Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Železná panna jako mučící zařízení. Velký futrál s bodly měl být ve věži ještě kolem roku 1950

 
čtvrtek, 26. listopadu 2015, 16:34

V dalším čtvrtečním díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval k místu, které je oblíbené hlavně v létě. Na nábřeži na právém břehu Malše stoji věž zvaná Železná panna, jež má za sebou bohatou historii. Svůj název ale získala po mučidle, o kterém se stoprocentně neví, jestli existovalo.

Na pohlednici je zachyceno nábřeží na pravém břehu Malše po roce 1930. Vlevo stojí gotická (později upravená) hradební věž zvaná Železná panna, pod ní, a vpravdě přilepen na původní hradbě, je známý dvojdomek. Dále vpravo nároží Biskupské ulice, kde na místě dnešního domu s cukrárnou a hranatým podloubím stával Löwiho dům. Vpravo se vypíná blok domů Savoye. Mezi Savoyem a Löwiho domem byl postaven před rokem 1960 první skeletový dům ve městě pro Hydroprojekt. Ještě to ale nebyl panelák, kostra se vyzdívala cihlami.

Dvojdomek pod hradební věží není vyloženě maskovaný, byl porostlý pnoucí vegetací, i když v určitém čase by se maskování hodilo, poněvadž za „cukráře“ Ludwiga Moosera to byl, jak se nekompromisně vyjadřovaly dobové a jinak konzervativní Jihočeské listy, které dbaly na správnou češtinu, hampejz. Svítívala tam červená lucernička a podnik se jmenoval U modrého Dunaje (Zur blauen Donau). Bylo to ale v pořádku, protože Ludwig Mooser měl na to živnostenský list.

Uvést v názvu modrý Dunaj byl komerční tah. Kdyby použil termín U modré Malše, neměl by asi takovou klientelu. Takto měl dle Jihočeských listů plno, neboť se chtělo vědět, co se tam exkluzivního děje, když je to U modrého Dunaje. V období 1. republiky koupili dvojdomek Gutwirthů a ustálil se název Gutwirthův dvojdomek. Tomáš Gutwirth byl košíkář, Jan Gutwirth kamnář a Josef Gutwirth soustružník dřeva. Švadlena Matylda Gutwirthová měla jednoduchou účinnou reklamu, která se promítala v biografech před žurnálem - Šaty od Matyldy Gutwirthové sluší.


Současný pohled. Foto: Dominik Svoboda

Hradební věž Železná panna se léta nazývala Spilhaybl podle někdejšího majitele. Až ve 2. polovině 20. století to v souvislosti s pověstí o železné panně začala být Železná panna. Věží a přilehlou hradbou (také věží Rabenštejnskou a Otakarkou) se Budějce dnes prezentují. Pomalu se zapomíná na to, že historické jádro obklopovaly hradby s mnoha takovými věžemi, bránami a baštami, ale radnice je nechala v 19. století zbořit. Podle pověsti bývala v Železné panně železná panna.

Do věže se vcházelo po ochozu hradby a pověst praví, že tudy se vedli provinilci na mučení zvláštním zařízením, které mělo obruče jako paže opatřené bodci, nešťastník se vsadil mezi paže a pacholek paže utahoval, bodla se zapichovala do těla a mučedník se přiznával. Zřejmě k čemukoliv. Písař to zapisoval. Badatelé ale nikdy nenašli o tom doklad. Navíc soud sídlil poměrně daleko na radnici. Takže v odborných kruzích je shoda, že železná panna neexistovala.

Jenže skauti či později junáci, kteří měli věž v nájmu, uvádí, že tam ještě kolem roku 1950 mučidlo železná panna bylo. Je k dispozici i nákres, jak železná panna vypadala, podle pamětníka. Něco jako velký futrál s bodly, který se zavíral a oběť svíral. Mohla to být strašidelná rekvizita. Také se ozval pamětník z Vídně, že o železné panně ví, že je uschována v jednom zámku u Vídně. Zajímavý je údaj Leopolda Zeithammera, který dobře znal hradební věže a bašty před rokem 1900, že železná panna se nacházela v Otakarce.

Pro Budějce je pověst o železné panně dobrá. Navíc v Hroznové ulici je takzvaná panna zazděná (v jednom výklenku z ní kousek vyčnívá v kamenné podobě). Jezero Loch Ness a okolní města ve Skotsku z místní, dnes světové pověsti těží. Budějce by mohly podobně těžit ze železné i zazděné panny, i když prezentovat Budějce jako město panen by tak dobré nebylo. V každém případě je historická Železná panna, kousek hradby a Gutwirthův klasicistní dvojdomek pohledné zákoutí. Někdy v létě je tam tolik lidí a jízdních kol u zábradlí, že se musí sedět na zemi. 

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

V oblíbeném Háječku, který byl založen na bývalém Krumlovském...

čtvrtek, 19. listopadu 2015, 17:42

Zajímavý kout města. Alespoň tak hovoří o Háječku českobudějovický historik Jan Schinko. Právě místní park si vybral pro svůj...

Radnici překážela Pražská brána. Nechala ji odstranit, aby provětrala...

čtvrtek, 12. listopadu 2015, 17:03

I druhý čtvrtek v měsíci patří oblíbenému seriálu o historii Českých Budějovic. Jan Schinko tentokrát zaostřil na Krajinskou, kde...

V prvním poschodí Včely sídlila i oblíbená kavárna Cafe Central

čtvrtek, 5. listopadu 2015, 17:08

Na snímku z období režimu c. k. vjíždí na náměstí tramvaj z Vídeňské ulice (dnes ulice Karla IV.) a do Divadelní (dnes...

Budějcká novogotická synagoga byla významnou stavbou v rámci Evropy

čtvrtek, 29. října 2015, 15:47

V dalším díle Drbny historičky se Jan Schinko vrátil k novogotické synagoze z roku 1888. Dominantní stavba, která připomínala...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

STATISTIKA: Řidiči ve špatném zdravotním stavu způsobí tisíc nehod ročně

Přes tisíc dopravních nehod ročně je zapříčiněno špatným zdravotním stavem řidičů. Motoristé podle zdravotníků často svůj fyzický i psychický stav podceňují, pětina z nich například řídí i přes únavu. Na dnešní tiskové konferenci na to upozornila Asociace Záchranný kruh. Ta ve spolupráci s bezpečnostními složkami a Besipem spustí osvětovou kampaň.

Drtivá většina zrakově postižených osob jsou senioři, dotykové telefony nenaplňují jejich potřeby

Jan Šimík je jedním ze společníků mladé české firmy BlindShell, která se zabývá vývojem mobilních telefonů pro zrakově postižené. Jak vidí problematiku kompenzačních pomůcek pro slabozraké? A v čem je právě BlindShell jiný?

Škoda chce letos v Česku zvýšit prodej o desetinu na 93 400 aut

Škoda Auto letos plánuje v Česku prodat kolem 93 400 aut, což je o téměř 11 procent více než loni. V minulém roce automobilka v ČR prodala 84 172 osobních vozů. Na setkání s novináři to uvedl vedoucí českého zastoupení Luboš Vlček.