Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Budějcké nádraží slouží už 108 let. Dokládá to jeho nadčasovou provozní hodnotu

 
čtvrtek, 21. dubna 2016, 16:16

Také tento čtvrtek se podíváme s historikem Janem Schinkem na další zákoutí Českých Budějovic. V seriálu Drbna historička je zamířeno na budějcké nádraží, které se začalo stavět na podzim roku 1905.

Na snímku pořízeném před 1. světovou válkou je hlavním motivem nádražní budova z roku 1908, přičemž fotograf zachytil i neméně důležitý prostor před nádražím. Relativně pohodlný a smysluplný prostor před nádražím býval v Budějcích léta. Za socialismu už ne a navíc byl před nádražní budovu sveden takzvaný vnitřní dopravní okruh. Ke konci roku 1990 bylo „dílo“ před nádražím dokončeno otevřením podchodů. Čekaly se ovšem jiné podchody, něco jako v Praze.

Nádražní budovu ve stylu novorenesance s prvky secese navrhnul Gustav Kulhavý, absolvent stavitelství na ČVUT a později přednosta odboru pozemních staveb na Ministerstvu železnic c. k. a ČSR. Je autorem také nádraží v Plzni. Mariánských Lázní, Praha-Vyšehrad, v Krnově a několika zajímavých přestaveb starších nádraží. Autorem interiéru, čekáren a restaurace byl současný stavbyvedoucí Zikmund. Stavěla firma J. M. Köhler a syn z Aše. 

Akce „nové nádraží“ byla zahájena v říjnu 1904 stavbou silnice od plynárny na Rudolfovskou. To už se vědělo, že se postaví na Rudolfovské viadukt a odstraní most z prostoru dnešního centra Mercury do Pětidomí. Obyvatelé Suchého Vrbného tušili, co to pro ně bude znamenat a poslali na radnici petici s obsahem slušně řečeno, že se jim to nelíbí. Navrhovali obnovit starou okresní silnici, která do roku 1868 vedla z dnešní Průmyslové rovnou do pozdějšího Pětidomí, a to buď tunelem nebo mostem. Radnice otálela, až rozhodla, že Vrbenským bude stačit lávka (postavena 1907).


Současný pohled. Foto: Dominik Svoboda.

Nádražní budova se začala stavět na podzim 1905. Souběžně ve stejném stylu také nová nádražní pošta. Nádraží se mělo podle plánu slavnostně otevřít dne 2. prosince 1908 u příležitosti 60. výročí nastoupení na trůn Františka Josefa I. Sice se velmi slavilo (první jízda tramvajemi, zadarmo, jezdily na dynamo, první městské osvětlení elektřinou a podobně), ale vlastní provoz na perónech byl zahájen dne 17. prosince 1908. Nádražní restaurace byla asi otevřena hned.

Nádražní restauraci převzali restauratér Bedřich Schuldes a obchodní vedoucí Antonín Paplham, který však po několika letech odešel za lepším. Osamostatnil se v nádražní restauraci ve Všetatech a pak přišla zpráva, že od 1. července 1919 převzal velkou nádražní restauraci v Praze na Masarykové nádraží. Budějcká nádražní restaurace měla dobrou úroveň, to ostatně na nádražích za 1. republiky bylo obvyklé. V restauraci se konaly koncerty, výstavy, svatby, k dispozici byly klubovny pro spolky a korporace. Na stěnách byly malby předních výtvarníků. Restauratér Adolf Busta uváděl, že má největší a nejelegantnější místnosti restaurační ve městě.

V roce 1938 se necitlivě přestavěla a přistavěla nádražní pošta. Z novorenesančního domu se stal dům tuctový. V letech 1994 až 1998 byla uskutečněna rekonstrukce interiérů pro cestující, opravena kopule, fasáda a peróny. Připravuje se nová rekonstrukce. Skutečnost, že nádraží slouží už 108 let, dokládá nadčasovou provozní hodnotu. Výtvarnou také, poněvadž bývalo v každém větším městě na přelomu 19. a 20. století chloubou divadlo a nádraží (v Budějcích nádraží).

Nervózním článkem dopravy z centra směrem na východ se stal časem viadukt. Je třeba ale připomenout, že v roce 1907, kdy se viadukt postavil, jezdilo ve městě asi 50 automobilů a dnes 50 tisíc. Viadukt sám o sobě je dobrý, původně to byly dva viadukty vedle sebe. Postavením nového nádraží se změnil význam ulic. Nejvíce získala Lannovka a nové hotely. Předem se uvažovalo vést tramvaje Lannovkou, ale odložilo se to. Do Lannovky se pak dostaly trolejbusy. Administrativní budova nádraží má pořád svou úroveň, nešikovné podchody a hlučný vnitřní dopravní okruh ustála.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Plachého ulička asi sloužila k příhonu menšího zvířectva na trh,...

čtvrtek, 14. dubna 2016, 17:19

Další díl Drbny historičky, která vychází pravidelně každý čtvrtek, věnoval historik Jan Schinko severní straně současného...

Na začátku 20. století se začaly v Budějcích bourat hradby. Byly prý...

čtvrtek, 7. dubna 2016, 19:20

I tento čtvrtek nechybí další díl Drbny historičky. Tentokrát se historik Jan Schinko věnuje budějckým hradbám, které se začaly v...

Piaristické náměstí bylo původně hřbitovem. Vedla na něj barokní brána

čtvrtek, 31. března 2016, 19:10

Historik Jan Schinko se v dalším díle pravidelného seriálu Drbna historička věnuje Hroznové ulici a jejímu okolí. Radnice totiž u...

Na Lannovce dříve nebylo tak klidno a čisto. Byla jiná než dnes

čtvrtek, 24. března 2016, 19:53

Ani tento čtvrtek nezapomněl historik Jan Schinko přispět svou troškou do mlýna. V rámci rubriky Drbna historička se věnuje...

 

Komentáře

Karel Turek

Pěkný článek, co to bylo a co z toho je dnes. Stačí si srovnat ty dvě fotky. Jezdily tu i tramvaje. Dnes každé místo ve městě zamořeno automobilovou dopravou, včetně hlavního náměstí. Opravdu "pokrok"...

neděle, 24. dubna 2016, 10:07
 
 
 
 

O čem píše Drbna.cz

STATISTIKA: Řidiči ve špatném zdravotním stavu způsobí tisíc nehod ročně

Přes tisíc dopravních nehod ročně je zapříčiněno špatným zdravotním stavem řidičů. Motoristé podle zdravotníků často svůj fyzický i psychický stav podceňují, pětina z nich například řídí i přes únavu. Na dnešní tiskové konferenci na to upozornila Asociace Záchranný kruh. Ta ve spolupráci s bezpečnostními složkami a Besipem spustí osvětovou kampaň.

Drtivá většina zrakově postižených osob jsou senioři, dotykové telefony nenaplňují jejich potřeby

Jan Šimík je jedním ze společníků mladé české firmy BlindShell, která se zabývá vývojem mobilních telefonů pro zrakově postižené. Jak vidí problematiku kompenzačních pomůcek pro slabozraké? A v čem je právě BlindShell jiný?

Škoda chce letos v Česku zvýšit prodej o desetinu na 93 400 aut

Škoda Auto letos plánuje v Česku prodat kolem 93 400 aut, což je o téměř 11 procent více než loni. V minulém roce automobilka v ČR prodala 84 172 osobních vozů. Na setkání s novináři to uvedl vedoucí českého zastoupení Luboš Vlček.