha se na papíře dá rozmáznout), přibližně uprostřed je tužka HB a nejtvrdší je 8H (s tou se už kreslit ani nedá).

Konkurence žlutou barvu a členitý název Koh-i-noor kritizovala, že je to nevhodné, nepraktické, bláznovství apod., ale marně. Rozhodla kvalita a dodržování stupňů tvrdosti, to konkurence nedosahovala. Poeticky řečeno – žlutá tužka obletěla svět. Carl Hardtmuth, otec Franze, se slávy žluté tužky se nedožil. Roku 1874 byl jmenován čestným občanem města, byl třetím presidentem Obchodní a živnostenské komory, ale v září 1881 zahynul tragicky v Alpách u Gmundenu, když ho zasáhl uvolněný kámen. Majitelem firmy po smrti Carla se stal syn Franz, který zemřel v roce 1896. Potom přešlo vlastnictví firmy na nově zřízenou rodinnou společnost.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Vědci objevili skupinu látek s vysokým účinkem proti viru zika

čtvrtek, 16. června 2016, 17:23

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR a brněnského Výzkumného ústavu veterinárního lékařství objevili...

Teplárna České Budějovice hledá bezpečnostního technika

čtvrtek, 16. června 2016, 15:57

Hledáte zaměstnání v technickém oboru? Možná vás zaujme nabídka českobudějovické teplárny. Ta má volné místo na pozici...

Světová liga ve volejbale je zpátky. Vytvoří fanoušci v Budvar aréně...

čtvrtek, 16. června 2016, 11:56

První ostrý test čeká volejbalisty české reprezentace pod vedením nového španělského kouče Miguela Ángela Falascy. Od pátku do...

Cestující z Českých Budějovic do Českých Velenic musí počítat s...

čtvrtek, 16. června 2016, 09:23

Ve čtvrtek začala čtyřměsíční výluka na trati z Českých Budějovic do Českých Velenic. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) tam...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • VIDEO: Na budějckém nádraží se předvečer...

  • To je strašná divočina. Kdo tohle vymyslel,...

  • GLOSA: Lukáš Dvořák aneb malý velký muž

  • Po šestnáctileté dívce pátrají...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Příběh legendárních Lužánek oblétne svět. Dokument získal nominaci na filmový festival v Mexiku

Od památné fotbalové rozlučky Petra Švancary, kdy Lužánky po letech ožily energií desítek tisíc fanoušků, sice uběhly už více než tři roky, příběh legendárního fotbalového svatostánku ale tentokrát doslova obletí svět. Dokumentární film Stadion Tomáše Hlaváčka byl totiž nominován na mezinárodní festival dokumentárních filmů v Mexiku. Na International Documentary Film Festival of Mexico City (DocsMX) ho budou 14. až 16. října promítat dokonce třikrát.

Úroveň informační a digitální gramotnosti na školách? Neuspokojivá, přiznává ministerstvo

Jaká je úroveň digitální gramotnosti a výuky IT na českých základních a středních školách? Podle poslední zprávy České školní inspekce neuspokojivá, což přiznává také ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Příliš nepřesvědčili ani průzkumy a testy, které ukázaly na řadu nedostatků. Podle ministerstva by ale mohlo svítat na lepší zítřky.

Tisíce dětí potřebují pomoc zemí jako Česko. Nápad s 50 sirotky ale poškodily chyby organizátorů

Mediální jiskření kolem přijetí či nepřijetí „50 syrských sirotků“ v posledních dnech pomíjelo podstatný fakt: V první fázi mělo jít především o politické gesto, ne o propracovaný plán. Europoslankyně Michaela Šojdrová chtěla, aby český parlament projednal usnesení k přijetí omezeného počtu dětí zasažených válečnými konflikty. Iniciativa ale utrpěla už na začátku komunikačními chybami těch, co ji vymysleli.