Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Klikatá třída Na Sadech patří k městu. Dříve měla z obou stran závoru

 
čtvrtek, 10. března 2016, 19:44

Čtvrtek tradičně patří pohledům do budějcké minulosti. Historik Jan Schinko si pro svůj další díl Drbny historičky vybral třídu Na Sadech. V půdorysu hranaté sady kopírují barokní opevnění města. Na třídě byla také v minulosti regulována průjezdnost.

Vlevo na pohlednici z let po roce 1903 stojí patrový klasicistní dům postavený kolem roku 1840, ve kterém je již v roce 1885 doložena hospoda U Slovana. V čase pohlednice je v přízemí protivínská pivnice Ludvíka Volbrechta. Za rohem začíná Jírovcova ulice. Na Sadech pokračuje delší dvoupatrový dům zvaný Háznburk z roku 1862, dnes Poliklinika Sever. V Nové ulici přesahuje nižší domy škola. Na rohu Nové stojí výpravný tříposchoďový dům Josefa Prieslera z roku 1898 s dvěma věžičkami. Vpravo je patrné, že sady byly oplocené. Na noc se zavíraly.

Polikliniku Sever jako soukromý dům si nechal postavit v roce 1862 Alexander Haas a poskytl část domu bratru Karlu Haassovi, který byl lékařem a zařídil v domě sanatorium. Domu se začalo říkat Haasenburg, českou němčinou Háznburk. Domem prošla řada institucí, většinou týkajících se zdravotnictví, ale sídlil zde i učitelský ústav, dole hospoda U Kočvarů a obchody. Jeden čas Beseda, sokolové a také fotografická dílna významného budějckého fotografa Johanna Rundensteinera. Před rokem 1894 vyfotil v ateliéru dámu na velocipedu.

Protivínskou pivnici vlevo otevřel 18. listopadu 1901 Ludvík Volbrecht, když převzal starší restauraci U Slovana od hostinského Jaroslava Hollera, který poté odešel na restauraci U zastávky na Pražské. Ludvík Volbrecht si najal restauraci od protivínského pivovaru, předtím působil jako hoteliér U města Budějovic naproti starému nádraží. Inzeroval, že protivínskou pivnici elegantně zařídil. Zajímavé je, že všichni hostinští ve městě zařizovali svůj podnik výhradně elegantně. Za pár let odešli jinam a zase zařídili novou štaci elegantně.


Současný pohled. Foto: Dominik Svoboda

Ludvík Volbrecht nebyl v Budějcích tak proslulý (dodnes) jako jeho mladší bratr Václav Volbrecht, který měl nejprve kavárnu ve Sterneckově ulici a pak vlastní dům U Volbrechtů z roku 1906 v Kněžské. Kavárnou Václava Volbrechta „šla“ historie městě ve 20. století. V roce 1918 byl U Volbrechtů založen první Národní výbor, který převzal po 25. říjnu správu nad městem. Také zde vznikla „prudká“ stolní společnost J. D. T., která tepala zlořády a neřády (J. D. T. znamenalo Jen do toho).

Ludvík Volbrecht odešel od Slovanů v roce 1909 do hotelu U Slunce. Potom se U Slovanů vystřídala řada restauratérů, každá zařizoval podnik elegantně, až v roce 1929 koupili klasicistní dům bratři Adolf a František Bustovi. Původní dům nechali zbourat a postavili si jiný ve stylu funkcionalismu podle návrhu stavitele Augustina Teverného. Nový dům z roku 1930 má odsazené přízemí, takže je trochu více vidět z Jírovcovky na Sady (jezdily tudy trolejbusy). Nahoře ve štuku bylo uvedeno tradiční U Slovanů. Nový majitel po roce 1990 překvapivě nechal nápis U Slovanů, který odolal několika režimům, otlouci.

Na snímku je vidět, že třída Na Sadech se lomí vpravo. Vůbec celá je klikatá. Na členské schůzi Technicko-hospodářské jednoty dne 21. března 1938 navrhl Jaroslav Maňák, aby městu bylo doporučeno změnit novou úpravu Tyršovy třídy (dnes Na Sadech) tak, aby Tyršova třída byla vedena od Jirsíkova náměstí přes nynější park přímo k Besedě. Bylo to podle něj v zájmu silné frekvence Tyršovy třídy, aby příliš ostrý roh proti nemocenské pojišťovně (dnes Poliklinika Sever) byl tímto způsobem odstraněn. S návrhem neuspěl.

Klikatá třída Na Sadech patří k městu. V půdorysu hranaté sady kopírují barokní opevnění. Vyskytl se podobný bizarní návrh na protažení Hroznové přes Sady na Rudolfovskou. V polovině 19. století se budoucí Sadová třída jmenovala Dlouhá jízda. Měla z obou stran závoru, aby se regulovala průjezdnost. Když jelo moc vozů, závora se stáhla. 

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Na Rudolfovskou patřily hospody. Jeden čas jich tam bylo až osm

čtvrtek, 3. března 2016, 18:26

I první březnový čtvrtek patří pohledu do historie. Jan Schinko si v rámci dalšího dílu Drbny historičky vzal pod lupu...

Haltýře potvrzují, že v Mlýnském potoce byly ryby. Z Rybní ulice se...

čtvrtek, 25. února 2016, 19:00

Také poslední únorový čtvrtek patří Drbně historičce. Jan Schinko se věnuje nábřeží v Rybní ulici. Ta už dnes neexistuje. Pokud...

Vilu Lischoli postavil hrabě Olivier Lamezan-Salins pro sebe a svou...

čtvrtek, 18. února 2016, 17:27

Vila Lischoli - známá romantická vila rodiny Hardtmuthů v ulici U Zimního stadionu. Dříve také nazývaná jako vila Matylda, nebo...

Budějce jako první zavedly jízdu vpravo. Toto prvenství je ovšem...

čtvrtek, 11. února 2016, 18:38

Každý čtvrtek přináší pro Budějckou Drbnu historik Jan Schinko pohled do koutů Budějc v předchozích letech. Tentokrát se věnoval...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Koupí bílé pastelky dnes mohou lidé přispět na pomoc nevidomým

Koupí bílé pastelky dnes mohou lidé v Česku přispět na pomoc nevidomým a slabozrakým. Celonárodní veřejná sbírka se koná po dvacáté a dobrovolníci v bílých tričkách při ní budou v ulicích měst nabízet za 30 korun bílou pastelku, která symbolizuje bílou hůl a život zrakově postižených. V 15:00 akce vyvrcholí koncertem na Václavském náměstí v Praze.

STATISTIKA: Řidiči ve špatném zdravotním stavu způsobí tisíc nehod ročně

Přes tisíc dopravních nehod ročně je zapříčiněno špatným zdravotním stavem řidičů. Motoristé podle zdravotníků často svůj fyzický i psychický stav podceňují, pětina z nich například řídí i přes únavu. Na dnešní tiskové konferenci na to upozornila Asociace Záchranný kruh. Ta ve spolupráci s bezpečnostními složkami a Besipem spustí osvětovou kampaň.

Drtivá většina zrakově postižených osob jsou senioři, dotykové telefony nenaplňují jejich potřeby

Jan Šimík je jedním ze společníků mladé české firmy BlindShell, která se zabývá vývojem mobilních telefonů pro zrakově postižené. Jak vidí problematiku kompenzačních pomůcek pro slabozraké? A v čem je právě BlindShell jiný?