Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Palačák patřil v období první republiky budějckému hokeji, krasobruslení, tenisu a fotbálku

 
čtvrtek, 28. dubna 2016, 17:40

Další čtvrtek, další díl Drbny historičky. Jan Schinko tentokrát upřel zrak na Palackého náměstí, které mělo dříve hned několik názvů. Neoficiálně bylo Svatováclavské, úředně však třeba náměstím císaře Josefa II. nebo Pražským.

Jihovýchodní kout Palackého náměstí, zejména novorenesanční dům U Zlaté koule z roku 1895, upozorňuje na význam nového náměstí na Pražském předměstí, které bylo v roce 1897 nazváno náměstím císaře Josefa II. Předpokládalo se, že to bude nové městské centrum rozvíjející se směrem na východ k lokalitě U Křížku, pod nímž bývala Franckova cihelna. Byly už narýsovány nové ulice, ale nové nádraží a železniční těleso (hovorově pešunk) nasypané v roce 1907 ukončilo rozvoj tím směrem. Vlastně potom už se na Palačáku takové „pražské“ lepší domy nestavěly.

Koule nad nárožím domu U Zlaté koule byla ovšem z měděného plechu. V nezjištěné době za socialismu byly všechny nástavby nad hlavní římsou hrubě nekulturně odstraněny. Je možné, že tehdejší projektant to prezentoval tak (samozřejmě špatně), že jde o modernizaci starého c. k. rakouského.

Naproti v řadě za dvěma patrovými domy stojí také vysoký lepší dům postavený před rokem 1900. Obsah slova „lepší“ je ale relativní podle toho, kdy a kde. Pamětník z toho domu připomíná, že užitkovou vodu měly všechny partaje společně na chodbě. Pitná byla u pumpičky na rohu Zátkovy ulice. Chodil k pumpičce s konví zvanou saskou (vysoká, nahoře užší) nebo menší konví hotelkou (široká). Voda se ohřívala v nádržce kamnovci na kamnech. Záchody byly v mezipatře, kdež po ránu bývalo plno. „Lepší“ to bylo v tom, že nemuseli chodit na ranní potřebu přes dvůr.


Současný pohled. Foto: Dominik Svoboda

Ve druhém patrovém domě zprava, dnes hospoda U Kalicha, předtím Jirsíkov, býval hostinec U Lukešů už v roce 1892. V tom čase se náměstí neúředně jmenovalo Svatováclavské. Za německé okupace to bylo Pražské náměstí. Pomalu mizí hovorový název Josefák. V roce 1919 bylo náměstí císaře Josefa II. přejmenováno na náměstí Palackého. V období c. k. se konaly na Josefáku cirkusy pro celé město. V roce 1902 cirkus Němec, roku 1903 cirkus Berousek a 1904 cirkus Šmaha.

Cirkus Šmaha nabízel velký stan amerického typu, což bylo, že je příjemně vytápěn a tím vzdoroval každé nepohodě. Shodou okolností na opačné straně Palačáku byla restaurace Na Americe. Málem Americké náměstí. Nasvědčuje to významu Josefáku. V období 1. republiky byl Palačák centrem budějckého hokeje, krasobruslení, tenisu a fotbálku. Zázemí průkopníků bandy hokeje a kanadského hokeje bylo v hostinci Jirsíkov, kam v roce 1926 přišel oblíbený hostinský Josef Hriniak, který měl předtím hospodu v Riegrově ulici zvanou U Čechoslováka.

U Hryňáků, dnes U Kalicha, se sportsmeni a kamarádi z Palačáku bydlící dnes jinde stále jednou ročně schází. Je to jediné náměstí ve městě, které si pořádá setkání starousedlíků. V sezoně 1925/1926 se na Palačáku plynule přecházelo z bandy (hokej s míčkem) na kanadu (s pukem). Hrál zde na přírodním ledě známý Slavoj a od roku 1928 slavný AC Stadion. Tenisté klubu ČLTC se objevili na Palačáku v roce 1909. ČLTC měl bruslařský odbor, který pořádal v zimě na přírodním ledě na tenisových kurtech soutěže v krasojízdě. AC Stadion se v prosinci 1930 přestěhoval na slepé rameno za klášterem a v roce 1946 na zimák v Háječku. 

Palačák a nejbližší okolí měli na starosti dva četníci Šilhánek a Placatka. Jeden měl úsek od Palačáku k Jírovcovce, druhý k pešunku. Na Palačáku se nic neztrácelo, ale přece jen jednou se ztratilo šest králíků. Oba četníci znali ve svém rajónu skoro všechno. Četník Šilhánek šel najisto k jednomu výrostkovi na Palačáku: „Kde máš ty králíky!?“ „Já už mám jen dva.“ „Dobře, tak je vrátíš té paní a za ostatní králíky jí dvakrát posečeš zahradu. Když to neuděláš, půjdeš se mnou.“ Podle pamětníků byla tato metoda účinná. 

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Budějckým školkám bude letos zřejmě chybět zhruba sto míst

čtvrtek, 28. dubna 2016, 17:38

V jednadvaceti mateřských školách v Českých Budějovicích bude letos zřejmě chybět zhruba sto míst. Aktuální údaje se ale mohou...

FILMOVÉ PREMIÉRY: Jak se zbavit nevěsty? Odpověď možná dá nová česká...

čtvrtek, 28. dubna 2016, 16:34

Tento týden má v CineStaru z hlediska premiér převahu český film. Těšit se můžete na Jak se zbavit nevěsty a Ani ve snu. Velké...

VIDEO: Letecká záchranná služba nacvičuje pomoc člověku v těžko...

čtvrtek, 28. dubna 2016, 15:23

Českobudějovická letecká záchranná služba nacvičuje v areálu Letiště České Budějovice vyprošťování pacienta z nepřístupných míst...

V Lišově hoří truhlářská dílna, oheň se rozšířil i na vedlejší objekt

čtvrtek, 28. dubna 2016, 14:58

Osm cisteren, čtyři jednotky a plošinu momentálně zaměstnává požár truhlářské dílny v Čechově ulici v Lišově. Oheň zasáhl objekt...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Na budějckém vlakovém nádraží zasahovala...

  • Při tragické nehodě u Besednic zemřel...

  • Firma Schickaneder hledá nové řidiče. Nabízí...

  • Na nové protihlukové stěně v budějckém...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Česká republika jako most mezi východem a západem?

Od konce druhé světové války je koncepce Československa, respektive České republiky jako mostu mezi západem a východem opakovaně navrhována částí politické scény jako dobrá zahraniční politika. Předtím, než začneme souhlasně kývat, měli bychom si však položit otázku: Byla tato politika někdy u nás vůbec úspěšně provozována?

Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 76 let herec František Švihlík

Ve věku 76 let zemřel po dlouhé nemoci oblíbený český herec František Švihlík. Diváci si ho zapamatovali zejména rolí sympatického strážmistra-fotografa Čendy Němce v seriálu Četnické humoresky. Informaci sdělila České televizi hercova rodina.

Soud vyhověl žalobci, v kauze nelegálního lihu zvýšil tresty

Olomoucký vrchní soud dnes zvýšil tresty šesti ze sedmi obžalovaných v kauze odběratelů a distributorů nelegálního lihu podnikatele Radka Březiny, kteří byli spjati s Likérkou Drak. Z deseti na 11 let zvýšil soud trest jednateli distribuční firmy Verdana Robertu Sedlaříkovi, o 1,5 roku na 9,5 roku zvýšil trest tehdejšímu jednateli další distribuční firmy Dominikovi Nagymu. Majiteli likérky Pavlu Čanigovi soud potvrdil 11,5 roku, žalobce dnes stáhl odvolání v jeho neprospěch. Důvodem je Čanigova spolupráce při odkrývání této trestné činnosti.