Nástrahy stáže ve Španělsku Petra Vachušková zvládla

Nejvíce to bylo patrné, když se podělila o své zážitky z Andalusie. Patřila totiž k těm dívkám, které si po škole chtěly přivydělat sběrem ovoce ve vzdáleném Španělsku. Na cestu se vydala ještě s jednou slečnou po doporučení jedné zprostředkovatelské agentury. Bohužel se ale stala obětí neseriózní kanceláře, takže se ocitla daleko od domova bez prostředků s ubytováním v domě, který byl plný cizinců. Neměla zajištěnu žádnou práci a nevěděla, jak se dostat zpátky domů.

Obrátila se tedy na naše zastupitelství, kde jí poradili, aby se nechala zpět deportovat. Dobrá rada, že? Naštěstí, jak už to bývá, zasáhla náhoda, a Petra potkala další Čechy, se kterými si pronajala bydlení a našla novou práci. Ostatní studenti to však vzdali a ze Španělska utekli. V tu dobu jí bylo velmi ´ouzko´, ale ani jednou se o tom nezmínila mamince, která by pro ni okamžitě přijela a odvezla domů. Místo toho se statečně prokousávala nástrahami a nakonec poblíž Sevilly u portugalských hranic vydržela pět měsíců.

Během té doby například zjistila, že pomeranče se netrhají, ale stříhají, takže měla od nůžek slušné otlaky. „Kolem pomerančů navíc jsou dlouhé trny, kterých se mi do rukou zabodlo hned několik,“ řekla Petra Vachušková. „Kromě toho jsem nemohla ani použít radu mojí babičky, která mi poradila, abych si namočila chleba, přiložila ho na ránu, ovázala a nechala působit přes noc. Chleba třísku z trnu vytáhne, jenomže černý chléb nebyl nikde k dostání a s bílým to nefungovalo,“ svěřila se mladá slečna. V každém případě tato zkušenost Petru jenom posílila.

V současnosti se čtyřiadvacetiletá slečna zabývá navrhováním kuchyní v jednom obchodě s nábytkem v Budějcích, takže nám mimo jiné prozradila, že se do módy po lesklých lakovaných zase vracejí masivní rustikální kuchyně. Petra žije s partnerem, ale do vdávání se prozatím moc nehrne. Tak finalistce naší soutěže popřejme, aby se jí vztah vydařil.