Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

U České chalupy sedával i Jaroslav Hašek. Neplatil tam útratu

 
čtvrtek, 31. prosince 2015, 19:28

Ani poslední den v roce, jelikož připadá na čtvrtek, nemůže chybět další díl pravideného seriálu Drbna historička. Jan Schinko se zaměřil na hostinec v České ulici, kam chodívali sedávat známí lidé. Autor Švejka Jaroslav Hašek zde měl velká privilegia, na pivo sem údajně několikrát zavítal i bývalý prezident Václav Havel.

Barevná pohlednice představuje Českou ulici ve směru od Panské ulice do města. Vpravo v patrovém domě s klasicistním tvarovaným štítem je oblíbená hospoda U České chalupy. Podle pumpičky na pitnou vodu vlevo vpředu jde asi o začátek 20. století. Zájezdní formanský hostinec U České chalupy byl v domě zařízen za majitele Lorence Pfeiffera, který dům dostal v roce 1786 od tchýně a roku 1803 nechal dům přestavět do dnešní podoby podle projektu Johanna Pritsche.

Hospoda byla dost malá, vpředu větší sál, do kterého se šlo z ulice dolů po dvou schodech a vzadu menší sál zvaný formanka, kam se šlo po schodech zase nahoru a kde nocovali formani. Ve formance stálo v období 1. republiky piáno, někdo přinesl saxofon, jiný kytaru a hrál se tam swing, boogy woogy, Jaroslav Ježek, R. A. Dvorský a jiní. Hlavně studenti z „erergé“ (z Reformně reálného gymnázia v České).

Nejvíce byla podle častého hosta Jaroslava Lindauera formanka plná, když se na gymplu psaly písemky. Školní zřízenec sice prováděl v okolí šťáru, ale v předním lokále studenty nenašel a nahoru do formanky se přes hostinskou paní Houfkovou nedostal. Ono to nebylo z hlediska studia nic platné. Když totiž student erergé neměl písemku, psal ji jindy (a bez paní hostinské).

Mezi 15. únorem a 10. květnem 1915 pobýval U České chalupy spisovatel Jaroslav Hašek. Není přesně zjištěno kdy, ale předpokládá se, že často, poněvadž to měl z Mariánských kasáren kousek. Vyskytoval se i v jiných hospodách jako U Žáků v Hroznové, U Kabátů v Krajinské, U Mičanů ve Smetance, U slunce na náměstí a dostal se i do hospod na Linecké. Za jeden den zvládl několik podniků, a to i když „ležel“ ve vojenské nemocnici.


Současný pohled. Foto: Dominik Svoboda

U České chalupy bývalo domácí prostředí a Jaroslav Hašek se tam zřejmě cítil dobře. V dobré náladě tam napsal dva fejetony a to Aféra s křečkem a Aféra s teploměrem. Nemusel pak platit útratu. U Žáků zase slíbil hostinskému, že mu bude posílat zprávy z bojiště a hned na to inkasoval zálohu (není známo, že by nějakou zprávu z fronty poslal). U Mičanů také neplatil. Vypadá to, že neplatil nikde.

Musí se ale připomenout, že se do Mariánských kasáren dostal jako jednoroční dobrovolník, když mu bylo 32 let. To je velký rozdíl být na vojně v 19 nebo ve 32 letech, zejména pro Pražáka požívajícího osobního svobodného rozhodování a navíc zakladatele stolní kavárenské strany mírného pokroku v mezích zákona. Poručíci, nadporučíci i kapitáni c. k. byli mladší než on sám. Co viděl a zažil se mu hodilo. Použil to do světoznámého Švejka.

U České chalupy pil Jaroslav Hašek pivo, ale dochovaly se zprávy, že také rum a likéry. Rum si nosil do kasáren, kde si v kanceláři vykotlal tlustou knihu vojenských předpisů a do vzniklého prostoru ukládal láhev rumu. U Žáků (později vinárna U hroznu) pil též raději rum a likéry. Na to, že Jaroslav Hašek meškal v Budějcích jen tři měsíce, zanechal ve městě výraznou stopu.

Do České chalupy prý chodil na pivo také bývalý prezident Václav Havel, který sloužil v Mariánských kasárnách v letech 1957 až 1959, ale není o tom evidence, ani se neví, že by tam napsal nějaký fejeton. V Mariánských kasárnách trávil ve vězení čas básník Fráňa Šrámek, ale spojení s Českou chalupou není doloženo.

Dopisem ze dne 3. března 1968 oznámil útvar hlavního architekta radnice podniku Kancelářské stroje, že objekt pohostinství Česká chalupa je dle asanačního plánu určen k demolici. Kancelářské stroje tam totiž chtěly stavět, ale rozmyslely si to. Útvaru hlavních architekta se poté nepodařilo tento nepříčetný asanační plán uskutečnit.

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Neudělali bychom nic jinak, říkají po 750 letech zakladatelé města

úterý, 29. prosince 2015, 17:54

Budějcká Drbna v rámci oslav města iniciovala rozhovor s králem Přemyslem Otakarem II., rytířem Hirzem, purkrabím na Zvíkově, a...

Po Mlýnské stoce jezdily pramice, ve vodě se plavili koně

čtvrtek, 17. prosince 2015, 18:15

Další čtvrtek, další díl Drbny historičky. Jan Schinko se blíže podíval na Mlýnskou stoku, která dříve podle Karla Kakušky byla...

Jedna jezdí pomalu, druhá langsam. Takové měly neoficiální označení...

čtvrtek, 10. prosince 2015, 19:14

Se čtvrtkem je zde další díl oblíbeného seriálu Drbna historička. Jan Schinko tentokrát věnoval čas budějckým tramvajím, které na...

Zrození Krále Šumavy - 3. díl

pondělí, 7. prosince 2015, 18:01

Jihočeši ví, kdo to byl Král Šumavy. A především na Šumavě všichni věděli, že šlo o Josefa Hasila. V roce 1949 pětadvacetiletého...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Největší negativa jablonecké přehrady? Záchody i vzhled stánků

Přehradní nádrž Mšeno je srdcem Jablonce. V létě je u ní hlava na hlavě. Denně k ní míří desítky místních na procházku maminky s kočárkem, celé rodiny i kamarádi. Milují ji běžci, inlajnisté i pejskaři. Ve zdejší lokalitě je ale stále co vylepšovat a město šlo s nápady přímo za místními.

VIDEO: Chcete vidět mrtvé lidi? Vyfotit si je? Německý policista vyškolil českého řidiče

Statisíce shlédnutí získalo během krátké doby video, na kterém němečtí policisté „školí“ českého a maďarského řidiče. Důvodem je jejich chování, které by v našich končinách bylo považováno za neetické a u našich západních sousedů za nezákonné. Oba řidiči si totiž natáčeli místo tragické nehody, ke které došlo v úterý u Norimberku.

PRŮZKUM: Dezinformací na českých webech před eurovolbami nepřibylo

Dezinformací na českých webech v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu kvůli volbám přes původní obavy výrazně nepřibylo. Oznámil to dnes Pražský institut bezpečnostních studií na základě svého průzkumu. Podle něj se weby, které jsou známé šířením dezinformací, eurovolební kampaní významněji nezabývaly, pozitivně referovaly hlavně o hnutí SPD Tomia Okamury.