Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Ulice Karla IV. se dříve pojmenovávala podle toho, jaká byla aktuální politická situace

 
čtvrtek, 4. února 2016, 18:01

Další díl Drbny historičky patří ulici Vídeňská. Jestli nevíte, kde ji hledat, vězte, že v současné době jde o ulici Karla IV. Historik Jan Schinko ale moc dobře ví, že to dříve byla Svinenská, Barvířská, Rašínova, Wienergasse nebo možná i Novohradská.

Vídeňskou ulicí (dnes ul. Karla IV.) jede před 1. světovou válkou tramvaj linky L směrem k náměstí, kde zahne vlevo do Divadelní a pojede dál na Lineckou. Vpravo stojí pravý tramvajový secesní kandelábr (ve městě už je jen jeden). Občané veškerého věku mají každý něco na hlavě. Dokonce se tenkrát poznalo podle toho, co má člověk na hlavě, je-li příslušník nižší, střední nebo vyšší třídy.

Název ul. Karla IV. platí až od 1. ledna 1991. Předtím se ulice pojmenovávala tak, jak se měnila politická situace. Odjakživa to byla ulice Svinenská, není doložena Novohradská, poněvadž vedla z náměstí Svinenskou branou. V 18. století to byla ulice Barvířská podle v ulici usedlých barvířů. Na přelomu 18. a 19. stol. v souvislosti s rozmachem Rakouska se začala Svinenská brána označoval jako Vídeňská a tím i ulice se stala Vídeňskou. V roce 1925 byla přejmenována na Rašínovu, za německé okupace na Wienergasse.

V roce 1945 na Švermovu. V době zrušení cenzury v roce 1968 se pojmenovala Masarykova, ale za ruské okupace místní politici, kteří souhlasili s Masarykovou, změnili rychle názor a usilovali a přejmenování. Chvíli se dohadovali, až roku 1970 navrhl předseda MěNV, aby to byla ulice Osvobození. Názvy ulice (podobně ul. U Černé věže) jsou něco jako historie v kostce, nemusí se číst dějepis.

Vlevo na pohlednici je část novogotického kostela sv. Rodiny z roku 1888 a sirotčince Karla Boromejského z roku 1886. Za ním by následovalo velkouzenářství u Šolínů. V zákrytu domů po levé straně není vidět stojí-li už dům pozemkové banky (později LI-DO Bohumila Smetany) na rohu Kněžské. Asi ještě ne, byl postaven v roce 1915 na místě domu, ve kterém provozovali po staletí řemeslo barvíři. Na protějším rohu vyčnívá ze zákrytu bílá stěna Malého pivovaru.


Současný pohled. Foto: Dominik Svoboda

Označení linek tramvají písmeny L a P nebylo nejšikovnější, obvyklejší byly číslice. Pojedu jednotkou, přesednu na dvojku. Časově nervózní Budějčák si tak L vyložil jako langsam a P pomalu. Tramvaj do Pekárenské mohla mít č. 3, do Čtyráku č. 4. Radnice o nové tramvajové linky stála, ale nepřemluvila vlastníka elektrárny a pouliční dopravy, aby investoval. V rakouském Gmundenu (město nesrovnatelně menší než Budějce) si jednu tramvajovou linku zachovali, i když na ní město doplácí. Jezdí tam ze středu města k nádraží a zpět.

Vpravo na pohlednici je část patrového domu Packertova domu, který byl zbořen v roce 1978 kvůli stavbě krajské politické školy KSČ. Packertův dům stál na místě zrušených hradeb a podél něho vedla Hradební ulice směrem ke Kanovnické. Při stavbě politické školy KSČ byla Hradební z Karla IV. do Kanovnické uzavřena a nečekaně natrvalo. Město zase tolik uliček (jako Staré Město v Praze) nemá, aby si mohlo uličky nebo jejich části uzavírat. Ale souhlasil okresní konzervátor památkové péče. Bylo to tehdy složitější, připravoval se tam nový ONV, ale zvítězila škola KSČ, přičemž se ještě zbouraly klasicistní městské lázně.

Znalec města již zesnulý Karel Kakuška přesto, že kladně hodnotil renesanci a gotiku Budějc, jinými slovy obdivoval, připomínal, že Vídeňská ulice je jediná velkoměstská ulice v Budějcích. Může se měřit s Plzní i Prahou. Lze s jeho názorem polemizovat, zvláště počítá-li se velkoměsto od 100 tisíc obyvatel výše. Budějce nikdy 100 tisíc obyvatel neměly, tudíž mít takovou ulici nemusí. Ale výstavní je.

V pravém bloku domů na konci u náměstí se vypíná palác Včela. Byl postaven v roce 1896 podle návrhu Paula Branga z Vídně. To ještě tramvaje nejezdily.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Alkohol v malých dávkách je neškodný v jakémkoliv množství, řekl...

čtvrtek, 28. ledna 2016, 19:47

Ke čtvrtku už neodmyslitelně patří Drbna historička. Jan Schinko zmapoval historii kavárny Savoy, která bývala na pravém břehu...

Zeměbranecké kasárny se za války změnily v nemocnici. Velkou stopu v...

čtvrtek, 21. ledna 2016, 18:51

Další čtvrtek rovná se další díl Drbny historičky. V něm se Jan Schinko věnuje ulici Boženy Němcové a jejímu okolí. Mezi Maticí...

Ostrov na Senovážném náměstí existoval. V roce 1911 však zmizel z...

čtvrtek, 14. ledna 2016, 18:33

Zajímavá diskuse o tom, zda byl, nebo nebyl ostrov na Senovážném náměstí, přinutila historika Jana Schinka připravit na toto téma...

Zajímají se o události jara 1939 v Podkarpatské Rusi. Dokonce...

pondělí, 11. ledna 2016, 19:08

Stráž obrany státu na Podkarpatské Rusi. Tak se jmenuje nový amatérský dokument, který pojednává o dramatických událostech jara...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Babiš uvedl, že by nepřijal abolici, debata o tom je nesmyslná

Premiér Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že by nepřijal abolici, tedy prezidentské zastavení svého trestního stíhání. Prezident Miloš Zeman tento týden uvedl, že by premiérovi abolici udělil v případě, že by nejvyšší státní zástupce rozhodl o obnovení Babišova trestního stíhání kvůli farmě Čapí hnízdo. Babiš pokládá nastolování úvah o abolici za nesmyslné v situaci, kdy pražské městské státní zastupitelství pravomocně rozhodlo o zastavení jeho stíhání.

V Brně naplnili bazén PET lahvemi, lidé se poučili o odpadech

Bazén naplněný PET lahvemi včera patřil k atrakcím zábavného programu v brněnské spalovně. Děti do bazénu skákaly nebo v něm lovily poklady. Akce přilákala do areálu městské společnosti SAKO davy lidí. Jejím cílem bylo ukázat lidem, jak se v Brně zpracovává odpad.

Lidé mohou nákupem hraček pomoci nemocným dětem

Nadační fond Kapka naděje připravil charitativní akci, která by měla před Vánocemi pomoci dětem v nemocnicích. Pokud lidé zakoupí jakoukoliv hračku ve vybraných obchodech a věnují ji do pomyslné Studny naděje, dostane se přímo k nemocným dětem. Zisk z prodeje navíc půjde na konto nadačního fondu. Novináře o tom informovala společnost Wormelen Group, která provozuje několik hračkářských řetězců.