Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Zeměbranecké kasárny se za války změnily v nemocnici. Velkou stopu v ní zanechal Jaroslav Hašek

 
čtvrtek, 21. ledna 2016, 18:51

Další čtvrtek rovná se další díl Drbny historičky. V něm se Jan Schinko věnuje ulici Boženy Němcové a jejímu okolí. Mezi Maticí školské a ulicí V Zátiší byla například dříve budova chudobince, kde zemřel loutkář Jindřich Kopecký, vnuk Matěje Kopeckého. Poslední roky svého života zde přežíval známý loutkář z milodarů.

Na snímku (upraveném na kolorovanou pohlednici) zachytil neznámý autor v roce 1914 část Lineckého předměstí od dnešní ulice Boženy Němcové směrem na západ k Vltavě. Snímek je pořízen z právě postavené nové nemocnice, která byla slavnostně vysvěcena dne 5. března 1914. Na konci roku 1914 se začaly stavět v prostoru na snímku dole dřevěné baráky pro vojenské rekonvalescenty. Od konce března 1914 se stavěl kostel sv. Jana Nepomuckého, dokončen v srpnu 1915, takže z těchto dat lze odvodit, že snímek zachycuje stav na jaře 1914.

Vlevo, jaksi v lukách, stojí areál sirkárny, jejímž majitelem v tom čase byla akciová společnost Helios ve Vídni. Naproti mezi ulicemi Matice školské a V Zátiší zaujímá blok velká budova původně městského chudobince z roku 1898. Chudobinec byl postaven v novorenesančním pojetí podle projektu firmy Novelly & Zelle z Vídně. V srpnu 1946 oznámila správa všeobecné veřejné nemocnice, že byly započaty práce na úpravě budovy chudobince, kterou věnovala obec pro ústav léčení zářením. Později byl chudobince či ústav „radiák“  předán vojenské nemocnici.

S chudobincem jsou spojeny pohnuté osudy občanů chudáků, které nikdo nechtěl. Dostal se sem v roce 1924 nemocný známý loutkař Jindřich Kopecký, vnuk slavného českého loutkáře Matěje Kopeckého. Bydlel předtím bídně v altánku na dvoře hostince U Bílé růže na Mariánském náměstí. V chudobinci žil z milodarů. Ve městě se to vědělo a kdo mohl, posílal mu trochu peněz na léčení.


Současný pohled. Foto: Jan Luxík

Zachovaly se doklady o tom, že například kibic Vilda Rámus vybíral po hospodách od filkařů, šnopslařů, bulkařů a jiných karetníků peníze na Jindřicha Kopeckého. Tu 30 korun, jindy 50 korun a odnášel je do redakce Jihočeských listů, která je odevzdávala nemocnému loutkáři. Jindřich Kopecký zemřel v chudobinci v roce 1927.

Řádové sestry působily v chudobinci ještě po roce 1946, podle pamětníků i krátce po roce 1948, kdy již to byl ústav pro léčení zářením. Po Praze to byl druhý ústav toho druhu v Čechách. V budově byla znovu obnovena kaple a dne 29. září 1946 za účasti místopředsedy MNV vysvěcena. Kaple byla v době bohoslužeb přístupná i veřejnosti. V roce 1996 byla zrušena vojenská nemocnice a radiák následně upraven pro krajský úřad. Čekalo se, že krajskému úřadu bude stačit komplex budov po krajském národním výboru, navíc značně zvětšen podkrovím a zrušením secesního schodiště, ale musel severní křídlo v Goetheově ulici uvolnit státnímu zastupitelství.  

Velká budova vpravo jsou zeměbranecké kasárny z roku 1899, rovněž ve stylu tehdejší novorenesance. Zcela vpravo na okraji pohlednice stojí štábní budova s věží. Bývalo tam před touto budovou a kostelem sv. Jan Nepomuckého Třebízského náměstí. Na konci roku 1914, když byli do města dopravováni ranění z 1. světové války, byla v části kasáren zařízena vojenská nemocnice. Ranění byli také přiváženi do vojenské nemocnice na Linecké silnici naproti Kotvě.

Ve vojenské nemocnici pobýval v roce 1915 spisovatel Jaroslav Hašek. Sice krátce, ale zanechal zde výraznou stopu. Ležel na pokoji s kamarádem vojínem Hoškem z Horosedel u Mirovic, jak vzpomínal jeho syn Otakar Hošek. Když neležel, navštěvovali spolu hospody na Lineckém předměstí. Nejčastěji hostinec U města Krumlova na rohu Linecké a Roudenské. Jednou byl v nemocnici pět dnů nezvěstný. Přespal například u inspektora železnic v Protivíně. Až ho definitivně chytili v hostinci U Ruského cara v Českém Vrbném. Dne 10. května 1915 musel na frontu.

V době 2. světové války byly v místech baráků pro rekonvalescenty vyhloubeny kryty. Ještě kolem roku 1953 lezli do krytů kluci a občas tam něco „cenného“ našli. 

Napsal(a) Jan Schinko

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Policie žádá o pomoc při pátrání po Pavlíně...

  • Budějcký advent nabídne tradici i novinky....

  • Rozloučení je velmi silným okamžikem. A...

  • Notně opilý jedenatřicetiletý muž budil...

Reklama
 
 

Kam dál?

SOUTĚŽ: Děti zabavíte i v neděli. Metropol pořádá maškarní karneval

čtvrtek, 21. ledna 2016, 15:48

Sněhové radovánky s dětmi můžete v neděli vyměnit za pořádnou zábavu v teple. Ve Společenském sále DK Metropol se koná...

O odklady povinné školní docházky v Budějcích žádá zhruba 20 procent rodičů

čtvrtek, 21. ledna 2016, 15:03

Místo první třídy si ještě rok užijí bezstarostný předškolní život... Několik desítek dětí každoročně v Budějcích...

Požár rodinného domu v Čakovci se obešel bez zranění, hašení komplikoval sníh a mráz

čtvrtek, 21. ledna 2016, 14:00

Ve středu večer byli v plném nasazení profesionální hasiči z Křemže a Budějc a dobrovolní hasiči z Dubného a Čakovce....