Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Neudělali bychom nic jinak, říkají po 750 letech zakladatelé města

 
úterý, 29. prosince 2015, 17:54

Budějcká Drbna v rámci oslav města iniciovala rozhovor s králem Přemyslem Otakarem II., rytířem Hirzem, purkrabím na Zvíkově, a Čéčem z Budivojovic, majitelem pozemků a vesnice Budivojovice, kteří se před 750 lety podíleli (každý svou měrou) na založení Budějc.

Co říkáte městu po 750 letech?
Všichni tři: Povedlo se, je to metropole jihu Čech.

Někteří historici uvádí, že to byl geniální nápad založit město právě tady.
Král: Ani ne. Bylo to vlastně jediné vhodné místo, které jsem mohl získat. Pozemky tady totiž vlastnil kolega Čéč.

Čéč: Všude kolem byli Rožmberkové a ti by ti žádný pozemek neprodali, i když jsi byl král. Já si dokonce myslím, že měli větší majetek než ty a měli značný vliv u dvora.

Král: No právě. Teď to mohu říci, dobře hospodařili, vhodně se ženili, čímž získávali další panství a z nich další peníze. Když by se mi podařilo, a to se podařilo, založit v jejich regionu královské město, udělit mu privilegia a stáhnout do něj zemské obchodní cesty, změnil by se tok peněz. Rožmberkům by ubyly a mně přibyly.

Hirzo: Nevím jak, ale Rožmberkové se o připravovaném městě dozvěděli, a protože vlastnili Stradonice (Rožnov), málem tě předběhli.

Král. Málem. V roce 1261 se Rožnov jmenoval Forum Stradonitz a v roce 1262 už Novum Forum s předpokladem města. Ale toho roku zemřel vladař Vok z Rožmberka, Rožmberkové ztratili tempo a to už se na soutoku Vltavy a Malše pohyboval rytíř Hirzo, přičemž pozemky byly moje. Na ně Rožmberkové nemohli.

Čéč: Ještě, že jsem je vlastnil, protože na jihu Čech jsi měl jen královské město Písek, který tak výhodnou polohu jako Budějce neměl.

Král: Nenápadně připomínáš, že jsem ti pozemky a potom Budivojovice sebral, ale dal jsem ti hrad Velešín, který měl větší hodnotu než nevýznamná osada Budivojovice a močály na soutoku. Ostatně, hned si se taky na Velešín přestěhoval.

(k rytíři Hirzovi) Byl soutok plný bujné lužní vegetace problém?
Hirzo: Byl. Každý rok na jaře ledové dřenice, prokopské záplavy, srpnové povodně, někdy i v září, ale močál po kolena tu nebyl. Rožmberkové měli z Rožnova do Budivojovic suchou cestu, vedla asi přes pozdější náměstí nebo kolem kláštera. Přes ramena Malše byly brody. Propojil jsem obě ramena Malše, trochu napřímil jejich tok a voda, když nebyla zrovna stoletá, se okolo města jen prohnala.

Čéč: Budějce byly tehdy rozlohou malé, postupně obklopené hradbami. Když se Vltava rozlila na Dlouhou louku, nebo Malše do míst, kde je dnes Havlinda, nic se nedělo. Na náměstí se většinou nedostala.

Hirzo: Když jsem dodělal kolečko vodních toků, někde jsem později četl, že řeky obepínají Budějce jako stříbrný prsten, vykolíkoval jsem náměstí a určil tři městské brány ve směru do Prahy, Lince a Vídně. To chtěl král, aby městem probíhaly obchodní cesty sever - jih a východ - západ. Předpokládal, že na náměstí kupci vyloží své zboží a bude se obchodovat. Vznikla tak geograficky přirozená obchodní křižovatka.

Čéč: Samozřejmě ve prospěch města a krále. Asi proto je náměstí tak velké. Velké náměstí, velké obchody, malé náměstí, malé obchody.

Král: Rozlohu náměstí jsem neurčil, nechal jsem to na kolegovi Hirzovi, jen jsem chtěl, aby náměstí bylo hodno království českého. Kolega Čéč má pravdu jen částečně. Jasně, založení města jsem financoval a chtěl jsem jako dobrý hospodář peníze zpátky, ale každý ví, že nově založené město může prosperovat, až se všechno usadí. To trvá tak nejméně 10 let a to jsem ještě Budějce na rozjezd osvobodil od různých dávek a poplatků.

Hirzo: Já jsem měl dojem, že král ani tak nechtěl z Budějc peníze do své pokladny, jako spíše zastavit Rožmberky. Někde jsem zachytil práci jednoho badatele, který nás tři studoval a poté napsal, že založení Budějc byla závora Přemysla Otakara II. proti postupu Rožmberků a Hirzo mu v tom ochotně pomáhal.

Čéč: No jo, byly šarvátky, nelíbili jsme se hlavně Ojířovi a Závišovi, ale jak jsem četl dějiny, nakonec Rožmberk Petr Vok Budějce zachránil, když je ze svých peněz vykoupil z okupace pasovského vojska.

Kdo byli první obyvatelé Budějc?
Král: Kolega Hirzo zde měl před rokem 1265 zeměměřiče, písaře a lidi na práci z okolí a z Čéčových Budivojovic, ale ti zde meškali jen přechodně v provizorních objektech. Potřeboval jsem však měšťany, aby se zde usadili a tím mohlo město získat právní subjekt. Důležité také bylo, aby měli nějaký kapitál, postavili si dům a rozvíjela se řemesla. S měšťany z rožmberských měst jsem nemohl počítat. Ani s rožmberskou šlechtou. Nedalo se nic jiného dělat, než získat bohaté měšťany z Bavorska a z Rakouska a ještě jim na počátek slíbit daňové prázdniny.

Čéč: Mělo to dlouhodobý jazykový dopad. Majetní a německy mluvící měšťani obsadili správu města či radnici, kde po staletí byla hlavní úřední řečí němčina. Jak jsem někde vyčetl, asi až do roku 1918.

Hirzo: Ale přinesli do města pivo. Byli na to z Bavorska zvyklí, asi začali hned, jakmile postavili první dům, vařit. Po pár letech byl skoro každý dům ve městě právovárečný.

Král: Takto se to říci nedá, pivo by se stejně začalo po čase ve městě vařit, faktem bude, že vaření piva urychlili kvůli penězům. Napřed totiž museli kupovat drahé pivo od Rožmberků. Pro mě nemělo pivo takový význam, šlo mi o obchod a sůl. Chtěl jsem, aby bylo město soběstačné, proto jsem nechal postavit Dvorní mlýn (později Přední mlýn, dnes Hotel Budweis) a ještě jsem vyměnil s klášterem Vyšší Brod vzdálenější vesnice za bližší a přiřadil je k městu, aby byl přísun zemědělských produktů. Též Rožnov jsem pro město získal. Dělal jsem, co jsem mohl.

Hirzo: Řeknu to za krále, něco asi nedokončil, padl v roce 1278 na Moravském poli. To ještě nebyly Budějce kompletní, vyměřil jsem parcely pro domy a všechno v půdorysu připravil. Vedle kláštera, kde je dnes Piaristické náměstí a městská sýpka, zůstala dost velká volná plocha, která se označovala jako dvůr. Není to tak dávno, co vyšla velká publikace České hrady, do které zařadil autor Tomáš Durdík také „hrad České Budějovice“. Pamatuji si, že se král o královském hradu v královském městě zmiňoval, ale stavět se nikdy nezačal.

Kdybyste mohli léta kolem roku 1265 na soutoku Vltavy a Malše vrátit, udělali byste něco jinak?
Všichni: Ne.

Napsal(a) Jan Schinko

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Nejmladší Babišův ministr je z Budějc a bude...

  • Nad Českem proletěl bolid. Dva největší kusy...

  • Pojišťovna odmítla mladému tatínkovi...

  • Posledních pár hodin si můžete v Budějcích...

Reklama
 
 

Kam dál?

SOUTĚŽ: Posledním soupeřem Motoru v roce 2015 bude poslední Most

úterý, 29. prosince 2015, 17:25

Ukončit úspěšný rok 2015 výhrou. To je cíl pro hokejisty ČEZ Motor České Budějovice po porážce v Přerově. Do Budvar...

Pracovník s minimaxem zabránil požáru v Temelíně

úterý, 29. prosince 2015, 17:05

Vyjíždět včera večer museli hasiči v Jaderné elektrárně Temelín. Důvodem byl kouř, který vycházel z pomocného zařízení...

KULTURNÍ TIPY: Jak na Nový rok, tak po celý rok. Oslavte ho kulturně

úterý, 29. prosince 2015, 13:12

Každý z nás si už jistě plánuje, jaká předsevzetí si dát na Nový rok. S tím vám Budějcká Drbna určitě nepomůže, ale s...