Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jedna jezdí pomalu, druhá langsam. Takové měly neoficiální označení tramvaje v Budějcích

 
čtvrtek, 10. prosince 2015, 19:14

Se čtvrtkem je zde další díl oblíbeného seriálu Drbna historička. Jan Schinko tentokrát věnoval čas budějckým tramvajím, které na svou trasu v jihočeské metropoli vyjely naposledy 28. února 1950. Vozový park čítal osm tramvají.

Tramvaj linky III na snímku jede podél Paláce Včely v ulici Karla IV. na náměstí po roce 1936. Toho roku po rekonstrukci kolejí na náměstí a prodloužení tratě na Linecké zaniklo dřívější označení linek písmeny P a L. Vytvořila se nová označení římskými čísly I až III. Ale stále se na tramvaje P a L pamatuje. Nezjištěný kverulant při debatě, jak rychle jezdí budějcké tramvaje, vyjádřil stanovisko, že rychlost na obou linkách P a L, to je Pražské předměstí a Linecké předměstí, je na prd, jedna jezdí pomalu druhá langsam. Toto jadrné hodnocení se jako lavina rozšířilo.

Poněvadž ke změně označení linek došlo v polovině roku 1936 může fakticky pamatovat označení P a L jen pamětník ve věku kolem 85 let a výše. Skoro každý dnes ale ví, co P a L znamenalo oficiálně a neoficiálně. Na snímku vzadu za tramvají je patrný nápis na obchodě v přízemí Včely Zdeněk Prskavec. To bývalo chvalně známé hračkářství. Děti se právě dívají do výkladní skříně. Možná tam zrovna bylo vystaveno červené šlapací autíčko.

Řidič tramvaje obsluhoval levou rukou kliku, kterou se ovládala jízda vpřed, vzad a elektrická brzda, pravou rukou kolo ruční brzdy a pravou nohou zvonek. Večer se zasouvalo do zadního reflektoru červené sklíčko jako stopka. Poslední tramvaj, která na lince večer jela, měla zasunuté modré sklo. Svítila vzadu modře, z čehož vzniknul ve městě pojem - jede modrá, je poslední modrá (v němčině die letzte Blaue). Přeneseně to znamenalo, že něco (cokoliv) ten den končí. Podobně jako když v hostinci U Bucků v Nové ulici zhasli. Prostě U Bucků zhasli (a nerozsvítili).   

Strážník na rohu náměstí a ulic Karla IV. a Divadelní řídil dopravu s přehledem. Jednak nebylo tolik automobilů jako dnes, přičemž tramvaj jako drážní vozidlo měla přednost a za druhé šoféři měli před strážníkem jako úřední osobou patřičný respekt. Může se připomenout, že budějcký policejní úřad měl v té době 6 nadstrážníků a 106 strážníků. Divadelní ulicí projížděl tenkrát veškerý tranzit na trase Linec - Praha a opačně. Až asi v roce 1942 byla doprava ze Zlatého mostu odkloněna kolem hereckých domů a dále Na Sady.

V roce 1938 bylo tramvajemi přepraveno 1 594 713 cestujících, roku 1944 rekordních 7 425 664 osob a v roce 1946 číslo pokleso „jen“ na 4 254 224 osob. To nemohlo 8 tramvají z roku 1908 bez potíží zvládnout. Každý den byly všechny nasazeny, rezerva žádná. Vozový park se nedoplňoval, majitel pouliční dopravy Jihočeské elektrárny (dále jen JČE), měl tramvaje spíše jako přítěž, což přispělo ke konci tramvají. Až k 1. lednu 1950 převzala pouliční dráhu od JČE radnice, ale to už bylo pozdě. Poslední elinka jela 28. února 1950.

Strážník prožíval tehdy všeobecnou úctu. Na Palackého náměstí působil v tom čase strážník Šilhánek. Na Palačáku se normálně nic neztrácelo, ale přece jen jednou se v Pekárenské na severní straně Palačáku ztratilo jedné paní šest králíků. Strážník Šilhánek šel najisto k jednomu výrostku: „Kde máš ty králíky!“. „Já už mám jen dva“. „Dobře, tak je té paní vrátíš a za ostatní králíky jí dvakrát posečeš zahradu. Když to neuděláš, půjdeš se mnou.“ Podle pamětníků z Palačáku byla tato metoda účinná.

Tramvaje z roku 1908 v počtu osmi měly jen dva vlečňáky. V každém voze byl průvodčí, někdy nestíhal, ale řidič tramvaje počkal až vydá jízdenky. Průvodčí ve vlečňáku dával znamení k odjezdu píšťalkou, průvodčí v motorovém voze zatáhl za šňůru u stropu vozu a zacinkal. Na plošinu tramvaje se dalo poblíž stanice naskočit, ale buď se nenaskakovalo, nebo se naskakovat umělo, protože není znám případ, že by se přitom něco stalo.       

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Zrození Krále Šumavy - 3. díl

pondělí, 7. prosince 2015, 18:01

Jihočeši ví, kdo to byl Král Šumavy. A především na Šumavě všichni věděli, že šlo o Josefa Hasila. V roce 1949 pětadvacetiletého...

Zrození Krále Šumavy - 2. díl

neděle, 6. prosince 2015, 19:22

Jihočeši ví, kdo to byl Král Šumavy. A především na Šumavě všichni věděli, že šlo o Josefa Hasila. V roce 1949 pětadvacetiletého...

Zrození Krále Šumavy - 1. díl

sobota, 5. prosince 2015, 17:37

Jihočeši ví, kdo to byl Král Šumavy. A především na Šumavě všichni věděli, že šlo o Josefa Hasila. V roce 1949 pětadvacetiletého...

Gotické panorama způsobilo problémy s výškou sokolovny. Ta ale...

čtvrtek, 3. prosince 2015, 16:37

V dalším díle pravideného čtvrtečního seriálu Drbna historička se Jan Schinko věnuje objektům na slepém rameni. Zejména pak...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Největší negativa jablonecké přehrady? Záchody i vzhled stánků

Přehradní nádrž Mšeno je srdcem Jablonce. V létě je u ní hlava na hlavě. Denně k ní míří desítky místních na procházku maminky s kočárkem, celé rodiny i kamarádi. Milují ji běžci, inlajnisté i pejskaři. Ve zdejší lokalitě je ale stále co vylepšovat a město šlo s nápady přímo za místními.

VIDEO: Chcete vidět mrtvé lidi? Vyfotit si je? Německý policista vyškolil českého řidiče

Statisíce shlédnutí získalo během krátké doby video, na kterém němečtí policisté „školí“ českého a maďarského řidiče. Důvodem je jejich chování, které by v našich končinách bylo považováno za neetické a u našich západních sousedů za nezákonné. Oba řidiči si totiž natáčeli místo tragické nehody, ke které došlo v úterý u Norimberku.

PRŮZKUM: Dezinformací na českých webech před eurovolbami nepřibylo

Dezinformací na českých webech v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu kvůli volbám přes původní obavy výrazně nepřibylo. Oznámil to dnes Pražský institut bezpečnostních studií na základě svého průzkumu. Podle něj se weby, které jsou známé šířením dezinformací, eurovolební kampaní významněji nezabývaly, pozitivně referovaly hlavně o hnutí SPD Tomia Okamury.