Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Zrození Krále Šumavy - 3. díl

 
pondělí, 7. prosince 2015, 18:01

Jihočeši ví, kdo to byl Král Šumavy. A především na Šumavě všichni věděli, že šlo o Josefa Hasila. V roce 1949 pětadvacetiletého mladíka, který pomáhal s přechodem československých hranic. Jaký je skutečný příběh zrození legendy, která se stala štvanou zvěří a každý příslušník Pohraniční stráže SNB jej chtěl dostat? O tom více historik Pavel Moc ve svém třídílném seriálu Zrození Krále Šumavy.

ČTĚTE TAKÉ: Zrození Krále Šumavy - 1. díl

ČTĚTE TAKÉ: Zrození Krále Šumavy - 2. díl

Ve 3:45 hodin vycházejí ze svých domovů v Českých Žlebech Jiří Čepák a Marie Fehérová. Jdou na železniční zastávku Soumarský most, kde chtějí nastoupit do vlaku odjíždějícího v 5:15 a jet za nákupy do Strakonic. Ihned po vyjití ze Žlebů si všimnou dvojice stop ve sněhu směřujících stejným směrem. Po cestě se hlasitě smějí a vyprávějí si. Asi po 3 kilometrech chůze uvidí Čepák před sebou ležet na cestě 2 postavy. Fehérová se leká, v šoku proběhne mezi ležícími postavami a zastavuje až 100 metrů za nimi. Čepák mezitím přistupuje k Rudouši Kočímu, který leží na pravém okraji silnice obličejem k zemi směrem ke Žlebům, ruce nad hlavou, v pravé ruce svírá samopal. Vidí krev, zvedá Kočímu hlavu a zjišťuje, že je mrtvý. Přistupuje poté k Hávovi, který leží na druhé straně vozovky ve stejné úrovni jako Kočí. Háva leží na zádech, hlavu má na silnici, tělo v silničním příkopu a nohy na silničním valu. Čepákovi se zdá, že Háva sténá, na jeho otázky však neodpovídá.


Vlevo na silnici leží Kočí, vpravo Háva

Čepák dobíhá k Fehérové a sděluje jí, že se musí vrátit do Žlebů a událost nahlásit. Fehérová odmítá vrátit se kolem mrtvých těl, ale souhlasí, že věc nahlásí v Dobré. Na odbočce silnice k Dobré však vidí, že ve směru na Dobrou jsou ve sněhu stopy (pravděpodobně po Josefu Škramlíkovi). Fehérová odmítá jít i do Dobré a spolu s Čepákem se domlouvají, že událost oznámí až na Soumarském mostě. V dřevěné boudě Pohraniční stráže SNB v těsné blízkosti mostu však není žádná hlídka, stejně tak se Čepákovi nepodaří vzbudit nikoho v blízkém hostinci.

Po nástupu do motorového vlaku Čepák o nálezu dvou těl příslušníků Pohraniční stráže SNB ihned informuje strojvedoucího. Ten po příjezdu do stanice Lenora v 5:30 zprávu předává železničnímu zřízenci Františku Bernasovi, který se bezprostředně vydává do bytu štábního strážmistra SNB Lenora Josefa Vrány. Vrána se okamžitě ustrojil, vzal služebního psa Arguse a vydal se na stanici SNB v Lenoře, kde o události telefonicky informuje útvar SNB v Českých Žlebech a ve Volarech. Společně s vrchním strážmistrem Josefem Kasandou se poté vydávají na místo činu.


Vlevo leží na silnici Háva, vpravo Kočí

Na místo dorazili před 7. hodinou ranní, takřka současně s nimi se na místo dostavili i příslušníci SNB České Žleby a Volary. Obhlídkou těl bylo zjištěno, že Rudouš Kočí již nejeví známky života, těžce zraněného Františka Hávu odváží služební vůz SNB Volary do nemocnice ve Volarech a poté je převezen do státní okresní nemocnice v Prachaticích. Krajské velitelství Národní bezpečnosti se o této mimořádné události dozvědělo telefonicky v 7:15 a ihned vysílá na místo činu své zástupce. Je provedena rekonstrukce celé akce a zpracována podrobná fotodokumentace. Na místo je též povolán obvodní lékař Čestmír Lintner z Lenory, který po zevrubné prohlídce mrtvoly Rudouše Kočího zjišťuje, že příčinou smrti je průstřel plic, vnitřní vykrvácení a průstřel aortou. Stanovenou příčinu smrti potvrdila i následná soudní pitva, kterou provedl primář státní okresní nemocnice v Prachaticích Jan Vondrák. Soudní pitva byla provedena následujícího dne 8. prosince 1949 v budově služebny útvaru Pohraniční stráže SNB v Českých Žlebech č. p. 94. Je hrou osudů, že v téže budově (bývalý Gasthaus zum Dreisesselberg) o několik měsíců později, dne 14. září 1950, také ve 3 hodiny ráno, umírá Bohumil Hasil, bratr Josefa Hasila, když několik hodin předtím je při přechodu hranic u Českých Žlebů smrtelně zraněn střelbou příslušníků Pohraniční stráže SNB.  

Hasil, Vítek a Brychta byli po návratu do Německa v souvislosti se střelbou na příslušníky Pohraniční stráže SNB dne 7. prosince 1949 vyslýcháni krajským soudem v Pasově. K zastřelení Rudouše Kočího se v protokolární výpovědi přiznal Antonín Vítek. František Háva byl léčen v nemocnici v Prachaticích do 30. prosince 1949. Ze znění propouštěcí zprávy z nemocnice, ze znalosti rozmístění jednotlivých aktérů přestřelky a z fotodokumentace k rekonstrukci události lze usuzovat, že s velkou pravděpodobností byl František Háva nešťastnou náhodou zraněn střelou svého kolegy Rudouše Kočího.


Propouštěcí zpráva Františka Hávy

Po stopách Hasilovy skupiny se v 7 hodin ráno, tj. cca 4 hodiny po přestřelce, vydává psovod Vrána se psem Argusem, zástupcem velitele útvaru Pohraniční stráže SNB České Žleby Kantou a dalšími 2 příslušníky tohoto útvaru. Cesta jim trvá přes 3 hodiny a dle odhadu Vrány musela Hasilova skupina od místa střetu k hranicím s Bavorskem u Schnellenzipfu překonat vzdálenost asi 15 kilometrů.

Josef Škramlík poté, co bezprostředně po přestřelce utíká zpět do vnitrozemí, šťastně nalézá stopy po Hasilově skupině u Dobré a vrací se po nich do Volar. Vlakem odjíždí do Prachatic a chce se dostat k rodině Starých do Třemšína, která ho spolu s Čápem, Hasilem, Vítkem a Brychtou ukrývala před přechodem do Německa. Ve večerních hodinách dne 7. prosince 1949 je však na silnici u obce Oseky zadržen civilními orgány SNB a ihned převezen k výslechu. Na základě jeho výpovědi a z písemných důkazů nalezených na místě činu se vyšetřovatelům velice rychle podaří zjistit totožnosti jednotlivých členů Hasilovy skupiny. Ještě ve večerních hodinách 7. prosince 1949 a v bezprostředních dnech poté je zatčeno několik desítek osob a nakonec je v rámci soudních procesů souzeno a odsouzeno 96 osob. Z osob uvedených v tomto příběhu byl Josef Škramlík odsouzen na doživotí, Antonín Hasil byl odsouzen na 22 let, Miloslav Fábera na 20 let, Karel Starý st. na doživotí, ostatních 5 členů rodiny Starých celkem na 66 roků…


Náčrtek místa činu

Josef Hasil se stává štvanou zvěří, každý příslušník Pohraniční stráže SNB ho chce dostat ať živého, nebo mrtvého a pomstít tak smrt svého kolegy. Sami příslušníci Pohraniční stráže SNB ho začínají nazývat Králem Šumavy. Každý následný útěk za hranice v oblasti Šumavy, každá přestřelka je připisována jemu.

Hon na Krále Šumavy - Josefa Hasila - začíná.     

Napsal(a) Pavel Moc
 


 

Kam dál?

Zrození Krále Šumavy - 2. díl

neděle, 6. prosince 2015, 19:22

Jihočeši ví, kdo to byl Král Šumavy. A především na Šumavě všichni věděli, že šlo o Josefa Hasila. V roce 1949 pětadvacetiletého...

Zrození Krále Šumavy - 1. díl

sobota, 5. prosince 2015, 17:37

Jihočeši ví, kdo to byl Král Šumavy. A především na Šumavě všichni věděli, že šlo o Josefa Hasila. V roce 1949 pětadvacetiletého...

Gotické panorama způsobilo problémy s výškou sokolovny. Ta ale...

čtvrtek, 3. prosince 2015, 16:37

V dalším díle pravideného čtvrtečního seriálu Drbna historička se Jan Schinko věnuje objektům na slepém rameni. Zejména pak...

Železná panna jako mučící zařízení. Velký futrál s bodly měl být ve...

čtvrtek, 26. listopadu 2015, 16:34

V dalším čtvrtečním díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval k místu, které je oblíbené hlavně v létě. Na nábřeži na právém...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • VIDEO: Na budějckém nádraží se předvečer...

  • To je strašná divočina. Kdo tohle vymyslel,...

  • GLOSA: Lukáš Dvořák aneb malý velký muž

  • Po šestnáctileté dívce pátrají...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Příběh legendárních Lužánek oblétne svět. Dokument získal nominaci na filmový festival v Mexiku

Od památné fotbalové rozlučky Petra Švancary, kdy Lužánky po letech ožily energií desítek tisíc fanoušků, sice uběhly už více než tři roky, příběh legendárního fotbalového svatostánku ale tentokrát doslova obletí svět. Dokumentární film Stadion Tomáše Hlaváčka byl totiž nominován na mezinárodní festival dokumentárních filmů v Mexiku. Na International Documentary Film Festival of Mexico City (DocsMX) ho budou 14. až 16. října promítat dokonce třikrát.

Úroveň informační a digitální gramotnosti na školách? Neuspokojivá, přiznává ministerstvo

Jaká je úroveň digitální gramotnosti a výuky IT na českých základních a středních školách? Podle poslední zprávy České školní inspekce neuspokojivá, což přiznává také ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Příliš nepřesvědčili ani průzkumy a testy, které ukázaly na řadu nedostatků. Podle ministerstva by ale mohlo svítat na lepší zítřky.

Tisíce dětí potřebují pomoc zemí jako Česko. Nápad s 50 sirotky ale poškodily chyby organizátorů

Mediální jiskření kolem přijetí či nepřijetí „50 syrských sirotků“ v posledních dnech pomíjelo podstatný fakt: V první fázi mělo jít především o politické gesto, ne o propracovaný plán. Europoslankyně Michaela Šojdrová chtěla, aby český parlament projednal usnesení k přijetí omezeného počtu dětí zasažených válečnými konflikty. Iniciativa ale utrpěla už na začátku komunikačními chybami těch, co ji vymysleli.