Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Ostrov na Senovážném náměstí existoval. V roce 1911 však zmizel z plánu města

 
čtvrtek, 14. ledna 2016, 18:33

Zajímavá diskuse o tom, zda byl, nebo nebyl ostrov na Senovážném náměstí, přinutila historika Jana Schinka připravit na toto téma další díl Drbny historičky. Z dostupných údajů i dobové pohlednice lze potvrdit, že takový ostrov opravdu existoval.

Jedna z předchozích Drben historiček vyvolala širší diskusi o existenci ostrova na Senovážném náměstí. Reálně nikdo takový ostrov nemůže pamatovat, leda že by mu bylo 105 a více let. Ale byl tam, jak o tom svědčí pohlednice zachycující stav Senovážného mezi roky 1909 a 1912. Pohled je pořízen asi z věže německého dívčího lycea (v novější době budova rozhlasu) z roku právě 1912, přičemž na plánu města z roku 1911 není levé koryto Mlýnského potoku zakresleno. S předstihem se zřejmě počítalo s tím, že bude brzy zrušeno.

Mlýnský potok (nedá se vyvrátit ani doložit, že to byla původně Malše) protékal na území dnešního města složitými meandry. Jeden meandr lemoval Rybní ulici, jak je vidět na pohledu. Pravá stoka, v tom čase širší než levá, byla přepadem ze špitálské jezu (u špitálského či grafitového mlýna). Radnice rozhodla levý tok zasypat. Nic se tím nezískalo. Nikdy na tom prostoru nic nebylo. Dnes část provizorního parkoviště. Z výtvarného hlediska jsou pro každé město ostrovy a vodní prvky vždy zajímavé a z pohledu přírody prospěšné (v Praze je jich celá řada).

Dole na snímku jsou střechy domů v Rybní ulici. V zatáčce levého koryta je můstek na ostrov. Hned na břehu stojí část pekařství Josefa Cvacha. Za pekařstvím je vidět zadní stěna biografu Royal, který měl čelní secesní průčelí do dnešní Jirsíkovy ulice. Od Cvachů vede cesta kolem plastiky sv. Jana na mostek přes již spojená obě ramena Mlýnské stoky na Senovážné. Na náměstí stojí domek vážného u městské mostní váhy, kde se často vážily fůry se senem. Odtud název Senovážné.


Současný pohled. Foto: Dominik Svoboda

Opticky nad Royalem stojí na levém břehu Ferdinandovy (později městské) lázně. Byly zbořeny kvůli krajské politické škole KSČ a internátu. Na pravém břehu vystupuje za stromovím klasicistní dvoupatrová budova staré nemocnice. Byla zbořena před rokem 1914. Kolovalo, že byla malicherně zbořena proto, že z oken mávaly lehké pacientky na vojáky, což prý budilo veřejné pohoršení. U nemocnice byla od roku 1909 zastávka tramvají. Opodál stála trafika.

Stromy sadů převyšuje zcela v pozadí část školy v Nové ulici. Na rohu Lannovky ještě nebyla postavena rakouská banka (dnes ČNB). Naproti už stojí dům kláštera Vyšší Brod. Vedle vyšebrodského domu jsou dva malé domky zvané sousedsky Knappovka nebo Knappovina. Kolem roku 1930 byly zde postaveny dva vysoké domy, v jednom ordinoval zubní lékař Rudolf Prázný. Po zrušení lékařských živností měl zrovna v ordinaci Prázného jednu kancelář meteorologický ústav.

Dále v patrovém domě obchodníka s kůžemi Mikeše bývalo zastoupení automobilů Tatra. Následuje malý užší dům s tvarovaným štítem, ve kterém byla hospoda U Glattů. Na místě obou objektů je dnes Dům služeb. Vpravo již na okraji pohledu je část dvoupatrového domu někdejšího soudu. Za vyšebrodským domem je vidět secesní štít domu zvaném Klementinum stojícím v Lannovce (dnes ČSOB). Vpravo na pohlednici je část grafitového mlýna s cimbuřím na průčelí.

Je třeba uvést, že radnice se snažila nepravidelné a nesourodé Senovážné řešit, ale vždy do toho něco přišlo (dvě války, hospodářská krize, německá okupace, nedostatek peněz). V místech hlavní pošty byla připravena nová katedrála v novogotickém pojetí s dvěma vysokými věžemi, na ploše náměstí měl stát velký moderní dům městské tržnice, na kterou také již byla studie a v roce 1945 další projekt na nové divadlo. Za socialismu se jen zakryla Mlýnská stoka a vybudovala manifestační plocha se sochou Lenina. Dnes sílí hlasy, že by se Mlýnská stoka měla zase odkrýt. Ostrov asi nebude, ale neuškodí si ho připomenout. 

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Zajímají se o události jara 1939 v Podkarpatské Rusi. Dokonce...

pondělí, 11. ledna 2016, 19:08

Stráž obrany státu na Podkarpatské Rusi. Tak se jmenuje nový amatérský dokument, který pojednává o dramatických událostech jara...

Dům č. 5 je spojen s etapou socialismu. Za časté politické oslavy ale...

čtvrtek, 7. ledna 2016, 18:00

I v novém roce pokračuje pravidelný seriál Drbna historička. První lednový čtvrtek se Jan Schinko věnuje především domu č. 5 na...

U České chalupy sedával i Jaroslav Hašek. Neplatil tam útratu

čtvrtek, 31. prosince 2015, 19:28

Ani poslední den v roce, jelikož připadá na čtvrtek, nemůže chybět další díl pravideného seriálu Drbna historička. Jan Schinko se...

Neudělali bychom nic jinak, říkají po 750 letech zakladatelé města

úterý, 29. prosince 2015, 17:54

Budějcká Drbna v rámci oslav města iniciovala rozhovor s králem Přemyslem Otakarem II., rytířem Hirzem, purkrabím na Zvíkově, a...

 

Komentáře

Hawky
Hawky

Tady se Libore nedočkáte ani odpovědi na připomínky k dopravě, natož zorganizování a uskutečnění takovéto akce. Ale mě by se to taky moc líbilo. Raději koukám do vody, než na beton a asfalt.

úterý, 19. ledna 2016, 09:38
 
 
Libor Vilímek
Libor Vilímek

Jsem pro odkrýt Mlýnskou stoku. Rozhodně by to bylo hezčí než je to teď

čtvrtek, 14. ledna 2016, 20:58
 
 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Před 55 lety byla vynalezena populární remoska

Její obsluha i údržba je jednoduchá, spotřeba energie nízká a životnost dlouhá. Remoska je malá přenosná elektrická pečící mísa či pánev, která vaří, peče, smaží, dusí i opéká a připravit se v ní dá téměř cokoli. Remoska je českým vynálezem, její ochranná známka byla zapsána 21. července 1964. A i když s existencí měla už párkrát na kahánku, hospodyňky na ni dodnes nedají dopustit.

Kaspersky: Falešná aplikace FaceApp šíří nevyžádanou reklamu

Na internetu se objevila falešná aplikace, která se vydává za populární nástroj pro úpravu fotografií FaceApp. Mobilní zařízení uživatelů infikuje programem pro nevyžádanou reklamu MobiDash. Uvedla to antivirová firma Kaspersky Lab. Aplikace FaceApp od ruských vývojářů Wireless Lab se stala v posledních týdnech hitem. Pomocí nástrojů umělé inteligence dokáže vyfotografovanou osobu nechat zestárnout, omládnout, nebo dokonce změnit pohlaví. V souvislosti s ní se ale objevilo i varování před narušením soukromí, protože aplikace posílá fotografie k úpravě na servery mimo zařízení uživatele.

Polský zákazník skoupil jízdenky na celý vlak

Nespokojený zákazník polských drah vynaložil tisíce zlotých a hodiny svého času, aby skoupil jízdenky na celý vlak, a to jen proto, aby je hned následující den zkusil vrátit. To vše udělal kvůli tomu, aby na sociálních sítích předvedl, jak byrokraticky se státní dráhy chovají k cestujícím. A železnice se nechala vyprovokovat, napsal polský list Gazeta Wyborcza.