Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Na Lannovce dříve nebylo tak klidno a čisto. Byla jiná než dnes

 
čtvrtek, 24. března 2016, 19:53

Ani tento čtvrtek nezapomněl historik Jan Schinko přispět svou troškou do mlýna. V rámci rubriky Drbna historička se věnuje Lannově třídě, která je na dobové pohlednici znázorněna za první světové války a po té druhé se jmenovala podle maršála Malinovského.

Pohlednice představuje Lannovku v období c. k. Možná tam tenkrát nebylo až tak čisto a klidno, ale dojem, že Lannovka byla jiná než dnes, je správný. Ulice je rozpůlena stromořadím, vlevo vozovka, vpravo první pěší zóna ve městě. Aby to bylo jasné, je tam závora. Blíže k pravdě nebude preference chodců, ale Hlinský potok, který pod „pěší zónou“ zaklenut teče. Na konci 19. stol. sice byly Dobrovodský a Hlinský potok odkloněny (po východní straně města k Suchomelu), ale málo pevná klenba pod Lannovkou s protékajícím zbytkem vody zůstala. 

Zcela vpravo stojí německá reálka s věží a kaplí. Reálka bočním traktem zasahovala do Jeronýmovy. Právě část školy v Jeronýmově ulici proti biografu Hvězda byla značně poškozena náletem na konci války v roce 1945. Část v Lannovce byla relativně v pořádku, poněvadž podle pamětníků zde bylo od května do listopadu 1945 ubytováno ruské vojsko (Lannovka se později přejmenovala na třídu maršála Malinovského). Stavební komise však rozhodla, že škola s věží bude zbořena.

Na druhém domě vlevo, patrový s mansardovou nástavbou, je upevněna tabule „Továrna na cukrovinky, Ludvík Resch“. U Reschů se vyráběly cukrovinky, čokolády a marmelády. Termín továrna byl tehdy obvyklý. Cukrář Resch měl továrnu a byl továrníkem, což znělo lépe, než kdyby měl živnost a krám. Původně měl v roce 1900 cukrářství na Rudolfovské. Oblíbený v tom čase byl také termín „závod“. Cukrářský závod bylo něco mezi továrnou na cukrovinky a cukrářským krámkem. Budějce byly dost sladké (nejsladší byla továrna Merkur).


Současný pohled. Foto: Jan Luxík

V domě u Reschů byl do roku 1990 obchod Ovoce-zelenina. Potom železářská firma Dupi. Nyní se drží lékárna. V domě zcela vlevo, jehož část přechází do Jeronýmovy, bývala Mototechna (motocykly, skútry, mopedy, záruční opravy). Podnik Zelenina chtěl v domě po roce 1990 zařídit Dům zeleniny včetně ovocného baru a podobně, dokonce již vystavil ve výlohách plány a modely, jak bude Dům zeleniny vypadat, ale v roce 1994 se v domě usadila spořitelna.

V nižším patrovém domě za cukrárnou Reschů bývala známá restaurace U Červeného srdíčka, časem jen U Srdíčka. Pořád se tam něco dělo a skoro pravidelně v sobotu a v neděli něco semlelo. Pravděpodobně šarvátky vyvolávali vojáci, poněvadž když v říjnu roku 1910 vydalo vojenské velitelství vojákům zákaz návštěv hostince U Srdíčka, byl tam klid. Předcházela tomu rvačka dne 28. září 1910, po které zemřel v nemocnici pobodaný zeměbranec B. Aupor. Jihočeské listy rychle zjistily, že se s ním pral nádeník Bedřich Stráský o děvče. Pověst Srdíčka byla léta nechvalná. Po 1. světové válce opticky vylepšil situaci hostinský Gustav Hiemer přejmenováním Srdíčka na Družstevní dům. Srdíčko se stalo centrem tovaryšů a dělníků. 

V roce 1968 provedl podnik Restaurace a jídelny rekonstrukci Srdíčka. Vznikla tam lidová jídelna, kde si host shromáždil na platu vybraná jídla, u pokladny zaplatil a pak zasedl k pestrým stolkům a židlím z materiálu - kov a umakart. Styl se podobal pozdnímu Bruselu (v Bruselu světová výstava 1958). Nekouřilo se tam a jídelna byla oblíbená. Po levé straně bylo v 80. letech zařízeno velké okno rychlého občerstvení, něco jako McDonald's Drive Thru. Člověk šel okolo, koupil si a jedl dál při chůzi.

Oblíbená byla cmunda, ostatně už zdálky voněla. Na poutači byl však uveden jen bramborák. Prodavačka ale byla našinec, takže klidně na přání zákazníka „jednu cmundu“ zabalila jeden bramborák.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Proč Žižkova třída? Leží totiž ve směru rodiště slavného vojevůdce

čtvrtek, 17. března 2016, 21:15

Ve čtvrtek můžete pravidelně číst o budějcké historii. Jan Schinko ani tentokrát nezapomněl a v rámci Drbny historičky se zaměřil...

Klikatá třída Na Sadech patří k městu. Dříve měla z obou stran závoru

čtvrtek, 10. března 2016, 19:44

Čtvrtek tradičně patří pohledům do budějcké minulosti. Historik Jan Schinko si pro svůj další díl Drbny historičky vybral třídu...

Na Rudolfovskou patřily hospody. Jeden čas jich tam bylo až osm

čtvrtek, 3. března 2016, 18:26

I první březnový čtvrtek patří pohledu do historie. Jan Schinko si v rámci dalšího dílu Drbny historičky vzal pod lupu...

Haltýře potvrzují, že v Mlýnském potoce byly ryby. Z Rybní ulice se...

čtvrtek, 25. února 2016, 19:00

Také poslední únorový čtvrtek patří Drbně historičce. Jan Schinko se věnuje nábřeží v Rybní ulici. Ta už dnes neexistuje. Pokud...

 

Komentáře

Vítězslav Novák

Myslím,že až se oteplí a nebude tolik pršet,tak na Lannovce už zas nebude tak čisto a klidno.Hlavně v té části od nádraží.

pátek, 25. března 2016, 17:25
 
 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Ministerstvo jde na ruku uhelným elektrárnám. Chce jim povolit vypouštět do vzduchu skoro o polovinu více rtuti

Místo snahy o ochranu ovzduší, změna vyhlášky. Ministerstvo životního prostředí chce uhelným elektrárnám schválit 40% toleranci v měření toxické rtuti.

Pokřikování a zásah policie. V centru Prahy se sešli příznivci SPD i jejich odpůrci

Stovky lidí se odpoledne sešly na pražském Václavském náměstí kvůli demonstraci sněmovního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) proti "diktátu Evropské unie". V dolní i horní části náměstí se shromáždili i jejich názoroví oponenti. Situaci kontrolovali podle zpravodajů desítky policistů včetně těžkooděnců a členů antikonfliktního týmu. Některým potyčkám se zabránit nepodařilo a policejní těžkooděnci později vytlačili odpůrce SPD z místa konání akce.

Rychlé železniční spojení Liberce s Prahou podle studie není možné, kraj to ale odmítá

Není žádnou novinkou, že Liberecký kraj se snaží zlepšit železniční dopravu z Liberce do Prahy. Zatím se ale nepodařilo ideální řešení najít. Podle studií proveditelnosti totiž není možné utvořit takové napojení, jaké kraj požaduje.