Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Pražská brána se na konci 19. století stala obětí komerce

 
čtvrtek, 26. května 2016, 17:45

Na pohlednici starší než rok 1908 je průhled z Mariánského náměstí do Krajinské. Vpravo (to již za Mlýnskou stokou) stojí vysoký poněkud „useknutý“ Taxbergerův dům, naproti s příkrou prejzovou střechou Rothův dům. Mezi těmito dvěma domy něco chybí. Stála tam totiž do roku 1867 Pražská brána přiléhající k oběma domům. Brána byla chráněna barbakánem, který byl směrem k Mariánskému náměstí zatočený (aby nepřítel nemohl na bránu útočit přímo), obehnaný hradbou s cimbuřím a ukončený barbakánovou renesanční bránou. V barbakánu stály také domky strážců.

Na snímku pracuje jen metař. Pozoruhodné je, že lidi postávají, mají klobouky, jistě nejdou do práce, to by si nasadili čepici a vůbec se chovají pohodlně. Možná, že byla právě neděle, nebo zahlédli fotografa a zaujali postoj, o kterém se domnívali, že je vhodný. Metař klidně zametá i vozovku. Má svou ulici a o ni se stará. Byl obecním zaměstnancem, plat pevný. Za c. k. to bylo normální zaměstnaní jako hlídač parku, uvaděč v biografu, popelář, uhlíř, posluha atd. Samozřejmě nejezdil na dovolenou do Bad Ischlu. Termín „metař“ dostal posměvačný podtext až později.

 O likvidaci Pražské brány se na radnici řečnilo, ozval se hlas, že je to poslední městská brána, ale bylo to marné. Již dříve slovně bojoval za Břidlicovou (Prašnou) věž v Kanovnické purkmistr Strandl, a že měl dost velkou pravomoc stejně podlehl komerci. Prašná, Pražská a další věže překáželi obchodníkům. Stejně to musela být síla, když krompáči mlátili do gotické brány. Při bourání Pražské brány v roce 1867 se v základech našly pražské groše z doby Karla IV. Pevná brána byla zřejmě za Karla IV. postavena. Předtím tam stála asi menší hradební vstupní brána.

Prostor po Pražské bráně se léta po zboření nazýval „v bráně“. Svědčí o tom reklamy v místních listech: „František Mirtl, cukrář, Krajinská, v bráně. Cukrárnu měl v domě Terezie Rothové, která vlastnila i další dům v Hradební ulici. V bráně sídlili také holiči Václav Pjetron a František Hanzlík. Rothův dům s vysokou goticko renesanční střechou byl zbořen v roce 1927. Následně byl na tom místě postaven dům U Pražské brány. Na jeho průčelí do Krajinské je pietně vyobrazena jako reliéf Pražská brána. V novém domě nadále bylo cukrářství, které vedl Alois Holler.


Současný pohled. Foto: Dominik Svoboda

 V domě U Pražské brány se rychle usazovaly nové firmy např. až z Prahy: „Dovoluji si oznámiti všem automobilistům a motocyklistů, že počátkem listopadu 1927 přesídlím z Prahy do Č. Budějovic na Pražskou bránu v Krajinské třídě se svým speciálním závodem pro výzbroj a potřeby automobilů a motocyklů. Zároveň zařizují oddělení lyžařské se všemi příslušnými potřebami. Prodej motocyklů Harley-Davidson. S veškerou úctou Karel Matzner.“ Současně v listopadu 1927 zahájila zde prodej NOBLES MORAVIA, továrna na pánské a chlapecké oděvy, a. s.

První podnik v novém domě U Pražské brány otevřela dne  15. října 1927 Marie Adlerová, ateliér pro moderní fotografii „MARY“. Později firma RU-DA, což byl Rudolf Daněk, pánská móda. Nejdéle až do socialismu se držela cukrárna a kavárna U Hollerů. To byla růžová cukrárna ve stylu art deco 1927, vchod na rohu Hradební. V roce 1989 byly strženy stylový portál a výlohy cukrárny.

Starousedlíci v Krajinské v čase snímku nazývali svou ulici termínem Londštros, jehož základem byl německý název Krajinské Landstrasse. „Jdi na Londštros a přines od vasrlajtunku ajmr vody.“ Žákyně dívčích škol a penzionátu z Husovky chodily rády na Londštros, protože se tam vždy něco pro ně zajímavého dělo.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Po otevření Prioru začala Broukárna trpět. Na šest let ji zavřel...

čtvrtek, 12. května 2016, 19:20

Obchodní dům Brouk a Babka má za sebou zajímavou historii. Název získal podle studentů obchodní akademie v Praze. Více už však v...

Hotelu Internacional se nedařilo, skončil po dvanácti letech

čtvrtek, 5. května 2016, 18:08

Čtvrtek patří pohledu do historie a nejinak tomu bude i teď. Historik Jan Schinko se podíval na dva hotely před budějckým...

Palačák patřil v období první republiky budějckému hokeji,...

čtvrtek, 28. dubna 2016, 17:40

Další čtvrtek, další díl Drbny historičky. Jan Schinko tentokrát upřel zrak na Palackého náměstí, které mělo dříve hned několik...

Budějcké nádraží slouží už 108 let. Dokládá to jeho nadčasovou...

čtvrtek, 21. dubna 2016, 16:16

Také tento čtvrtek se podíváme s historikem Janem Schinkem na další zákoutí Českých Budějovic. V seriálu Drbna historička je...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Obyčejné ženy jsou nejkrásnější. Nahá dívka...

  • Do budějckého babyboxu někdo odložil...

  • To je Beny, řekl muž kolemjdoucímu mladíkovi...

  • Lékařský dům Géčko nabídne ordinace pro...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Míříme ke globální katastrofě, varovali vědci na panelu OSN. Planeta se ohřívá stále rychleji

Planeta se otepluje ještě rychleji, než se vědci obávali. Do konce století by se tímhle tempem zvedla průměrná teplota o dva stupně, což by mělo dalekosáhlé následky. Uvádí to zpráva, kterou minulý týden na závěr zasedání v jihokorejském Inčchonu zveřejnil Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC). Cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015 lze nyní naplnit již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn ve všech oblastech společnosti.

Babiš hájil cestu Vondráčka do Ruska a zpochybnil vyznamenání pro Krúpu

Premiér Andrej Babiš dnes v České televizi hájil předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (oba ANO) v souvislosti s jeho cestou do Ruska, kde jednal i s politiky, kteří figurují na sankčním seznamu Evropské unie a Spojených států.

Komunista Ondráček dostal medaili od svazu bojovníků za svobodu

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček obdržel tento týden ocenění od Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). Pamětní medaili s nápisem Za vlast a za svobodu mu předal předseda svazu Jaroslav Vodička. Ondráček se před listopadem 1989 účastnil policejních zásahů proti účastníkům protirežimních demonstrací.

 
 
-->
-->