Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Smrt za lásku k německé dívce

 
sobota, 18. března 2017, 13:27

Naši čtenáři si jistě vzpomenou na příběh francouzských zajatců v Levínském mlýně. Jeden z nich zde nalezl svou budoucí manželku. Dnešní příběh je na první pohled podobný, ale přesto daleko tragičtější.

Během druhé světové války se na našem území ocitly tisíce válečných zajatců, kteří byli nacisty nasazováni na nejrůznější práce. Soustředěni byli především v německy mluvícím pohraničí, odtrženém v roce 1938 od Československa. Tak počet 69 500 zajatců uváděných pro léta 1943 - 1944 ve zprávě SD připadá prakticky jen na sudetské území. Nacisté předpokládali, že německé obyvatelstvo nebude nepřátelské zajatce nijak podporovat, nebo jim dokonce pomáhat při útěku, k čemuž by jistě docházelo v českém prostředí. Přesto i v německém pohraničí docházelo k určitým stykům s některými místními Němci, jak dokládá případ z okolí Horní Pěny na Jindřichohradecku.

Kronika Horní Pěny zaznamenala zajímavý a tragický příběh milostného vztahu polského zajatce a německé dívky. Kronikář a místní učitel Jaroslav Vacek začal psát svou kroniku až v roce 1958 a válečné období tak zapsal zpětně a sám přitom nebyl v době války v obci přítomen. Využil dochovaných německých dokumentů na místním úřadě a několika pamětníků ze smíšených rodin, nebo německých antifašistů, kteří v obci a okolí zůstali po odsunu. Bohužel tak už nemohl zaznamenat více podrobností, dokonce ani jména hlavních aktérů.

Nechme mluvit jeho zápis: „V Dolní Pěně byl tábor válečných zajatců, kde žilo asi 20 Francouzů. Asi 15 Italů bylo ubytováno na Hejlíčku (Řasy) a 12 Poláků (11 mužů a 1 žena) žilo roztroušeně u jednotlivých německých rodin. Nejlépe se Němci chovali k Francouzům, hůře k Italům a nejtěžší život měli Poláci, kterými Němci opovrhovali. Důkazem zrůdné rasové nenávisti je událost, ilustrující zvěrstva, jichž se nacisté na ovládaných národech dopouštěli. V roce 1942 nebo 1943 měl jeden z Poláků, pracující v zemědělství, poměr s jednou Němkou z Kačleh a měl s ní dítě. Když vše vyšlo na veřejnost, fašisté, zaslepení rasovou nenávistí, sehnali dohromady všechny Poláky z obce i z okolí a na hrázi zdejšího rybníka museli sami Poláci svého druha pověsit. Němku vodili s ostříhanou hlavou a s potupným nápisem po Nové Bystřici.“

I když to z Vackova zápisu, ani dalších materiálů, úplně jasně nevyplývá, místem popravy polského zajatce se pravděpodobně stala hráz Pěnenského rybníka. Podle badatele Jana Muka, který v roce 1960 zpracovával období druhé světové války na Jindřichohradecku, došlo k velmi podobnému případu i v Otíně u Jindřichova Hradce, kde polský zajatec měl dítě s německým děvčetem z Blažejova. Polák byl opět za účasti všech polských zajatců z okolí popraven. Německá dívka byla pro „poskvrnění rasy“ uvržena do žaláře a dítě zemřelo.

Polští zajatci nasazení na zemědělské práce v německých obcích na Jindřichohradecku a Novobystřicku nenavazovali s místním obyvatelstvem jen styky milostné. Zmiňme případ polského zajatce Jana Rokosze, který 24. srpna 1944 v Kunějově u Nové Bystřice spolu s německým antifašistou Franzem Pannym zachránili sestřeleného amerického letce před zlynčováním. Franzi Pannymu za to bylo po válce navráceno československé občanství a nemusel s rodinou do odsunu.

Napsal(a) Jan Ciglbauer | Foto archiv Jana Ciglbauera
 


 

Kam dál?

DRBNA VĚDÁTORKA: Dočkáme se sklizně brambor na Marsu?

středa, 15. března 2017, 17:11

Věda nabízí stále něco nového. Tento týden mě nejvíce zaujala zpráva o možnosti pěstovat v blízké budoucnosti brambory na Marsu a...

DRBNA VĚDÁTORKA: Jíst či nejíst? To je oč tu běží

středa, 22. února 2017, 15:28

Dnes věnujeme Drbnu vědátorku zdraví. To je totiž to nejdůležitější, co máme. Na přetřes přijde otázka o ideálním množství...

NA ROZTRHÁNÍ: Konec roku v rychlém kroku aneb jak na Nový rok, tak...

úterý, 21. února 2017, 21:00

Když jste poprvé těhotné, přemýšlíte, jak se k tomu všemu postavit, v podstatě máte o mateřství zažitou představu, kdy dokonce...

NA ROZTRHÁNÍ: Tak tohle znamená mít děti

úterý, 14. února 2017, 20:11

Jestli jsme nebyli dva týdny nemocní, tak je to moc. Tentokrát začíná Míra, na kterého něco skočilo snad po pěti letech. „Ach jo....

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Pravidla pro chov psů se pravděpodobně znovu zpřísní

Pravidla pro chov psů se pravděpodobně znovu zpřísní. Lidé zřejmě budou muset veterinární správě hlásit chovy tří a více fen. Nyní tato povinnost platí pro chov pěti a více fen. Štěňata bude třeba očipovat. Zpřísnění dnes Sněmovna schválila v novele veterinárního zákona, kterou nyní projedná Senát. Opatření směřují proti takzvaným množírnám, v nichž jsou za nevhodných podmínek chováni psi jen kvůli zisku z prodeje štěňat.

Veterináři mají Tomana o kontrolách jatek informovat do týdne

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) čeká do týdne sdělení ředitele Státní veterinární správy (SVS) Zbyňka Semeráda o výsledcích kontrol a přijatých opatřeních kvůli videu, kde je vidět kopání do zvířat na jatkách ve Všeticích. Novinářům to řekl dnes ve Sněmovně. Chování zachycené na záběrech odsoudil a zopakoval, že stát chystá kontrolu všech jatek v Česku. Na případ jako první upozornila Drbna.

Elektronický náramek zatím hlídal 304 lidí, především muže

Elektronické náramky hlídaly do konce letošního září 304 odsouzených či stíhaných lidí, z toho 261 mužů. Ve většině případů je museli nosit domácí vězni, sloužily rovněž jako nahrazení vazby a několikrát také při podmíněném propuštění z vězení. Stanovené podmínky dohledu závažně porušilo zhruba deset procent monitorovaných. Novinářům to dnes řekly ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) a šéfka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.