Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Zeměbranecké kasárny se za války změnily v nemocnici. Velkou stopu v ní zanechal Jaroslav Hašek

 
čtvrtek, 21. ledna 2016, 18:51

Další čtvrtek rovná se další díl Drbny historičky. V něm se Jan Schinko věnuje ulici Boženy Němcové a jejímu okolí. Mezi Maticí školské a ulicí V Zátiší byla například dříve budova chudobince, kde zemřel loutkář Jindřich Kopecký, vnuk Matěje Kopeckého. Poslední roky svého života zde přežíval známý loutkář z milodarů.

Na snímku (upraveném na kolorovanou pohlednici) zachytil neznámý autor v roce 1914 část Lineckého předměstí od dnešní ulice Boženy Němcové směrem na západ k Vltavě. Snímek je pořízen z právě postavené nové nemocnice, která byla slavnostně vysvěcena dne 5. března 1914. Na konci roku 1914 se začaly stavět v prostoru na snímku dole dřevěné baráky pro vojenské rekonvalescenty. Od konce března 1914 se stavěl kostel sv. Jana Nepomuckého, dokončen v srpnu 1915, takže z těchto dat lze odvodit, že snímek zachycuje stav na jaře 1914.

Vlevo, jaksi v lukách, stojí areál sirkárny, jejímž majitelem v tom čase byla akciová společnost Helios ve Vídni. Naproti mezi ulicemi Matice školské a V Zátiší zaujímá blok velká budova původně městského chudobince z roku 1898. Chudobinec byl postaven v novorenesančním pojetí podle projektu firmy Novelly & Zelle z Vídně. V srpnu 1946 oznámila správa všeobecné veřejné nemocnice, že byly započaty práce na úpravě budovy chudobince, kterou věnovala obec pro ústav léčení zářením. Později byl chudobince či ústav „radiák“  předán vojenské nemocnici.

S chudobincem jsou spojeny pohnuté osudy občanů chudáků, které nikdo nechtěl. Dostal se sem v roce 1924 nemocný známý loutkař Jindřich Kopecký, vnuk slavného českého loutkáře Matěje Kopeckého. Bydlel předtím bídně v altánku na dvoře hostince U Bílé růže na Mariánském náměstí. V chudobinci žil z milodarů. Ve městě se to vědělo a kdo mohl, posílal mu trochu peněz na léčení.


Současný pohled. Foto: Jan Luxík

Zachovaly se doklady o tom, že například kibic Vilda Rámus vybíral po hospodách od filkařů, šnopslařů, bulkařů a jiných karetníků peníze na Jindřicha Kopeckého. Tu 30 korun, jindy 50 korun a odnášel je do redakce Jihočeských listů, která je odevzdávala nemocnému loutkáři. Jindřich Kopecký zemřel v chudobinci v roce 1927.

Řádové sestry působily v chudobinci ještě po roce 1946, podle pamětníků i krátce po roce 1948, kdy již to byl ústav pro léčení zářením. Po Praze to byl druhý ústav toho druhu v Čechách. V budově byla znovu obnovena kaple a dne 29. září 1946 za účasti místopředsedy MNV vysvěcena. Kaple byla v době bohoslužeb přístupná i veřejnosti. V roce 1996 byla zrušena vojenská nemocnice a radiák následně upraven pro krajský úřad. Čekalo se, že krajskému úřadu bude stačit komplex budov po krajském národním výboru, navíc značně zvětšen podkrovím a zrušením secesního schodiště, ale musel severní křídlo v Goetheově ulici uvolnit státnímu zastupitelství.  

Velká budova vpravo jsou zeměbranecké kasárny z roku 1899, rovněž ve stylu tehdejší novorenesance. Zcela vpravo na okraji pohlednice stojí štábní budova s věží. Bývalo tam před touto budovou a kostelem sv. Jan Nepomuckého Třebízského náměstí. Na konci roku 1914, když byli do města dopravováni ranění z 1. světové války, byla v části kasáren zařízena vojenská nemocnice. Ranění byli také přiváženi do vojenské nemocnice na Linecké silnici naproti Kotvě.

Ve vojenské nemocnici pobýval v roce 1915 spisovatel Jaroslav Hašek. Sice krátce, ale zanechal zde výraznou stopu. Ležel na pokoji s kamarádem vojínem Hoškem z Horosedel u Mirovic, jak vzpomínal jeho syn Otakar Hošek. Když neležel, navštěvovali spolu hospody na Lineckém předměstí. Nejčastěji hostinec U města Krumlova na rohu Linecké a Roudenské. Jednou byl v nemocnici pět dnů nezvěstný. Přespal například u inspektora železnic v Protivíně. Až ho definitivně chytili v hostinci U Ruského cara v Českém Vrbném. Dne 10. května 1915 musel na frontu.

V době 2. světové války byly v místech baráků pro rekonvalescenty vyhloubeny kryty. Ještě kolem roku 1953 lezli do krytů kluci a občas tam něco „cenného“ našli. 

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Ostrov na Senovážném náměstí existoval. V roce 1911 však zmizel z...

čtvrtek, 14. ledna 2016, 18:33

Zajímavá diskuse o tom, zda byl, nebo nebyl ostrov na Senovážném náměstí, přinutila historika Jana Schinka připravit na toto téma...

Zajímají se o události jara 1939 v Podkarpatské Rusi. Dokonce...

pondělí, 11. ledna 2016, 19:08

Stráž obrany státu na Podkarpatské Rusi. Tak se jmenuje nový amatérský dokument, který pojednává o dramatických událostech jara...

Dům č. 5 je spojen s etapou socialismu. Za časté politické oslavy ale...

čtvrtek, 7. ledna 2016, 18:00

I v novém roce pokračuje pravidelný seriál Drbna historička. První lednový čtvrtek se Jan Schinko věnuje především domu č. 5 na...

U České chalupy sedával i Jaroslav Hašek. Neplatil tam útratu

čtvrtek, 31. prosince 2015, 19:28

Ani poslední den v roce, jelikož připadá na čtvrtek, nemůže chybět další díl pravideného seriálu Drbna historička. Jan Schinko se...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Plaga je proti plánovanému zavedení povinné maturity z matematiky

Ministr školství Robert Plaga (ANO) chce zrušit plánované zavedení povinné maturity z matematiky. Rozhodl se tak na základě analýzy výsledků maturantů ve vybraných úlohách z minulých let. Podle ministra je třeba nejdřív zlepšit výuku matematiky tak, aby jí žáci skutečně rozuměli, a až potom případně zavést povinnou maturitu. Novinářům to sdělilo tiskové oddělení ministerstva školství v reakci na informace Deníku. Zákon v současnosti počítá se zavedením povinné maturity z matematiky nejpozději od jara 2022.

Letiště Praha z tendru na skenery vyloučilo Huawei a ZTE

Letiště Václava Havla vyloučilo z výběrového řízení na sedm celotělových skenerů čínské firmy Huawei a ZTE. K tomuto kroku přistoupilo na základě loňského varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ani jedna z čínských korporací se do tendru nemohla ani přihlásit. Jiné společnosti v tendru jejich produkty nevyužívají. Skenery za 30 milionů korun mají přispět k vyšší bezpečnosti cestujících. Uvedl to Deník N.

Vedení ČSSD odmítlo odchod z vlády Andreje Babiše

Předsednictvo ČSSD dnes nepodpořilo odchod strany z vlády. Pro opuštění kabinetu hlasovalo 11 ze 42 přítomných představitelů vedení sociální demokracie. Po jednání předsednictva to novinářům řekl předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Pro odchod z koaliční vlády s hnutím ANO podle něj nehlasoval nikdo z užšího stranického vedení.