Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Pražská brána se na konci 19. století stala obětí komerce

 
čtvrtek, 26. května 2016, 17:45

Na pohlednici starší než rok 1908 je průhled z Mariánského náměstí do Krajinské. Vpravo (to již za Mlýnskou stokou) stojí vysoký poněkud „useknutý“ Taxbergerův dům, naproti s příkrou prejzovou střechou Rothův dům. Mezi těmito dvěma domy něco chybí. Stála tam totiž do roku 1867 Pražská brána přiléhající k oběma domům. Brána byla chráněna barbakánem, který byl směrem k Mariánskému náměstí zatočený (aby nepřítel nemohl na bránu útočit přímo), obehnaný hradbou s cimbuřím a ukončený barbakánovou renesanční bránou. V barbakánu stály také domky strážců.

Na snímku pracuje jen metař. Pozoruhodné je, že lidi postávají, mají klobouky, jistě nejdou do práce, to by si nasadili čepici a vůbec se chovají pohodlně. Možná, že byla právě neděle, nebo zahlédli fotografa a zaujali postoj, o kterém se domnívali, že je vhodný. Metař klidně zametá i vozovku. Má svou ulici a o ni se stará. Byl obecním zaměstnancem, plat pevný. Za c. k. to bylo normální zaměstnaní jako hlídač parku, uvaděč v biografu, popelář, uhlíř, posluha atd. Samozřejmě nejezdil na dovolenou do Bad Ischlu. Termín „metař“ dostal posměvačný podtext až později.

 O likvidaci Pražské brány se na radnici řečnilo, ozval se hlas, že je to poslední městská brána, ale bylo to marné. Již dříve slovně bojoval za Břidlicovou (Prašnou) věž v Kanovnické purkmistr Strandl, a že měl dost velkou pravomoc stejně podlehl komerci. Prašná, Pražská a další věže překáželi obchodníkům. Stejně to musela být síla, když krompáči mlátili do gotické brány. Při bourání Pražské brány v roce 1867 se v základech našly pražské groše z doby Karla IV. Pevná brána byla zřejmě za Karla IV. postavena. Předtím tam stála asi menší hradební vstupní brána.

Prostor po Pražské bráně se léta po zboření nazýval „v bráně“. Svědčí o tom reklamy v místních listech: „František Mirtl, cukrář, Krajinská, v bráně. Cukrárnu měl v domě Terezie Rothové, která vlastnila i další dům v Hradební ulici. V bráně sídlili také holiči Václav Pjetron a František Hanzlík. Rothův dům s vysokou goticko renesanční střechou byl zbořen v roce 1927. Následně byl na tom místě postaven dům U Pražské brány. Na jeho průčelí do Krajinské je pietně vyobrazena jako reliéf Pražská brána. V novém domě nadále bylo cukrářství, které vedl Alois Holler.


Současný pohled. Foto: Dominik Svoboda

 V domě U Pražské brány se rychle usazovaly nové firmy např. až z Prahy: „Dovoluji si oznámiti všem automobilistům a motocyklistů, že počátkem listopadu 1927 přesídlím z Prahy do Č. Budějovic na Pražskou bránu v Krajinské třídě se svým speciálním závodem pro výzbroj a potřeby automobilů a motocyklů. Zároveň zařizují oddělení lyžařské se všemi příslušnými potřebami. Prodej motocyklů Harley-Davidson. S veškerou úctou Karel Matzner.“ Současně v listopadu 1927 zahájila zde prodej NOBLES MORAVIA, továrna na pánské a chlapecké oděvy, a. s.

První podnik v novém domě U Pražské brány otevřela dne  15. října 1927 Marie Adlerová, ateliér pro moderní fotografii „MARY“. Později firma RU-DA, což byl Rudolf Daněk, pánská móda. Nejdéle až do socialismu se držela cukrárna a kavárna U Hollerů. To byla růžová cukrárna ve stylu art deco 1927, vchod na rohu Hradební. V roce 1989 byly strženy stylový portál a výlohy cukrárny.

Starousedlíci v Krajinské v čase snímku nazývali svou ulici termínem Londštros, jehož základem byl německý název Krajinské Landstrasse. „Jdi na Londštros a přines od vasrlajtunku ajmr vody.“ Žákyně dívčích škol a penzionátu z Husovky chodily rády na Londštros, protože se tam vždy něco pro ně zajímavého dělo.

Napsal(a) Jan Schinko

Kam dál?

Po otevření Prioru začala Broukárna trpět. Na šest let ji zavřel...

čtvrtek, 12. května 2016, 19:20

Obchodní dům Brouk a Babka má za sebou zajímavou historii. Název získal podle studentů obchodní akademie v Praze. Více už však v...

Hotelu Internacional se nedařilo, skončil po dvanácti letech

čtvrtek, 5. května 2016, 18:08

Čtvrtek patří pohledu do historie a nejinak tomu bude i teď. Historik Jan Schinko se podíval na dva hotely před budějckým...

Palačák patřil v období první republiky budějckému hokeji,...

čtvrtek, 28. dubna 2016, 17:40

Další čtvrtek, další díl Drbny historičky. Jan Schinko tentokrát upřel zrak na Palackého náměstí, které mělo dříve hned několik...

Budějcké nádraží slouží už 108 let. Dokládá to jeho nadčasovou...

čtvrtek, 21. dubna 2016, 16:16

Také tento čtvrtek se podíváme s historikem Janem Schinkem na další zákoutí Českých Budějovic. V seriálu Drbna historička je...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • VIDEO: Propojka Máje a Vltavy je otevřena....

  • Policisté vypátrali dvanáctiletého chlapce z...

  • Své ano si řekli na jednotce intenzivní péče...

  • VIDEO: Jižní Čechy zasáhla bouře. Na...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Policie podle České televize zadržela muže podezřelého z napadení Kvitové

Podle informací České televize policisté zadrželi muže, který je podezřelý z předloňského napadení tenistky Petry Kvitové. S informací přišla veřejnoprávní televize, policisté se k podrobnostem zatím nevyjadřují.

Studie o vlivu fanoušků potvrdila existenci „12. muže na hřišti“

Studie vypracovaná sportovními psychology pro společnost Mastercard, sponzora Ligy mistrů UEFA, zjistila, že fanoušci skutečně dokážou být „12 mužem na hřišti“. Hlasitá podpora z tribun a mávání klubovými vlajkami a šálami dokáže ovlivnit duševní rozpoložení fotbalistů a zvýšit jejich úsilí až o osm procent. Když se vezme v potaz dopad na všech 11 hráčů týmu, odpovídá takové navýšení prakticky hráči navíc. Finalisté letošní Ligy mistrů, Liverpool a Real Madrid, tak budou mít i tajnou zbraň: své fanoušky.

Život s hlavou nad rybníčkem. O těch, co jsou pod vodou, nevíte nic

V Česku je v exekuci zhruba 900 tisíc lidí. O jejich životech, osudech, pocitech a frustracích i důvodech, proč volí extrémisty, populisty a Zemana, však centrální média, politici ani lidé, kteří neřeší existenční problémy, mnoho neví.