Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Nabídka Adalberta Lanny přesvědčila Carla Hardtmutha přestěhovat firmu z Vídně do Budějc

 
čtvrtek, 9. června 2016, 18:23

Každý čtvrtek patří Drbně historičce a ani tentokrát tomu nebude výjimkou. Historik Jan Schinko se podíval na firmu L. & C. Hardtmuth, která se v devatenáctém století přestěhovala z Vídně do Českých Budějovic.

Reklamní kresba firmy L. & C. Hardtmuth z let kolem roku 1908 soudě podle toho, že záložna na rohu náměstí a ulice U Černé věže je ještě v klasicistní podobě domu poslance Schiera. Potom byla přestavěna v okázalém novorenesančním stylu, anebo kreslíř použil starší siluetu severovýchodního koutu náměstí později. Náměstí na kresbě opticky neovládá Černá věž, ale tužka. Móda odpovídá začátku 20. století. Budějce samostatnou módu nedělaly, přizpůsobovaly se trendům z Prahy, které kopírovaly Paříž, Vídeň a trochu Londýn. Jen několik budějckých modistek jezdilo přímo do Paříže a rovnou přivezly nejnovější módu.

Dámy podle této reklamy měly velká poprsí a útlé pasy. Pánové nosili prvotřídní výrazný oblek a kloboukem naznačovali movitost. Podle jiných dobových fotografií a kreseb i ten, kdo doma nosil starou umaštěnou čepici si vzal na náměstí naleštěný klobouk, takže podle této kresby se nedá globálně říci, že tenkrát ve městě měly dámy velká poprsí, útlé pasy a pánové byli movití.  

Původní vídeňskou firmu Josefa Hardtmutha z roku 1790 na výrobu kameniny a tužek přestěhoval do města Carl Hardtmuth v roce 1847. Vyhlédl si místo už kolem roku 1833, kdy se mu zamlouval pozemek mezi koňskou dráhou a pravým ramenem Vltavy. Bylo to dno vysušeného Krumlovského rybníku a hlavně nedaleko centra města, přičemž přes Malši již byl postaven pro koňku a pěší most. Ale to ještě nebylo pro rozhodnutí se přestěhovat z Vídně podstatné.

Shodou okolností (prostě náhoda) se Carl Hardtmuth (1804 – 1881) na studiích ve Vídni setkal a seznámil s Adalbertem Lannou (1805 – 1861). Byli vrstevníci a měli stejné technické a podnikatelské zájmy, byť každý z trochu jiného oboru. Rozuměli si. Adalbert Lanna nabídl Carlu Hardtmuthovi, že mu zařídí vše potřebné pro přestěhování podniku do Budějc a dále, že mu pomůže zajišťovat dopravu materiálu do nové továrny a dopravu výrobků na místo určení.

Je pravděpodobné, že nabídka Lanny rozhodla. Vedle toho, že tady na jihu Čech se nacházela levná tuha, levné suroviny pro kameninové výrobky a ještě relativně levná pracovní síla. Lanna provozoval lodní dopravu, měl v nájmu koňku a různě investoval do regulací řek a staveb mostů. Pro Hardtmutha i Lannu byla nabídka výhodná. Carl Hardtmuth pár let váhal. Jistě vážil stěhování strojů apod. na formanských vozech po tehdejších prašných silnicích (železnice Vídeň – Budějovice je až z roku 1868).

Ale rozhodl se, pozemky od města koupil a dne 31. července 1846 uzavřel s městským stavitelem Josefe Sanderem smlouvu o stavbě nové továrny. Na konci roku 1847 byl již v hlavních budovách továrny zahájen provoz. Nejprve nepřevažovala výroba tužek. Ještě předtím, než byla zahájena výroba kameniny a tužek zemřel náhle technický poradce a ředitel továrny pan Welsch, který byl předtím dílovedoucí továrny ve Vídni. Rozuměl technologii a na něm „stála“ výroba.

Carl Hardtmuth proto zapojil do podniku svého syna Franze, kterému bylo tehdy jen 15 let. Poslal ho na studie do Anglie. Po návratu z Anglie zmodernizoval výroby a začala světově slavná etapa Hardtmuthky. Franz Hardtmuth později v roce 1879 zapsal do svého deníku, že by ke stěhování továrny z Vídně do Budějovic nedošlo, kdyby ředitel Welsch zemřel o jediný rok dříve. To jistě mu naznačil nebo přímo řekl otec Carl Hardtmuth. Sám jako patnáctiletý situaci kolem stěhování asi tak nevnímal. Není ani vyloučeno, že se mu z Vídně stěhovat nechtělo.

Může se poeticky říci, že Hardmuthka počala na setkání studentů Vídeňáka Carla Hardmutha a Budějčáka Adalberta Lanny ve Vídni.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Na náměstí se možná znovu objeví ledová plocha

čtvrtek, 9. června 2016, 17:08

Léto je sice na spadnutí, ale na radnici už myslí i na Vánoce. Někteří snad ještě pamatují, že před lety se na náměstí Přemysla...

SOUTĚŽ: Vyhrajte lístky na koncert výbušniny s názvem Vladivojsko

čtvrtek, 9. června 2016, 16:26

Jedinečná zpěvačka Vladivojna La Chia se chystá do Českých Budějovic! V pátek 10. června zahřmí se svou novou kapelou Vladivojsko...

Kapela Pub Animals vydala červenomodrý klip, premiéra se konala pod...

čtvrtek, 9. června 2016, 15:56

Pub Animals vydali klip k titulní písni ze stejnojmeného alba s názvem Fatherland. Premiéra se konala v budějcké Besedě pod širým...

Českobudějovické komunitní centrum na sídlišti Máj otevřelo novou...

čtvrtek, 9. června 2016, 11:50

Salesiánské středisko mládeže otevřelo v prostorách moderního komunitního centra, které zanedlouho oslaví dva roky od svého...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Na budějckém vlakovém nádraží zasahovala...

  • Při tragické nehodě u Besednic zemřel...

  • Firma Schickaneder hledá nové řidiče. Nabízí...

  • Na nové protihlukové stěně v budějckém...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Česká republika jako most mezi východem a západem?

Od konce druhé světové války je koncepce Československa, respektive České republiky jako mostu mezi západem a východem opakovaně navrhována částí politické scény jako dobrá zahraniční politika. Předtím, než začneme souhlasně kývat, měli bychom si však položit otázku: Byla tato politika někdy u nás vůbec úspěšně provozována?

Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 76 let herec František Švihlík

Ve věku 76 let zemřel po dlouhé nemoci oblíbený český herec František Švihlík. Diváci si ho zapamatovali zejména rolí sympatického strážmistra-fotografa Čendy Němce v seriálu Četnické humoresky. Informaci sdělila České televizi hercova rodina.

Soud vyhověl žalobci, v kauze nelegálního lihu zvýšil tresty

Olomoucký vrchní soud dnes zvýšil tresty šesti ze sedmi obžalovaných v kauze odběratelů a distributorů nelegálního lihu podnikatele Radka Březiny, kteří byli spjati s Likérkou Drak. Z deseti na 11 let zvýšil soud trest jednateli distribuční firmy Verdana Robertu Sedlaříkovi, o 1,5 roku na 9,5 roku zvýšil trest tehdejšímu jednateli další distribuční firmy Dominikovi Nagymu. Majiteli likérky Pavlu Čanigovi soud potvrdil 11,5 roku, žalobce dnes stáhl odvolání v jeho neprospěch. Důvodem je Čanigova spolupráce při odkrývání této trestné činnosti.