Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Vilu Lischoli postavil hrabě Olivier Lamezan-Salins pro sebe a svou ženu Mathildu von Hardtmuth

 
čtvrtek, 18. února 2016, 17:27

Vila Lischoli - známá romantická vila rodiny Hardtmuthů v ulici U Zimního stadionu. Dříve také nazývaná jako vila Matylda, nebo vila Lamezánka. Tak na tu se ve svém dalším díle seriálu o historii zaměřil Jan Schinko.

Pohlednice vydaná asi v roce 1902 představuje vilu Lischoli postavenou v roce 1900 v dnešní ulici U Zimního stadionu. Snímek je pořízen zřejmě z nové budovy okresního úřadu dokončené roku 1902. Možná přímo z lucerny secesní kopule. Zcela vlevo končí zahrada továrny firma Stegmann z roku 1898. Letopočty naznačují, že na přelomu 19. a 20. století se zde pořád něco dělo. Vpravo dole na okraji snímku je vidět, že se postupně zahrnuje dno bývalého Krumlovského rybníku.

Zpevněná ulice před vilou se hovorově nazývala Duftgasse (ulice vůní) podle vonných kanadských jedlí v zahradě. V roce 1906 obdržela jméno Goetheova. To vydrželo až do roku 1946, kdy byla přejmenována na Londýnskou, mimo jiné v souvislosti s tím, že během války se poslouchal oblíbený „Londýn“.

Nové politické orgány vzniklé po únoru 1948 byly značně nervózní z toho, že Krajský národní výbor sídlil na Wilsonově náměstí a boční trakt měl v Londýnské. Wilsonovo náměstí proto zrušily (přifařily k Lidické) a Londýnskou přejmenovaly na U Zimního stadionu. Zimní stadion je však vůči ulici relativně nový. Dnes by to byla dobrá adresa: Krajský úřad, Londýnská 2, (v Praze kupříkladu Londýnskou mají).

Vilu Lischoli (řečenou Matyldu a později Lamezánku) si nechal postavit hrabě Olivier Lamezan-Salins pro sebe a novomanželku Mathildu von Hardtmuth po svatbě, kterou měli dne 1. srpna 1899. Název vily Lischoli je proveden ve štuku na západním průčelí objektu. Přesně se neví, co znamenalo jméno Lischoli. Buď Mathildu jako dívku u Hardtmuthů tak oslovovali, nebo ji tak lichotivě oslovoval hrabě v důvěrných chvílích. Anebo pořád.


Současný pohled na vilu Lischoli. Foto: Dominik Svoboda

Hrabě (1867 - 1919) měl jak bylo obvyklé u vyšší šlechty jméno delší, jmenoval se Olivier Leo Ladislaus Hugo von Lamezan-Salins. Svatbou s Mathildou se stal společníkem firmy L. & C. Hardtmuth. Zanechal ve městě stopu nejen ve firmě, ale byl také členem zastupitelstva města, městské rady, intendantem divadla a prezidentem správního výboru městského muzea. Od roku 1916 byl ve válce a po válce v roce 1919 náhle zemřel. Kolovalo o tom leccos, v knize zemřelých je uvedena sebevražda.

Mathilda von Hardtmuth, narozená 11. března 1867, bydlela ve své vile do května roku 1945, kdy majetek Hardtmuthů byl rychle zabrán revolučním závodním výborem a poté znárodněn Benešovými dekrety. Odjela na rodinný statek v Grünau v Rakousku, kde zemřela 12. února 1947. Pravděpodobně do vyřízení právních dokladů pobývala nějaký čas v Choustníku s adoptovaným synem a s Annou von Hardtmuth (nar. 1905), která odtud podle Jihočeské pravdy a Hlasu lidu v roce 1946 žádala o vynětí z opatření proti Němcům a o československé státní občanství.

Hraběnka Mathilda se po smrti manžela věnovala firmě a nečekaně pečlivě výrobní technologii, zejména míchání tuh a barev. Traduje se, že ona jediná znala receptury, které před ostatními tajila a sama jednou týdně chodila do provozu tuhy a barvy namíchat. Skutečnost, že je míchala, je potvrzena dosud žijícím vnukem vedoucího výroby Václava Brabce. Není to sice výslovně doloženo, ale po úmrtí hraběnky znal recepty jenom Václav Brabec, který je odmítl vydat novým majitelům Hardtmuthky po roce 1948. Měl je doma v sekretáři, čekalo se, že budou někde v trezoru. Co se s recepty stalo, není zjištěno. Byly asi překonány novými technologiemi.

Léta byly ve vile podnikové jesle, školka a byty. Od roku 1994 si pronajala část vily rakouská banka Creditanstalt. Podporovala umění výstavami kumštýřů. V hlavním vstupním sále měl také výstavu malíř múz Vladimir Komárek. Po úvodních slovech překvapilo, že největší tlačenice nebyla u jeho obrazů, ale u švédského stolu.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Budějce jako první zavedly jízdu vpravo. Toto prvenství je ovšem...

čtvrtek, 11. února 2016, 18:38

Každý čtvrtek přináší pro Budějckou Drbnu historik Jan Schinko pohled do koutů Budějc v předchozích letech. Tentokrát se věnoval...

Ulice Karla IV. se dříve pojmenovávala podle toho, jaká byla aktuální...

čtvrtek, 4. února 2016, 18:01

Další díl Drbny historičky patří ulici Vídeňská. Jestli nevíte, kde ji hledat, vězte, že v současné době jde o ulici Karla IV....

Alkohol v malých dávkách je neškodný v jakémkoliv množství, řekl...

čtvrtek, 28. ledna 2016, 19:47

Ke čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. Jan Schinko zmapoval historii kavárny Savoy, která bývala na pravém břehu...

Zeměbranecké kasárny se za války změnily v nemocnici. Velkou stopu v...

čtvrtek, 21. ledna 2016, 18:51

Další čtvrtek rovná se další díl Drbny historičky. V něm se Jan Schinko věnuje ulici Boženy Němcové a jejímu okolí. Mezi Maticí...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Po srážce auta s autobusem museli...

  • Stát půjčí mladým rodinám na bydlení až dva...

  • Mezi Českými Budějovicemi a Třeboní došlo ke...

  • Sestry z Římova zachraňovaly životy při...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Filmový festival se stěhuje do Karlových Varů, začne už v pátek

Organizátoři Mezinárodního filmového festivalu se dnes začali přesouvat z Prahy do Karlových Varů, dějiště festivalu. Lázeňské město se už převléklo do festivalových kulis. Letošní 53. ročník začne v pátek a dnes během několika minut si zájemci zaregistrovali v internetovém předprodeji, do kterého festival dává deset procent vstupenek na všechna veřejná představení, první lístky na filmové projekce.

Vítr převrátil na Lipně plachetnici a rybářskou loď. Posádku obou lodí z vody vytáhli záchranáři

Všechny složky integrovaného záchranného systému (IZS) vyjížděly o víkendu ke dvěma převráceným lodím na lipenské přehradě. První loď se třemi rybáři se kvůli větru převrhla v sobotu 23. června kolem osmé ráno. Na záchranu posádky převrácené plachetnice se IZS vydaly kolem oběda. Žádný z mužů naštěstí nebyl zraněn.

Mít Zemana na Frekvenci 1 je čest, ale útočit na novináře by neměl, říká šéf české odnože Lagardère

„Zásadně ovlivnil podobu českého mediálního světa“. I tato slova zazněla v okamžiku, když letos v dubnu prezident mediální skupiny Lagardère Active ČR Michel Fleischmann přebíral francouzský Řád čestné legie. V obsáhlém rozhovoru pro HlídacíPes.org mluví i o tom, že tiskový zákon ve Francii novináře chrání, zatímco ten v Česku pojem novinář ani nezná.