Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

V oblíbeném Háječku, který byl založen na bývalém Krumlovském rybníku, byla kdysi i ZOO

 
čtvrtek, 19. listopadu 2015, 17:42

Zajímavý kout města. Alespoň tak hovoří o Háječku českobudějovický historik Jan Schinko. Právě místní park si vybral pro svůj další díl seriálu Drbna historička. V dobách největší slávy byla v Háječku malá ZOO, loutkové divadlo a konaly se zde i různé koncerty.

Na snímku z 30. let 20. století není Prátr ve Vídni, Tivoli nebo Karlovy Vary, ale budějcký Háječek založený na bývalém Krumlovském rybníku (vysušen roku 1802) po roce 1925. Místní listy uváděly před 2. světovou válkou Háječek a přilehlé Krumlovské aleje jako nejhezčí koutek města a ráj dětí. Přispívaly k tomu promenády, koncerty v pavilonu, loutkové divadlo, malá zoologická zahrada, botanická zahrada u hvězdárny a sochařská výzdoba u jezírka s malým mlýnem. Vše 200 metrů od centrálního náměstí. Tehdy nebyla panelová sídliště, skoro každý bydlel ve městě.

Po válce pořád stály v Háječku prázdné, ale schopné provozu, voliéry, klece (oblíbené bývaly opičky) a terária. Radnice pověřila v roce 1947 správou Háječku budějcký odbor Československého svazu žen, aby Háječek zprovoznil. Začalo se, uklidil se nepořádek po válce, ale v Praze se přihodil takzvaný Vítězný únor 1948 a bylo všechno jinak. Na jaře roku 1950 rychle rozhodla radnice, že v Háječku budou festivaly pro pracující. Dne 14. srpna 1950 se už promítalo.

Háječek se začal kultivovat v roce 1925, kdy bylo ustanoveno Komité pro výstavbu hudebního pavilonu a úpravu Krumlovského stromořadí a háječku. Pavilon byl neprodleně vybudován. Následovalo jezírko se sousoším kozla a čtyř dětí, hřiště pro děti, prolézačky, houpačky, v roce 1928 malá ZOO a Kopeckého chata s loutkovým divadlem. ZOO se skládala z voliér zpěvného ptactva a dravců, klecí šelem, opiček, terárií s obojživelníky, hady a akvárií. Soubor loutkového divadla měl v roce 1933 průběžně 8 členů. Správcem Háječku a divadla byl Vilém Hnilička.


Současný pohled. Foto: Dominik Svoboda

Novým pojmem v Háječku se od roku 1950 stalo letní kino. Občas si někdo na ZOO vzpomněl, v roce 1968 se o ní mluvilo i na radnici, že by se do Háječku vešla a měla by celoroční provoz, zatímco kino jen v letní sezoně. Zoologové a hygienici to však nedoporučili a ZOO se tak připravovala do údolí Českého Švýcarska na Dobré Vodě. Zůstalo však jen u studií.

Letňák byl původně hlavně politicko-propagační nápad. Při prvním festivalu bylo promítáno 7 filmů, ani jeden český, a zahajoval ruský film Kubánští kozáci. Přesto to nebyl špatný nápad. Za zmínku stojí ústřední melodie z filmu Kubánští kozáci o řece Kubáni, zpívajících vlnách, širokých plání, bohaté úrodě, z níž budou chleby bílé a podobně. Tento film se hrál řadu let poté a ono bylo pořád plno. Kino se plánovalo pro 2500 diváků, postavilo se pro 2000 a údajně bylo na jednom festivalovým představení až 3000 diváků. Jak v 60. letech polevovala cenzura, hrály se i prvotřídní filmy. 

Současně s budováním Háječku, tenkrát ještě s malým „h“, se na pravém břehu Malše stavěl blok domů s kavárnou Savoy. V místech Savoye od Divadelní po Biskupskou byla do té doby mezi zbytkem hradeb a Malší alej, které se říkalo „alej vzdechů“. Bylo tam šero, večer skoro tma, takže se tam scházeli milenci z města. Zřejmě něco probírali, nebo se věnovali nějaké činnosti, při níž se vzdychalo. Dobové listy v bulvárním sloupku vzdychání zveličovaly. Tak hrozné to nebylo. Zrušením aleje vzdechů se milenci plynule přesunuli do Háječku.

V roce 1952 se na III. Filmovém festivalu pracujících (FFP) promítal film Pyšná princezna. Na premiéře byl přítomen režisér Bořivoj Zeman, který poděkoval občanům města za pomoc při natáčení filmu ve městě (filmovalo se u kláštera a na náměstí). V roce 1969 se Letní kino Háječek přestavělo. Kulminační bod FFP nastal v roce 1976 při XVII. FFP, kterého se zúčastnilo údajně 50 tisíc lidí. To byla ruská okupace, ale cenzura propustila filmy jako "Jestli se rozzlobíme, budeme zlí", "Zítra to roztočíme, drahoušku“, "Léto s kovbojem" a "Velký blondýn s černou botou".

Napsal(a) Jan Schinko
 


 

Kam dál?

Devadesátá léta již potřetí v klubu K2

čtvrtek, 19. listopadu 2015, 16:39

Vyrůstali jste v devadesátých letech? Baví vás hudba devadesátých let? Tak právě tato akce je určena vám. Pravidelně každou třetí...

Budvar Arénu si přijeli prohlédnout Číňané

čtvrtek, 19. listopadu 2015, 15:11

V Číně chtějí postavit nový zimní stadion a budějcká hala by měla posloužit jako jedna z inspirací. Na jihočeskou inspekci přijel...

SOUTĚŽ: V sobotu budou v Gerbeře létat pěsti. Chystá se Pardál...

čtvrtek, 19. listopadu 2015, 13:09

Příznivci bojových sportů se již určitě těší na sobotní večer, kdy vypuknou další boje novodobých gladiátorů na akci zvané Pardál...

V rámci Noci divadel vyroste u Jihočeského divadla Geodom

čtvrtek, 19. listopadu 2015, 10:36

Letos již potřetí budou mít Jihočeši možnost poznat své divadlo i z druhé stránky. Noci divadel probíhají pravidelně po celé...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Na budějckém vlakovém nádraží zasahovala...

  • Při tragické nehodě u Besednic zemřel...

  • Firma Schickaneder hledá nové řidiče. Nabízí...

  • Na nové protihlukové stěně v budějckém...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Česká republika jako most mezi východem a západem?

Od konce druhé světové války je koncepce Československa, respektive České republiky jako mostu mezi západem a východem opakovaně navrhována částí politické scény jako dobrá zahraniční politika. Předtím, než začneme souhlasně kývat, měli bychom si však položit otázku: Byla tato politika někdy u nás vůbec úspěšně provozována?

Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 76 let herec František Švihlík

Ve věku 76 let zemřel po dlouhé nemoci oblíbený český herec František Švihlík. Diváci si ho zapamatovali zejména rolí sympatického strážmistra-fotografa Čendy Němce v seriálu Četnické humoresky. Informaci sdělila České televizi hercova rodina.

Soud vyhověl žalobci, v kauze nelegálního lihu zvýšil tresty

Olomoucký vrchní soud dnes zvýšil tresty šesti ze sedmi obžalovaných v kauze odběratelů a distributorů nelegálního lihu podnikatele Radka Březiny, kteří byli spjati s Likérkou Drak. Z deseti na 11 let zvýšil soud trest jednateli distribuční firmy Verdana Robertu Sedlaříkovi, o 1,5 roku na 9,5 roku zvýšil trest tehdejšímu jednateli další distribuční firmy Dominikovi Nagymu. Majiteli likérky Pavlu Čanigovi soud potvrdil 11,5 roku, žalobce dnes stáhl odvolání v jeho neprospěch. Důvodem je Čanigova spolupráce při odkrývání této trestné činnosti.