Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Věž Manda byla zcela zbytečně stržena v roce 1904. Učinila místo nově otevřené ulici

 
čtvrtek, 2. června 2016, 19:52

Také další čtvrtek patří pohledu do budějcké historie. Jan Schinko nakoukl na místo, kde dříve stávala věž Manda pojmenovaná po lazebnici Magdaleně Kozlovcové. Více už na následujících řádkách Drbny historičky.

Pohled do Kněžské ulice směrem k Široké před rokem 1903 uzavírá trochu napříč postavená hradební věž zvaná Manda s částí vnitřní vysoké hradby. Kněžská v těch místech ale nekončí, vpravo vede zajímavá ulička do Široké. Manda vysoká 21 metrů s hradbou zpětně ukazuje, jak vypadaly gotické hradby zevnitř města. Hradební věže zpevňovaly hradební systém v místech zalomení půdorysu nebo na konci ulic. Mezi nimi stály v hradbě bašty, umístěné v různě dlouhých úsecích.

V 15. století jsou doloženy vedle této hradební věže lázně, které patřily Magdaleně Kozlovcové. Oblíbená lazebnice Magdalena byla pro obyvatele města a hlavně asi pro lázeňské hosty lichotivě Mandalenou, Mandou nebo paní Mandou. V písemnostech se také zachovalo pojmenování Manye a Manie. Jak přesně Manda prováděla řemeslo se už nezjistí, ale jistě ho uměla. Věhlas byl takový, že se jméno Manda přeneslo a ustálilo pro hradební věž. Lázně v 15. století nevypadaly jako dnes, ale veselo tam podle dobových rytin bylo. Věž Manda byla zcela zbytečně stržena v roce 1904.

Proč byla zbořena vystihly Jihočeské listy ze dne 9. března 1904: „Stará hradební věž v Kněžské ulici odsouzena jest, jak známo, ke zničení, aby učinila místo nově otevřené ulici vedoucí z vnitřního města směrem k novému muzeu. S bouráním věže se právě započalo.“ Jinak řečeno, Manda a přilehlé hrady byly zbořeny proto, aby bylo vidět ze Široké ulice na městské muzeum (které mělo původně vyhrazené místo tam, kde dostal přednost soud). Manda stála na svém asi 500 let, muzeum 5 let.


Současný pohled. Foto: Jan Luxík

Manda novogotické škole sirotčince Karla Boromejského (později I. národní škola, dnes gymnázium) vyloženě nepřekážela, jak mimo jiné vyplývá ze zápisu obecního zastupitelstva ze dne 14. června 1904: „Část pozemku získaného zbouráním staré hradební věže v Kněžské ulici ve výměře 15 čtverečních sáhů (54 m2) byla prodána p. Šalamounovi Neubauerovi a sice sáh po 200 K.“ V domě na snímku vlevo před Mandou měl Šalamoun Neubauer obchod mlýnskými výrobky.

Školu sirotčince stavěla v roce 1904 firma Josefa Hauptvogela, což by nebylo nic zvláštního, ale tato firma úspěšně zvládla tuto novogotickou školu, secesní okresní dům 1902 (dnes část krajského úřadu), novorenesanční gymnázium v České ulici 1902, novorenesanční justiční palác justiční 1903 a jiné. V roce 1991 byla škola v traktu do Kněžské prodloužena a opatřena věžičkou.

Pro přesnost: Manda byla zbořena ve dnech 9. až 15. března 1904. Tedy v době, kdy městu zůstala jen hradební věž Železná panna a Rabenštejnská věž, které se začaly poté fotografovat, malovat, kreslit a pod, jako význačné památky. Hradba u Mandy je na snímku částečně již upravená na jakési obydlí nebo skladiště. Historicky vedly na hradební ochoz z ulice schody. Dřevěné, takže časem byly odstraněny. Také v samotné Mandě se nakonec bydlelo.

Mezi Mandou a linií dnešní Jirsíkovy ulice býval parkán, kterému se říkalo cvingr. Podobný cvingr byl v místě hereckých domů. Nebylo to rejdiště, spíše zahrady. Část u sirotčince spravovaly řádové sestry Boromejky. Polepšil si obchodník Neubauer. Zajímavá je na snímku zcela vpravo na domě, který přiléhá k Malému pivovaru, kašnička na pitnou vodu. Ze Široké na muzeum nebylo ještě v roce 1904 pořádně vidět, to až se za pár let zboural Procházkův dům v Široké.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Pražská brána se na konci 19. století stala obětí komerce

čtvrtek, 26. května 2016, 17:45

Na pohlednici starší než rok 1908 je průhled z Mariánského náměstí do Krajinské. Vpravo (to již za Mlýnskou stokou) stojí vysoký...

Po otevření Prioru začala Broukárna trpět. Na šest let ji zavřel...

čtvrtek, 12. května 2016, 19:20

Obchodní dům Brouk a Babka má za sebou zajímavou historii. Název získal podle studentů obchodní akademie v Praze. Více už však v...

Hotelu Internacional se nedařilo, skončil po dvanácti letech

čtvrtek, 5. května 2016, 18:08

Čtvrtek patří pohledu do historie a nejinak tomu bude i teď. Historik Jan Schinko se podíval na dva hotely před budějckým...

Palačák patřil v období první republiky budějckému hokeji,...

čtvrtek, 28. dubna 2016, 17:40

Další čtvrtek, další díl Drbny historičky. Jan Schinko tentokrát upřel zrak na Palackého náměstí, které mělo dříve hned několik...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Plaga je proti plánovanému zavedení povinné maturity z matematiky

Ministr školství Robert Plaga (ANO) chce zrušit plánované zavedení povinné maturity z matematiky. Rozhodl se tak na základě analýzy výsledků maturantů ve vybraných úlohách z minulých let. Podle ministra je třeba nejdřív zlepšit výuku matematiky tak, aby jí žáci skutečně rozuměli, a až potom případně zavést povinnou maturitu. Novinářům to sdělilo tiskové oddělení ministerstva školství v reakci na informace Deníku. Zákon v současnosti počítá se zavedením povinné maturity z matematiky nejpozději od jara 2022.

Letiště Praha z tendru na skenery vyloučilo Huawei a ZTE

Letiště Václava Havla vyloučilo z výběrového řízení na sedm celotělových skenerů čínské firmy Huawei a ZTE. K tomuto kroku přistoupilo na základě loňského varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ani jedna z čínských korporací se do tendru nemohla ani přihlásit. Jiné společnosti v tendru jejich produkty nevyužívají. Skenery za 30 milionů korun mají přispět k vyšší bezpečnosti cestujících. Uvedl to Deník N.

Vedení ČSSD odmítlo odchod z vlády Andreje Babiše

Předsednictvo ČSSD dnes nepodpořilo odchod strany z vlády. Pro opuštění kabinetu hlasovalo 11 ze 42 přítomných představitelů vedení sociální demokracie. Po jednání předsednictva to novinářům řekl předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Pro odchod z koaliční vlády s hnutím ANO podle něj nehlasoval nikdo z užšího stranického vedení.